„Chtěl jsem si oddechnout od té filo-ukrajinské masáže veřejného mínění a trochu jsem se věnoval francouzským volbám. Ukázalo se, že je to ale jenom něco jako z bláta do louže,“ předesílá v dnešním Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil s tím, že Evropa je stejně nemocná ve svém těle a údech jako euroasijský Západ. „U nás doma, dokonce i v Praze, máme výhodu, že francouzskou situaci v ČT komentují pan Jan Šmíd, ale i bývalí velvyslanci Petr Janyška a Petr Drulák, ale vlastně i pan redaktor Řezníček, kteří se od sebe liší různými názory a interpretacemi známých informací, které se asi nepodaří zakázat ani kvazi cenzorům z MV ČR. Zajímavé však je, že třeba Le Monde nebo Figaro zřejmě degradovali na úroveň dnes v Evropě, až na výjimky, běžnou. Snad proto mi ty zmíněné české komentáře připadají tak výjimečně kvalitní,“ dodal.
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
Zejména v posledních dnech zaujal doktora Zbořila skoro bouřlivý vývoj na Slovensku. „Ačkoliv mám k dispozici nevelký objem ověřitelných informací, zda se mi, že v příštích dnech a týdnech budeme mít o tamější překvapení postaráno,“ předpokládá.
V doméně Úřadu vlády ČR Braňme Ukrajinu, braňme Česko, se píše: „Rusko bezdůvodně a bez vyhlášení války napadlo Ukrajinu. Tuto agresi nesmíme tolerovat a pomáhat jí. Šířením dezinformací pomáháte agresorovi.“ V rámci toho jsou občané nabádáni, aby nahlašovali na dané sociální síti trestné činy ruské dezinformace Policii ČR. A jak hodnotí tuto aktivitu doktor Zbořil?
„Je jistě pozoruhodná, že kromě hodnoty apelativní, obsahuje tato výzva upozornění na nové, tentokrát vládní, pojetí spravedlnosti, které znamená, pokud se opravdu tak stane, že o ,trestných činech ruské desinformace' bude rozhodovat každý, kdo umí zmáčknout enter na svém PC. Doufám, že Policie ČR bude mít dostatečný aparát k evidování a analyzování těchto ,nahlášení' a dovolil bych si jí doporučit, aby tato nahlašování pečlivě archivovala. Jednou by se tím nějaký Ústav pro studium našeho současného režimu mohl zabývat jako předmětem svého vědeckého úkolu podrobněji,“ podotýká Zbořil. „Ale snad to také pomůže těm, na které se vláda obrací, pochopit, co to je pravda, co je lež a kdo si myslí, že pravdu má a kdo stále ještě pochybuje. Snad také někomu dojde, jaký je rozdíl mezi informací a komentářem nebo úvahou, a že používáním slova ,desinformace' všichni vstupujme na nejistou půdu nedorozumění, které může být fatální,“ dodává.
Fotogalerie: - Francouzské prezidentské volby
A jestli jsou známé nějaké další informace o tomto serveru, které se k nám nedostávají? „Bohužel, nebo bohudík, jenom ty, které se objevily na internetu. Jsou ale až neuvěřitelně monotónní, a tak si myslím, že je zde ani nemusíme komentovat. Ať se, kdo se chce dozvědět něco, co už dávno ví, na toto doporučení podívá a nemusíme ztrácet čas marnou diskusí přesvědčených s nevěřícími,“ doplňuje.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Stačila jména účinkujících a bylo vymalováno
EU chystá už šestý balík sankcí proti Rusku. Má se týkat silné ruské banky Sberbank a částečně také dovozu ruské ropy. Řeč o tom byla i v nedělních Otázkách Václava Moravce. „Myslím, že jsem v PL už několikrát řekl, že se na tyto pořady nedívám, protože nemají prakticky žádnou vypovídací hodnotu kromě té, že se dá po několika slovech zjistit, ve prospěch které politické a zájmové skupiny působí. Tentokrát, zdá se, stačilo jen znát jména účinkujících, a jak se říká u nás v Hospodě Na růžku - bylo vymalováno,“ popisuje Zbořil. „Jeden můj dobrý známý, historik, tvrdí, že se na pořady pana Václava Moravce dívá, ale s vypnutým zvukem. Prý se ještě nikdy nezmýlil a tato pantomima se od toho, co bylo později publikováno, vůbec nelišila. Přesto jsem ale zachytil někde zprávu, že se něco děje okolo GAZPROMU a jeho bankovního zázemí, ale na to je pro mne ještě moc brzy zabývat se tím,“ dodává.
Rozhodnutí o ukončení nákupu plynu a ropy z Ruska žádají signatáři petice, kterou mimo jiné podepsala i někdejší ombudsmanka Anna Šabatová, politici Jan Ruml či Petr Pithart nebo dokumentaristka Olga Sommerová. Podle signatářů platby za dodávky plynu a ropy z Ruska financují válku na Ukrajině, vraždění civilních obyvatel, bombardování nemocnic, celých měst i skladů potravin.
„Já mám o tom bombardování a vraždění jiné informace než tito čtyři petenti. Ale ty se dnes nesmějí říkat, protože ti, co by je zveřejnili, mohli by být ,nahlášeni', trestně stíháni, souzeni a odsouzeni. Jistě bez jakéhokoliv zájmu zastání autory této petice,“ konstatuje Zbořil.
Fotogalerie: - Ukrajinské barvy kolem nás
„Věcně je ale tato petice chybná a trochu arogantní, když uvážíme, že v této věci se snaží rozhodnout významní evropští politici se svými poradci a zástupci národohospodářských odborníků. Doufám, že nevznikne petice proti vývozu zbraní na Ukrajinu, od těch je k těm mrtvým kratší cesta než přes evropské a ruské bankovní domy,“ dodává.
Vláda to dobře promyslela. Má velkou přízeň
Pečivo zdražilo o 26 %. Pražská plynárenská zdražila o 39 %. Zkrátka a dobře, je draho. Předsedkyně Poslanecké sněmovny ujistila v nedělí v dalším diskusním pořadu, že nenechá nikoho, aby padl do chudoby. Jenže, dělá vláda opravdu „promyšlené a cílené kroky“?
„Zřejmě to má tato vláda dobře promyšlené a ,zacílené', jinak by jí nedávali v průzkumech volebních preferencí respondenti tak vysoká hodnocení své přízně. Ani na Václavské náměstí, natož pak na Letnou, nikdo nechodí a opozici dnes tvoří jen několik poslanců SPD neustále kritizovaných a hanobených v tištěných a audiovizuálních médiích,“ říká politolog. „Kdo řekne kritické slovo na veřejnosti, je označen za populistu,“ dodává.
Macron vyhrál. Může nám to být jedno
Na závěr se Zbořil věnuje situaci ve Francii a prezidentským volbám. „K neřestem politických komentátorů patří, že jednak komentují to, co se ještě nestalo a častěji, že věděli předem, nejen jak to dopadne a později, jak to mělo dopadnout. Odstrašujícím příkladem jsou nám poslední a předposlední prezidentské volby ve Spojených státech, které měly v mediálním podání podobu módní přehlídky skandálů a vyhledávání špinavostí, kterými byly rovnoměrně častováni oba kandidáti,“ říká politolog.
Psali jsme:
Připomíná, že trochu jiné zážitky máme z kancléřských voleb ve Spolkové republice Německo, ale to je snad jen proto, že volební systém v této zemi, jakkoli je komplikovaný vzhledem k povaze státního zemského uspořádání, je považován za odpovídající spravedlivému zastoupení. „A to i přesto, že ústavní právníci a soudci najdou vždy nějakou vadu na jeho kráse,“ dodává.
Třetí volby, které podle Zbořila dokážeme sledovat s podobným zaujetím, jsou prezidentské volby ve Francii, které mají také své standardy zaváděné a upravované více než šedesát let. „A jsou tak trochu kompromisem mezi oběma typy voleb zde vzpomínanými,“ připomíná Zbořil.
U nás je zajímavé, že všechny tyto volby a předpovědi toho jak dopadnou, se věnují, možná až nadbytečně, zahraniční politice budoucích prezidentů nebo kancléře. „I tentokrát se obraz francouzských prezidentských voleb popisuje podle toho, jak se budoucí prezident zachová ve vztahu ,k Putinovu Rusku' (nikoliv Ruské federaci), zda bude intervenovat na Ukrajině třeba jen pomocí dodávek zbraní nebo přítomností amerických důstojníků francouzského původu,“ říká politolog. „Ani tentokrát se u nás sice nezapomnělo na problémy francouzské národní a evropské ekonomiky, ale to, že tyto problémy se dotýkají měst i venkova nerovným dílem nás už tolik nezajímalo. Spíše se spoléhalo na setrvačnost francouzských voličů, kteří sympatizovali se sympatickým rudým rétorem Jean-Lucem Melanchonem, ale své hlasy daly raději Marine Le Pen. Nakonec volili Emmanuela Macrona nehledě na jeho místy hysterickou ale časově omezenou kampaň a zvolili ho,“ dodává.
I když se objevilo tvrzení, že volby neovlivnila volební neúčast. Dnes už skoro s jistotou víme, že byla jen o 2 % nižší, než se považovalo za možné. „Zajímavější je spekulace některý zpravodajů, že Melanchon dostal od Macrona nějaký předvolební slib, nebo snad dokonce trafiku, jako odměnu za jeho neveřejnou výzvu koho volit. Nám se zdá, že Macron a komunista je nemožné spojení, ale kdo si vzpomene na první Macronův úspěch ví, že už tenkrát se vyčítalo něco podobného,“ říká Zbořil.
Na závěr přidává i tento komentář: „Máme se tedy v českém zákampí radovat, smutnit nebo nám to může být jedno? Když se dívám na mapu meteorologického zpravodajství z Evropy a nemohu na ni zaznamenat mezi hlavními městy evropských členských států Prahu, doporučoval bych, s ohledem na duševní zdraví občanů ČR, tu třetí z výše uvedených možností. Voda, elektrická energie, plyn, ropa a všechny na ně navazující produkty lacinější nebudou, rozprodané národní bohatství se nevrátí a Evropská unie bude jen pro ty nejbohatší. Tak proč si nedopřát klidného spaní a bez obav, že nám francouzské volby způsobí nějakou radost nebo smutek.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
