Jaká strana, aktuálně pod 5 procent, je Vám nejblíž?Anketa
„Horké hlavy střílí od boku. Ideologická prohlášení Stropnického a Dienstbiera jsou samozřejmě očekávaná, protože to jsou lidé, kteří jsou spojováni s pravdoláskovou orientací, která byla vždy protiruská. Ale investice, jako je dostavba Temelína, musí být výsledkem hospodářského kalkulu. Tady by vůbec nemělo záležet na tom, jestli se nám někdo líbí, nebo ne. Když nabídnou kvalitu a lepší cenu Američané, ať zakázku na dostavbu Temelína dostanou oni. Když nabídnou lepší kvalitu a cenu Rusové, tak ať to jsou oni. Samozřejmě ve spojení s využitím pracovních sil v Česku,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Oskar Krejčí, který je do jisté míry považován za zastánce politiky Kremlu.
Politická profilace
Publicista Karel Hvížďala, který žil během normalizace v Německu a hájí proevpropské postoje, k aktuální diskusi o dostavbě Temelína řekl: „Před časem už proběhla zpráva, že se tento projekt odkládá. Teď už je to jen využito k nějaké politické profilaci.“
Dostavba je i strategické rozhodnutí
Politolog Rudolf Kučera vnímá dostavbu Temelína jako mimořádnou záležitost. „Nejde jen o obchod, ale také o strategické rozhodnutí. Ministři se shodují na tom, že takto závažnou bezpečnostní akci nechtějí svěřit firmám státu, který porušuje mezinárodní právo. To je zcela pochopitelné. Jiná věc jsou obchodní kontrakty na dovoz masa. To je něco zcela jiného,“ doplnil Kučera.
V tendru na výstavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína nyní zůstávají česko-ruské konsorcium MIR.1200 a americko-japonská firma Westinghouse. Diskusi o dostavbě teď otevřely události na Krymu.
Stropnický s Dienstbierem účast Rusů na Temelínu odmítají
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) v pondělí prohlásil, že si dovede „dost těžko představit", že by ruské firmy dostavěly jadernou elektrárnu Temelín. Rusko podle Stropnického totiž na Krymu flagrantně porušilo mezinárodní právo a přesunulo se ze skupiny předvídatelných demokratických států. To, co Rusko dělá, je podle ministra obrany nepřípustné a nepřijatelné.
Stejně to vidí ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). „Já za sebe si nedovedu představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti," řekl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz Dienstbier.
Ruské angažmá na Krymu postupuje podle okoukaného scénáře ochrany Rusů
Stropnický později doplnil, že ruské angažmá na Krymu postupuje podle okoukaného scénáře ochrany ruských občanů, kterým Moskva zdůvodňuje intervence. Putin totiž operaci na Krymu označil za humanitární misi. „Téma ochrany ruské menšiny v zahraničí je standardní téma ruské zahraniční politiky jako záminka k nějaké intervenci. Je to poměrně okoukaný scénář, který uplatňuje ruské politické vedení i v tomto případě,” řekl v úterý novinářům Stropnický s tím, že ruští občané na Krymu nejsou nijak utlačováni. Zároveň zdůraznil, že svržený prezident Janukovyč je teď politicky nevěrohodný a krymská vláda se podobá loutkovému kabinetu.
Fotogalerie: - Evropské dialogy Václava Havla
Nemůžeme přerušit obchodní vztahy s Ruskem, vzkazuje premiér
Česká republika navzdory dění na Ukrajině však podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nemůže přerušit své obchodní vztahy s Ruskem. „Není možné si představovat, že spálíme všechny mosty a kvůli této krizi zrušíme veškeré obchodní vztahy s Ruskem. To by byl krok, který by byl velmi neprozřetelný a domnívám se, že také nikdo od nás takovýto krok neočekává," řekl sobotka tím, že zásah vlády do tendru by byl komplikovaný, protože firma ČEZ, vlastník temelínské elektrárny, není plně ovládána státem.
Sobotka považuje tendr na dostavbu Temelína za transparentní výběrové řízení, které probíhá podle pravidel. „Kritéria jsou dána a jsou to kritéria technická, právní, ekonomická. Tato kritéria budou dodržena. Tam nejsou žádná politická kritéria, která by umožňovala vládě do toho tendru zasahovat takovým způsobem, jak kolegové (Stropnický a Dienstbier) naznačili," doplnil Sobotka.
Fotogalerie: - Stop Janukovyč
Jak to vidí Zeman?
Podle prezidenta Miloše Zemana bude o dostavbě Temelína rozhodovat vláda. „Předpokládám, že návrh předloží ministr průmyslu a obchodu, který této problematice bezesporu rozumí. Mohu jenom zopakovat svůj předchozí názor, že současný tendr by měl být bez vítěze ukončen a do toho nového tendru by se mohla přihlásit například francouzská Areva nebo případný jihokorejský investor," tlumočil ČTK Zemanův názor hradní mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
„Stanovisko vlády je, že Rusko by se mělo vrátit k diplomacii a upustit od vojenské agrese vůči sousední zemi," dodal Dienstbier. Česká republika by při řešení situace měla podle něj postupovat ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie a země světa by měly jednat také v rámci OSN. Mezinárodní společenství prý nemůže použití vojenské síly ze strany Ruska na Krymu akceptovat. „Sami s tím máme zkušenost, je to velmi podobné tomu, co se Československu přihodilo ve 20. století," míní Dienstbier.
I Zeman připomíná rok 1968. „I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat,“ tvrdí prezident.
Klaus: I my budeme obětí situace na Ukrajině
Jeho předchůdce Václav Klaus následně v komentáři pro MF Dnes spolu s Klausovým bývalým kancléřem Jiřím Weiglem situaci shrnuli takto: „Obětí toho, co se dnes na Ukrajině děje, jsme i my, a spolu s námi všichni evropští demokraté. Zvyšování napětí v Evropě a světě, návrat rétoriky studené války, pohyby armád, nezůstane bez následků. Atmosféra konfrontace, ohrožení a strachu bude rychle zneužita k výraznému přitvrzování evropské unifikace a k urychlenému vytváření z centra řízeného evropského superstátu. To je proti našim národním zájmům, a proto i my jsme a budeme obětí dnešní situace na Ukrajině a toho, co ji vyvolalo.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
