V úvodu svého pravidelného zamyšlení nad domácím politickým děním se Zdeněk Zbořil věnuje tomu, jak popsal prezident Miloš Zeman svou úlohu hlavy státu. „Já pojímám roli prezidenta jako krizovou pojistku. Tato krizová pojistka může být zapnuta pouze v okamžiku, pokud se rozpadne politická vláda, jako se rozpadla ta Nečasova, a vypíná se v okamžiku, kdy vznikne nová politická vláda na základě výsledku svobodných voleb,“ prohlásil Miloš Zeman v sobotním rozhovoru pro deník Právo.

Podle politologa tím Miloš Zeman především správně interpretuje postavení prezidenta České republiky, jak je uvedeno v Ústavě. „My jsme si už od dob Václava Havla zvykli říkat, že prezident přijímá velvyslance a klade květiny na hroby padlých. Zapomněli jsme však na to, že prezidentova role podle Ústavy stoupá v okamžiku jakési krize nebo politického napětí. A to je ten problém, kterému spousta našich zákonodárců nechce rozumět. A totiž to, že se nemusí jednat o nějaký rozvrat státu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Politiky vystrašila prezidentova výrazná moc

Typickým příkladem je situace po volbách, kdy se prezident rozhoduje, koho bude jmenovat premiérem. „Ústava mu dává možnost, že to může být kdokoli, nejen reprezentant vítězné strany, ale hlavně Ústava prezidenta nezavazuje, za jak dlouho tak musí učinit. A najednou ti, kteří by chtěli, aby stát byl ovládán jen politickými stranami, jsou vystrašeni z toho, že je prezidentova moc tak výrazná. Připomenu i vznik Rusnokovy vlády, o níž někteří komentátoři tvrdili, že je nelegitimní, přičemž ona získala legitimitu tak, že ji na ni přenesl ze své funkce prezident,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.