V poslední době se v médiích intenzivně šíří zprávy o infekcích způsobených hantaviry, což u veřejnosti vyvolává obavy z možné epidemie. K situaci se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil přední český odborník, profesor Jaroslav Turánek.

Uznávaný český imunolog, vakcinolog a farmakolog se dlouhodobě specializuje na výzkum nanotechnologií, rekombinantních vakcín a protinádorových léčiv. Ve svém rozboru se podíval na známá fakta o hantavirech a zhodnotil jejich reálný epidemický potenciál. Podle jeho závěrů jsou obavy z masového šíření neopodstatněné.

„Výskyt hantavirových infekcí v České republice je relativně vzácný. Podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se počty nakažených v ČR pohybují v řádu jednotek až nižších desítek případů za rok. Počet případů úzce souvisí s populačními cykly hlodavců. Vyšší výskyt bývá zaznamenán v letech jejich přemnožení, např. v letech s nadúrodou bukvic a semen,“ uvádí Turánek.

Rizikovými oblastmi jsou typicky přírodní ohniska, jako jsou pole a lesy, kde lidé přicházejí do kontaktu s rezervoárem viru. „Dominantní typy hantavirů v Evropě, včetně ČR, jsou především viry Puumala a Dobrava, které způsobují mírnější formu onemocnění zvanou hemoragická horečka s renálním syndromem (HFRS),“ upřesňuje odborník.

Hlavním a přirozeným rezervoárem hantavirů jsou drobní hlodavci, u kterých infekce probíhá dlouhodobě a bezpříznakově. V České republice jsou to norník rudý, myšice temnopásá, potkan a krysa.

Cesty přenosu infekce na člověka

Člověk se nakazí náhodně, nejčastěji vdechnutím aerosolu kontaminovaného exkrementy infikovaných zvířat. Virus je vylučován močí, stolicí a slinami hlodavců. Pro nakažení je rizikové například zametání chat, chalup nebo stodol, kde se hlodavci vyskytovali, nebo práce v lese a na poli.

„U hantavirů, které se přirozeně vyskytují v České republice a zbytku Evropy, jako jsou viry Puumala nebo Dobrava, nebyl mezilidský přenos nikdy prokázán,“ objasnil prof. Turánek.

Fotogalerie: - Proti landsmanšaftu

V Evropě se vyskytuje několik typů a genotypů hantavirů, které se liší svými přirozenými zvířecími rezervoáry, zeměpisným rozšířením a také závažností onemocnění, které u lidí způsobují. Tyto viry vyvolávají u člověka hemoragickou horečku s renálním syndromem (HFRS), přičemž úmrtnost se u jednotlivých variant dramaticky odlišuje.

Vůbec nejnebezpečnějším evropským hantavirem je virus Dobrava, který se v závislosti na konkrétním hostitelském druhu myši vyvinul do několika hlavních genotypů s odlišnou nebezpečností. Prvním z nich je samotný genotyp Dobrava, jehož přenašečem je myš křovinná. Tento genotyp se vyskytuje hlavně na Balkáně a způsobuje klasickou těžkou formu hemoragické horečky, přičemž jeho průměrná smrtnost dosahuje vysokých hodnot mezi 5 % až 12 % kvůli masivnímu vnitřnímu krvácení a selhání ledvin.

Fotogalerie: - Analýza proticovidových opatření

Dalším vysoce nebezpečným zástupcem je genotyp Sochi, který přenáší myš kavkazská. Izolován byl v oblasti Černého moře a Ruska, má taktéž závažný průběh onemocnění a jeho průměrná smrtnost se pohybuje kolem 6 % až 10 %.

Třetí variantou je genotyp Kurkino, jehož rezervoárem je myš temnopásá. Tento genotyp se nachází ve střední a východní Evropě, včetně České republiky, a vyznačuje se nízkou až střední závažností s mírnějšími příznaky a velmi nízkou průměrnou smrtností v rozmezí od 0,3 % do 0,9 %.

Vedle viru Dobrava se v evropském prostoru setkáváme s dalšími typy hantavirů, které představují podstatně menší riziko. Patří sem virus Saaremaa, který rovněž přenáší myš temnopásá. Závažnost tohoto onemocnění je hodnocena jako velmi nízká a jeho průměrná smrtnost je téměř nulová, bez jakýchkoli hlášených úmrtí.

Nejčastějším typem hantaviru v České republice a obecně v Evropě je virus Puumala. Jeho přirozeným hostitelem je norník rudý. Infekce tímto virem má obvykle mírný průběh s nízkou závažností a průměrná smrtnost dosahuje méně než 0,1 % až 1 %.

Posledním zaznamenaným typem je virus Tula, který v přírodě přenáší hraboš polní. Tento virus má zanedbatelnou závažnost, protože u lidí vyvolává infekci pouze výjimečně a jeho průměrná smrtnost je tak na čisté nule.

„Tyto viry se nepřenášejí běžným kontaktem, líbáním ani kapénkami mezi lidmi. Nemocný člověk tedy nepředstavuje riziko pro své okolí,“ uvádí odborník.

Člověk se může nakazit pouze přímo od hlodavce vdechnutím prachu s jejich výkaly nebo výjimečně kousnutím. „I když se tedy nákaza v ČR může objevit u více členů rodiny najednou, je to téměř vždy proto, že byli všichni vystaveni stejnému zdroji, například společně uklízeli zamořený sklep, nikoli že by se nakazili jeden od druhého,“ přibližuje prof. Turánek.

Schopnost přenosu z člověka na člověka byla zdokumentována pouze u viru Andes, který se vyskytuje v Jižní Americe, např. v Argentině či Chile. „I u tohoto viru je však nutný velmi blízký a dlouhodobý kontakt,“ ujišťuje odborník.

Fotogalerie: - Přátelé Arnošta Lustiga

Hlavním důvodem, proč se evropské kmeny hantavirů (Puumala a Dobrava) nepřenášejí mezi lidmi, je podle něj biologické omezení v tom, jak a kde se virus v lidském těle množí a jak je vylučován do okolí.

„Laboratorní studie naznačují, že u většiny hantavirů, včetně těch našich, dochází v lidských plicích k tvorbě jen velmi malého množství plně zralých a infekčních virových částic. Virus se sice v těle množí a způsobuje nemoc, ale jeho produkce není dostatečně efektivní na to, aby se v dýchacích cestách nahromadilo množství schopné nakazit dalšího člověka,“ vysvětluje prof. Turánek.

Navíc lidské sliny obsahují specifické složky a protilátky, které dokážou replikaci evropského viru Puumala účinně blokovat, zatímco jihoamerický virus Andes je vůči těmto antivirovým složkám lidských slin unikátně odolný. Pro hantaviry je člověk evolučně nevhodným hostitelem a v životním cyklu viru představuje slepou uličku, protože virus nedokáže v lidském těle vytvořit stabilní mechanismus pro masivní vylučování ven.

U dětí je průběh onemocnění hantaviry mírnější

Aktuální pozornost vzbudilo ohnisko viru Andes na výletní lodi MV Hondius. Kvůli neobvykle dlouhé inkubační době hantavirů, která se průměrně pohybuje mezi dvěma až třemi týdny, ale může dosáhnout až osmi týdnů, nařídily mezinárodní zdravotnické autority jako WHO a CDC pro pasažéry přísnou karanténu po dobu 42 dnů. Ačkoliv se cestující z této lodi rozjeli do svých domovských zemí, jejich role jako šiřitelů je podle expertů epidemiologicky zanedbatelná. Přenos mezi lidmi je mimořádně neefektivní, běžný kontakt na ulici či letmý rozhovor k nákaze nestačí a virus navíc v Evropě nemá svého přirozeného hostitele mezi místními hlodavci, takže zde bez nich biologicky vyhyne.

Také chovatelé domácích mazlíčků mohou být klidní. „Domácí hlodavci a zajícovci jako morče a králík nejsou citliví k hantavirům. Nemohou se těmito viry nakazit, nemnoží je ve svém těle a nepředstavují pro člověka žádné riziko přenosu,“ ujišťuje odborník.

Pokud jde o klinický průběh, existují zásadní rozdíly mezi evropskými kmeny a virem Andes. Zatímco evropské viry Puumala a Dobrava zasahují především ledviny, vyvolávají horečky, bolesti hlavy či poruchy vidění a mají nízkou smrtnost pod jedno procento u Puumala a kolem pěti až dvanácti procent u typu Dobrava, virus Andes postihuje plíce. Způsobuje hantavirový plicní syndrom s náhlou dušností a jeho smrtnost je velmi vysoká, dosahuje až 40 procent.

U dětí je průběh evropské formy obecně mírnější než u dospělých, často probíhá zcela bez příznaků nebo jako běžná viróza. „Děti tvoří pouze 10 % až 15 % všech klinicky diagnostikovaných případů hantavirových infekcí, protože se méně často pohybují v rizikových prostředích, jako je např. čištění starých seníků nebo práce v lese, a jejich imunitní systém nereaguje tak agresivně,“ vysvětluje prof. Turánek.

Fotogalerie: - Jednání vlády

Pokud se u dětí nemoc rozvine, projevuje se vysokou horečkou, výraznými zažívacími potížemi, které mohou připomínat zánět slepého střeva. Vyskytují se také silné bolesti hlavy a svalů, zejména v oblasti zad a beder. Typické je rozmazané vidění nebo přechodná krátkozrakost. Dochází k zčervenání v obličeji, připomínajícímu spálu nebo těžký úpal, a je doprovázené překrvením očních spojivek.

Léčba je pouze symptomatická a profesor Turánek varuje, že je nutné se zcela vyhnout lékům jako ibuprofen nebo aspirin, které mohou dále zatížit ledviny a zvýšit riziko krvácení, zatímco paracetamol je bezpečný.

V souvislosti s rizikem zneužití hantavirů jako biologických zbraní odborník uklidňuje, že takový scénář je nepravděpodobný. Přestože byly hantaviry v minulosti zvažovány kvůli vysoké smrtnosti a přirozenému šíření aerosolem, jejich praktické zneužití čelí obrovským technickým překážkám. „Hantaviry se v laboratorních podmínkách množí velmi pomalu a je obtížné je vypěstovat ve vysokých koncentracích,“ objasňuje prof. Turánek.

Mimo hostitele hantaviry rychle ztrácejí infekčnost kvůli citlivosti na teplo a sucho a jejich genetická úprava je extrémně náročná. Představa, že by hantavirus šlo snadno předělat na zbraň, neodpovídá realitě.

Odborník připouští, že během korejské války v 50. letech onemocněly tisíce vojáků tehdy neznámým hantavirem. „To vedlo jak USA, tak SSSR k výzkumu těchto virů v rámci vojenských programů, ale neexistují veřejné důkazy o tom, že by byly úspěšně vyvinuty na jejich základě použitelné biologické zbraně,“ uvedl prof. Turánek. Použití hantavirů k přípravě biologických zbraní je podle něj nepravděpodobné.

Fotogalerie: - Zeman ve studiu PL

Nejdůležitější prevencí zůstává správná hygiena při úklidu venkovských stavení, kde by se mohl vyskytovat trus hlodavců. „Nikdy nezametejte nasucho. Pokud narazíte na trus, nezametejte jej ani nevysávejte, aby se do vzduchu nedostal infekční prach. Povrch nejprve důkladně navlhčete roztokem Savo a nechte 5 až 15 minut působit. Při úklidu rizikových míst používejte gumové rukavice a ideálně respirátor (třídy N95/FFP2). Jídlo a odpadky uchovávejte v pevných, hermeticky uzavřených nádobách, které hlodavce nelákají,“ doporučuje profesor Turánek.

Na závěr dodává, že cesty evoluce jsou nevyzpytatelné a opatrnost je vždy na místě, současné vědecké poznatky však ukazují, že masové epidemie se obávat nemusíme.

Psali jsme:

Vysoká smrtnost a těžká léčba. Hantavirus straší Evropu

„Krátká těžká nemoc.“ Profesor Turánek a co o covidu nezaznělo

„Zemřela by jen třetina obětí.“ Konference „zakázaných“ z časů covidu. Data předložena

„Totalita. V Příčovech někdo schválně vyhodil proud.“ Profesor Turánek jde do boje