„Pan Vondráček je vysoký ústavní činitel, ale není to prezident jako Emmanuel Macron nebo rakouský kancléř či německá kancléřka, kteří Ruské federaci a sami sobě neuzavřeli možnosti komunikace a dosud je stále používají. A pokud se někoho dotklo, že si pan Vondráček myslí, že česká média vyjadřují názory a zaujímají postoje někoho jiného než občanů ČR, pak mohu potvrdit, že si to nemyslí jenom on,“ komentuje cestu předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka do Ruska politolog Zdeněk Zbořil. Vondráček totiž v Moskvě zmínil, že vztahy jsou na nižší úrovni, než by měly být, a také podle zprávy listu Rossijskaja řekl: „Četl jsem mnohé, co se píše v českých médiích. Vězte ale, že mínění většiny českého národa není takové, jak by se mohlo z mediálních informací zdát.“ Nejvíc je ale předseda Poslanecké sněmovny kritizován za to, že jednal s předsedy obou parlamentních komor Vjačeslavem Volodinem a Valentinou Matvijenkovou, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie a Spojených států. „V současné době žijeme v tak intenzivní válce sankcí proti sankcím, že je těžké zjistit, které ještě platí a které nikoli, které jsou nebo nejsou dodržovány. A také kterými zeměmi a jejich reprezentanty. Zásadně by v době míru mělo platit, že dokud se nezačalo střílet, má se s „politikou sankcí“ zacházet opatrně, protože je to jeden z posledních kroků před vyhlášením války,“ podotýká Zbořil.
Fotogalerie: - O 28. říjnu jinak
Nejen Piráti ale žádají řádné vysvětlení této zahraniční cesty předsedy Sněmovny a s největší pravděpodobností se tím bude zabývat plénum dolní komory. Zařazení bodu na program nejbližší schůze, která začne v úterý, navrhne místopředseda zahraničního výboru za opoziční Piráty Jan Lipavský, řekl ČTK. Vondráčkovu zahraniční cestu do Ruska vnímá jako „jakýsi vrchol jeho nekompetentního jednání“. Vondráček se podle něj nechal v Rusku zesměšnit. „Já vlastně považuji za potupu, co udělal České republice,“ dodal Lipavský pro ČTK. „Nevím, k čemu je pan Lipavský kompetentní, tj. oprávněný a způsobilý. Bude to moci předvést v Poslanecké sněmovně, pokud jsem správně rozuměl vyjádření Andreje Babiše, že podpoří vystoupení pana Vondráčka ad punctum zesměšnění. Domnívám se, že by se tím PS zabývat mohla, abychom se dozvěděli, kdo koho považuje za politického klauna a o kom si to budou moci myslet i v zahraničí – když už jde o tu naši kompetentní diplomacii,“ reagoval Zbořil. „Možná by se pan Lipavský mohl večer 26. 10. zeptat při státní návštěvě francouzského prezidenta Macrona, ten je v tomto ohledu vysoce kvalifikovaný (vzhledem ke studiu) a kompetentní (s ohledem na jeho politickou praxi),“ dodal.
Zásadně kritizoval Vondráčkovo cestování i senátor Marek Hilšer při svém prvním vystoupení v horní komoře Parlamentu. Podle Hilšerových slov Vondráček odjel do Moskvy v ponížené formě. „Ohrožení vnímám ve vytvoření energetické závislosti na Rusku, pokud by se měly dostavovat Temelín nebo Dukovany,“ uvedl Hilšer. „Pan dr. Hilšer si myslí, že také on je neméně kompetentní než pan Lipavský. Ale nezdá se mi, že by dosáhl takové míry poznání ‚energetické závislosti‘, že si může dovolit myslet, že by měl doporučovat, kdo má stavět Temelín nebo renovovat Dukovany. Je to přece jen dost obtížné rozhodnutí (politické, technologické vč. financování). Podle mého názoru dokonce nad síly mladého českého lékaře, i když, jak víme z jeho předvolební prezidentské kampaně, až všestranně vzdělaného,“ uvedl Zbořil.
Pavel Šafr ve Vondráčkově misi vidí něco víc. „Umí si tu někdo představit, že by ausgerechnet pan Vondráček jel na tuto servilní návštěvu do Ruska bez pověření nebo aspoň požehnání svého šéfa? To rozhodl Babiš. Vondráček není svůj pán,“ komentoval šéfredaktor Fora24 na Twitteru. „Pan Šafr už toho viděl tolik, že se ani nemůžeme divit, že ‚umí‘ i návštěvu pana Vondráčka. Tentokrát má ale pravdu, do Ruska nejezdí ani předseda PS PČR bez konzultace s vládou, a dokonce ani s prezidentem. Nevím, zda se museli dopustit společného jednání, nebo si poslali jenom SMS, ale jsem přesvědčený, že o tom všichni vedli řeč,“ uvedl politolog.
Představa, jak naši poslanci poskočí? Žertovné
Andrej Babiš hájil cestu Radka Vondráčka v nedělních Otázkách Václava Moravce. Premiér vysvětloval, že do Ruska jeli poslanci zdravotního výboru, kteří řešili skutečnost, že Rusko někdy neposkytuje adekvátní zdravotní péči našim občanům. Vondráček podle něj vše zvládl skvěle a vystupoval suverénně. „My jsme tam deset let nebyli. My musíme s Ruskem mluvit. My stojíme za sankcemi, ale chodí tam všichni. Já vám tady můžu ukázat, že poslanci Bundestagu tady hráli s poslanci Dumy fotbal. Představte si, že by naši poslanci s nimi v Rusku hráli fotbal. To by všichni, kteří to kritizují, tak by se z toho snad po...,“ vypálil Babiš hned na začátku debaty. Přidal i argument, že nedávno byl v Rusku prezident Emmanuel Macron a nejen on. „Pokud má Andrej Babiš s tím fotbalem pravdu, pak má ta bouře v české sklenici vody zvlášť komický charakter. Představa, jak někteří naši poslanci třeba jen popoběhnou, nebo dokonce poskočí, je opravdu žertovná. I když nechci urazit pana Hniličku a některého z Pirátů, ale i oni mají své sportovní mládí přece jen za sebou. Ty ruské protihráče si pak umím představit také, jak spíše hodují než sportují, ale třeba se mýlím,“ podotkl Zbořil.
Ve studiu byl Babišovým oponentem šéf Pirátů Ivan Bartoš, který odsoudil Vondráčkovo jednání s lidmi ze sankčního seznamu. Kritizoval i to, že na tiskové konference nebyli vpuštěni čeští novináři. „Často se při nejrůznějších cestách politických reprezentantů ČR vzpomíná, že za tvorbu zahraniční politiky státu odpovídá prezident republiky (prezident zastupuje stát navenek), vláda jako celek (a MZV jako reprezentant vlády) a PS (resp. její zahraničněpolitický výbor). Nepochybuji o tom, že se tyto tři odpovědné státní instituce zodpovědně domluvily a vyřešily problém, kdo kdy má ČR při podobném jednání zastupovat. Navíc ve vzácné shodě. Pan Bartoš sice může cestu pana Vondráčka kritizovat, ale pokud chce jednat jinak, musí si počkat, až bude zvolen prezidentem, nebo bude členem vlády (což už jednou nechtěl), anebo získá potřebný počet hlasů v PS. A bude moci takové rozhodnutí nějak ovlivnit. Mj. i to, zda na rozdíl od hned několika členských zemí EU bude, nebo nebude tzv. sankční seznam dodržovat,“ uvedl politolog. V souvislosti s pozvanými hosty zazněly také výtky z řad ODS, proč nebyl pozván místo Bartoše předseda nejsilnější opoziční strany. „Pokud se nemýlím, rozdíl mezi ODS a Piráty v počtu mandátů není příliš velký (25 : 22), a tak záleželo jen na ČT, koho si za partnera předsedy vlády ČR vybere a kdo by s tím mohl souhlasit. Nechci si vymýšlet, ale třeba pan Petr Fiala nechtěl, anebo se ČT zdálo, že už všechno, co má proti premiérovi a politice jeho vlády dávno řekl a nikoho by to nezajímalo…,“ podotkl Zbořil.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Pravda je, že na Radka Vondráčka se snesla rázná kritika z nejrůznějších stran, někteří ani nepočkali na výsledek jednání. A o čem to svědčí? „Snažím se odpovědět tak, abych nebyl označen za Putinova agenta a ParlamentníListy.cz za proruský web. Kritika pana Vondráčka je nejen pokrytecká, ale i zpozdilá. V době, kdy se jedná s prezidentem Putinem na úrovni hlav států, snaží se nátlaková skupina chovat nejen, jako kdyby ČR neměla s Ruskou federací diplomatické styky, ale jako kdyby jí vyhlásila válku. A to nemluvím o těch, kteří si myslí, že v té válce opravdu jsme, anebo že už jsme ji vyhráli,“ podotýká ještě k tématu Zbořil.
Psali jsme:
„Neklid“ vytváří sama ČSSD a její členové
Na sobotním zasedání v Hradci Králové dala ČSSD důvěru předsedovi strany. O důvěře pro prvního místopředsedu a také pro Jiřího Zimolu se nehlasovalo. Členové výboru neschválili ani Zimolův návrh na přeregistraci členů sociální demokracie. Pod stůl spadly i návrhy na výměnu ministrů. „Jsem smutný z toho, že nadále pokračuje sobotkovské ‚sjednocování‘ a štvanice na lidi s vlastním názorem, a to za vydatné pomoci vybraných médií a aktivní spoluúčasti těch bývalých či současných představitelů, kteří spoludirigovali sešup ČSSD v posledních čtyřech letech až k samotné hranici volitelnosti. To si sociální demokracie ani tisíce řadových sociálních demokratů opravdu nezaslouží...,“ psal Jiří Zimola na Facebooku. A co soudí o situaci v ČSSD Zdeněk Zbořil? „Snad by se mělo popřát ČSSD trochu klidu, jak o tom mluví předseda pan Hamáček. Je to ale problém, protože ten ‚neklid‘ vytváří sama ČSSD a její členové. Tato strana to snad má doslova v genech. Vzpomeňme jen na rok 1921 a vznik KSČ, stejně jako různé frakce vznikající a zanikající hned ve dvacátých letech 20. stol. Ani rok 1948 a splynutí s KSČ nebyla žádná selanka a socdem jako komunisté se stále dohadovali o všem možném a dělali všechno pro to stejně jako dnes, aby zmizeli z politické scény. Ani po roce 1989 to nebylo jinak, ačkoli se ČSSD dostalo živé vody z řad národně-frontovní nár-soc, emigrace a konečně komunistických osmašedesátníků,“ uvedl Zbořil. „Na svou cestu k úpadku ale nastoupili paradoxně v okamžiku, kdy se stali vládní stranou a kdy se zachovali neloajálně ke svým čtyřem předsedům vlády. Ta dnešní krize je snad ale nejhorší. Začíná tzv. lánským pučem a zradou Milana Chovance a pokračuje až do současnosti. Dnes už to ani není krize idejí, jak někteří ještě doufají, ale eschatologická krize neosobnosti. To je stav, kdy je každá rada drahá, nebo dokonce marná,“ dodal.
Bývalému ministru zahraničí a předsedovi sněmovního zahraničního výboru Lubomíru Zaorálkovi ruply nervy s platformou místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly. Ta podle jeho slov zastiňuje řešení věcných záležitostí. „Je jen nástrojem mocenského zápasu,“ obul se do iniciátora kritizované platformy Zachraňme ČSSD ve svém komentáři. Také Jan Hamáček tvrdí: „Není možné, abychom pokračovali ve vnitrostranických sporech.“ Zbořil k tomu dodává komentář: „Já bych nepřeceňoval nervovou labilitu pana Zaorálka, ono tomu tak ve skutečnosti není, on má jen jiné výrazové prostředky svého histrionství než jeho přátelé a přítelkyně. Samozřejmě že pan Hamáček, který to říká s větší mírou racionality než pan Zaorálek, má pravdu. Ale jak se naučit klidu a rozvaze? V historické minulosti se zkoumala tzv. úchylka jedné nebo druhé frakce a pak se vylučovaly nebo se přizpůsobovaly, ale na to, zdá se, jako by nebyl dnes čas.“ Pak také znovu připomněl: „Snad by pomohlo, kdyby všichni komentátoři dopřáli ČSSD ode dneška sto dní hájení, jakousi stodenní karanténu, a začali se svými často až zlostným kritikami po tomto zdravotním odpočinku. A kdyby si stejného termínu dopřáli i členové ČSSD.“
Moderátor Jan Pokorný přivítal v pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu prezidenta Miloše Zemana. Ten mimo jiné nabídl i cestu, jak zrušit Senát. „Pokud Senát nebude souhlasit se svým rozpuštěním... tak je velmi jednoduchá cesta, jak Senát zrušit. Jak jsem před chvílí upozornil, že jedině Sněmovna schvaluje rozpočet, tak nic nebrání Sněmovně, aby kapitolu Senát v rozpočtu podstatným způsobem zredukovala,“ uvedl prezident. Zdeněk Zbořil k návrhu říká: „Já jsem byl dlouho přesvědčen, že Ústava ČR byla stvořena podle nejlepšího vědomí a svědomí svých tvůrců a že ji budou ohrožovat jen doplňky a úpravy, které mohou zničit i onoho tajemného ‚ducha ústavy‘. Pokusili se o to už všichni tři prezidenti, ale zásadním útokem byl až dodatek o přímé volbě prezidenta. Ten se stal z pojistky před politickou, ekonomickou, a dokonce i morální krizí hybatelem politických procesů. Tuto změnu si doslova vynutila zmedializovaná veřejnost a podobné je to i se Senátem. Také on je institucí, která je složena z osob starších, politicky zkušenějších, které jsou připraveny zasáhnout v době vládní nebo parlamentní krize.“
Ing. Miloš Zeman
K významu Senátu také politolog dodává: „To, že do Senátu kandidují osoby, které nejsou někdy osobnostmi, nebo že slibují, co nemohou splnit, není jen chyba kandidátů, ale i voličů, kteří koneckonců volí, i když nevolí. Těch mizerných 16–19 % a zhruba 80 % nevoličů nám jenom demonstruje, že politický systém ČR funguje docela dobře, i když jsme Senátu odebrali právo rozhodovat o volbě hlavy státu. A kdybych mohl přispět k úvahám o významu Senátu, dovolil bych si navrhnout, aby senátoři nepobírali za službu vlasti žádnou odměnu a byly jim hrazeny jen nezbytné náklady na cestovné a možná i stravné. (A mohli bychom to navrhnout i některým institucím EU.) Kdyby si někdo myslel, že je to příliš radikální řešení, odkazuji na spisek Erasma Rotterdamského Jak vychovávat křesťanského vladaře. Je to, pokud se nemýlím, už z roku 1530.“
Jistě, mohl říct třeba bastard. Asi mu to nepřišlo lidové
Než se rozloučil s posluchači, ujistil se prezident, že šlo o Český rozhlas, kde kdysi hovořil o Pussy Riot, a pak si neodpustil použití sprostého slova. „Já se dneska rozdávám, tak vám ještě řeknu jednu trojici. Ta trojice je spojena tím, že brojí proti ekonomickým zmrdům. V tomto případě já ten termín považuji za naprosto výstižný. Jsou jimi Viktor Kožený, Zdeněk Bakala, jsou to solární baroni a je to skupina kolem lehkých topných olejů,“ popsal Zeman, koho považuje za ekonomické lumpy. „V češtině je takový úzus – když chceme něco zjemnit nebo zdůraznit, použijeme stejné slovo v češtině nebo dnes třeba v angličtině. Proto klidně na veřejnosti mluvíme o „pussy“, ale jeho český ekvivalent se nám zdá příliš vulgární. Pan prezident při tomto svém druhém hojně citovaném výstřelu mohl použít slovo „bastard“ a vypadat jako světák. Ale možná navštěvuje některá divadelní představení, která jsou cool, nebo se dívá na některé zábavné pořady ve všech možných televizích, a tak mu to asi nepřišlo příliš lidové,“ podotkl Zbořil.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček obdržel ocenění od Českého svazu bojovníků za svobodu. Pamětní medaili s nápisem Za vlast a za svobodu mu předal předseda svazu Jaroslav Vodička. Vyplývá to z fotografií na Ondráčkově facebookovém profilu, ze kterého vše pohotově převzal a okomentoval například web Forum24.cz. „O této věci nevím víc, než co se objevilo jako stručná zpráva v médiích. Pokud bylo něco ‚pohotového‘ na Forum24.cz, byl bych opatrný. V době, kdy řádí proputinovské weby a hackeři, kteří jsou dokonce schopni ovlivnit prezidentské volby v USA, je všechno možné. Ale jak říkal pan profesor Patočka, co když je to jinak?“ reagoval politolog.
Vlajky kvůli Tibetu vyvěšujeme, ale když jde o arabského skorodisidenta…
Džamál Chášakdží, novinář kritický k režimu ve své vlastní zemi, dorazil v tureckém Istanbulu na konzulát své vlasti, aby si vyřídil formality potřebné k uzavření sňatku. Turecká média tvrdí, že ho tam zadrželi, mučili a nakonec zavraždili. Saúdská Arábie nakonec připustila, že skutečně zemřel na půdě ambasády a údajně jeho smrti předcházela oboustranná bitka. Zatímco Evropa protestuje, americký prezident před novináři označil vysvětlení saúdské strany jako první důležitý krok. „Jsem přesvědčen, že se blížíme k řešení velkého problému,“ zůstal americký prezident optimistický i ve svých dalších komentářích. „Jak bývá u současného prezidenta Spojených států obvyklé, vede řeči, ale děje se něco jiného. Celá ta temná historie, která má i svůj hrůzostrašný kolorit, je podivná a pro mne znamená jen to, že jde o další pokus Spojených států změnit poměry v krajích obdařených ropným bohatstvím, které je zároveň ničí. A samozřejmě jak je ve zpravodajství o Donaldu Trumpovi běžné, zase nic nevíme, co lze považovat za doložené nebo alespoň doložitelné,“ uvedl Zbořil. „Pro nás je snad jen zvláštní, že vlajky kvůli Tibetu umíme odvážně vyvěsit na kdejaké radnici, ale když jde o arabského skorodisidenta a novináře, moc nás to nezajímá. Václav Havel kdysi už byl skoro na cestě do Saúdské Arábie, ale nakonec našel odvahu vymluvit se alespoň na svou nemoc. Jak zareaguje třeba jen naše Poslanecká sněmovna, si zatím nedovolujeme ani odhadnout,“ dodal.
Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, protože Moskva smlouvu porušuje, oznámil šéf Bílého domu Donald Trump. Ten obviňuje Moskvu za řadu let nedodržování klíčové odzbrojovací smlouvy, která zakazuje pozemní balistické rakety a řízené střely s dosahem 500 až 5 500 kilometrů. „Z Bílého domu, nebo od těch, kteří nás o chování amerického prezidenta informují, přicházejí tak protichůdné zprávy, že si nutně musíme klást otázku, co americký prezident může a co musí dělat. Nebo co je určeno pro oči a uši světa, či alespoň EU, RF a ČLR, a co pro americké voliče. Tato poslední zpráva je sice znepokojivá, ale dosavadní politika Donalda Trumpa zatím nevedla k žádné válce a prezident se snaží vyřešit ty, které zdědil po svých hned několika předchůdcích,“ uvedl politolog. „Nesmíme se nechat svádět k chybným úsudkům, jen proto, že Donald Trump dosud nedostal Nobelovu cenu míru jako jiní američtí prezidenti. Za mírotvorce sice ještě není považován, ale zatím se mu, nehledě na silácká slova, válčit nechce,“ dodal.
Místopředseda italské vlády a ministr vnitra Matteo Salvini, který je známý i pro svou vytrvalou kritiku EU, uvažuje o tom, že by kandidoval na předsedu Evropské komise. „Předpokládám, že jak se bude blížit termín voleb předsedy EK, bude podobných návrhů přibývat. Pokud se nezmění složení Evropského parlamentu, myslím tím ten roztříštěný kaleidoskop nejrůznějších reprezentantů různých politických stran, nebo přesněji zájmových skupin, nic se nezmění. Snad jedině kdyby se probudily nebo zaspaly nevolené evropské elity, ať již finanční, politicko-ekonomické, vojenské nebo bezpečnostní,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
