Profesor Oskar Krejčí hledí na Ukrajinu, Irák i jinam: USA jsou na ústupu, ale neradujte se. Hrozí obrovská válka

02.07.2014 8:01

ROZHOVOR Světový politický systém je podle politologa a profesora Oskara Krejčího ve fázi přechodu z jednoho uspořádání do druhého. Což podle něj obvykle bývá spojeno s obrovskou válkou. „Vkládali jsme naděje do Obamy, že zajistí plynulý přechod bez krveprolití. Nedokázal to. Naopak chaos ve světě se zvyšuje. Kde je jeho konec, si nedokáži představit. Jednou z variant je velká válka,“ varoval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Vyjádřil se v této souvislosti i ke krizím na Ukrajině a v Iráku.

Profesor Oskar Krejčí hledí na Ukrajinu, Irák i jinam: USA jsou na ústupu, ale neradujte se. Hrozí obrovská válka
Foto: Daniela Černá
Popisek: Oskar Krejčí

Anketa

Hrozí v příštích 10 letech vypuknutí opravdu velké války v Evropě nebo západní Asii, která drsně zasáhne i nás?

hlasovalo: 23467 lidí

Skepticky se vyjádřil k dotazu ParlamentníchListů.cz ohledně finanční pomoci Ukrajině politolog a profesor Oskar Krejčí. „Ukrajina je platebně neschopná, žije v chaosu, má nezodpovědnou politickou elitu. A teď vydáte půjčky do chaosu a oligarchům, kteří se naučili peníze tunelovat? V této fázi je Ukrajina kvůli politickým strukturám černá díra. Nikdo tam nedá peníze. Leda za cenu drakonických opatření,“ uvedl.

Ukrajinský prezident Porošenko oznámil ukončení příměří na východní Ukrajině. Do jaké míry jde o racionální rozhodnutí, když mají proběhnout jednání mezi kyjevskou delegací a separatisty? Nevynutila si ho ukrajinská veřejnost, respektive tlak radikálnějších sil z Majdanu?

Motivace je komplikovaná. Nejpravděpodobnější interpretace je, že si vytváří výhodnější vyjednávací pozici. Pod bajonety se zdánlivě lépe vyjednává. To, že se bojí Majdanu, je spíše morálně politický problém. Nová politická elita se nechce dostat do situace, že budou muset ten takzvaný Majdan rozhánět. Zpravidla se stává, že technikou, kterou jste se dostali k moci, jste také od ní odstaveni. Všichni proto dobře vědí, že se musí bránit před Majdanem.

Pro srovnání: Na obdobné otázky ParlamentníchListů.cz odpovídal i exministr zahraničí Cyril Svoboda. Jeho odpovědi najdete ZDE



Jak celá situace na východní Ukrajině dle současného rozložení sil může dopadnout?

Nejpravděpodobnější scénář je dohoda, která bude kompromisem. Čeho se bojí ve Washingtonu, je federalizace. Zároveň ale něco podobného jako federalizace bude potřeba. Což už teď Američané pochopili i v Iráku. Nebude se tomu říkat federalizace, ale zvýšení samosprávy v regionech. Základním úkolem je dosáhnout zvolení gubernátora. Ten je doposud jmenován. A jsou to oligarchové s fašizoidními sklony. Samospráva tedy musí započít volbou gubernátora a samozřejmě jazykovou suverenitou a podobně. Tohle řešení, kdy se přejde od střílení na ulici do hádání v kanceláři, je dle mého názoru nejracionálnější. Problémem jsou extremisti. Ti kyjevští podle všeho za ideální pokládají etnické čistky. Když chcete do Ruska, tak běžte. Ale zem nechte tady. Tomu je potřeba zabránit. Je to ten nejhorší scénář, nejoptimálnější je hádání se v kanceláři.

U separatistů jsou dozajista také síly umírněnější a radikálnější. Budou oni se chtít domluvit?

Na obou stranách jsou lidé schopní kompromisu. I ti, kteří ho nejsou schopní. Tak je tomu vždy. Takže i u separatistů jsou lidé emotivní, s nižší inteligencí. Samozřejmě jsou i hodně ublížení, protože jsou tam už mrtví. Těžko se racionálně uvažuje, když vidíte kolem sebe krev. Tady by měla nastoupit odpovědnost ze zahraničí. Ti, co jsou protektory nové kyjevské vlády, by měli tlačit na kyjevskou elitu, aby nešla na extremistická řešení. A Moskva musí říci separatistům: My vás v této fázi geopolitického cyklu v žádném případě nemůžeme zahrnout do Ruské federace a vojensky to neustojíte.



Ukrajina podepsala s EU asociační dohodu. Je pro ni výhodná, či nikoliv? Jak to s ukrajinskou ekonomikou dopadne?

Asociační dohoda představuje pro Ukrajinu obrovské riziko. Nepřináší sama o sobě ani volná víza pro Ukrajince do EU. Jedině co přináší, je volný trh pro evropské zboží na Ukrajinu. Což znamená zavedení opatření na ruské hranici, což zamezí volnému pohybu evropského zboží na ruský trh. Ukrajina na tom velmi prodělá.


Pomůže Ukrajině EU dotacemi a půjčkami, jak slíbila?

Ukrajina je platebně neschopná, žije v chaosu, má nezodpovědnou politickou elitu. A teď vydáte půjčky do chaosu a oligarchům, kteří se naučili peníze tunelovat? V této fázi je Ukrajina kvůli politickým strukturám černá díra. Nikdo tam nedá peníze. Leda za cenu drakonických opatření. Že ty peníze dostane zpátky. A to nebude od oligarchů, ale od středních a nižších vrstev. Takového stavu lze dosáhnout jenom pomocí fašizace.



Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v Rakousku dohodu o stavbě plynovodu South Stream. Současně naznačil, že USA chtějí blokovat jeho stavbu, aby mohly dovážet do Evropy svůj břidlicový plyn. Prohlásil též, že ruský plyn bude vždy levnější než ten břidlicový z USA. Kde je v tomto případě pravda?

Tato dohoda je pro EU nesmírně výhodná. Evropa momentálně potřebuje diverzifikované ne zdroje, ale trasy. To je taktický úkol. Je to Evropská komise, která blokuje jižní část trasy v Bulharsku. Evropská komise se musí zmátořit, přestat hrát geopolitické hry a říci: Tohle je pro nás alternativa v případě, že Ukrajina bude vydírat Evropskou unii a Rusko svými vlastními nezodpovědnými požadavky. Co se týče břidlicového plynu - když se podíváte na jeho křivku spotřeby v USA, uvidíte, že dokáží spotřebovat veškerý břidlicový plyn, který vytěží, a ještě ho dováží. Museli by si ho tedy sami kus utrhnout, aby ho mohli vyvážet do Evropy. A musí se vytvořit technologické podmínky. Aby se nahradila podstatná část dovozu plynu z Ruska. To je technicky a ekonomicky momentálně nereálné.



Jak pravděpodobné je, že Evropa vůči Rusku zavede skutečné ekonomické sankce? Hovoří se o tom, že nejen kvůli plynu to začíná být nepřijatelné pro německý průmysl. Jaký je obecně postoj evropských ekonomických elit k politice vůči Rusku?

Především je to nepřijatelné pro německou politickou kulturu. Němci jsou představitelé koncepce, že ekonomická diplomacie je základem vztahů mezi státy. Velmi dobře chápou, že vzájemná ekonomická závislost je zárukou bezpečnosti. Nikoli vojenská nadřazenost. To, co praktikují Američané, je možné jen tehdy, kdy vás ruský trh nezajímá. Podíl Ruska na ekonomice USA je zanedbatelný. Pokud jde o Evropu, je to podíl podstatný. Spojené státy si musí uvědomit, že ekonomické sankce jsou neoddělitelné od politických komplikací. A jestli si někdo myslí, že si bude komplikovat vztahy s Ruskem a ono mu bude pomáhat v Iráku, nebo v Sýrii či Libyi, hluboce se mýlí. Takhle svět nefunguje.

Na Irák se chci také zeptat. Irácké vládě v boji proti islamistickým povstalcům pomohlo Rusko. Dodalo jim stíhačky. USA zatím vyčkávají. Proč?

Důvod, proč vyčkávají, je prostý. Američané vyzbrojili ty islamistické povstalce. Oni podporují iráckou vládu a zároveň vyzbrojují povstalce proti ní. To je absurdní scéna. Opakuje se tak historie s Tálibánem v Afghánistánu. Problém je v tom, že když Američané vyzbrojovali Tálibán, neměli zkušenost. Teď ji mají a dělají stejnou chybu. Tehdy hráli proti supervelmoci Sovětskému svazu, teď proti maličkému Asadovi. To je nejen opakování chyb, ale i neuvěřitelná neschopnost analyticky se podívat na současnou situaci.

A co Írán? Nechtějí ho Američané tímto skrytě oslabit?

I to je možné. Je to zneužíváni rozporů mezí šíity a sunnity. Výsledkem bude rozparcelování Iráku, anebo aspoň – což pokládám za správné – federalizace Iráku. To je ale věc, která se dala dohodnout u kulatého stolu. Na to jsme nepotřebovali vyzbrojovat separatisty z kalifátu. Kissinger (vlivný americký diplomat, bývalý ministr zahraničí – pozn. autora), když byl na konci minulého roku v Moskvě, navrhoval dohodu Írán, Rusko, Čína, USA proti radikalizovaným sunnitům. Problém totiž nejsou šíité. Kromě vlastního Iráku je šíitský terorismus okrajová záležitost, na rozdíl od sunnitského.

Do jaké míry je kvůli kumulaci krizí na Ukrajině a v Iráku ohrožena světová rovnováha, kterou zajišťovaly dosud Spojené státy americké?

To je otázka zásadní. Řada z nás vkládala naděje do Obamy. Že se pokusí převést světový politický systém z uspořádání hegemonistického na multipolární. Kdy by se mocnosti mezi sebou dohodly, jak svět spravovat. Problém je v tom, že Spojené státy nemají intelektuálně ani materiálně na to, aby byly schopné plnit roli hegemona. Přechod od jednoho uspořádání k druhému bývá zpravidla spojen s obrovskou válkou. Doufali jsme, že Obama zajistí plynulý přechod bez krveprolití. Nedokázal to. Naopak chaos ve světě se zvyšuje. Kde je jeho konec, si nedokáži představit. Jednou z variant je velká válka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Oldřich Szaban

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jak říkávaly babičky: „Z h*vna bič neupleteš.“ Tři důvody, proč je na tom opozice bledě

15:16 Jak říkávaly babičky: „Z h*vna bič neupleteš.“ Tři důvody, proč je na tom opozice bledě

Andrej Babiš a ČSSD jsou u moci 8 let. To je douhá doba, ani jedna z opozičních stran se však v průz…