To mám řešit bláboly z USA? Ale dobře, je to následovně, přihlásila se Tereza Spencerová. Jde o Sýrii, Ukrajinu i telefony z Číny

3. 1. 2019 7:32

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Že se Sýrie neobejde bez Američanů? Bláboly, komentuje analytička Tereza Spencerová hlasy, které varují před americkým odchodem ze Sýrie. A přidává velmi zásadní informace k vývoji vleklé války na Blízkém východě, které český tisk příliš nepřináší. A pozor na Donalda Trumpa: Začíná prý Američanům i světu plnit to, co jim sliboval ve volbách, upozorňuje Spencerová v rámci pravidelného shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz.

To mám řešit bláboly z USA? Ale dobře, je to následovně, přihlásila se Tereza Spencerová. Jde o Sýrii, Ukrajinu i telefony z Číny
Foto: Screen: ČT24
Popisek: Společná tisková konference Donalda Trumpa a Vladimira Putina.

Donald Trump nejprve tvrdil, že chce odejít ze Sýrie. Všichni v USA a v Evropě se na něj sesypali, ministr obrany mu rezignoval... A on najednou říká, že chce odejít, ale třeba ne tak rychle. Starý senátor Lindsey Graham ho navštívil a zdůraznil, že prezident ví, že se nemůže vykašlat na Kurdy. Tak jak to tedy je s tím odcházením?

Anketa

Měly by Spojené státy stáhnout svá vojska ze Sýrie?

93%
7%
hlasovalo: 6691 lidí


Už od počátku se uvádělo, že odsun potrvá až tři měsíce, takže jestli teď Lindsey Graham dokázal celý proces prodloužit o další měsíc a stačí mu to ke spokojenosti, tak se na věci nic nemění. Teď už Trump taky říká, že žádný časový harmonogram odsunu není, ale odsouvat se bude. Ale i kdyby odsun trval rok nebo dva nebo pět, jednou beztak nastane. Sýrie se mezitím nikam neztratí. A drtivá většina Syřanů, kteří i během války zůstali, taky ne. Klidně si počkají. Čili podle mého je důležitá vůle k odchodu, jak a kdy toho bude dosaženo, je už trochu vedlejší…    

Generál Stanley McChrystal prohlásil, že kdykoliv někde Amerika v posledních 60 letech nechala po svých vojscích prázdný prostor, skončilo to tam špatně. Je to správné tvrzení? Jinak, John Bolton i ministr zahraničí Pompeo mířili do Turecka... Co tam chtějí s Erdoganem dojednat? Jak daleko zašlo kurdské pozvání Asadovi, ať radši přijde on než Turci?

Generál McChrystal ještě žije? No paráda! A ještě i mluví! No, myslím, že cynik by na základě reality řekl, že mnoho zemí na tom bylo naopak mnohem líp do chvíle, než tam Amerika vojensky vstoupila, ale uznávám, že pan generál má právo na názor. Bylo by vtipné se ho zeptat, jestli by nebyl od té dobroty a nenabídl pro své tvrzení několik příkladů. Třeba pět. Nebo aspoň tři. Nebo klidně i míň.

A co dělají Bolton s Pompeem v Turecku? To nemusí být jen o Kurdech, a dokonce si myslím, že to o Kurdech je hodně málo, a pokud ano, tak mluví spíš Turci. Jasně, že přinejmenším formálně budou USA pro své Kurdy požadovat nějakou záruku „přežití“, ale pak se uvidí, co to bude znamenat v praxi. Protože jsou tu velká a krajně problematická bilaterální témata jako turecké tvrzení, že za tři roky starým převratem byla CIA, je tu turecký požadavek, aby USA vydaly šéfa islamistické sítě Gülena, je tu americký požadavek, aby se Turecko nesbližovalo tolik s Ruskem… To jen namátkou, určitě mi teď něco vypadlo z hlavy. Zkrátka, Ankara s Washingtonem si prostě mají o čem „vyprávět“ a házet na stůl cenovky za řešení jednotlivých problémů. Handluje se tam teď o sto šest.

Syrské levicové Lidové obranné síly a jejich kádrově propojené a až dosud stále Amerikou placené Syrské demokratické síly opravdu s Damaškem vyjednávají. A Turecko dává najevo, že pokud právě Damašek opětovně převezme kurdská území a tamní kurdská samospráva bude „integrována“ do syrského státu, svou ofenzívu proti Kurdům zruší. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál, ale je jasné, že Kurdové moc možností na výběr nemají – buď se vrátí k Sýrii neb půjdou do boje. A budou poraženi. Nezapomínejte, že proti nim nestojí jen Turecko, ale vlastně i Sýrie, Irák nebo Írán. Ostatně, jejich situace by byla jen těžko udržitelná, kdyby v Sýrii zůstaly ty pouhé dva tisíce amerických vojáků…

Dlouho se kolem Sýrie nestalo nic převratného ve stylu „chemický útok“, „západní odpověď na něj“ apod. K čemu směřuje vývoj války? Američtí analytici píší, že když USA odejdou, bude to pro Vladimira Putina zlé, protože Sýrie zůstane „na hrbu“ jen jemu: Finančně, pokud jde o obnovu, vojensky, pokud jde o doražení Daeše i diplomaticky, pokud jde o ambice Turecka či Íránu. Má se Putin tohoto úkolu bát?

Američtí analytici, jejichž názory tu zhuštěně parafrázujete, patří k těm, co mají obecně kopřivku při představě, že ještě existují země, které USA nemají politicky nebo vojensky pod kontrolou, natož že existují země, odkud USA vojensky odcházejí. Nemá smysl si jich moc všímat.

Chápu ale, že po mně chcete, abych vyvracela jejich jednotlivé bláboly, tak tedy budiž. Do obnovy Sýrie se už dnes kromě Ruska, Íránu nebo Číny aktivně pouštějí třeba superbohaté Spojené arabské emiráty, Bahrajn, v závěsu za nimi se blíží Saúdové. Američané a Západ obecně u toho také mohli být, přinejmenším podle čtyři roky starých ruských návrhů na „sdílenou odpovědnost“ za poválečnou Sýrii, ale odmítli jsme to a přenechali tuto roli – a tím i budoucí politický vliv – jiným. Naše chyba. To samé platí pro „doražení“ Daeše. Je legrační, že si v USA snad někdo opravdu myslí, že bojovat proti terorismu lze jen přes ilegální vojenskou přítomnost v nějaké zemi. Ale nešť. K pozicím Daeše na východě Sýrie už dorazily syrské jednotky, irácké letectvo Daeš bombarduje ze své strany, Turecko také opakuje, že je připraveno proti Daeši zasáhnout, ale očividně se Syřanům a Iráčanům nesnaží přimotat se do cesty. Pak je tu ještě Írán se svými jednotkami. A stále jsou tam Kurdové. Zkrátka, je hloupost si myslet, že Daeš nelze porazit bez USA nebo že to všechno zůstane na „hrbu“ Rusku. Jak říkám, je spousta amerických „analytiků“, jejichž názorů si vůbec netřeba všímat.
     
Putin napsal Trumpovi dopis, ve kterém vyjadřuje připravenost jednat. Není to zbytečné? Má šanci na změnu amerického postoje vůči rusko-ukrajinskému problému?

Nevím, ale poslední týdny, během nichž Trump oznámením odsunu ze Sýrie nebo z Afghánistánu jako by zahájil svou kampaň pro volby v roce 2020, naznačují, že se v Bílém domě svým způsobem osamostatňuje. A začíná konečně, po dvou letech, alespoň zkoušet razit to, co sliboval dávno před svým zvolením. Takže uvidíme, co všechno z toho ještě vyleze a jakých změn se dočkáme.   

Na Ukrajině byly učiněny další kroky k uctívání banderovců. A ukrajinská ultrapravice se vydala na pochod ulicemi. Jsou tyto struktury symbolicky „na pochodu“ i k větší moci?

Banderu oslavují pochody s pochodněmi každý rok, letos to bylo poprvé jako oficiální státní svátek. Jen mi přišlo, že ty pochody byly letos přece jen méně početné než v letech uplynulých. Nejspíš proto, že Ukrajina je fakt v problémech. Vezměte si skutečnost, že jejich parlament je poskládaný spíš „válečně“, i když by to – jako v každé jiné zemi – asi chtělo, aby tam byli i lidi, kterým jde třeba o ekonomiku nebo sociální situaci. Chci říct, že antirusismem se lidé nenajedí. A čím dál víc Ukrajinců si to uvědomuje, na Majdan je „hrdých“ už jen necelých 28 procent lidí. A oslavy Bandery do této situace zapadají – ani jimi se nikdo nenají. Takže na jedné straně je trapné, jak se Evropa dívá stranou, když Ukrajina slaví svého válečného zločince, a na straně druhé je stále jasnější, že jen s těmito oslavami to už moc daleko Ukrajina nedotáhne. Mají neustále „plná ústa“ nezávislé Ukrajiny, tak ať konečně zkusí tu nezávislou a prosperující Ukrajinu začít budovat. Zatím jen dál směřují ke dnu.

V průzkumech obliby kandidátů na prezidenta Ukrajiny poráží Porošenka i známý televizní komik. K čemu směřuje místní situace? To ani aféra s Kerčským průlivem stávajícího prezidenta nezachrání?

Vladimír Zelenskij je skvělý stand-up komik, člen vynikající party zvané Kvartal 95. Osobně sice netuším, co všechno může Ukrajině přinést coby prezident, ale v tom jejich „best of“ tam „nahoře“ bude coby komik jediný profesionál. Ale vtipné vcelku je, že Porošenkův úřad spustil plnou propagandistickou palbu ze všech svých státních orgánů a úřadů právě proti Zelenskému a úplně vynechává Julii Tymošenkovou, která je hlavní favoritkou prezidentských voleb. Jako kdyby si řekli něco jako „s tou jsme už beztak prohráli, tak odstřelíme aspoň toho dalšího“. A to se do voleb ještě oficiálně ani nezaregistrovali očekávané „těžké váhy“. Bude to legrace, ty ukrajinské prezidentské volby. Budu Zelenského sledovat, protože je bystrý, ostrovtipný, trefný, cynický… Prostě mě baví.
 
Jak jste vnímala aféru se „zlými čínskými telefony“ Huawei? Jde o reálnou hrozbu, nebo jen komerční boj ve jménu amerických firem?

Ocitli jsme se v době, kdy americké firmy pro své přežití potřebují politický tlak, který by jejich lepší a levnější konkurenty poškodil, aby americké firmy mohly ještě třeba rok dva přežít v kondici… Co s tím? Myslím, že vypovídací hodnota celého skandálu je obrovská. A není pro nás, tedy pro Západ, nijak lichotivá.
Nicméně, když to vezmeme obecně, tak žijeme v době, kdy celý internet a mobilní sítě sleduje americká NSA a další tamní tajné služby, kdy Číňani údajně taky něco poslouchají, kdy mě nebo vás poslouchají někteří mnohem bližší… Všechno je tu a je to reálné. Obrana proti tomu není, pokud by se člověk nerozhodl odejít někam do lesů žít jako naprosto soběstačný poustevník. A když už mě odposlouchávají všichni, tak je mi to skoro jedno. A tak do lesa nepůjdu.

Když je řeč o Islámském státu... Ve vánočním čase jsme se nevyhnuli zapadoevropským teroristickým útokům. Daeš jako „stát“ je asi vymazán, ale co jeho infrastruktura k verbování či přepravě teroristů do Evropy?

To je klasická záležitost – Islámský stát se automaticky hlásí ke každému útoku, který se kde ve světě odehraje, ale není třeba to brát jako skutečné spojení s daným útokem. Daeš si tím jen zadarmo získává teroristickou „slávu“. Na druhou stranu je jasné, že spousta lidí v Evropě je naštvaných a budou dělat čím dál tím krvavější věci. Říkejme jim klidně teroristické útoky. Nevím, jak by se to mělo dostat pod kontrolu. A je jasné i to, že je v Evropě spousta skutečných operativců Daeše a dalších skupin, kteří čekají na svou příležitost. Nebo na povel. Protože, ruku na srdce, najet do davu lidí s autem sice může vyvolat lokální paniku, ale skutečný útok, který by měl nějaký zásadní dopad na chod státu, to není. Ty ale určitě přijdou…    

Co bychom v příštích dnech měli sledovat?

Podle mého to zajímavě „žije“ v Bílém domě…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hrozilo nebezpečí Zemanovi? ptá se Zdeněk Zbořil po týdnu vzpomínání na Palacha. A vydává svědectví

8:51 Hrozilo nebezpečí Zemanovi? ptá se Zdeněk Zbořil po týdnu vzpomínání na Palacha. A vydává svědectví

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Politolog Zdeněk Zbořil v dnešním Rozjezdu analyzuje způsob, jakým je ve veře…