Z toho to čouhá jak sláma. Zdeněk Zbořil: Pravda o Afghánistánu

Pirátům se v poslední době moc nedaří. Navíc v Ústeckém kraji bude mít předseda Ivan Bartoš proti sobě předsedu hnutí ANO Andreje Babiše.

Anketa

Jste pro to, abychom zachránili naše afghánské tlumočníky?

Ano

17%

79%

Nevím / Je mi to jedno

hlasovalo: 10514 lidí

„Zatím jde jen o první dojmy a málokdo, kromě těch vždy a nejlépe informovaných, si dovolí z prvních informací, navíc těch prázdninových, usuzovat na to, jak ‚na severu‘ nakonec vše dopadne,“ brzdí politolog Zdeněk Zbořil rychlé závěry. Zatím se podle něj musí Piráti potýkat s vlastními omyly, které jim jejich volební soupeři rádi připomínají. „Tím hlavním jistě bylo přehnané sebevědomí a monotematická antibabišovská rétorika, ale zdá se, alespoň podle prohlášení pana Bartoše a jeho okolí, že si toho jsou vědomi a pokusí se z této pasti, kterou si ale na sebe sami nastražili, nějak uniknout,“ dodává s tím, že asi budou muset přidat na svůj seznam programových témat něco více konkrétního a počítat s tím, že ani ti, kteří jim slibovali povolební spojenectví, nebudou vůči nim příliš vstřícní. „Dokonce bych si dovolil tvrdit, že budou vůči nim agresivnější, protože se obracejí na typologicky stejně nebo alespoň podobné potenciální voliče,“ říká politolog.

Dřív měli spolupracovat na řešení hříchů, kde jde o kriminál natvrdo

Kampaň už se rozjela. Po regionu jezdí jak premiér Andrej Babiš, tak předseda Pirátů. Ten zahájil kontaktní kampaň v regionu i vyjádřením, že kraj je synonymem chudoby a začal zaostávat i za Rumunskem. „Peníze, které má kraj dostávat, často nedostává, a když už, tak se rozkradou,“ podotkl. Protože s tím ANO neudělalo nic, Piráti situaci změní. Výrok vysvětloval i v neděli na Primě. Bartoš si stojí za tím, že nikoho neurazil a jde o ekonomická fakta a HDP. „Nebrečím, neurazil jsem lidi v Ústecku. Situace v kraji je důsledek vlády minulé a předchozí,“ uvedl na Primě.

„Tato slova pana Bartoše nebyla nejšťastnější. Jistě měl na mysli ty divoké korupční záležitosti, do kterých se zaplétali reprezentanti ČSSD a ODS. Možná i trochu zapomněl, jak se po krajských volbách s velkou slávou vítaly antibabišovské koalice v krajích. Tehdy byl čas spolupracovat s ANO na ‚řešení‘ hříchů minulosti, na těch, ve kterých šlo o život a stále ještě jde o ‚kriminál natvrdo‘. Předvolební hrdinství kohokoliv je skoro vždy účelové a po volbách, všichni víme, se na něj rychle zapomíná. A také málokdo dokáže nové potenciální voliče přesvědčit, že tentokrát to už bude jinak,“ komentuje Zbořil.

Kandidátky jsou odevzdané, nikdo už nic nezmění na tom, že se lídři ANO a Pirátů utkají právě v Ústeckém kraji. A jaký očekávat výsledek? Nebyla to chyba od Pirátů, že předseda kandiduje v kraji, který je baštou hnutí ANO?

„Zásadně se vyhýbám volebnímu proroctví a dokonce si myslím, že by tohoto příkladu měli následovat všichni politologové a studenti politiky,“ říká Zbořil. Měli by se o to podle něj pokoušet i politici, političtí komentátoři, ti, co studují sociologii politiky a ve mzdě najatí volební experti politických stran. „Ale pokud jde o příliš velké sebevědomí Pirátů, to si snad můžeme dovolit tvrdit, že bylo až příliš velké a odvahu, která jim v jiných případech nechyběla, mohli demonstrovat při jiných příležitostech. Zřejmě jim někdo radil, jak se dostat k pověstným ‚korespondenčním hlasům‘. Pak ale stačilo vzpomenout si, kdo z jejich expertů a komu v minulosti volby pomohl vyhrát nebo prohrát,“ dodává.

Peksa? I jeho může někdo obdařit politickými „flákanci“

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se opřel do frakce ECR, je prý podle něj „fašistická,“ protože má převahu europoslanců z polské PiS a italských Bratří Itálie. „Pokud se někdo prezentuje krajně pravicovými názory a do politiky tahá Mussoliniho příbuzné, aby to podpořil, proč bych mu neměl říkat fašista?“ trval na svém pak v diskusi poté, co se zvedla kritika, že napadl i ODS.

„Každá učebnice politologie a knihy o historii politiky učí, že je velmi nepřesné používat slova a jména historických fenoménů jako pomluvy nebo třeba jen označení jevů aktuálních,“ říká politolog Zdeněk Zbořil. Jinak lidé rozumí slovu fašista v severní Itálii, jinak ve Španělsku nebo Francii anebo i v dnešním Rusku, kde od dob J. V. Stalina slovo fašismus znamená německý nacionální socialismus. „Ono stačí třeba jen zúžit obsah politického programu na pravicový a levicový, a hned jde spíše o nadávku než o název politické ideologie nebo filozofie,“ dodává.

A přidává i tento komentář: „Pokud to panu Peksovi nevadí, a nechce se mu příliš přemýšlet, jak někoho s jemu nesympatickými názory pojmenovat, a pokud se naučil tuto pseudo-politickou hantýrku používat v Evropském parlamentu, nechť tak činí, ale měl by počítat s tím, že i jeho může někdo obdařit stejnými politickými ‚flákanci‘ nejen dnes, ale i kdykoliv v budoucnosti.“

A jak hodnotit frakci ECR? „Podle názvu jsou to konzervativci a reformisté, což v chaotickém provozu Evropského parlamentu může vyvolávat určité naděje. Je to zatím jen jakási ‚kuloárová záležitost‘, kterou ale už její silnější konkurenti považují za nebezpečnou.
Proto se domnívám, že bude ještě dlouho trvat, než tato frakce bude ve shodě se zájmy některých evropských voličů a než získá důvěru těch mocných, aby ji alespoň nechali žít a dýchat,“ komentuje Zbořil.

Piráti sami nejsou spokojení s vlastní předvolební kampaní. Někteří by rádi situaci řešili ještě předtím, než dojde k volbám, pražský pirát Adam Jaroš navrhuje odvolat vedoucího mediálního odboru Mikuláše Ferjenčíka. Ten už reagoval s tím, že pokud Piráti volby nevyhrají, odstoupí.

„Už za první republiky tvrdili někteří starší političtí harcovníci, že ‚přepřahat v kopci není snadné‘. Pokud vím, pražský Pirát Jaroš je v jakémsi sporu s ÚV Pirátstva, ale to ještě neznamená, že by se nemohl mýlit. V každém případě je dnes takové rozhodnutí trochu riskantní, ale nikoliv snad nemožné,“ komentuje Zbořil.

„V takovém případě asi žádný student politiky příliš dobře neporadí, od toho je intuice politiků, jakkoli mladých nebo starých, a dopadne-li to dobře nebo špatně, bude to zapsáno do knihy úspěchů nejen strany, ale každého odvážlivce, který se do takového díla pustí,“ dodal.

Piráti se po měsících, kdy vedli průzkumy, dostávají až na třetí pozici. Kritici jim vyčítají, že kampaň necílí na pirátské jádro. A také, že se Piráti snaží při kampani nikoho neurazit.

„Nevím, na koho pirátská kampaň cílí, a hlavně, pokud vím, pirátské jádro není příliš početné. To, že odložili část svých pirátských masek a kostýmů, snad některé mladé může odradit, ale ani to nemůže být důvodem klesajících preferencí strany. Možná by byla spíše na místě úvaha, zda volební spojenectví se STAN byl dobrý nápad, ale i tento vlak již jede a bude se těžko zastavovat nebo mu přehodit nějakou výhybku,“ říká politolog.

Vést na někoho složku není v politice neobvyklé

Na serveru Neovlivni.cz se objevila zpráva o tom, že hlavní nebezpečí Babiš nevidí v Pirátech, ale v hnutí STAN. Proto měl podle jejich novinářky vydat rozkaz, aby se na Rakušana našla nějaká „špína“. „Zadání znělo, najděte něco na Rakušana. Šéf ho skutečně nesnáší,“ uvedl pod podmínkou anonymity jeden ze spolupracovníků premiéra. Premiér se ohradil, že složku na Rakušana si dělala sama Pirátská strana a doporučil obrátit se na policii.

„Vést na někoho složku“ nebylo od nepaměti v politice nic neobvyklého. Jak se říkalo už v roce 1990 – na koho něco měli, dostal funkci, na koho nebylo nic, „šel na seznam“. Dnes je to mnohem dokonalejší a „složky“ se vedou na kdekoho, u nás, v EU, stejně jako ve Spojených státech. Politici a budoucí politici s tím budou muset počítat, stejně jako s tím, že až budou zvoleni, něco budou muset a dost málo moci dělat,“ podotýká Zbořil.

Zaznívají názory, že by po volbách mohlo dojít ke spolupráci hnutí ANO s ODS. Důvod k tomu dává i postoj jihočeského hejtmana Martina Kuby, který si nedokáže představit vládu s Piráty. ODS zásadně a opakovaně jakékoli spekulace o případné koalici s ANO odmítá.

„Ano, slyšel jsem a četl podobné zprávy, ale nevím, zda to není projev beznaděje koho volit nebo skutečně přání nějaké tvořící se nové zájmové skupiny. Kdo si pamatuje Smlouvu o stabilním politickém prostředí mezi ČSSD a ODS, která dala vzniknout většinové vládě (dokonce s ústavní většinou) po dobu celého svého termínu, ví, že spory mezi českými polickými stranami nemusí být tak zásadní, jak si v ČT představují. Nevím, jak by se taková situace dotkla existence současného předsedy ODS, ale když se chce, nebo musí, není propasti, která by se nedala překonat,“ komentuje Zbořil.

Není tajemství, že někteří členové ODS nejsou úplně nadšení ze situace, kdy lídrem kandidátky v Praze je Markéta Pekarová Adamová. Zaznívají výhrady, že v Praze budí pozornost právě Pekarová, na Moravě lidovci a samotná ODS není tak viditelná. A jaký může mít postup v koalici SPOLU dopad právě na ODS?

„Ano, také to je v současné době frekventovaná informace. Myslím si, že paní Pekarová Adamová, podobně jako Piráti, doplácí na svou až příliš velkou přízeň některých tištěných a audiovizuálních médií a na svoje sebevědomí, které jí brání vidět některé problémy realisticky. A tak se zdá, že některé politické strany přicházejí s velkým zpožděním k názoru, že jejich hlavním volební soupeřem není ani ANO, ani SPD, a dokonce ani Ruská federace a ČLR, ale jejich potenciální koaliční partneři. Milion chvilek pro demokracii už to ví ze všech nejlépe, teď půjde ještě o ty ostatní, kteří to doposud vědět nechtěli,“ komentuje Zbořil.

Schwarzenberg zastával koncepci „feudální Evropy“

Čestný předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg končí po třiceti letech v české politice, kandidovat nikam neplánuje, nastal podle jeho slov čas odebrat se do důchodu.

„Nedávno běžel na ČT 2 ‚dramatický dokument‘ o tažení Napoleona do Ruska a o úloze knížete Schwarzenberga po boku francouzského vojska s jeho českou částí. Později jako váhajícího spojence ruského cara Alexandra v bojích s Napoleonem u Drážďan a u Lipska. Bylo to velmi poučné,“ uvedl politolog.

„Dnešní Karel Schwarzenberg důsledně zastával koncepci ‚feudální Evropy‘, a pokud ovlivňoval českou politiku, bylo to po celých posledních třicet let v zájmu hmotných zájmů svého rodu. Pokud udělal něco dobrého pro naši zem, měli bychom mu poděkovat, pokud nikoliv, neměli bychom na to zapomínat,“ dodal.

V rozhovoru pro Právo Schwarzenberg prozradil, že vstupu do politiky rozhodně nelituje. Co se týká letošních voleb, vsází na výhru koalice SPOLU, vládu je prý potřeba konečně poslat do „háje.“ Vyhrát volby ale bude těžký úkol. Připomněl, že Piráti už vedli, „ale musí čelit velmi silné, lživé a strašné propagandě ze strany Babiše,“ uvedl.

„Takže asi už opustil TOP 09, kterou s Miroslavem Kalouskem zakládali, a doporučuje hlavně vyhrát volby. Bohužel, zase jen s programem ‚poslat Babiše do háje‘. Ani bych se nedivil, kdyby to nedopadlo podle jeho přání, mohl by přijít s nápadem ‚z háje do háje‘,“ podotýká Zbořil.

V době, kdy opouští politiku, pohlíží Schwarzenberg kriticky především na to, že si na odporu vůči očkování postavily některé politické strany program. „Takové strany za moc nestojí, zažil jsem všechno od protektorátu až dodnes, a vím, že lidi naslouchají často blbům a omylům,“ uvedl s tím, že nástupu totality se kvůli tomu neobává.

„Ano, myslím, že v tomto se Karel Schwarzenberg nemýlí. Na rozdíl od vnitráckého Manuálu pro Karlovu univerzitu, a všechny občany ČR, který nás za naše peníze varuje před úklady ‚cizích mocností‘. Protože z Orlíku do Putimi je co by kamenem dohodil, asi to bude tím, že si pamatuje, jak s takovými veledíly zacházel četnický strážmistra Flanderka,“ komentuje politolog.

Dvacet let jsme lhali! V Afghánistánu vidíme výsledek

Najednou se všichni diví, jak rychle ovládá Tálibán Afghánistán. A proč vlastně nenaráží na odpor a města se vzdávají jedno za druhým?

„Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď – protože jsme si skoro dvacet let lhali! Spojené státy celému světu, NATO svým členům, že bojují za Evropu, my doma, že musíme kupovat zbraně – od polských helikoptér po španělské CASA 139 – a posílat misionáře do misií. Ta obrněná auta jsme, zdá se, zanechali Tálibánu,“ uvedl Zbořil.

„V Afghánistánu jsme bojovali proti islámskému terorismu ve Spojených státech a on dorazil až do Evropy. Anglie tam vedla tři války a nyní se připojila k té čtvrté a všechny prohrála. A podle posledních vyjádření britských autorit by si to chtěla zkusit ještě jednou. Naši vojenští i civilní experti četli o Afghánistánu texty jen v angličtině a už asi nevědí, jaké byly styky a znalosti obou našich zemí před druhou světovou válkou a ještě dost dlouho po ní.
Podobné je to i v těchto dnech – Tálibán slavně vítězí, ale nad rodovými, kmenovými a třeba etno-regionálními spory nikdo nepřemýšlí. Doufejme, že zase nebudeme muset dvacet let čekat na sdělení Bílého otce z Bílého domu,“ dodal.

Prvním důsledkem porážky Západu ve válce v Afghánistánu bude další migrační vlna směřující do EU, která asi překoná počty z roku 2015. Myslí si to například někdejší diplomat Jaroslav Bašta. „Někteří analytici se proto obávají, že v období do roku 2030 nás čeká řada občanských válek v západní Evropě (ve Francii, Belgii, Švédsku a Německu) a následný rozpad EU,“ uvedl.

„Spočítat to neumím, ale rozhodně do Evropy, EU a ČR nepřijdou jen ‚tlumočníci s rodinami‘. Z těchto slov už zase jak sláma z bot čouhá nějaká nová lež. Ale pokud se i zkušení diplomati obávají mezinárodní krize, musíme s nimi souhlasit. Třeba to začne hned ‚čestným odchodem‘ Jense Stoltenberga z funkce generálního tajemníka NATO a hledáním někoho méně nezodpovědného do funkce v úřadu vysílajícího evropské vojenské oddíly do nejrůznějších koutů světa,“ uvedl politolog.

„Evropská unie snad vydrží, ale bude muset hledat osobnosti koncepčně uvažující a nejen konzumně orientované neosobnosti,“ dodal.

Zaznívají také úvahy, že Spojené státy americké vystřídá v Afghánistánu Čína. „Afghánistán je nesmírně bohatá země. Nejde jen o opium, které tak vzrušuje české zájemce, ale o skutečně nesmírné nerostné bohatství. Problémem je, že toto bohatství je ukryté na mnoha obtížně přístupných a nepřístupných místech. To je zřejmě také důvod, proč Spojené státy na tuto možnost něčeho lacino nabýt rezignovaly,“ komentuje Zbořil.

„Od ČLR nemůžeme očekávat, že půjde do Afghánistánu válčit. Jak jsme už jednou citovali – Čína a Číňané se pohybují v jiném vektoru času a prostoru. Ale už v těchto dnech se zmínili, při rozhovorech s Tálibánem, že budou investovat. Kdy a kolik, to se jistě brzy dozvíme. Třeba to nebude jen do těžby rud a vzácných zemin, ale i do ochrany těchto zdrojů ozbrojenou mocí,“ dodal.

A jaký předpokládat další vývoj v Afghánistánu a u jejich sousedů? Případně, co očekávat od EU? „Dovolil bych si tentokrát mírně předvídat, že EU to asi tentokrát ‚nezvládne‘. Ale k regionálnímu napětí může dojít – konečně ČLR, Pákistán a Ruská federace jsou mj. také nukleární velmoci,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.