Prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor serveru Blesk.cz v rámci pořadu S prezidentem v Lánech. Mluvilo se především o nejnovější výměně na postu ministra zdravotnictví, kde Jana Blatného vystřídal Petr Arenberger. A Zeman byl potěšen. „Je to především záležitost ministerského předsedy, ale na druhou stranu nemám důvod být neradostný,“ uvedl prezident.
Je vám líto, že Tomáš Petříček končí na ministerstvu zahraničí?Anketa
„Úřad ministra zdravotnictví není žádné obročí, ani místo odpočinku. O tom svědčí jen prostý aritmetický součet ministrů, kteří se na tomto horkém křesle od roku 1989 vystřídali. Navíc toto ministerstvo má k dispozici a ovlivňuje rozdělování velkého objemu finančních prostředků, a tak je o řízení tohoto vládního resortu velký zájem. Současná covidová situace, ať už si o ní myslíme cokoliv, je fyzicky a psychicky náročná a očekávat pochvaly a poděkování se tady snad ani neočekává,“ říká Zbořil.
„Pan prezident v tomto případě jednal pravděpodobně s ministerským předsedou ve shodě, což není dáno jen dobrými úmysly, ale i tím, že menšinová vláda vždy bude žít, dokud se v ČR nezmění ústava, z milosti prezidenta republiky. Opoziční strany, které chápou svou roli v politice jako nesmlouvavé postavení na druhé straně barikády, se mohly na tomto příkladě docela dobře poučit, že staré bolševické heslo, kdo nejde s námi, jde proti nám, nemusí být nejmoudřejším politickým programem,“ dodal.
Zbořil ještě podotýká: „Nevím, jaké byly jiné důvody k výměně obou pánů ministrů, než ty, o kterých se psalo a mluvilo v médiích, ale i ty se mi nezdály příliš přesvědčivé. Zřejmě ta multikauzální situace se týkala nejen peněz, obchodu a organizace zdravotnictví, ale také politiky, v současné situaci dokonce mezinárodní, a důvodů k výměně ministra, či ministrů, bylo hned několik.“
Prezident Blatného nepodporoval i s ohledem na jeho postoj k používání ruské vakcíny Sputnik V, když čekal na rozhodnutí Evropské lékové agentury. „Buď můžete dělat mrtvého brouka a čekat na EMA, nebo být aktivní a pracovat, abyste snížili počet zemřelých,“ řekl prezident a ocenil na novém ministrovi jiný přístup k ruské vakcíně. Arenberger totiž nevylučuje klinickou studii Sputniku u nás
„Myslím si, že ani tak nešlo o Sputnik V, kterému někteří ignoranti předpovídali, že se bude po několika týdnech vylévat do kanálu, ale že šlo spíše o obchodně-organizační záležitosti, ve kterých hrály peníze také svou roli. Jako laik si myslím, že všichni 3–4 poslední ministři zdravotnictví se přičinili, aby v této velmi neobvyklé situaci se dbalo o veřejné blaho, a to i přesto, že byli vystaveni neuvěřitelnému tlaku, dokonce i šikanám, ze strany různých nátlakových skupiny. Navíc, situace se měnila velmi rychle a než česká média pochopila, oč se v Evropě, ale i ve světě jedná, úkoly byly jiné a státy, ale někdy i regiony, nemohly čekat na rozhodnutí z vrcholu evropské pyramidy, která navíc nevykazuje příliš velkou stabilitu,“ říká Zbořil.
Na rozdíl od jejich jiných obětí, neskákal pod vlak
Prezidentova ochranka těsně před příchodem prezidenta na jmenování nového ministra nařídila přítomným novinářům, aby nenatáčeli a nefotili. Museli dokonce na čas vyklidit sál a počkat ve vedlejší místnosti. Prezident je poté pozval dovnitř se slovy: „Tak, pozvěte hyeny“. V pořadu Blesku si Zeman za svými slovy stál. „Nikdy jsem se tím netajil, říkám to téměř 30 let, co jsem v politice,“ řekl. „Kdybych mohl mluvit o dalším příkladu hyenismu, Česká televize kdysi s velkým potěšením natáčela, jak mě vleče moje ochranka. Uznávám, že pro hyenistické novináře to byla velká lahůdka, komerční televize byly slušnější.“ Následně oznámil, že se zařazuje mezi vozíčkáře.
„Miloš Zeman má neblahé zkušenosti s českými politickými paparazzi, kteří nestoudně útočili na jeho rodinné soukromí už na začátku jeho politické kariéry. Na rozdíl od jejich jiných obětí, neskákal pod vlak, ani z oken, ale nevážil si jich a byl k nim vyzývavě kritický. To, že jeho potíže s chůzí už několik let zesměšňují zuřiví fotografové, kameramani, ale i politici, je známo a v některých případech to dávno překročilo hranice chování dospělých a společensky definovaných lidí. Jistě bude zajímavé, jak si někteří z nich vyloží, že někdo je odkázán na invalidní vozík, a zda se někteří lidé, třeba okolo Svěrákova Paraple, k němu nyní budou chovat ohleduplněji,“ říká politolog.
O ruskou vakcínu Sputnik V projevují Češi překvapivý zájem, nechtějí čekat na očkování několik měsíců. Dubnový průzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES ukázal, že pokud by jí úřady udělily výjimku, nechalo by si ji píchnout téměř 47 procent dotázaných, kteří dosud očkovací látku nedostali. Podrobnosti zveřejnil server iDNES.cz.
„Už jsme vzpomněli hlupáka, který předpovídal Sputniku V likvidaci v českých odpadních vodách. Ukázalo se, že hledat třídní rozdíly mezi aspirinem, acylpyrinem a paralenem je hodné osob se sníženým prahem morální a sociální inteligence. Dnes, po rychle se šířících snahách vyrábět tuto vakcínu dokonce i v sousedním Bavorsku, si někdo může myslet, že v našem případě šlo o placenou negativní reklamu. Jejím důsledkem je těch vámi vzpomenutých 47 procent, i když se domnívám, že je to spíše dáno reakcí na tupý antimarketing. Doufejme, že nikoli placený v rublech,“ říká politolog.
Ing. Miloš Zeman
„Nemyslím si, že by rezignace ředitele Dvořáka něco změnila“
Člen Rady České televize Zdeněk Šarapatka se formou facebookového příspěvku obrací na opozici a na předsedu vládní ČSSD, aby „konala“ v případě členky Rady ČT Hany Lipovské. Považuje za „šílené,“ že ji za naše peníze doprovází na zasedání Rady ČT policejní ochrana, aby jí podle jejího vyjádření pomohla „zajistit výkon funkce radní ČT“. Středeční zasedání Rady České televize poprvé ve své historii totiž proběhlo za asistence policie, která na jednání doprovázela členku rady Hanu Lipovskou; ochranku má přidělenou kvůli výhrůžkám. Policisté nakonec zůstali po dobu zasedání Rady ČT na chodbě před místností. Olej do ohně Lipovská pak na jednání rady přilila ještě tím, že neváhala obvinit ředitele České televize Petra Dvořáka ze střetu zájmů.
„Nevím, zda je šílené, když se někdo obává setkání s panem Šarapatkou, nebo jen toho, pobývat v jeho blízkosti, když on sám projevuje na veřejnosti neobvyklou agresivitu.
O pana Š. ale nejde, problém je vážnější. Dokonce si nemyslím, že by rezignace nebo vynucený odchod pana ředitele Dvořáka na této situaci něco změnil. Známe přece osud pana ředitele Hodače a hned dvou jeho nástupců, kterým se nemohlo podařit v ČT mnoho změnit. Je to totiž, řečeno jazykem devadesátých let, typická ‚stará struktura‘, se kterou si dnes nikdo neví rady,“ uvedl Zbořil.
Vlna kritiky se na Lipovskou za asistenci policie snesla i z řad novinářů. Dlouholetý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler ji neváhal označit ostrými výrazy. Nešetřil ani policii: „Ale ani s průkazy přece nemohou bez pověření vlézt, kam se jim zlíbí, zvlášť když si je tam přivede nějaká zmanipulovaná špinavá čubka, co ani není zaměstnankyní ČT,“ prohlásil Etzler. „Lipovská a jí podobní a celý ten gang, co je řídí, představují pro ČR obrovské nebezpečí a že slušnost ctí stejně jako fakta či fair play hru, tedy nijak,“ sdílel Etzler obavy, že tito lidé spoléhají na politickou korektnost u svých protivníků, aby je při první příležitosti zlikvidovali ranou do zad. „Myslím, že jsme v bodu, kdy je třeba sundat rukavičky a nazývat věci tím, čím jsou,“ hodnotil situaci Etzler.
„Slova pana Etzlera, aniž si to zřejmě uvědomuje, jsou vypovědí nejen o něm a jeho působení jako novináře a zahraničního korespondenta, ale i o těch, se kterými se stýká a kteří mu projevují svou přízeň. Staré lidové přísloví říká, že ‚…zlé slovo, ani párem volů zpět do hudby nedostaneš‘, a tomto případě je to snad ještě horší. To je jazyk, a tedy i způsob myšlení, který nebyl běžný ani v Jedové chýši na pražské periférii. Doufejme, že až pan Etzler tu svou válku s paní Lipovskou vyhraje, nebude se chtít ucházet o místo ředitele ČT,“ říká politolog.
Ředitel ČT Dvořák veškerá obvinění Lipovské odmítá. „Krok, kterým radní Lipovská postoupila jakési materiály k posouzení Bezpečnostní radě státu vedené premiérem a bezpečnostním výborům Parlamentu, považuji za extrémní výraz politizace agendy Rady ČT,“ doplnil Dvořák.
„Nevím, co ty ‚jakési materiály‘ vlastně jsou, ale možná někdo může považovat jejich předložení vysokým voleným orgánům lidu, který je zdrojem moci ve státě, nejen za extrémní politizaci, ale třeba za stejně extrémní privatizaci agendy Rady ČT. Za dva týdny to pravděpodobně už budeme vědět a budeme moci také zjistit, zda naopak pan ředitel ‚nepolitizuje‘ svoje postavení v této veřejnosti sloužící instituci a zda některé ‚politizované věci‘ nejsou jen kromobyčejný šlendrián,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
Možná se s panem ministrem vnitra prezident domluví lépe...
Ministr vnitra Jan Hamáček byl v pátek opět zvolen šéfem ČSSD. Ten samý den uvedl, že žádný ministr nemá jisté místo ve vládě do voleb. Nevyloučil, že kabinet opustí ministr zahraničí a jeho protikandidát ve stranické volbě Tomáš Petříček.
„Nejsem si jistý, zda někdo z politických komentátorů prorokoval, že by se pan Petříček mohl stát předsedou ČSSD. Spíše všichni přemýšleli o tom, proč s tímto nápadem, stejně jako s prezentací jeho přítelkyně Valachové, vůbec někdo před stranický aktiv ČSSD předstoupil. Snad nevíme všechno o tom, co se za kulisami poloprázdného Lidového domu děje, ale že postavení Jana Hamáčka je téměř neotřesitelné, mj. i vzhledem k termínu voleb a neschopnosti opozičních stran přijít s nějakým jiným nápadem než odvolat a ‚sejmout‘ Babiše,“ uvedl Zbořill.
„Dosavadní předseda spravuje do velké míry prestižní Ministerstvo vnitra a kromě tradičně negativisticky orientované a spíše pokřikující než argumentující opozice nemá konkurenta ve straně nebo v Parlamentu,“ dodal.
Podzimní volby do Poslanecké sněmovny by podle aktuálního průzkumu agentury Kantar pro Českou televizi vyhrála koalice Pirátů a Starostů se ziskem 30 procent hlasů. Na druhém místě by skončilo vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše s 23,5 procenta. Do Sněmovny by se nedostala ČSSD. Ve srovnání s minulým průzkumem ale koalice Pirátů se Starosty ztrácí.
„Myslím si, že je to důsledek toho, jak odvážně se ČT alias Kantar pustily do předvolební kampaně. Svým raketovým vzestupem Piráti a Starostové vystrašili voliče a zřejmě jim tento neopodstatněný triumfalismus ještě způsobí řadu nečekaných problémů. Vytunelování Milionu chvilek se už podařilo, a tak se začne jednat o Pirátech. Ten příval kritiky a pomluv, který tuto změnu ohlašuje, ještě nemusí hrát rozhodující roli, ale přece jen je do voleb cesta dlouhá, elektorát fragmentarizovaný a osobností alespoň vizuálně atraktivních málo. Možná dojde k překvapením, které si dosud ani asertivní Piráti neuměli představit,“ popisuje Zbořil.
Konec pohodlí bojovné americké administrativy?
Evropou i Spojenými státy se šíří obava, k čemu může dojít na rusko-ukrajinské hranici. Zaznívají názory, že prezident Vladimir Putin testuje, co udělá nový prezident USA Joe Biden.
„O obavách se mluví spíše v Evropě a v jejím blízkém zahraničí. Čínská TV, která je kontrolována americky mluvícími redaktory, si všímá spíše radikálních vyjádření americké administrativy k událostem/neudálostem na Dálném východu. Ty ‚evropské obavy‘ jsou spíše z toho, že část Evropy by se mohla stát bojištěm. A že i tudy by mohly procházet žoldnéřské armády formované z dovozu, dosud krytého humanitárními aktivitami.
V letošním roce to vypadá, že je válka, na kterou se obvykle připravují zejména ti, kteří jsou sice uniformovaní, ale válčit se jim nechce, připraví o pohodlí bojovnou americkou administrativou (a její dámskou částí), jejíž je současný prezident zatím jen nečitelným symbolem,“ uvedl politolog.
„Historici moderních dějin mají jistě nastudované události Krymské války (1853–1856), ale obávám se, že spíše znají britský film Útok lehké kavalerie a nečetli Tolstého Sevastopolské povídky. Nemusí se, samozřejmě, všechno opakovat, ale lidská nevědomost je bezbřehá a nevyhýbá se ani velkým vladařům a prezidentům,“ dodal.
A jestli může situace přispět k urychlení procesu ukrajinského přijímání do vojenské aliance NATO? „Přáním ukrajinské oligarchie to určitě je, teď jen aby s tím souhlasil i velký Bílý otec ve Washingtonu. Z hlediska obstarávání ‚potravy pro děla‘ je to jistě zajímavý nápad, teď ještě jen spočítat, kdo to všechno a jak zaplatí,“ podotýká Zbořil.
Během čtvrtečního utkání s Arsenalem se pražská Slavia rozhodla vyjádřit svůj nesouhlas s rasismem společným chycením hráčů za ramena. Na rozdíl od týmu Arsenalu a rozhodčího však nepoklekli. Kromě opětovné kritiky od anglických médií za nepokleknutí tentokrát zasáhl i rozhodčí a tým během odlišného vyjádření nesouhlasu s rasismem rozehnal na jejich pozice.
„Milovníci anglického, skotského a welšského fotbalu o tom ještě budou dlouho diskutovat. Ale jsou to všechno jen projevy pokusů podělit se o hřích minulosti s někým, o kterém si myslí, že to snese. Zatím se jenom klečí a vyjadřuje pokora obětem otců, kteří obchodovali otroky a zaseli nenávist nejen na americkém kontinentu, ale i na britských ostrovech. V českých zemích, to v Anglii samozřejmě netuší, obchodoval s otroky snad jako poslední kupec Samo a ten ještě přišel odněkud z jihovýchodu. Pokud vím, UEFA již dlouho před ‚skotským tyjátrem‘ vydala doporučení, jak se chovat, a jak, jejími slovy, nezatahovat politiku do sportu. To ale, jak vidíme nejde, a tak to asi ty sochy Winstona Churchilla odnesou v Praze také,“ komentuje Zbořil.
A čeho bychom si měli v následujících dnech všímat? „Snad bychom i na Západ mohli poslat poselství Jana Amose Komenského, aby se všichni milovali a míru každému přáli. A při tom bychom mohli snad všichni pokleknout.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
