Blbost ani euro nelze napravit volbami Čechy europarlament nezajímá. Považují ho za trafiku, výborně placenou pro sluhy globálního kapitalismu. „Oni“ jsou Brusel. „My“ jsme Evropa. Evropské volby zůstávají svou bezprogramovostí a bezkonfliktností na okraji zájmu všech. Nevíme a nezajímá nás, kdo si co myslí o Evropské unii a zde projednávaných zákonech či pravidlech, kterými se nikdo stejně nebude řídit… Ukradli nám Evropu. Ukradli nám Unii pro lidi. Stvořili Unii pro korporace. A nám stačí, že jsme prozatím čistými příjemci vyrovnávacích plateb. Unie dnes není politika, Brusel jsou jen a jen dotace. I když se za ně staví zbytečné cyklostezky a opravují fasády, evropské peníze proměňují zemi v čistší, úhlednější a kultivovanější. A k ekonomické nesamostatnosti a globalizaci smířlivější.

Nesledujeme jemnost argumentace k jednotlivým otázkám u „proevropských“ stran. Volíme buď Evropskou unii, kde si uvědomujeme, že nic podstatného nezměníme, a pokud ano, budou to kompromisy, navíc většinou s německými sousedy, kteří nás jako levnou kvalifikovanou a disciplinovanou pracovní sílu živí a jejichž vyjednávací schopnost je desetkrát větší. Nebo volíme proti Evropské unii a modlíme se za evropské vítězství ještě větších magorů, než jsme sami – povětrně šíleného tučňáka Borise Johnsona, odbarveného kudrnatého narcise Geerta Wilderse, ulízané neofašistky Marine Le Penové z nacionalistické frakce Evropa národů a svobody nebo blábolícího čechojaponce Tomio Okamury, který si v Labské kotlině hraje na českého nacionalistu.

Doteď jsem nepochopil, proč do Evropského parlamentu volím neznámé Čechy z nečinných a neschopných českých politických stran, když je to evropský, nikoliv český parlament. Nominaci by měly dávat evropské strany bez ohledu na státní příslušnost. Staral bych se o program a činnost evropských stran a evropských politiků. Sice vím, co za krysy jsou ti naši „věční“ bruselští slouhové, Pavel Telička či Petr Ježek (HLAS), kteří kandidovali za ANO a po zvolení se s ním rozešli, ale v životě jsem neslyšel o bruselských aktivitách Martiny Dlabajové (nestraník za ANO, nyní dvojka na kandidátce ANO) či Miroslava Pocheho (ČSSD, kdysi jako zaměstnanec Ministerstva zemědělství ČR vyjednával o liberalizaci obchodu v rámci EU a CEFTA – dodnes nikdo neví, s jakým výsledkem), Jiřího Payneho (místopředseda Svobodných, aktivní lobbista amerického protiraketového radaru v ČR) či Evžena Tošenovského (ODS, poradce generálního ředitele Vítkovice Holding, člen výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku, ve volbách 2014 přeskočil i lídra kandidátky Jana Zahradila).