V České republice se dlouhodobě propadá volební účast, což potvrdily loňské volby do Evropského parlamentu, k nimž přišlo 18,2 procenta oprávněných voličů. Toto už tak nízké číslo ještě "trumflo“ druhé kolo voleb do Senátu, jehož se zúčastnilo jen 16,69 procenta voličů. Často zmiňovaným důvodem pro klesající volební účast bývá nevyhovující dvoudenní a k tomu ještě víkendový termín voleb. Letošní nevolební rok tak dává ideální příležitost připravit a uskutečnit změnu z dvoudenních na jednodenní volby. Navíc mezi zastánce změny patří dva ze tří koaličních subjektů – hnutí ANO a dlouhodobě také KDU-ČSL – což zvyšuje šanci na prosazení jednodenních voleb.   

Snahám lidovců, kteří o jednodenní volby usilují už od devadesátých let, ale pro změnu až dosud neměli politickou sílu, nahrává skutečnost, že se pro nějakou volební změnu opakovaně vyslovil i vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tomu by se zamlouvalo, kdyby se místo pátku a soboty volilo ve čtvrtek. "Čtvrtek je tradiční den v Británii. Nevím, jestli máme nějaký zvláště dobrý důvod, proč by to zrovna měl být volební den i v České republice, to si nejsem úplně jistý. Ale v Evropě je běžné, že volby jsou jednodenní, naopak dvoudenní volby jsou naprostá výjimka,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Tomáš Lebeda, vedoucí Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Dvoudenní volby jsou hrozbou pro regulérnost voleb

Za výhodu dvoudenních voleb považuje to, že zvyšují šanci pracovně zaneprázdněným lidem, aby měli čas se do volební místnosti dostavit. "Ale podle mě mají mnohem víc nevýhod. Jedna z nich spočívá v tom, že existuje jedno velmi slabé místo, a tím je noc z pátku na sobotu, kdy je teoreticky možné, aby byla ohrožena regulérnost voleb tím, že do volební místnosti někdo pronikne a třeba zamění část lístků nebo nějak jinak bude manipulovat s volební urnou. A k tomu, že to není jenom fantazie, že se to dost možná u nás děje, nějaké indicie mám. Netvrdím, že je to nějaký masový jev, ale je to prostě riziko. A to riziko není podle mě úplně malé,“ tvrdí politolog Tomáš Lebeda.