Takto podle odborníka dopadnou evropské volby. Podívejte se

25.05.2014 7:20

POLITOLOGOVÉ Jak dopadnou volby do Evropského parlamentu? Bude to vítězství velkých stran, nebo naopak se „předvedou“ ty malé? Bude Evropa pravicovější, nebo levicová? Nebo dokonce nastane „rozklad zevnitř“? Odpovědi na otázky před zveřejněním oficiálních statistik se pro ParlamentníListy.cz pokusil zpracovat mladý politolog z jihozápadních Čech Jiří Šebele.

Takto podle odborníka dopadnou evropské volby. Podívejte se
Foto: Hans Štembera
Popisek: Volby, ilustrační foto
reklama

Jak podle vašich předpokladů dopadnou velké strany?

Z pohledu volební účasti - která se po prvním dnu voleb pohybovala okolo devíti procent, nastává vůbec otázka, zda celkový počet voličů přesáhne dvacet procent aktivní podpory. Na účasti voličů tak bude záviset vítězství nových stran u přesvědčených voličů, nebo propad předvolebních preferencí zavedených stran. Pokud zauvažujeme nad tím, kteří voliči přijdou vhodit své kandidáty do volební urny a kteří se rozhodnou potrestat své strany neúčastí, pak by měl výsledek voleb ukázat výrazný posun doleva oproti výsledku z roku 2009.

Tehdejší vstup Facebooku do volební kampaně byl z dnešního pohledu fenomenální. Organizovaná skupina studentů ve skupině „Vajíčkem na Paroubka!“ mobilizovala i tradiční voliče, kteří možná uvažovali o bojkotu voleb. Odpůrci takového jednání pomohli ČSSD k sedmi křeslům, devět křesel obhájila Topolánkova ODS, stejně tak obhájila KDU-ČSL dva své vyslance, ale komunisté získali pouze čtyři své zástupce a ztratili tak dva mandáty.

Otázkou je, koho považovat za velkou stranu. ČSSD a jejich profesor Jan Keller musí považovat za úspěch obhajobu svých sedmi zástupců. Pokládám si otázku, zda to ČSSD měla strategicky dotažené, když na šesté místo postavila „tátu odborů“ Richarda Falbra. Nejenže se několikrát mediálně probíralo jeho spaní při zasedání Evropského parlamentu, ale s jeho věkem 73 let může pro mnohé voliče vyvstat otázka, zda souhlasí, aby takovýto člověk ještě aktivně pracoval, když mnozí občané mají problém najít uplatnění při ztrátě zaměstnání po padesátce. Daleko lépe má postavenou kandidátku KSČM, nejen že je vede žena, Kateřina Konečná, ale s jejím věkem 33 let se jí již nedá vytknout předlistopadový režim. V roce 1989 slavila přece teprve osmé narozeniny.

Pokud budeme považovat ANO také za velkou stranu z pohledu úspěchu v Poslanecké sněmovně 2013, pak lídr kandidátky Pavel Telička je pro mnohé voliče akceptovatelný kandidát, ovšem je otázka, zda má dostatečný mobilizační efekt pro voliče a důvod účastnit se voleb. Nemělo by Babišovo hnutí nejdříve ukázat, že dokáže hrát národní ligu a pak postoupit do Evropy? Kandidáti ANO mají na všech svých propagačních materiálech šéfa, respektive předsedu strany Andreje Babiše. Ten ovšem do Evropského parlamentu nekandiduje na žádném z dvaceti osmi míst kandidátky.

Podobnou personální vyprázdněnost má i pravicová TOP 09. Kolik jejích voličů dokáže u této kandidátky říct celé jméno lídra TOP 09 a třeba i další uchazeče o evropský mandát? Luděk Niedermayer není mediálně známý politik a někteří si ještě pamatují, že se vážně uvažovalo o bývalém ministru práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi. Překvapivě mu kryje záda dlouholetý výrazný člen ODS Jiří Pospíšil a tak z pohledu pravicového voliče může být důvodem neúčast ve volbách jako rozumné a nejčistší řešení. Jedině tak odmítnou toto účelové přeběhlictví k evropské trafice. TOP 09 je stále strana dvou až tří lidí - těmi jsou Karel Schwarzenberg, Miroslav Kalousek a Petr Gazdík.

Uspěje tedy nějaká malá strana?

Koho dnes považovat za malou stranu? Z retrospektivního pohledu je až neuvěřitelné, že ODS pomocí všech svých věrných mobilizuje voliče, aby přelezli přes pět procent. Jana Zahradila po deseti letech v Bruselu mnozí voliči nejen že pořádně nepoznají, ale ani neznají jeho přínos pro Českou republiku, potažmo pro ODS. Ještě stále čerstvý předseda Petr Fiala navrhuje, aby jejich voliči přišli, přestože to právě teď není v módě, ale slibuje, že se za svou volbu v budoucnu nebudou stydět. Sám profesor Fiala i Jan Zahradil a vlastně celá ODS musí vědět, že Brusel nenařídí v příštích pěti letech přijetí koruny, respektive vyměnění stokorun za eurobankovky, přesto na tomto bodu postavili svou kampaň. Nevím, jestli to bylo vhodné téma, neboť jejich petici podepsalo pouhých čtyřicet tisíc občanů. Na Facebooku se v této skupině účastní skoro šedesát pět tisíc lidí.

Pokud tato čísla prezentuje ODS jako úspěch, pak v této optice byl fenomenální úspěch Jany Bobošíkové v roce 2004, kdy obdržela bezmála sto tisíc preferenčních hlasů a takto rozvinutá elektronická média vůbec neexistovala. Vzpomeňme ještě na motto vládní ODS v době předsednictví České republiky v první polovině roku 2009. To znělo „Evropě to osladíme“. Nakolik to sladil Václav Klaus a čekání na jeho poslední podpis Lisabonské smlouvy... Dle Topolánkových slov za pádem jeho vlády v roce 2009 stáli Vlastimil Tlustý, Pavel Bém a Václav Klaus. Uvidíme, jak tyto dlouhodobé euroskeptické postoje ODS osladí nebo osolí voliči.

U hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury je podobný problém jako u ostatních stran. Okamura se do Evropy nechystá, přesto na své osobnosti postavil úspěch svého projektu v těchto volbách. Kolik lidí zná Kateřinu Radostovou nebo Romana Škrabánka? Navíc v rozehrané hře odvolal Kláru Samkovou, která ještě loni byla pražskou zastupitelkou TOP 09. Měla se dle tiskových zpráv dopustit oklamání České spořitelny. V roli advokátky zařídila odkup pohledávek energetické firmy, která předstírala, že je v insolvenci. Banka tak tento „nedobytný úvěr“ prodala dlužníkovi. Otázkou je, nakolik posloužila Klára Samková Okamurovi jako „užitečný idiot“. Tomio Okamura mohl takto mediálně podpořit svou kandidátku s poukazem odvolání lídryně strany a deklaraci, že to se svými kandidáty myslí vážně a pokud je u někoho pochybnost v jeho minulosti, nemůže být takto poškozováno celé hnutí.

KDU-ČSL by měla uspět - nízká volební účast jim pomůže v zisku mandátu. Můj odhad je takový, že by pomocí preferenčních hlasů mohla být evropskou vyslankyní Michaela Šojdrová. Zda druhé křeslo připadne Pavlu Svobodovi, uvidíme po sečtení hlasů.

Extrémně nízká volební účast rozhodne o vítězstvích malých stran: Svobodní, zelení, Piráti, popřípadě Věci veřejné jsou největšími kandidáty na vlastního prvního zástupce. 

Největší šanci mají zelení, neboť jejich voliči ve větší míře přijdou. Ondřej Liška má však ještě dalšího „zeleného“ konkurenta, a tou stranou je Bursíkův LES - ten může odebrat rozhodující půl procento hlasů, kvůli kterým nakonec Liškovi zelení neuspějí. Rozhodující bude u všech stran „přelezení hranice“ pět procent. Můj odhad je takový, že Pirátům vyjadřují lidé podporu na webu, ale do volebních místností se pomocí Internetu nepřenesou v dostatečné míře a získají pouze nějaká tři procenta. Svobodní postupně sílí a mohou být pro některé voliče tou správnou protestní pravicovou stranou. Jejich kampaň Posvítíme si na euronesmysly a symbol žárovky je dostatečně čitelná. Otázka je, zda pro stranu tento úspěch nebude Pyrrhovo vítězství, neboť Petr Mach nemá za sebe dostatečně čitelného nástupce. Úspěch pro Svobodné bude mezi třemi až pěti procenty a to je ten klíčový faktor, zda bude Petr Mach europoslancem, nebo jen získá třicet korun za každý platný hlas.

Paroubkův LEV-21 a Johnovy Věci veřejné hrají o překonání jednoho procenta zisku všech hlasů a příspěvek od státu.

Bude nový Evropský parlament pravicový, nebo levicový? Vydá se na cestu sebedestrukce, ať již řízené, nebo neřízené?

V Evropském parlamentu byla největší stranou Evropská lidová strana a následovala je frakce socialistů a demokratů. V některých zemích budou mít pravděpodobně tyto frakce nižší volební podporu a celkově několik desítek křesel ztratí, ale předpokládám, že dají opět dohromady přes čtyři sta poslanců. Euroskeptická frakce „Evropa svobody a demokracie“ Nigela Farage se pravděpodobně až zdvojnásobí, ale 75 euroskeptických poslanců je celkově pouhých deset procent všech europoslanců.

Fotogalerie: - Petice pro Korunu

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka se sešel se z...
Kandidát do EP Jan Zahradil
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka se sešel se z...
Jan Zahradil a Daniela Filipiová
Přemysl Sobotka
Přemzsl Sobotka a Daniela Filipiová

Fotogalerie: - KSČM v Ostravě

Na mítinku měl proslov předseda KSČM Vojtěch Filip
Kateřina Konečná rozdávala své kuchařky
Poslankyně Kateřina Konečná si s předsedou prohlíž...
Europoslanec Jiří Maštálka rozdávala materiály s p...
Vystoupila také kandidátka Dagmar Švendová a europ...
Na předvolební mítinky přišly desítky lidí

Fotogalerie: - Stop GMO

Radek John zorganizoval petici za zákaz geneticky ...
Radek John zorganizoval petici za zákaz geneticky ...
Radek John zorganizoval petici za zákaz geneticky ...
Radek John zorganizoval petici za zákaz geneticky ...
Radek John zorganizoval petici za zákaz geneticky ...
Radek John zorganizoval petici za zákaz geneticky ...

Jaký je váš názor na reklamní kampaň jednotlivých stran?

Z hlediska marketingu, čitelnosti a představení kandidátů měly dobré kampaně především středolevé parlamentní strany. Rozeberu-li to postupně, pak ČSSD letos nestavěla kampaň na osobě svého předsedy, resp. premiéra ČR či členů vlády jako posledně v případě Jiřího Paroubka. Zde celkem dobře zafungoval profesor Jan Keller, který byl v mnoha diskuzích připravený odpovědět i otázky mimo hlavní proudy témat kampaně. Vlastní kampaň vedli i další členové kandidátky a potencionální voliče přesvědčovaly reklamní předměty a tiskoviny Libora Roučka, Pavla Poce či Richarda Falbra. Takto vedená kampaň v důsledku může docílit toho, že ČSSD získá až osm křesel a poprvé tyto volby vyhraje.

Kateřina Konečná z KSČM je již dlouholetá matadorka strany a mediálně svou úlohu zvládla. Zde může zafungovat v úspěchu KSČM, že je jediná žena na prvním místě kandidátky a pro některé feministky může být důvodem volby i Milan Krejča, který je právě na rodičovské dovolené. Komunistům se tak možná podaří zopakovat úspěch z prvních eurovoleb v roce 2004, kdy vyslali do Bruselu šest zástupců.

Připomněl bych lidem z marketingu v ODS jejich vlastní heslo v eurovolbách roku 2009. Řešení místo strašení. Ve volbách 2014 si přesto zvolili téma strašení ztrátou koruny a sami moc dobře vědí, že po jejich sedmi letech vlády předávali zemi a státní kasu ve stavu, kdy by ani Brusel neakceptoval podobný návrh, neboť Česká republika nesplňuje Maastrichtská kritéria. Petr Fiala i Jan Zahradil by zisk dvou mandátů dokázali v těchto pochmurných časech prezentovat jako velký úspěch. Může se však stát, že dopadnou jako Přemysl Sobotka v prezidentské kampani se ziskem dvou až tří procent hlasů a jejich kampaň za zachování koruny může zafungovat především na voliče ostatních stran, které nechtějí připustit zavedení eur. Jsou to voliči KSČM a hnutí Úsvit přímé demokracie.

Přestože se ANO a Andrej Babiš s Pavlem Teličkou snažili objet všechna krajská města, zdá se, že nejvíc doplatí na nízkou volební účast. Hnutí ANO si musí tímto uvědomit, že je stále postavené především na svém předsedovi. Úspěchem bude zisk čtyř poslanců.

Strana TOP 09 a hnutí Úsvit přímé demokracie postavily svou kampaň na předsedech. Zajímavostí je posun Karla Schwarzenbergera, kdy v lednu 2013 se švýcarským pasem byl médii prezentován jako správný Čech, nyní bychom jej měli vnímat jako kosmopolitního Evropana, co nekašle na Evropu. Tomio Okamura, co se vždy představuje jako poloviční Čech, čtvrtinový Korejec a čtvrtinový Japonec se naopak našel ve švýcarském principu vlády pomocí referend a v Evropské unii chce více regulací ve zpřísnění ilegálních imigrantů především na jihu Evropy. Otázkou tak je, zda pět procent aktivních voličů tyto myšlenky přivede k volbám a nakolik se část podpory přelije k Dělnické straně sociální spravedlnosti a NE diktátu Bruselu.

Informovala vůbec nějak veřejnoprávní média v těchto dnech o Bruselu? A co informace o zahraničních stranách, o zahraničních kandidátech?

Některá média se po roce ohlédla za děním v ulicích Stockholmu v květnu 2013 a připomněla, že naturalizovaní imigranti mají sice vystudované švédské školy, ale v jejich komunitě panuje dvojnásobně velká nezaměstnanost, než je státní průměr. Proto prý mohou švédští demokraté s obdobným programem jako má Okamura získat patnáct procent. Obdobně euroskeptická je strana Praví Finové a může tak získat až dva poslance ze třinácti, co patří Finům.

Francouzská Národní fronta předsedkyně Marine Le Pen má podle průzkumů vyhrát se ziskem čtvrtiny hlasů, což je nějakých dvacet zastupitelů. Program je postaven na zpřísnění imigrační politiky a dále se snaží prosadit deportaci obyvatel neevropského původu z Francie, zákaz uzavírání manželství gayů a leseb včetně adopce dětí takových párů.

V Itálii by mohl atakovat hranici pětiny hlasů nepolitický politik - komik a herec Beppe Grillo a jeho Hnutí pěti hvězd. V samotném italském parlamentu má čtvrtinu poslanců, ale je v opozici. Eurovolby tak mohou být pro italské politiky lakmusovým papírkem spokojenosti se současnou vládou. Hnutí pěti hvězdiček je proti zavedeným stranám, protievropská, proekologická. Zda špinavé prádlo italské politiky vyperou voliči na mezinárodní úrovni, tak uvidíme v neděli, po sečtení všech hlasů. Osobně předpokládám, že toto italské hnutí nezíská takovou podporu jako v loňských italských parlamentních volbách.

Fotogalerie: - Babiš má odvoleno

Andrej Babiš se svým fanouškem
Andrej Babiš s chotí přichází do základní školy, k...
Andrej Babiš s novináři v patách
Zdravice s předsedou volební komise
Registrace u voleb do Europarlamentu
Někdo se houfu novinářů ve volební místnosti bojí,...

Kteří kandidáti se tedy nakonec podle vás stanou našimi europoslanci v Bruselu a Štrasburku?

Při střízlivém odhadu se zdá, že ANO Andreje Babiše bude mít čtyři až pět zástupců, Kellerova kandidátka a ČSSD by v případě dobré konstelace mohla vyhrát, pokud je podpoří jejich tradiční voliči - šest poslanců je dobrý výsledek. Tradiční třetí strana KSČM by měla obhájit čtyři poslance, kde bude pravděpodobně vítěz Miloslav Ransdorf díky preferenčním hlasům, pokud bude velmi nízká volební účast, mohou komunisté pomýšlet i na pátého zástupce. Jaké mají důvody jít volit sympatizanti TOP 09, když Karel Schwarzenberg nekandiduje a navíc donedávna politický konkurent Jiří Pospíšil z ODS je instalovaný na druhé místo? Pravděpodobně i zde se projeví preferenční hlasy ve prospěch senátora Štětiny a poslance Polčáka. V případě přívětivého výsledku tak tyto dva preferované kandidáty může doprovodit i Luděk Niedermayer.

Jestli KDU-ČSL obhájí již tradičně své dva velvyslance, je otázka, ale pravděpodobně by měla díky preferencím uspět Michaela Šojdrová, v případě úspěchu ji doprovodí Pavel Svoboda. Po jednom poslanci by měly určitě získat tyto strany: Zahradilova ODS, Okamurův Úsvit a možná i Svobodní Petra Macha a zelení Ondřeje Lišky.

Když to tedy sumarizujeme, tak by to mohlo být takto: ČSSD - 6, ANO - 4-5, KSČM - 4, TOP 09 - 2-3, KDU-ČSL - 1, ODS - 0-1, Úsvit - 1, Svobodní 0-1, Strana zelených - 1.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Preference ČSSD neodpovídají její práci, říká politolog Jelínek. Ministři pracovali v krizi možná lépe, než ti z ANO

15:06 Preference ČSSD neodpovídají její práci, říká politolog Jelínek. Ministři pracovali v krizi možná lépe, než ti z ANO

ROZHOVOR Voliči složí účet politikům za zvládnutí koronavirové krize až později. Bude záležet na tom…