Tak vznikla válka na Ukrajině. Už dříve. Krejčí našel nové body

27.07.2022 10:25 | Rozhovor

POLOČAS ROKU HRŮZY „Velké válce se lze vyhnout jen tehdy, když odcházející hegemon pomůže nová pravidla utvářet.“ Politolog, profesor Oskar Krejčí analyzuje uplynulé měsíce ruské invaze na Ukrajině. „Ruská armáda spolu s povstalci zatím pomalu, ale vytrvale postupuje, a tak Washington a jeho spojenci zvyšují sázku. Už teď je vklad do kyjevského režimu velice rizikovým pasivem,“ říká. Veřejnost v západních demokraciích je podle profesora Krejčího uzavřená „v informační svěrací kazajce ušité z ideologických předsudků a korektního jazyka.“

Tak vznikla válka na Ukrajině. Už dříve. Krejčí našel nové body
Foto: Repro Twitter
Popisek: Válka na Ukrajině

Tento rok dominuje v České republice jako zásadní téma politiky i médií válka na Ukrajině. Po půl roce, lze už zhodnotit, co jsou základní faktory vzniku této války? Kde leží její příčiny?

Jak už to bývá u významných historických událostí, příčin existuje více. Ta nejobecnější je, že Spojené státy se nechtějí vzdát pozice světového hegemona, kterou získaly po vítězství nad Sovětským svazem ve studené válce. A s nimi celý takzvaný kolektivní Západ. Namlouvají si, že i dnes mohou řešit problémy stejným způsobem jako koncem devadesátých let, kdy bombardovaly Jugoslávii.

Avšak svět se změnil. Nikdo nemůže poroučet takovým mocnostem, jako je Čína, Indie nebo Rusko, navíc se v souvislosti s oslabováním hegemona do velké politiky hlásí regionální mocnosti, jako jsou Turecko, Saúdská Arábie, Brazílie… Čerstvě přijatý Strategický koncept NATO přímo uvádí, že Čína se „snaží rozvrátit mezinárodní řád založený na pravidlech“.

Jenže pravidla roku 1999 bude nutné změnit. Velké válce se lze vyhnout jen tehdy, když odcházející hegemon pomůže nová pravidla utvářet. Pravidla, která nepovedou k vystřídání USA Čínou nebo Ruskem, ale která budou ctít oprávněné zájmy všech mocností. Tedy – žádná nová hegemonie, ale multipolární uspořádání světa, kde převládne kooperace.

Mám pocit, že jste uhnul z odpovědi na otázku…

Ne zcela, jen jsem otevřel cestu ke konkrétnější rovině příčin války na Ukrajině. Myslím, že nedokážu lépe popsat tuto úroveň, než to udělal papež František: poštěkávání NATO u bran Ruska. Rozšiřování aliance na východ, a to včetně příslibu přijmout Ukrajinu, převrat v Kyjevě v roce 2014, neplnění minských dohod, které mohly být platformou řešení problému, Západem ignorované osmileté ostřelování povstaleckých území, tolerance ke koketování ukrajinského prezidenta s myšlenkou, že si jeho země pořídí jaderné zbraně… V téže době diplomacie na Západě zdegenerovala do podoby soutěže, kdo vyhostí víc ruských diplomatů a vymyslí si k tomu absurdnější důvod. Zdá se, že v Moskvě v únoru dospěli ke dvěma závěrům: Západ žádnou dohodu neplní a válka je dříve či později nevyhnutelná. A zahájili intervenci.

Dobře, ne pro každého bude váš výklad přijatelný. Každopádně se otvírá otázka, co je podle vás zdrojem těchto příčin, o kterých jste mluvil?

Tím se dostáváme k rozhodovacím procesům. Jako třetí příčinu války na Ukrajině vidím nekvalitní politické elity na Západě. Po skončení studené války byl Západ na pár let skutečným centrem dění, každý se chtěl těšit jeho přízni – včetně Moskvy. Západ tuto pozici promrhal, nevyužil historickou šanci. Místo dohod nastoupilo nadužívání vojenské síly. Diskontinuita v politice USA včetně vypovídání smluv o kontrole jaderného zbrojení je jedním ze zdrojů i projevů prohlubujícího se chaosu. Duchaprosté politické vedení Evropské unie, které na problémy reaguje se zpožděním a mnohdy se sebevražednými sklony, unijní byrokracie, která pečuje o své partikulární zájmy mimo jiné tím, že připravuje doporučení, která nesmějí vybočit ze zaběhnutých ideologických stereotypů…

Nechci Moskvu nikterak omlouvat, ale příležitost k přeměně Evropy ve světadíl míru promarnil především Západ.

Pane profesore, není váš výklad jednostranný a neúplný?

Moment, je tu ještě důležitá podmínka války na Ukrajině: Veřejnost v západních demokraciích je uzavřená v informační svěrací kazajce ušité z ideologických předsudků a z korektního jazyka. S tím jsou spojeny i množící se prvky cenzury a výhrůžky jinak myslícím. Veřejnost ztratila schopnost sebeobrany, o demokratické kontrole elit nemluvě. Velká část veřejnosti už dávno před 24. únorem podlehla rusofobii a dnes věří ve válečné vítězství Západu.

Zmiňoval jste i ve své nové analýze pro Argument, že záchranou může být, když se dodavatelé zbraní ekonomicky vyčerpají, pak by mohly obě strany narazit na limit bojových aktivit. Teď je otázka, kde je limit? Kam až zajde Rusko, Spojené státy, Evropa?

V bojích na Ukrajině Západ ani Rusko zatím zdaleka nevyužily celý svůj arzenál, a to ani konvenční. Je možné, že nedostatek některých zbraní nahradí jinými. Ukrajina vlastní zdroje téměř ztratila, musí dovážet. Co dokáže Rusko vyrobit a dodat na frontu, třeba pokud jde o střely s plochou dráhou letu, to nedokážu odhadnout. Proslýchá se ale, že například drony bude dovážet z Íránu, tak jako Ukrajina z Turecka. Mnohé zbraně na frontách Ukrajiny prožívají svůj křest, což je mimořádně cenné i pro vojenskoprůmyslový komplex. A mnozí vojáci, výrobci zbraní a politici se snaží z bojů poučit, válka je pro ně školící pracoviště.

Válka „únavu“ nepřináší. To jsme se dočetli v informacích ČTK, když přinesla zprávu o čtvrtém setkání platformy na podporu Ukrajiny, která je známá jako rammsteinský formát. Vznikla díky Spojeným státům a sjednocuje 50 zemí ze všech kontinentů kromě Antarktidy, „Další balík pomoci od Spojených států bude mimo jiné zahrnovat čtyři raketové systémy M142 s vysokou mobilitou (High Mobility Artillery Rocket Systems, HIMARS),“ je v plánu. Váš komentář?

Ruská armáda spolu s povstalci zatím pomalu, ale vytrvale postupuje, a tak Washington a jeho spojenci zvyšují sázku. Nezdá se mi, že by dosavadní západní dodávky zbraní nějak zásadně ovlivnily průběh bojů. Ale mohu se mýlit. Hodně se mluví o přípravě ukrajinské ofenzivy na jihu směrem na Cherson, ale mluví se o ní příliš veřejně – ruský generální štáb se s největší pravděpodobností na tuto možnost připravuje. Také ale může jít o zastírací manévr, o snahu Kyjeva odtrhnout pozornost Moskvy od bojů na středním úseku fronty, na Donbasu. V příštích dvou měsících asi uvidíme, na čí stranu se bohové války postavili.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

13:24 Zbořil: Válka? Dějí se věci, o nichž nám neříkají. Ale připravují nás

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA V posledních dnech se v globálních rozměrech děje něco, o čem nejsme dobře in…