Jak hodnotíte výsledky krajských voleb ve světle toho, co o nich říkaly předvolební průzkumy nejen vaší společnosti?
V trendech, které naše společnost dávala už půl roku před volbami, se potvrdilo, že hlavní souboj bude mezi ČSSD a hnutím ANO. To, co se podařilo pouze nám a žádné jiné agentuře, byla jasná predikce, která ukazovala nárůst preferencí a zájmů o SPO a SPD. Zatímco ostatní agentury spíše upřednostňovaly Úsvit, který ale absolutně neuspěl, tak my jsme v podstatě ve všech krajích jasně definovali až víc než pětiprocentní zisk SPO a SPD. V tomto trendu jsme byli jediní, kteří to zachytili. Jako správná se ukázala trendová predikce, že se do určité míry „zachránila“ ODS a naopak propadla TOP 09. Ale ten nejzásadnější trend byl jasný, souboj dvou vládních stran. Jenom se v té souvislosti bráním vyjádření ve smyslu, že hnutí ANO je vítězem voleb.
Copak pro vás není vítězem ten, kdo získal od voličů nejvyšší počet procent a zároveň vyhrál v devíti ze třinácti krajů?
O vítězství můžeme mluvit ve sportu, ale v politice a v poměrném volebním systému se za vítěze dá považovat ten, kdo získal nadpoloviční většinu hlasů. To se nepovedlo žádné ze stran, tudíž nelze hovořit o jednoznačném vítězi voleb. Když hnutí ANO získalo tu 20, tam 22 procent, tak k tomu říkám, že 80, respektive 78 procent voličů si rozhodně nepřálo, aby tento politický subjekt vyhrál volby. Proto se v tomto kontextu bráním označení vítěze. To, že hnutí ANO získalo největší počet křesel v krajských zastupitelstvech, je však bez diskuse. Ale vždy přece rozhoduje nadpoloviční většina. Pokud dají dohromady koalici strany, které získaly nadpoloviční většinu hlasů, tak je to naprosto logicky demokratická volba. Ostatně v roce 2010 vyhrála volby sociální demokracie v čele s Jiřím Paroubkem, ale vládu sestavil Petr Nečas. Navíc když to vezmeme na absolutní počet voličů, kterých je zhruba osm a půl milionu, tak hnutí ANO získalo v krajských volbách necelých sedm procent hlasů všech voličů. Takto tedy voliči rozdali karty, nikoho nedefinovali jako jednoznačného vítěze, bez něhož by ta koalice nebyla možná. To je dáno politickým marasmem, kdy voliči skutečně nevědí, komu dát svůj hlas.
Nejvíce jich ale dalo hlas hnutí ANO, které v krajích kandidovalo poprvé, odkud k němu přešli?
Hnutí ANO sbíralo hlasy z celého politického spektra, zleva, zprava, ze středu. Proto můžeme o těchto výsledcích voleb říci, že část voličů, a to pětinová, chce změnu v krajích. Ale signál ze strany voličů není tak zásadní, jak tomu bylo v předchozích krajských volbách. Bylo to spíš takové váhání, volba nejmenšího zla. Spokojenost tu není se žádným politickým subjektem, mimořádně neupoutala žádná persona, žádný program tak zásadně, aby voličská emoce řekla: „Toto je ten jasný lídr.“ Jazýčkem na vahách u nerozhodnutých voličů, jichž byla do poslední chvíle až třetina, nakonec byl postoj stran a hnutí k migraci, ačkoli politici tvrdili, že o ní ty krajské volby nejsou.
Psali jsme:
Bývalý premiér Jiří Paroubek po volbách zkritizoval vedení ČSSD za to, že vytrvale zavíralo oči před alarmujícími výsledky průzkumů veřejného mínění těch přesnějších agentur, jako jsou TNS Aisa, Median a váš SANEP, ale utěšovalo se spektakulárními průzkumy CVVM i STEM, přičemž tuto agenturu si samo roky platí. Berete to i tak, že vaše agentura varovala ČSSD před tím, jak dopadne?
K tomu, že sociální demokracie oslabovala a ztrácela ve vztahu k ANO, bylo signálů víc než dost ve všech agenturách, ale budu mluvit za společnost SANEP. My jsme v analýzách jednoznačně říkali, že propad podpory ČSSD souvisí s vyjadřováním premiéra, ale i Jiřího Dienstbiera, k uprchlické problematice, k Evropské unii i ve vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi. Voliči byli kritičtí k takovým nejednoznačným postojům premiéra Sobotky, nebyli s nimi spokojeni. K tomu byla signálů celá řada. Zajímavé v té souvislosti je, že dost voličů sociální demokracie nešlo k volbám, nebo část z nich i podpořila hnutí ANO. Stálo za tím to, jak lidé hodnotili postoj ČSSD k zahraniční politice, k bezpečnostní problematice, protože lidé vnímají vztah k Evropské unii, co se v ní děje, vztah k Brexitu, co se děje na úrovni uprchlické problematiky. To vnímají velice jasně, rozumějí tomu a chtějí, aby osobnost nebo strana, kterou preferují, se v této otázce nějak profilovala a vyjádřila jasný signál, jak tuto otázku vnímají.
Ing. Miloš Zeman
Jaký je váš názor na průzkumy volebních potenciálů, které využívala Česká televize k výběru hostů do předvolebních debat?
Já jsem dlouhodobý odpůrce všech modelů, na jejichž základě vybírají veřejnoprávní média politické reprezentanty do svých předvolebních debat. Myslím si, že by měly být brány v potaz všechny průzkumy, které se v nějakou srovnatelnou dobu objevují, a na základě nich by byl výběr hostů daleko férovější. Navíc ten použitý volební potenciál mi připadá absolutně nesmyslný a mimo jakoukoli realitu. Pro účast v debatách byla rozhodující jedna agentura, jedna metodika, kterou si Česká televize zvolila. Přitom ve volebním potenciálu nebyla ani ukázána volba rozhodnutých voličů, byl tam jenom ten potenciál, na jehož základě byli zváni zástupci stran. Bavit se o tom, jestli je to účelové, jestli je to nefér, nemá teď už význam. Není to historicky poprvé, vždy se k tomu objevily stížnosti, tentokrát ještě v průběhu debat. To, že ČT ty připomínky neakceptovala, bylo docela tristní. Nechápu, jak může dojít k takovým fatálním selháním. Český volič není ovce, má své názory, a ty by měly být respektovány.
Nejmarkantnější to bylo v případě Okamurovy SPD, která šla do voleb společně s SPO. Do debat ji ČT zvala jen sporadicky, přesto se dostala do deseti krajských zastupitelstev. Váš SANEP jí v průzkumech „věřil“, nedá se to brát tak, že ji Česká televize kvůli nepohodlným názorům záměrně ostrakizovala?
Řekl jste, že jsme věřili SPD a SPO. To ale není o víře, to je o naší metodice, která v těch trendech ukázala jako první třeba na to, že se lidovci v roce 2010 nedostanou do sněmovny a že se tam naopak jiné strany dostanou. Je to o dlouhodobých trendech, ne o jednom průzkumu. My jsme ty průzkumy dělali pravidelně půl roku a jednoznačně se nám ukazovalo, a to ještě daleko před kampaněmi, že voliči mají o SPO, respektive SPD, zájem. Bylo to dáno i tím, že si to tyto dvě strany odpracovaly na mítincích, že objížděly kraje. To, že je média ignorovala, je věc druhá. Média podle mého názoru dnes už nejsou zcela nezávislá, ale voliči reflektovali i internet, který je už dnes, co se týče informací, daleko otevřenější než veřejnoprávní média. A voliči si SPD a SPO našli, přestože nebyly v televizních debatách. Ukazuje se, že pan Okamura a SPD dlouhodobě reflektují určité nálady ve společnosti, a ti voliči to respektují a ztotožňují se s tím. Jsou to i levicoví voliči, kteří podle našich dat a analýz, přecházeli i od KSČM právě k SPD.
Tomio Okamura
Za jednoho z poražených v krajských volbách je považována TOP 09. V čem byl důvod toho, že nedokázala voliče více oslovit?
Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek cílil na nejmladší voličskou skupinu, což jsou ale nejméně spolehliví voliči, a nyní si stěžuje, že nepřišli k volbám. To je přesně otázka, jestli volič ve věku 18 až 25 let, který dává hodně velkou podporu na internetu, na sociálních sítích, je ten typ, který má tu potřebu svým hlasem ovlivnit politickou situaci. Nebo je to jenom jakási deklarace nějakého politického názoru, který vyjádří na sociální síti, v anketách či podpoře na webových stránkách, a tím to pro něho občansky končí, protože to ostatní už ho nezajímá. Také je otázka, jestli TOP 09 tím, že zacílila jen na tuto úzkou skupinu voličů, už nemá jiné téma než to, které reflektuje, tedy prouprchlickou politiku. A jestli to je dostatečné pro voličskou emoci, a to napříč věkovým spektrem, aby přimělo voliče k tomu, aby si řekli, že tato strana je tu zapotřebí.
I vzhledem k výsledkům krajských voleb se právě tato otázka nabízí. Je tu TOP 09 vůbec zapotřebí a dá se usuzovat na to, zda je to s TOP 09 nahnuté do té míry, že se ve volbách v příštím roce ani nemusí dostat do sněmovny?
V našich předvolebních průzkumech, ať už krajských nebo standardních sněmovních, se ukazuje, že jde o zásadní pokles TOP 09, a to i na hranici mezi pěti a šesti procenty. To interpretačně znamenalo, že hledání voličů, výzev a témat je pro TOP 09 velkým problémem. Ukáže se, jestli ti podporovatelé, tedy spíš než voliči, si budou přát, aby pan Kalousek byl dál ve vedení. Nemyslím si, že by TOP 09 nutně skončila, ale také si ani nemyslím, že by byla stranou, která by zásadně ovlivňovala politickou scénu. Otázkou je, jestli to do budoucna bude i ODS a je to i hledání alternativy pro pravicového voliče. Tam si myslím, že je momentálně velký prázdný prostor.
Teoreticky mohl TOP 09 před volbami pomoci zářijový průzkum volebních preferencí, v němž agentura STEM sečetla příznivce její i STAN, přestože šli do krajských voleb samostatně a také jejich smlouva o spolupráci na celostátní úrovni má koncem roku vypršet. Takto mohl z volebního modelu a 8,4 procenta volič nabýt dojmu, že je topka s jistotou nad pěti procenty a jeho hlas tak nepropadne. Co tomu říkáte?
My jsme poslední průzkum ke krajským volbám dělali v červenci a v našich predikcích jsme je měli samostatně jako parlamentní stranu hnutí STAN, protože oni jsou samostatný parlamentní subjekt. Příliš dobré výsledky ale neměli. To se může změnit právě v kontextu krajských voleb, v důsledku toho, jak voliči teď rozdali karty, a může to mít zcela obrácený trend. Může ustupovat TOP 09, můžou nabírat Starostové, nebo naopak na té celostátní, sněmovní úrovni to nemusí nijak zaujmout a volič bude hledat úplně jiné cesty a bude podporovat ty větší strany. To budeme měřit a budeme na to hledat odpovědi u voličů. Za hnutí STAN kandidovala řada subjektů, které spolupracovaly s hnutím STAN, ale nekandidovaly přímo za něj. Takže je to tam rozmělněné do vícero subjektů, do názvů, které nemusejí být potom úplně srozumitelné na celostátní úrovni. To se uvidí, stejně jako to, jestli je pro voliče dobrý, nebo špatný signál to, když za ně kandiduje paní Drábová na krajské úrovni, ale pak tam působit nechce, nebo ani nemůže. Za ten rok se toho odehraje ještě strašně moc a speciálně u té topky a Starostů je to pro mě do budoucna velká neznámá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
