Štěpán Kotrba hájí TV Prima: Je to očerňující kampaň bývalých redaktorů, kteří, pokud vím, míří do ČT

Anketa

Která televize vytváří nejdůvěryhodnější zpravodajství?

96%

hlasovalo: 15427 lidí

Jak vnímáte situaci kolem TV Prima ohledně uprchlíků, tedy že redaktoři zpravodajství dostali za úkol vykreslovat migranty jako nebezpečí a ohrožení?

Oni páni redaktoři opravdu dostali za úkol JEN jako nebezpečí a ohrožení? A oni migranti nejsou MIMO JINÉ nebezpečí a ohrožení? Podle mého názoru informuje o uprchlících Prima jako téměř jediná televize vyváženě – to znamená: informuje o událostech, nepřeceňuje přínos migrantů (který já opravdu nevidím), nehraje tklivými individuálními, „hluboce lidskými příběhy“ na citečky. Dává jako jediná televize stejný prostor obhájcům i odpůrcům, aniž sklouzává do bulváru či propagace nenávisti. Sám jsem se jedné diskuse v Partii účastnil a nemyslím, že by to byla vina Primy, že jsem se já, levicově smýšlející cynický realista shodl prakticky na všem s pravicově smýšlejícím generálem Andorem Šándorem. Přítomný pracovník zahraničního ústavu ovšem tehdy nenašel proti věcné a klidné argumentaci Šándorově a mé mnoho protiargumentů…

Ujasněme si to.

Zaprvé: Evropská unie nenašla peníze pro záchranu řecké ekonomiky, ale našla peníze pro výpalné Turecku, které od té doby dělá špinavou práci za neschopnou eurounijní agenturu Frontex.

Zadruhé: Migrace je „krizí“. A ne, že ne. Kvůli neschopnosti elit evropských států včetně vrcholných představitelů EU se stala celoevropskou, ale ještě nepřerostla ve válku. Zanedlouho se stane krizí státobezpečnostní, ale i krizí veřejného vzdělávání, veřejné zdravotní a sociální péče. Občané ani stát nejsou připraveni na cizince mluvící zde neběžnými jazyky, vyznávající jiné hodnoty, mající jiné náboženské, kulturní, hygienické či sexuální návyky a udržující si představu, že mají právo na život ve vysněném ráji Evropské unie.

Zatřetí: Fakt, že uprchlíci představují pro země EU „nebezpečí a ohrožení“, potvrdili nezávisle na sobě politici i státní úředníci Německa, Rakouska, Maďarska, kudy šla hlavní vlna. Své vědí slovenská i česká tajná služba, s nimiž své kroky konzultují slovenští a čeští politici před tvorbou společných stanovisek zemí Visegrádu.

Česko na schůzce ministrů vnitra EU odmítlo trvalé kvóty na přijetí 120 tisíc uprchlíků. Po Německu se potuluje 500 tisíc neregistrovaných migrantů, jak uvedl pro dubnový Bild Frank-Jürgen Weise, ředitel německého Spolkového úřadu pro migraci (BAMF). „Pro ty, kteří se nebudou chtít naučit německy, pro ty, kteří nedovolí svým příbuzným integraci – například ženám a dívkám – pro ty, kteří odmítnou pracovní nabídky, pro ně zde pak nemůže existovat možnost neomezeného pobytu po uplynutí doby tří let,“ řekl německé televizi ARD Thomas de Maiziere, který v té věci připravil zákon. Hranice mezi Německem a Českem je zelená, nehlídaná. Nedovedu si představit vážnější ohrožení vnitřní bezpečnosti EU než honění půl milionu cizinců skrývajících se před vyhoštěním, mezi nimiž bude nemalé procento frustrovaných ortodoxních islamistů…

Začtvrté: kdo zajistí uprchlíkům v Česku, mluvícím většinou jen arabsky či paštunsky, kontakt s úřady, vzdělávání dětí, kontakty s lékaři a sociálními pracovníky? Máme tolik arabistů? Ne. Kdo tyto překladatele zaplatí? Máme na to peníze, když je nemáme na to, abychom vyřešili problém bezdomovectví či tíživé situace důchodců a invalidů? Vznik paralelní kultury při absenci komunikace mezi imigranty a státem je nabíledni. Zločinecké struktury se objevily už s prvními Ukrajinci, i když zde jazyková bariéra nebyla ani z desetiny tak velká… V Německu a Rakousku to nebude jiné, pouze Francie má zkušenosti s bývalými koloniemi hovořícími arabsky.

Nemám, na rozdíl od některých, problém s interpretací analýzy vysílání Primy od analytiků RRTV, že:

Migrace v současné době dosahuje nebývalých rozměrů.
Milion lidí ročně přicházejících přes Řecko a Itálii do Německa JE migrace nebývalých rozměrů.
Jedná se o „krizi“, která se vymyká kontrole a destabilizuje společnost.
Ano jedná se o krizi. Ano, destabilizuje evropský politický systém – viz naposled rétorský souboj Evropské komise s maďarským premiérem Orbánem, slovenským premiérem Ficem, či 49% zisk protiuprchlické strany při volbách prezidenta Rakouska.
Situace eskaluje („Uprchlická krize sílí“).
Ano, krize sílila po celý rok 2016 tváří v tvář nedohodě lídrů zemí EU a úředníků EK, neschopných se dohodnout na způsobu její deeskalace. Úplatek Turkům za střelbu do migrantů na tureckém území neřeší nic. To je prohra Evropské unie. Nařízení povinné kvóty je prohrou evropského demokratického modelu. Výhrůžky finančním postihem neposlušných zemí včetně ČR jsou signálem k vynucení referenda o opuštění Unie.
Jde tedy o výjimečný (značně nebezpečný) stav, který si zasluhuje enormní pozornost ze strany médií.
Ano. A ne snad?
Vše podstatné se odehrává zejména v evropském a českém kontextu, migranti (uprchlíci) pohybující se v mimoevropských zemích v mediální realitě „neexistují“, tedy alespoň dokud nezamíří právě do Evropy.
Dobrá, toto je relevantní výtka. Ale promiňte, zajímají vás miliony migrantů v zemích Afriky? Mě ne, dokud nepřeplavou Středozemní moře. Odpovědnost za rozvrácení Libye, pokus o „demokratický“ islamistický převrat v Egyptě a dalších zemích, kde probíhalo Američany oktrojované a podporované arabské jaro, hladomory či občanské války v Sahelu nevnímám už jako důležitou zprávu pro hlavní zpravodajství televize v Česku. To, co se týká EU, jíž jsme chtě nechtě členem, sousedních zemí a nás, to teprve je zpráva.

Mám ovšem velký problém s diletantským stanoviskem předsedy RRTV, divadelního režiséra Krejčího. Opakuji už po několikáté: Krejčí, politickou orientací liberální sociální demokrat, je v mediálních otázkách státem placený diletant jako většina Rady. Analýzy podléhají hlasování radních RRTV volených Poslaneckou sněmovnou. Ve sněmovně má koalice většinu. Tohle ‚bolše‘ je vidět i na jmenováních, která by měla zohledňovat odbornost. Kvalitní analýzy RRTV nejsou. Provládní, resp. prounijní ‚spin‘ byl zřejmý z analýz k menšinám, Ukrajině i k uprchlíkům. Za tristní považuji zejména trvalou absenci kritiky veřejnoprávní ČT, u níž nevyváženost zpravodajství – a zejména aktuální politické publicistiky – je zřejmá. RRTV bohužel… Nezastupuje občany státu, ale státní moc. Do nejbližších voleb.

Jak na vás působí vlna odporu a kritiky, která se zvedla proti Primě?

Jde o promyšlenou očerňující kampaň přátel a kolegů několika bývalých redaktorů Primy, kteří si mysleli, že lze ignorovat příkazy svých editorů a zamlčovat fakta, a byli odejiti. Pokud vím, tak míří do ČT…

Celý konflikt na počátku vznikl koncem léta 2015 kvůli reportáži o možných zdravotních rizicích spojených s příchodem uprchlíků. Reportérka se dobrala závěru, že riziko nákazy není. Byl ten závěr v reportáži věrohodně zargumentován? Zakládal se na realitě, nebo jen na vyjádření několika státních úředníků ministerstva vnitra? Nedivím se editorovi, že se s ním neztotožnil a zpochybnil ho.

Jakýkoliv cizinec z rizikové země (Afrika, Střední východ, Asie, Jižní Amerika) je rizikem zavlečení zde neznámých kmenů bacilů, virů a potenciálním přenašečem nakažlivých, mnohdy smrtelných chorob a parazitárních infekcí. Proto existují karantény a potřeba komplexního vyšetření a následného očkování. To je omezení svobody na měsíc minimálně. Tuhle proceduru milion uprchlíků neabsolvoval. Mimo jiné proto, že je drahá. Existují zdravotní rizika migrační vlny? Zajisté. To vám řekne každý epidemiolog, zvlášť v době různých ptačích či prasečích chřipek. Zjištění Daniely Klívarové v inkriminované reportáži bylo jednozdrojové, neanalytické, a tím pádem zavádějící a neprofesionální. Plným právem „vyvolala rozpory mezi redaktory a editory a stala se důvodem svolání speciální porady, jež do budoucna narýsovala jasná pravidla, jak o uprchlících vysílat.“

„Hlídacími psy“ kritizovaný politolog Petr Robejšek je mezinárodní profesionál, který byl poradcem Bundeswehru a školitelem části jeho důstojnického sboru. Nečekejte od něj romantický, naivně humanistický pohled. Nečekejte ho ani ode mne. Ekonomika ČR podle analýzy investiční společnosti Cyrrus pojme maximálně 80 000 imigrantů. Maximálně! Ale do Evropy, zejména do Německa a Skandinávie, jich míří milion ročně. Dříve nebo později nás tato vlna zasáhne.

Důsledky?

Odboráře by měl zajímat dumping mezd usadivších se migrantů u nekvalifikované práce. To je v příkrém protikladu s jejich kampaní ‚Konec levné práce‘.
Ministryni práce by měl zajímat růst nezaměstnanosti českých nekvalifikovaných pracovníků, které migranti vytlačí z pracovního trhu tak, jako se to stalo s Ukrajinci, načerno pracujícími na českých stavbách. Nezaměstnanost stoupne. Mzdy klesnou.
Ministryni školství by měly zajímat inkluze dětí migrantů, hovořících pouze arabsky či paštunsky, do přetížených a feminizovaných českých škol, nedostatek překladatelů či jazykově vybavených pedagogických asistentů a urychlená motivační kampaň na jejich dovzdělání. Nejsou už dnes peníze na platy učitelů? Co až zde bude několik desítek či stovek tisíc přistěhovalců? Budou muslimští chlapci, zejména ti dospívající, respektovat ženské učitelky a ženské spolužačky? Integrují se do evropské kultury?
Zákonodárce, policisty či státní zástupce a soudce by měla zajímat otázka rodinného práva muslimů zde usadivších se – právo na mnohoženství, dětské manželky, přednost sekulárního občanského práva před právem náboženským nebo respekt k jiné kultuře. To není jen čádor… To je totálně odlišná kultura.
Ministra vnitra, kontrarozvědku a policii by měly zajímat minulost každého uprchlíka a jeho angažovanost ve válce. Uvádí státním orgánům pravdu? Jak tu pravdu ověřit? Dopustil se válečných zločinů? Na které straně? Je členem teroristické či jiné občanské militantní organizace? Lze mu to dokázat? Zakážeme Muslimské bratrstvo a další islámské organizace v Česku, nebo ne? Zakážeme některé směry islámu a postavíme jeho kněží mimo zákon? Jak přinutit uprchlíky k respektování zdejší kultury, zvyků i zdejšího práva? Budou posílat dcery do sekulárních škol? Nevzniknou nám zde v rámci „domácího vzdělávání“ podzemní islámské školy vyučující nenávist? Jak na to můžeme přijít?
Ministra spravedlnosti a šéfa Vězeňské služby by měla zajímat otázka množství překladatelů do exotických jazyků včetně afrických dialektů,a počet soudců a soudního aparátu, peníze na jejich platy. Měl by ho zajímat i počet míst ve vězeních a ‚halal‘ stravování muslimských vězňů…
Ministra zdravotnictví by mělo zajímat, kdo zaplatí zdravotní náklady na nezaměstnané imigranty a jejich děti, kteří se neúčastnili zdravotního pojištění. Stát, čili my? EU? USA, které jim rozbombardovaly domovy? Co mužští muslimští imigranti řeknou na ženské lékařky a ženský nemocniční personál?
Ministra financí by mělo zajímat, kdo to všechno zaplatí a z čeho. Měly by ho zajímat i islámské bankovnictví a transfery „dobročinných“ peněz ze ‚zakkátů‘.

No, pokračovat bych mohl dlouho…

Má televize či médium, respektive majitel, podle vás právo prosazovat konkrétní názor, jak tvrdí například Ondřej Neff?

Vztah mezi novinářem a zaměstnavatelem je vztahem oboustranně svobodným, nicméně nájemním. Já si pronajímám vaši práci při tvorbě obsahu mých novin či televize a platím vám za to. Já určuji pravidla. Vy prodáváte svou práci podle mých pravidel. Nelíbí se vám to? Máte výhrady svědomí či názoru? Nechcete moje peníze? No tak jděte. Nikdo vás nedrží. Ateista nejspíš nemůže dělat církevní rádio. To je logické. Jako vydavatel novin, resp. provozovatel televize nehodlám platit něco, s čím nesouhlasím či co nepovažuji za kvalitně zpracované. A to byla podstata výhrad šéfredaktorky zpravodajství Primy. To je první pohled – zaměstnavatelský.

Druhý pohled, zaměstnanecky anarchistický, je odlišný: vy si budete psát či vysílat, co chcete, já vám do toho nesmím kecat (CENZURA!!!!), ale musím vám za to platit. Takto kdysi zareagovali redaktoři během událostí, které si pamatujeme jako televizní rebelii v zimě 2000–2001 v ČT. Okupace budovy zpravodajství a divoké nezákonné vysílání téhle zdivočelé smečky byly důsledkem stejné logiky. ČT na dlouho ztratila legitimitu veřejné služby.

Cítíte-li to takto, je to váš problém. Redaktoři, kteří to takhle cítili v Primě, odešli, odejdou nebo odejiti budou. Jiná možnost není.

Pak existují omezení vaší profese a omezení mého podnikání. Podstatný není váš etický kodex novináře či kodex nefunkčního Syndikátu novinářů, ale pravidla, ke kterým jste se zavázal smluvně, když jste ke mně nastupoval do práce. Protože jejich porušení je podle smlouvy sankcionováno. To jsou v tomto případě pravidla daná vedením redakce či pravidla ATO – Asociace televizních organizací, které je Prima členem. Mě jako mediálního podnikatele omezuje zákon, v tomto případě zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Ten mi přikazuje v § 31, že mám vysílat o tématech zpravodajských a aktuálně publicistických objektivně a vyváženě.

Objektivitu jsme už řešili, že… Realita nemá nic společného se sluníčkářskými kecy.

Vyváženost je otázka čeho? Míry věcí. Proporcí. Nesmíme pominout žádný relevantní názor. Který názor je relevantní? Jak kdysi říkával novinářům Miloš Zeman: „Vy se mne ptejte, na co chcete, a já vám odpovím, co chci.“ Nikdo, ani RRTV, nedal bližší, exaktní návod na měření vyváženosti. V čase se navíc mění poměr kladných i záporných názorů veřejnosti na jakoukoliv otázku. Dovozovat ze změn názorů v čase nevyváženost, resp. porušení zákona, je scestné.

Nicméně trvat na vyváženosti je nutné a potřebné.

Na začátku uprchlické krize jsme tolik nevnímali pocit ohrožení ekonomického, sociálního ani kulturního či náboženského charakteru české společnosti. Uprchlíky jsme mohli právem litovat... Názor společnosti se ale vyvíjel. Příliv uprchlíků se už ve výzkumu STEM z května 2015 jevil lidem jako čtvrtá nejzávažnější hrozba po islámském fundamentalismu, mezinárodním organizovaném zločinu a terorismu. No, přiznejme si, že ony ty čtyři okruhy navzájem souvisejí, tvoří průniky množin. Jako velké riziko (stupeň 7–9) označilo příliv uprchlíků ve výzkumu 71 procent lidí. Ve stejně formulovaném výzkumu v roce 2011 to bylo 48 %. Odpůrci běženců dlouhodobě převažují. Češi nechtějí především imigranty z Afriky. Vítači jsou v 0–10% menšině. Podle výzkumu CVVM z května 2016 jen mizivá část veřejnosti, tři procenta dotázaných, si myslí, že Česko by mělo imigranty přijmout a nechat je se tady usadit.

Takže vyváženost je v intervalu 60–90 % negativních a 0–20 % pozitivních informací? Nebo to v rozporu s míněním veřejnosti má být 50 na 50? Nebo to v souladu se strategií vládou placeného a úkolovaného HateFree má být 95 ku 5 ve prospěch nikým neregulovaného přílivu migrantů?

Některá média i v zahraničí podporují konkrétní postoj. Neodporuje si však postoj TV Prima k uprchlíkům s tím, že v kodexu televize je uvedeno, že zpravodajství je vždy objektivní – tedy bez vnějších i vnitřních vlivů? Měla by TV svůj postoj veřejně oznámit?

Promiňte, vy si pletete konzistenci postoje a vyváženost s oficiálním stanoviskem, „statementem“ redakce jako při volbě prezidenta USA, kdy tamní média vydají doporučení, komu stranit a koho volit. Neznám „statement“ TV Prima k uprchlíkům. Jeden postoj má určitě majitel, další postoj má šéfredaktorka, další postoj má člen managementu, který pobýval dlouhodobě v islámských zemích. Já ale stojím o fakta ve zpravodajství. Bez filtrace „nepohodlných“ zpráv, pokud možno. Stojím o maximální pestrost v publicistice. Od Konvičky k Evropským hodnotám pornoherce Jandy. Stojím o věcnou diskusi odborníků, ve které jeden bude nesouhlasit se druhým a druhý se třetím, aniž se budou urážet. Nestojím o souhlasné přitakávání lidí jednoho názoru, jakého jsem opakovaně svědkem v publicistice ČT.

Vím ale, kdy se Prima zachovala naprosto profesionálně. Do pořadu Partie o uprchlících jsme byli pozváni – obhájci i odpůrci. Lidé různého vzdělání, různé profesní zkušenosti. Prostor jsme dostali rovnoměrný. Nikdo nikoho nepřekřičoval. Výkon moderátorky Terezie Kašparovské řídící diskusi byl naprosto věcný, neemotivní, nemanipulující. Profesionální jak ke mně jako politickému analytikovi, tak k mému oponentovi, politologu Marku Čejkovi či generálu Šándorovi, bývalému náčelníkovi vojenské zpravodajské služby. Diskuse byla věcná a podle mého názoru snad i přínosná. Já vím, že je to detail o celku málo vypovídající, ale je pro mne signifikantní.

Bylo by ale asi velmi zvláštní a diváky matoucí, pokud by jedna reportáž televize popírala druhou. Snaha ukázat analytický objektivizační přístup na článku kunsthistorika a etnografa PhDr. Vlastimila Vondrušky, CSc., z MfD byla od šéfredaktorky i člena managementu Primy instruktáží snad profesně připravených podřízených, o kterém měla následovat věcná diskuse o morálce angažmá evropských zemí včetně ČR při exportu demokracie na pásech tanků a odmítnutí pseudohumanismu aktivistických vítačů mezi redaktory. Že došlo k zákeřnému mediálnímu konfliktu mezi managementem a kritizovanými reportéry, je tristní ukázkou mediálního marasmu, ve kterém se pohybujeme.

Post scriptum: Vzhledem k množství komentářů od té doby je ukázkou obecně rozšířeného novinářského diletantismu, že se nikdo doposud o klíčový dokument, který byl spouštěčem konfliktu, nezajímal.

„Islámské země měly své politické systémy, které se opíraly o náboženství a tisícileté tradice.

Ty systémy byly jiné a my jsme rozhodli, že jsou špatné. V tom nás utvrdily nepočetné hloučky aktivistů, kteří před kamerami západoevropských televizních štábů křičeli na hlavních náměstích po svobodě. Z toho jsme vyvodili, že všechny tyhle země touží po evropské demokracii. Ale protože ji ty země nechtěly přijmout dobrovolně, poslali jsme letadla, aby odpůrce bombardovala, poslali jsme tanky a vojáky, kteří snadno zahnali špatně vyzbrojené domácí armády. Máme přece technickou převahu, my tu válku musíme vyhrát! Leč už dávní dobyvatelé upozorňovali, že není obtížné obsadit nepřátelské území, ale udržet je. Podpořili jsme kolaborantské vlády a začali hlásat naši demokracii. Stoupenci islámu začali s teroristickými útoky.“

Co říci k tomuto konstatování? Že autor nemá pravdu? Má. A je to hořká pravda. Je správné, že tato konstatování dal management redaktorům k prostudování a nutil je respektovat fakta zde obsažená.

Ano, ten článek bych podepsal i já. Neshledávám na něm věcné chyby a dokonce zde nevidím ani příliš radikální, výrazný názor. To jsou fakta logicky seřazená do řetězce, ze kterého není úniku. Nepříjemná ve vývodu, že jsme prohráli válku vlastní hloupostí, ale pravdivá fakta. Ano, rozpoutali jsme „za lidská práva“ válku civilizací, a tu asymetrickou válku s islámskou vírou prohráváme či už jsme prohráli. Nyní jen řešíme důsledky, které předvídal už v roce 2009 plukovník Muammar Kaddáfí ve svém projevu k valnému shromáždění OSN.

Jak by se měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nyní zachovat? Měla by učinit opatření?

Ano, možná by měla v první řadě odvolat divadelního režiséra a zvolit nového předsedu, který se nenechá vlákat do každé mediální pasti a nemá názor dřív, než zná fakta. Protože takový předseda nebude ostudou rady. Pak by měla vyhodit polovinu svých analytiků, kteří připravovali podklady pro její dosavadní stanoviska k Ukrajině i k migrační krizi. Pak by se její členové měli profesně dovzdělat, než začnou hlasovat o jakékoliv budoucí analýze. Aby nebyli směšní.

V opačném případě je úplně jedno, co rada udělá. To, co doteď předvedla, ji profesně deklasuje a u jakéhokoliv soudu kauzu s televizí Prima prohraje.