Naplní přímá volba prezidenta očekávání občanů, nebo přinese další zklamání a deziluzi? Na tuto otázku se tento týden v jedné z olomouckých kaváren snažil nalézt odpověď politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého. Podle něj fakt, že budeme moci volit hlavu státu přímo, může přinést řadu nepříjemností.
Přímá volba může posílit prezidentovy ambice
„Pouštíme se do nejistoty. Podstupujeme rizika, která bychom jako stát podstupovat nemuseli, protože je nemáme zapotřebí. Přímá volba může posílit prezidentovy ambice ještě aktivněji zasahovat do politiky a změnit rozložení sil uvnitř exekutivy. Silný mandát od obyvatel, který získá prezident díky přímé volbě, je totiž něco nesrovnatelného s přímou legitimitou odvozenou od třeba velmi křehké většiny v Poslanecké sněmovně, kterou má vláda a premiér,“ sdělil několika desítkám přítomných studentů Lebeda.
Prezident by tak podle něj mohl například začít pravidelně navštěvovat jednání vlády a mohl by se začít chovat tak, že vládu začne v podstatě úkolovat. „Může dojít také k situaci, kdy vzejde prezident ze stejné strany jako premiér a pak bude rozhodující, kdo z nich je větší autorita, ten pak bude dominovat exekutivě. Pokud se vám to zdá absurdní, stačí se podívat do Francie,“ doplnil docent a vedoucí katedry politologie olomoucké univerzity s tím, že poté už není daleko k tomu, aby prezident řekl premiérovi, že dělá svoji práci špatně a měl by tedy odejít. „A premiér to udělá, protože jeho prezident je zároveň jeho stranický kolega, který má větší autoritu a strana se postaví za prezidenta,“ vysvětlil Lebeda.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka