Vzájemné vztahy evropské osmadvacítky a Ruské federace především ve světle dění na Ukrajině za poslední dva roky byly předmětem semináře, který v Evropském domě v Praze pořádala společnost Europeum. Hostem byl politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a bývalý evropský komisař pro rozšíření EU a diplomat Štefan Füle. Oba se ve svých názorech v podstatě shodovali, během debaty se pak z publika ozvaly i nesouhlasné názory.
Michael Romancov, zřejmě i díky své akademické profesi, pojal část svého příspěvku historicky a geograficky. Hovořil o vývoji ruského státu během uplynulých staletí tak, jak se posouvaly hranice.
Podle jeho slov díky své rozloze (jde o největší zemi světa) ruské vedení usuzuje, že musí mít i tomu odpovídající vážnost a postavení na mezinárodní scéně. „Jde o fenomén, který Rusko strašně rádo vnáší do hry, tedy že Rusko je největší stát na světě. To je objektivní realita, kterou nikdo nezpochybňuje. Pro myšlení ruských politických elit je ale podstatné, že to, co je objektivně měřitelné (velikost ruského teritoria), by se mělo automaticky překlopit také do toho, jakou pozici bude Rusko mít v systému mezinárodních vztahů – jsme-li největší, jsme automaticky jedničky. Kvantita teritoria jako by trvale na věčné časy má zajistit Rusku nikoli významné, ale naprosto privilegované místo ve světové aréně,“ uvedl Romancov.
Fotogalerie: - Kříže pod sochou sv. Václava
Putinův "Evropský dům" a Američané ze hry
Vladimir Putin podle jeho slov přišel s modernizovanou verzí Gorbačovova plánu Evropy. „Jde o plán na vytvoření tzv. Eurasijské unie, která by společně s Evropskou unií měla vytvořit tzv. ekonomický a humanitární prostor sahajícího od Lisabonu po Vladivostok,“ zmiňoval politický geograf. Podstatné podle něho je, že z takového plánu jsou vyřazeny Spojené státy a Čína, jakožto dva důležití globální hráči.
Nová zglobalizovaná verze Gorbačovova plánu společného evropského domu má prý mezi řádky napsáno „Spojené státy pryč z Evropy, protože oni Evropané nejsou, my Evropané jsme“.
-
Má se Česko bát Ruska? ZDE najdete názorový seriál ParlamentníchListů.cz
Štefan Füle mluvil z výrazné části o svých zkušenostech při vyjednávání asociační dohody EU s Ukrajinou a s tím spojeného jednání s Ruskem. Podle něho je zvláštní, že Vladimir Putin před deseti lety na tiskové konferenci oznámil, že by mu členství Ukrajiny v EU vůbec nevadilo, a naopak by to mělo pro Rusko i výhody. Později se jeho pozice zcela změnila a asociační dohoda EU s Ukrajinou byla vnímána jako katastrofa pro rusko-ukrajinské vztahy.
„Mediální prostor je plný generálů, kteří po bitvě hodnotí situaci, kdo a kde udělal chybu, ale ta hodnocení s realitou nemají nic společného,“ sděloval Füle s tím, že první chyba se stala už v začátcích po rozpadu Sovětského svazu. „Rusko bylo uvaleno do chaosu, při privatizacích byla špatně vykládána liberální demokracie, aby se nakonec stát dostal pod vládu tvrdé ruky, která skončila s koketováním s liberální demokracií a obrátila se směrem k autoritářskému režimu, jak ho známe dnes se všemi omezeními základních lidských práv, ale i právního státu,“ konstatoval.
Nejzákladnější chyba se na straně EU podle Štefana Füleho stala v roce 2008 na summitu NATO v Bukurešti, kde došlo k přijetí deklarace, ve které se poprvé hovořilo o tom, že se Ukrajina a Gruzie stanou členskými státy NATO.
Chybné rovněž podle něho bylo, že přípravám podpisu asociační dohody na vilniuském summitu EU neměla žádné kapacity na to, aby s Ukrajinou řešila, co se bude dít den, týden či měsíc po podpisu dohody. „Hořkou ironií je, že ukrajinská vláda rozhodla v září 2013 o podpisu asociační dohody, zatímco takový podobný dokument, že by rozhodly členské země EU, nenajdete, protože EU o tom nerozhodla,“ uznal Füle.
Rusko si prý dobrovolně vybralo konfrontační politiku
Štefan Füle je přesvědčený o tom, že současné protiruské sankce nemají Ruskou federaci zničit nebo srazit na kolena, Evropská unie podle něho žádnou ekonomickou válku nevede. Zrušení sankcí je podle něho na tom, jak se bude chovat Rusko, nikoli EU.
Podle Michaela Romancova se rovněž nedá mluvit o obchodní válce EU s Ruskem. „Obchodní války ve světě se vedou, ale vedou je mezi sebou ti, kteří dodržují pravidla. Co se děje mezi Ruskem a Evropskou unií není obchodní válka. Problém není v cenách železa nebo ropy, ale jedná se o to, že Rusko si dobrovolně už v historii poněkolikáté vůči Evropě vybralo konfrontační styl politiky. Všechno to, co se děje, se děje z vůle Vladimira Putina. Je to jejich volba,“ uvedl Romancov.
A dodal, co v ruském pojetí znamená tolik omílaná suverenita. „Suverenita v Kremlu neznamená respekt vůči ústavě, právu a teritoriální integritě, suverenita je chápána jako právo nezávisle jednat bez ohledu na kohokoliv jiného, a to je přesně to, co se dnes děje,“ dodal Michael Romancov.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
