Volební nepořádek, zničené lístky, tikající hodiny: Jak je to vlastně v Rakousku s napadnutím voleb

31.05.2016 12:32 | Zprávy

Těsná prohra kandidáta Svobodných Norberta Hofera v prezidentských volbách v Rakousku se stala podle očekávání zdrojem otazníků a spekulací ohledně kvality a legitimity samotných voleb. Přestože prezidentský kandidát Hofer svoji porážku přijal, ve straně Svobodných (FPÖ) se ozývají hlasy o volebních nesrovnalostech či podvodech. O tom, jak funguje populismus a jak je to s volebními nesrovnalostmi v Rakousku píše pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

Volební nepořádek, zničené lístky, tikající hodiny: Jak je to vlastně v Rakousku s napadnutím voleb
Foto: Hans Štembera
Popisek: Plakát volební kampaně Norberta Hofera doupravený lidovou tvořivostí

Kvalita provedení a férovost voleb je samozřejmě legitimní otázka v jakékoliv liberální demokracii. Spoléhat na jakýkoliv „automatismus“ nebo „rutinu“ se nevyplácí, protože i v demokracii platí heslo „Důvěřuj, ale prověřuj“. Ale je tu i otázka druhá: populistická strategie budovat anti-establishmentovou politiku na politice nedůvěry. Úplně jednoduše řečeno: populisté si ze systémově vzniklé nedůvěry utvářejí politický nástroj, který cílí na zavedený status quo a má svoje zdroje (a to je důležité uvědomit si) mimo populismus. Obě tyto dimenze je nutné brát v potaz při kritickém hodnocení současné situace v dnešním povolebním Rakousku.

Jak funguje populismus?

Shrňme si pro základní orientaci hlavní charakteristiky rakouských populistů, abychom si vyjasnili, že pojem populismus není nadávka (i když se tak hojně používá), ale že má analytický a také politický smysl. Vyhnu se přitom jakýmkoliv ideologickým přídavným jménům a hodnocením.

Populisté v Rakousku a jinde v Evropě se považují za alternativu (a prezentují se tak) k současnému establishmentu (daleko méně ale k současnému systému). Vzhledem k tomu, že jejich politickými konkurenty jsou strany v politickém středu, které ztratily jasnější politické zabarvení, populisté využívají politické sterility konsensu (neexistence skutečných politických alternativ pro voliče) a systémové nedůvěry ve svůj prospěch. Tedy součástí jejich strategie je politicky polarizovat a zároveň nedůvěru posilovat jako politický nástroj v rámci politické soutěže. Týká se to samozřejmě také politického slovníku, tedy sémantické (pojmové a jazykové) podoby konsensu, která určuje, co a jak se smí říkat a co nikoliv – čili obecně vzato určitou „normu“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Jak byste tedy vše řešili vy?

Mě taky štve, že prošetření Blažkovy kauzy budeme platit my, ale na druhou stranu, jak byste to řešili vy jako ANO? Protože zas neřešit to je podle mě taky špatně, takže je to vlastně takový začarovaný kruh. Kdyby vše zaplatil sám Blažek by bylo nejlepší, ale podle mě naprosto nereálné. Co ale třeba...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán

Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…