Zdeněk Zbořil: Pitomost, co nám říkají o Ukrajině. Už se ukazuje pravda

08.08.2016 7:32

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Zatímco prezident Miloš Zeman a vicepremiér Andrej Babiš brojí proti přijímání uprchlíků do České republiky, předseda vlády Bohuslav Sobotka vsadil na Evropskou unii a bude podle politologa Zdeňka Zbořila obhajovat stanoviska bruselských byrokratů, i když půjde třeba i o tureckou krizi. V pravidelném ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne nechybí ani pohled na Angelu Merkelovou, která je v mnoha evropských zemích vnímána jako hrdinská představitelka evropské a německé politiky.

Zdeněk Zbořil: Pitomost, co nám říkají o Ukrajině. Už se ukazuje pravda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Který představitel ČSSD má vaši důvěru?

8%
86%
hlasovalo: 4205 lidí

Téma přijímání uprchlíků v České republice v uplynulém týdnu znovu zvedli prezident Miloš Zeman i ministr financí Andrej Babiš a oba za svůj postoj čelili kritice. V úterý zaznělo od prezidentova mluvčího, že hlava státu nesouhlasí s žádným přijímáním uprchlíků a že by jakékoli přijetí migrantů mělo být podle názoru prezidenta Miloše Zemana projednáno v Parlamentu České republiky. O den později na to zostra zareagoval evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger s tím, že kdo jako Zeman takovým způsobem haní evropské zákonodárství – protože uprchlické kvóty byly přijaty velkou většinou a jsou evropským právem – oslabuje Evropu jako celek.

Na Zemanovu stranu se však přidal předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který také chce, aby přijímání migrantů do Česka projednala na mimořádné schůzi Poslanecká sněmovna. Kvóty na uprchlíky nehodlá respektovat ani za cenu hrozících sankcí a v České republice nechce ani jediného uprchlíka, protože přestal věřit v jejich úspěšnou integraci. Odmítavými postoji obou vrcholných politiků naší země vůči přijímání uprchlíků a migrantů obecně je ale silně znepokojeno Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Podle jeho zástupců to jsou prý od Zemana i Babiše nebezpečné a populistické reakce na současnou situaci v Evropě v období začínajících kampaní před regionálními volbami. Slova Andreje Babiše o neschopnosti uprchlíků se integrovat jsou prý nepravdivá a nebezpečná, navíc společnost dále rozdělují.

Německý komisař by nemusel mentorovat každý výrok českého politika

„Pokud jde o pana komisaře Oettingera, asi by bylo opravdu lepší, kdyby se staral, jak mu oba naši političtí reprezentanti připomněli, o svůj ‚digitální komisariát‘ a nementoroval každý výrok českého politika, jako kdyby byla Česká republika Protektorátem Böhmen und Mähren. I bez jeho křiku víme, že v Evropské unii – a zejména v Evropské komisi – si to myslí hned několik komisařů včetně toho nejvyššího. Ale přece jenom by neměl přilévat oleje do ohně v době, kdy každý den přinášejí evropská média – dokonce bez ohledu na vyhlášenou cenzuru Evropské komise – smutné zprávy o obětech teroru, se kterým si Komise a dokonce ani pan Oettinger nevědí rady,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné hodnocení politického dění uplynulého týdne.

„Na druhé straně by si náš pan prezident, a dokonce i pan ministr financí mohl uvědomit, že Česká republika je v takové situaci, kterou i oni svým aplausem pro Evropskou unii tak trochu způsobili. Sice se chovali opatrněji než hysterická Zuzana Roithová v roce 2008, která kaceřovala každého, kdo se o temných stránkách volného pohybu obyvatelstva zmínil, ale přece ani oni tehdy neprotestovali. A pokud jde o kritiku od našich neziskovek, tak ty často ani nejsou ‚naše‘, ale protože žijí z dotací na multikulti projekty, tak od nich nemůžeme očekávat, že se budou zajímat o ‚integraci‘ občanů České republiky ve Velké Británii, Francii a Německu, když to tyto v Evropské unii dosud vládnoucí země nezajímá,“ poukazuje politický analytik.

Premiér vsadil na EU a obhajuje stanoviska bruselských byrokratů

Rázný postoj vicepremiéra Andreje Babiše ve smyslu „ani jednoho uprchlíka do České republiky“ kontrastuje s postojem premiéra Bohuslava Sobotky a státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy. Tito dva pánové zastávají zcela opačná stanoviska a jejich vstřícnost vůči požadavkům Evropské unie na přerozdělování migrantů mezi členské země se zdá být bezbřehá, jak ostatně prozradily uniklé premiérovy maily. A to navzdory tomu, že jsme neustále konfrontováni s vražednými útoky, jichž se v západoevropských zemích dopouštějí migranti nebo ti, co mají kořeny v islámských zemích. Navíc vnitropolitická situace v Turecku vyvolává obavy, že může dojít k naplnění výhrůžek a tři miliony tam přebývajících migrantů se mohou vydat přes uvolněnou hranici směrem do Evropy.

„U pana Prouzy je to jednoduché: koho chleba jí, toho píseň zpívá. Pan předseda vlády si hraje se slovy. Ostatně jako vždy, když jde o něco, čím by mohl ohrozit svou slibně se rozvíjející politickou kariéru. Vsadil na EU a bude obhajovat – stejně jako jeho ‚služebné okolí‘ – stanoviska bruselských byrokratů, i když půjde třeba i o tureckou krizi. Možná že tito lidé ani nemají dost fantazie a neumějí si představit potenciál ‚tureckého nebezpečí‘ a zdá se, že vůbec neuvažují o tom, že imigranti mohou přicházet a už vlastně přicházejí – viz Ukrajinci, Albánci z Kosova i Albánie, Rusové z bývalých zemí Sovětského svazu – i odjinud. Počítají dny a hodiny a jen věří, že to všechno dobře dopadne. Až uhodí i v České republice, jistě budou mít připravený nějaký nový trik, jak odpovědnost za to hodit na někoho jiného,“ myslí si Zdeněk Zbořil.

Panují obavy, že se u nás problém s uprchlíky podceňuje

Naopak vstřícnost vůči požadavkům Evropské unie nelze očekávat od platformy zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot, která vystupuje proti multikulturalismu a masové imigraci a kterou založil poslanec ANO Zdeněk Soukup. Přihlásil se k ní například i místopředseda KDU-ČSL a předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík. „Platforma jistě existenci koaliční vlády neohrozí, ale protože vzniká z obavy některých poslanců různé politické orientace, že se problém s uprchlíky u nás podceňuje – viz vládou ovlivňovaná média a ze státních peněz placené vzpomínané neziskovky – snad to alespoň přispěje k tomu, aby se vysoká místa v Praze a Bruselu nezesměšňovala svými prohlášeními a aby se mohly šířit ověřené a důvěryhodné informace o – zdá se – stále ještě nekončící krizi,“ věří politolog.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Ve svém textu pro Parlamentní listy napsal kardinál Dominik Duka, že vražda francouzského kněze muslimským radikálem byla mementem všem, kdo se snažili předchozí dění bagatelizovat. „Mlčet či lhát si o skutečných příčinách tohoto stavu rovnalo by se už podílení se na sebevraždě této civilizace,“ komentoval napjatou atmosféru v Evropě po teroristických útocích. Vyzval také k tomu, aby se lidé spíše modlili za oběti, než aby hledali omluvy a výmluvy pro teroristy. Jeho osobního tajemníka Milana Badala za televizní vystoupení těsně po brutálním činu označil Tomáš Halík za spojence války džihádistů proti Západu. Teologa už předtím rozzlobilo, když kardinál Duka odmítl jeho vystupování v otázce migrační krize, a tak prohlásil, že kardinál Duka a on představují dvě různá pojetí role církve ve společnosti a dva různé postoje k problémům současného světa.

Mezi Dukou a Halíkem nejde jen o nějaký osobní spor dvou prelátů

Halíkův výrok má zcela jistě vyvolat dojem, že roli církve ve společnosti by lépe plnilo jeho pojetí a že i jeho postoj k problémům současného světa je ten pravý. „To je otázka, která vyžaduje dlouhou odpověď, protože nejde jen o nějaký osobní spor dvou prelátů, ale o vážné zaujetí postoje církve k problému, který citlivě vnímá veřejnost různého vyznání a politické či občanské orientace. Zdá se mi, že pravda je někde uprostřed, ale nedovoluji si oběma autorům radit, na co klást důraz a co považovat za méně důležité. Kdyby se pánové neurazili, připomněl bych jim slova ‚Modlitby za dar odlišování‘ Fridricha Öttingera z osmnáctého století, která oba jistě znají, ale nevadí, budou-li si je – a my s nimi – neustále opakovat: Bože, dej mi sílu změnit věci, které změnit mohu! Dej mi trpělivost, abych snášel věci, které změnit nemohu, a dej mi moudrost, abych obojí dokázal od sebe rozlišit!“ cituje Zdeněk Zbořil.

Ani uplynulý týden se neobešel v západoevropských městech bez teroristických útoků. Ve středu ubodal v centru Londýna devatenáctiletý norský občan somálského původu Američanku a zranil nožem dalších pět lidí. V sobotu zaútočil v belgickém Charleroi Alžířan, který v zemi žil čtyři roky, mačetou na dvě policistky a obě zranil, z toho jednu vážně. Další policista muže, který při incidentu vykřikoval Alláhu Akbar, postřelil; a ten v nemocnici zemřel. Belgický premiér Charles Michel v neděli oznámil, že šlo o teroristický čin a že policie zabránila mnohem větší tragédii. I když se k útoku později přihlásil Islámský stát, je zjevné, že pro vyvolávání strachu v Evropě není třeba žádné složité organizace a kontaktů s IS, protože útočníci se inspirují jeden od druhého a žádná opatření (ať už mimořádný stav ve Francii, nebo druhý bezpečnostní stupeň v Belgii) ničemu nezabrání.

Teror a zastrašování se staly opět součástí evropské politiky a kultury

„Takhle o tom lidé u nás i v zahraničí mluví už dávno a při každé příležitosti. Jen jim nikdo z těch, kteří se mají starat o ‚dobré vládnutí‘ nenaslouchá. Dokonce si už mnozí myslíme, že se nám nenaslouchá záměrně. Zdá se, že kvantita se změnila v novou kvalitu a teror a zastrašování se staly opět součástí evropské politiky a kultury. Nehledejme proto viníky v Turecku nebo dokonce v zemích, které jsme pomáhali vypálit, rozbořit a jejich obyvatele vehnat do bratrovražedných konfliktů, ale snažme se je hledat u nás, v Evropské unii, v Evropském parlamentu a třeba i v NATO. Ti všichni až moc dlouho přihlíželi a povídali si o všem možném. Teď stojí před problémem, který je samozřejmě multikauzální, ale který, dokud nevstoupil do ‚evropského domu‘, každého zajímal jen do výše jeho platu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Přestože v souvislosti s vražedným řáděním střelce v Mnichově, útokem nožem ve vlaku v Bavorsku, sebevražedným atentátem v Ansbachu a dalšími násilnostmi u našich západních sousedů se v zemích mimo Německo začaly v médiích objevovat titulky „Merkelová na šikmé ploše“, „Vláda Merkelové visí na vlásku“ nebo „Hlasy, aby kancléřka Merkelová odstoupila, sílí“, tak podle většiny Němců (téměř 70 procent) tyto stále častější útoky v Německu nijak nesouvisejí se vstřícnou migrační politikou kancléřky Angely Merkelové. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který na zadání časopisu Stern zpracovala agentura Forsa.

Pro většinu lidí je nemožné od Merkelové, ikony evropské politiky, odejít

„Etnolog Bohuslav Šalanda napsal, dalo by se říci pradávno, několik úvah o hrdinech a hrdinství, o oběti a obětním beránku. Hned někde na začátku uvedl, volně cituji, že ‚dějiny zdobí mimo jiné skutky hrdinů. Hrdinové představují prazáklad kolektivního vědomí a nevědomí. Hrdina je personálním symbolem kulturních hodnot i jako identifikační postava‘. Angela Merkelová je nejen v Německu, ale i v mnoha evropských zemích, vnímána jako hrdinská představitelka evropské a německé politiky. A protože je archetypálním obrazem, je ještě pro většinu lidí nemožné od této ikony evropské politiky odejít. Ale protože jsou hrdinové a hrdinství živeni z mocných zdrojů emocionality, padají i ti nejvyšší ze svých výšin rychle a neslavně. Nepochybuji však, že se paní kancléřce dostane čestného místa ve Walhalle na Dunaji a blízko Regensburgu, třeba hned vedle bust Konráda Adenaura a Matky Terezy,“ přiznává Zdeněk Zbořil.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se v pátek tvrdě obořil na Rakousko, které označil za „sídlo radikálního rasismu“. Reagoval tak na čtvrteční výzvu rakouského kancléře Christiana Kerna, aby Evropská unie ukončila přístupová jednání s Tureckem kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které tam pokračují po nezdařeném červencovém pokusu o vojenský převrat. „Někdy se mi zdá, že někteří evropští politici podléhají stereotypům imperiální a imperialistické minulostí svých zemí. Ale Rakousko už dávno není Rakouskem-Uherskem začátku dvacátého století a Turecká republika je regionální velmocí se silnými vazbami na Východ, ale i zeměpisně na sever a ‚přes Atlantik‘. Vyhrožovat dnes komukoli „nepřistoupením k EU“ se mi zdá sice odvážné, ale nepříliš prozíravé,“ podotýká politolog.

Přerušení přístupových jednání už snad ani není hrozbou

Jednak dal kancléř svým prohlášením jednoznačně najevo, že jeho „neutrální“ Rakousko stojí na straně tureckých generálů, kteří, málo platné, chtěli svrhnout tureckými občany zvolenou vládu. „Jednak ještě před projednáním celé záležitosti v EU spěchá s ‚císařskou arogancí‘ k nějakým novým konfliktům ve strategické oblasti Úžin a možná i na Balkánu. V době, kdy občané Velké Británie chtějí, aby jejich země vystoupila z EU, se ‚rakouská hrozba‘ přerušením přístupových jednání možná ani nemusí zdát hrozbou. Horší je to (samozřejmě navíc v době předvolební) s hledáním odpovědi na neúspěšný generálský puč ve Spojených státech. Tam, předpokládám, se vymýšlejí nějaké nové scénáře, podle kterých by bylo možné ochránit také v Turecku lidská práva a k tomu ještě svobodu a demokracii. Také něco jako ‚irácký zvací dopis‘ si umíme představit, ale kdoví, zda české Evropské hodnoty by mohly být pro sestavování ‚aliance ochotných‘ dostatečně atraktivní,“ uvažuje Zdeněk Zbořil.

MUDr. Zuzana Roithová, MBA

  • KDU-ČSL
  • Místopředsedkyně KDU-ČSL
  • krajská zastupitelka

Ukrajina by měla skončit protiteroristickou operaci v Donbasu, protože je chaotická. To prohlásila pro kyjevskou televizi poslankyně a bývalá ruská vězeňkyně Nadija Savčenková. Dodala, že necítí pomstychtivost vůči separatistům ani Rusku, které ji půldruhého roku věznilo. Naopak tvrdě kritizovala kyjevskou vládu, která podle ní dostává peníze ze zahraničí, ale „strká si je do kapsy a pro válku nedělá nic“. „Není to nic jiného, pokud jsme o tom informováni pravdivě, že chaos na Ukrajině stále trvá, nebo se dokonce prohlubuje, a to tak, že o tom i ti nejslavnější čeští političtí komentátoři mlčí. Ještě jsem v Česku neslyšel, že ‚Savčenkovou zavinil Putin‘, ale i na to jistě brzy dojde. Ale zajímalo by mě, kam se ztratili ti odvážní bojovníci za osvobození Savčenkové z ‚euro-amerických kuloárů‘, jejichž pitomostmi jsme byli krmeni skoro dva roky?“ poznamenává politolog.

V ukrajinské politice řízeného chaosu může dojít i na atentáty

Savčenková také označila za velmi nebezpečné výzvy k vyhlášení válečného stavu na východě Ukrajiny, které občas zaznívají v kyjevském parlamentu. Naposledy v polovině července šéf vlivné ukrajinské bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov připustil, že v případě prudkého zhoršení situace v Donbasu rada vyhlášení válečného stavu zváží. „Pro některé politiky v Kyjevě je válečný konflikt na Ukrajině jedinou možností, jak si ještě uchovat minimum podílu na moci. Zřejmě se už ale rozhodli pro diverzní, v naší terminologii teroristické akce. A protože víme, že na Ukrajině, v Pobaltí a v Polsku je až příliš mnoho ‚instruktorů‘, je válečný scénář reálný. V ‚politice řízeného chaosu‘ je možné všechno, třeba i atentát na významného představitele místní moci. Dokonce ani nezáleží na tom, zda je to náš přítel, spojenec, nebo nepřítel, nespojenec,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Přesně za tři měsíce se ve Spojených státech uskuteční prezidentské volby. Náskok demokratické kandidátky Hillary Clintonové před jejím republikánským soupeřem Donaldem Trumpem se podle posledního průzkumu veřejného mínění snížil na tři procentní body. Pro Clintonovou se v průzkumu vyslovilo 42 procent dotázaných, pro Trumpa 39 procent. Trump pokračuje v ostrých útocích a o své sokyni prohlásil, že by měla od Islámského státu jako jeho zakladatelka dostat cenu. Server WikiLeaks navíc publikoval dokumenty, které naznačují, že přispěvatel nadaci Clintonových, francouzský stavařský gigant Lafarge, údajně platil Islámskému státu, aby mohl působit na území ovládaném radikály. Odhadnout, zda bude větší přítěží Trumpovo vyjadřování, jímž je schopen urazit takřka kohokoli, nebo politické přešlapy Clintonové, je zatím nemožné.

Zkostnatělé mocenské struktury jsou v USA neporušitelné

„Asi do voleb ještě uslyšíme o spoustě ‚špinavostí‘, na které je taková doba vždy bohatá. Problém ale je, že málokdy víme, co je pravda a co vědomá nepravda, jak se v trestním právu definuje lež. Důležité ale je, že zkostnatělé mocenské struktury jsou neporušitelné; a ať už vyhraje ten, nebo ona, na americké politice se nic nezmění. Dál si budou všichni v USA představovat, že jejich země musí stále bohatnout, ti druzí chudnout, a hlavně se tomu musí říkat svoboda, právo a spravedlnost. Ta různá slova, která k nám někdy jen z velké dálky a různě deformovaná dolétají, neznamenají vůbec nic. Dokonce i ta jména, která dnes známe jako nejbližší spolupracovníky obou, jsou jen pěna dní. Až podle skutků poznáme je!“ upozorňuje politolog.

Bývalý europoslanec za ČSSD Libor Rouček označil v pravidelném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Donalda Trumpa za ostudu Ameriky. Na facebookovém profilu poslance Jaroslava Foldyny, který sdílel tento rozhovor, se ukázalo, že sociální demokracie není v postoji vůči kandidátům na amerického prezidenta jednotná. Zatímco Rouček je zastáncem většinového sociálnědemokratického západního proudu, Foldyna je očividně protrumpovsky založený, za což se mu dostalo jednoznačné rady. „Jardo, proboha, přestaň už číst proruské a srbské ultranacionalistické weby a všímej si, co je to a jak se ve světě chová sociální demokracie. Neznám jediného sociálního demokrata, od Rakouska přes Německo, Francii, Británii, Švédsko až do Austrálie, který by fandil Trumpovi, jak to děláš Ty,“ napsal mu Libor Rouček.

Krizí identity trpí sociální demokracie všech barev a odrůd už od roku 1914

„Inklinace některých levicových politiků zvláště z ČSSD k pravicově konzervativnímu Trumpovi odkrývá hlubokou krizi identity této strany. Ukazuje se tak, že štěpící politickou linií přestává být levice versus pravice, ale liberálové versus konzervativci,“ vstoupil do jejich výměny názorů premiérův poradce Oto Novotný. „Pokud si ještě pamatuji ze školních lavic, krizí identity trpí sociální demokracie všech barev a odrůd nejméně od roku 1914. Jen to dnes vypadá ještě horší. Ta hádavá slova, ať už je pronášejí pánové Rouček, Foldyna, nebo Novotný, mi znějí jak z nějakých dávných ‚bylin‘. Problémem ale je, že tito lidé nám, ať už chceme, nebo nechceme, vládnou. A hádají-li se, zda Donald, nebo Hillary, tak ať si jdou raději hrát na jiné pískoviště. Slušní lidé na takové nesmysly nemají čas,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.

Podobně se staví i k rozruchu kolem mluvčí jihomoravského hejtmana Michala Haška a k informacím, že mělo jít o lobbistku Janu Mrencovou, která pod pseudonymem Lucie Proutníková „pracovala“ pro Michala Haška a pod pseudonymem Eva Komínková „poskytovala tiskové služby“ i KSČM. „To je jen další pitomost, že se mi s tím ani nechce ztrácet čas. Je-li navíc fotografie paní Proutníkové-Mrencové skutečná, pak to ani není nomen omen. Jak už jsem předeslal, ať si s takovými blbostmi hrají v Lidovém domě a neotravují lidi. Nicméně, přece jen už od devadesátých let takových podvodníků v politice nějak přibývá. Nechce se mi ale tvrdit, že je to jejím charakteristickým rysem. Potvrzovalo by to jen tu hořkou pravdu, o které zpíval Karel Kryl,“ dodává politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Poděláte se.“ Šok na Ukrajině: Mocný muž promluvil. Zvrat vůči Rusku? Tereza Spencerová to vidí jasně

8:27 „Poděláte se.“ Šok na Ukrajině: Mocný muž promluvil. Zvrat vůči Rusku? Tereza Spencerová to vidí jasně

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Když nás Západ nechce, domluvíme se s Ruskem. A poblíž Varšavy a Kra…