Co podle vás znamená teroristický útok proti satirickému týdeníku ve Francii pro budoucnost Evropy a světa?
Pokračování války, kterou radikální muslimové neboli islamisté již několik desetiletí proti západní společnosti vedou. Nebyl to útok první a bohužel nebude ani poslední.
Jak se může projevit tento útok na soužití Evropanů s muslimy?
Krátkodobě vyvolá větší nedůvěru vůči muslimům, dlouhodobě nijak. Dlouhodobé vztahy neurčují jednotlivé incidenty, ale trendy.
Hrozí nějaký podobný teroristický čin, jako se stal ve Francii, i u nás?
S jistotou jej nelze vyloučit nikde a nikdy, ale v řádu pravděpodobnosti je méně pravděpodobný v zemích, kde jsou muslimské komunity malé (málo početné) – jako je tomu např. v ČR.
Jak se změní evropská imigrační politika? Hrozí, že Evropa uzavře hranice a bude je chránit například vojensky? Měla by rezignovat na multikulturalismus?
Obávám se, že evropská imigrační politika se nezmění nijak výrazně; multikulturalismus, který jednoznačně selhal, už potichu opustily i ty evropské země, které jej předtím praktikovaly. Vojenská ochrana hranic EU přichází do úvahy v podobě námořního a leteckého patrolování Středozemního moře, přes které proudí do Evropy největší počet ilegálních imigrantů. To se však už děje.
Jak se promítne do celé situace prestiž krajně pravicové Národní fronty a předsedkyně Marine Le Penové ve Francii?
Sám jsem zvědav. Prezidentské volby jsou ve Francii až v roce 2017 (myslím, že v květnu), to je ještě dlouhá doba, za kterou se může stát mnohé. Takovéto teroristické útoky však podporu Marine Le Penové spíše posilují, než oslabují.
Myslíte, že se nezmění dosavadní zdrženlivý postoj USA a NATO vůči Islámskému státu v souvislosti s útokem ve Francii?
Obávám se, že nikoli. Tzv. Islámský stát je evidentně ideologickým, propagandistickým a rekrutujícím magnetem pro evropské islamisty, a tudíž existenční hrozbou Evropě. Měl by být zničen. Kombinací letecké bombardovací síly Západu a podporou jeho nepřátel na zemi, kteří jsou vůči nám relativně přátelští – např. Kurdů.
Je teroristický útok z uplynulého týdne důkazem, že se střet s radikálním islámem přesouvá z islámského prostředí do Evropy?
Ale střet s radikálním islámem byl minimálně za poslední dekádu a půl, ve skutečnosti mnohem déle, přítomen v Evropě. Jen mnozí mu nevěnovali pozornost.
Psali jsme:
Diplomatická jednání v souvislosti s děním na Ukrajině pokračují, připravuje se čtyřstranný summit v kazašské Astaně na 15. ledna. Je možné, že by Evropská unie přehodnotila svůj postup vůči Rusku, zejména pokud jde o sankce?
Nejdřív musí Rusko přehodnotit svůj přístup k Ukrajině. Proč by EU měla přehodnocovat sankce vůči Rusku, když jsou tak účinné, fungují? Rusko musí přestat podporovat separatisty na východě Ukrajiny a alespoň formálně převést Krym pod ukrajinskou svrchovanost. Pak se tam se souhlasem Ukrajiny a s mezinárodními pozorovateli uskuteční referendum a Krym, bude-li chtít, se může připojit k Rusku. Hranice mezi dvěma zeměmi lze měnit, ale se souhlasem zemí obou, a nikoli násilím, vysláním vojáků.
Rusko zaznamenává tvrdý propad rublu. Jak daleko je od bankrotu?
Přesné datum do bankrotu vám neřeknu, ale ruský rozpočet byl dimenzován na mnohem vyšší ceny ropy a plynu. Takže příjmy ruského rozpočtu jsou nečekaně malé a v důsledku sankcí si Rusko nemůže půjčovat kredit v západních bankách. Jinými slovy, s jeho rozpočtem to vypadá špatně (přitom ruská ekonomika je asi tak velká, jako italská a těžce závisí na exportu energetických surovin).
Vidíte nějakou souvislost mezi pařížským masakrem, ukrajinsko-ruskou krizí a krizí na Blízkém východě?
Ne mezi rusko-ukrajinskou krizí na jedné straně a pařížským masakrem a krizí na Blízkém východě na straně druhé. Pařížský masakr a krize na Blízkém východě spolu samozřejmě souvisí. Tzv. Islámský stát je inspirací pro některé islamisty, pro jiné zase Al-Kaida. Minimálně jeden z vrahů byl napojen na Al-Káidu v Jemenu.
Co soudíte o situaci ve Spojených státech i o pozici USA na mezinárodním poli? Jaká budoucnost podle vás čeká USA, kde na jedné straně roste počet chudých, ale na straně druhé se hovoří o vzkříšení amerického průmyslu díky návratu výroby do USA a břidlicovému plynu, který prý navíc stojí za poklesem cen ropy a ekonomickými problémy Ruska? Jsou USA podle vás odcházející velmocí, anebo mají v sobě ještě stále potenciál ekonomického růstu? Co může jejich pozici reálně ohrozit?
Pokud jde o mezinárodní postavení, USA v dohledné době zřejmě nebudou tak jednoznačným hegemonem, jak byly v post-studenoválečném období, ale určitě v tomto století budou patřit z mocenského hlediska do první dvojice či trojice zemí. Ekonomicky mají potenciál k oživení, jednak v důsledku boomu břidlicového plynu a jednak proto, že trh práce je v USA flexibilnější než v Evropě. Jejich pozici by mohlo ohrozit zavedení socialismu evropského typu.
Psali jsme:
Jaký je váš názor na takzvanou dedolarizaci? Je vůbec reálné, že by Rusko, Čína, země BRICS či třeba Írán přestaly obchodovat v dolaru a nahradily ho? Co to může znamenat?
Nejsem ekonom, nevím. Dolar nyní posiluje, jak vůči euru, tak i vůči koruně. Zřejmě to bude ještě nějakou dobu atraktivní měna. Jako osoba bych byl ale raději, kdyby celosvětově nebyla jen jedna rezervní měna (např. dolar), ale aby jich bylo víc. To by bylo zdravější a bezpečnější.
Je už Barack Obama odepsaný? Komu máme mezi republikány a mezi demokraty věnovat pozornost? Kdo se rodí jako budoucí prezidentský kandidát?
Barack H. Obama bude prezidentem (bohužel) ještě dva roky – přesně do 20. ledna 2017. Takže na mezinárodní scéně toho může ještě hodně způsobit – ať už negativního či pozitivního. Jeho pravomoci jsou velké a v důsledku kongresových voleb o nic nezmenšeny. Pokud jde však o jeho domácí, vnitroamerickou politiku, tam je vzhledem k republikánské většině v obou komorách Kongresu chromou kachnou. Uvnitř Ameriky se mu už nepovede prosadit nic, co neprosadil doposud.
Pokud jde o příští prezidentské kandidáty, v tuto chvíli jsou favority Hillary Clintonová mezi demokraty a Jeb Bush mezi republikány. Ale s jistotou říci, kdo nominaci získá, je předčasné. Mnozí na první pohled solidní kandidáti v minulosti v primárkách pohořeli a neznámí či málo známí nakonec uspěli. Kdo by byl v lednu 2007 řekl, že příští prezident USA se bude jmenovat Barack Hussein Obama?
Výraznou otázkou v tomto roce zřejmě bude dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Měla by ji Evropa přijmout, nebo ji poškodí? Nezvýhodňuje tato smlouva USA vůči Evropě? Nemáte obavy, že USA budou tlačit na snížení ekologických, hygienických a dalších standardů, které jsou v Evropě výrazně vyšší?
Jednoznačně přijmout, jakákoli dohoda o svobodnějším obchodě je dobrá a v zájmu všech, kdo svobodnější obchod praktikují. Vede k soustřeďování se na produkci toho, v čem je kdo lepší, tedy následně k obohacení společností obou bloků (EU a severoamerická NAFTA). Pokud jde o standardy, záleží od vyjednavačů, jaké kompromisy vyjednají. Ale obecně větší flexibilita pracovního trhu by bylo to, co by Evropě pomohlo, hlavně v situaci současné recese.
Když volný obchod, co třeba spolupráce s BRICS místo TTIP?
BRICS je taková módní bublina, ale když se podíváte na těch pět zemí (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika) zjistíte, že každá z nich je velice odlišná od druhých. Je to velice nehomogenní skupina, vlastně není to žádná skupina, je to jen zkratka. NAFTA (Kanada, USA a Mexiko) je mnohem homogennějším blokem. V principu je volný obchod dobrý s každým, ale umíte si v praxi představit, že bychom měli naprosto svobodný obchod s Čínou? Evropský politik, který by to vážně navrhl, toho by evropské odbory ukřižovaly. Volný obchod s Čínou, ve které jsou téměř neexistující ekologické či hygienické standardy práce a nezřídka používaná i práce otrocká, by znamenal likvidaci domácího evropského průmyslu a zemědělství, které by nebyly konkurenceschopné levnému čínskému zboží. Takže jsem zvědav, který evropský politik navrhne volný obchod s Čínou. Pokud jde o ČR, do Ruska vyvážíme jen 3 % svého obchodu, do Číny 1 % a do ostatních zemí BRICSu ještě méně. Takže že by to byl pro nás nějak extra zvláště perspektivní prostor? Nezdá se mi.
Někteří analytici předpovídají, že letos bude i nadále probíhat expanze Číny, a to nejen na finančních trzích, čehož si prý jsou dobře vědomy USA a hodlají proto co nejvíce rozvrátit zbytek světa, zejména Evropu a Asii. Mluví se dokonce o tom, že USA vyprovokují fatální válečný konflikt, přičemž Evropa se stane bojištěm. Myslíte si, že jsou mezinárodní vztahy v současné době takto napjaté? Hrozí něco takového?
Ne, je to fantasmagorie. Amerika je komerční republika, takto vůbec neuvažuje. Ona potřebuje trhy a solventní lidi, aby jim mohla prodávat zboží a služby, nikoli rozvrácené, nesolventní společnosti. Navíc do rozvrácených společností by Čína mohla expandovat mnohem snadněji, než do stabilizovaných a sebevědomých (viz expanze Číny v subsaharské Africe a v zemích s problematickými, diktátorskými režimy). A Obama je ten, kdo má instinktivní averzi vůči válečným konfliktům; od druhé světové války je to ten nejméně náchylný americký prezident používat v zahraničí vojenskou sílu. Takže ten scénář patří spíše do sféry fám a pomluv než reality.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Petr Kupka
