Teď nebo nikdy!? Doktor Zdeněk Zbořil startuje Rozjezd komentářem k volebnímu programu hnutí ANO: „Je to podobné jako u mnoha jiných politických stran. Dnes, v blízké i dávné minulosti. Slibů je zde také hodně, ale pochybuji, že každý volič (nebo jejich většina) je schopen vážit pro a proti přijetí eura nebo dvě sazby z daně z příjmů.“ Politolog dodává, že  odedávna se Evropě slibovaly buď nižší, nebo vyšší daně, dokonce ve Francii si kvůli daním vymysleli Velkou francouzskou revoluci a popravili krále i s královnou. „Ale také se už od Erasma Rotterdamského vědělo, že nejsou důležité vyšší nebo nižší platby, ze kterých se má přispívat na hospodaření státu, ale že je důležité, a to je snad celé kouzlo politiky, stanovit daně optimální. A co je to optimum, nevíme dokonce ani dnes, jen se o tom námi zvolení šampióni stále dohadují,“ podotýká Zbořil s tím, že je to ale konec konců jejich povinnost.  

„Jen by měli častěji skládat účty z toho, jak tuto svou povinnost splnili. Nevím, zda jde v těchto volbách ‚o všechno‘, ale jistě jde o hodně, protože někteří politici nás už několikrát přesvědčili, že se umějí hádat o tom, co je pravé nebo levé, ale většinou se vyhýbají říct, co je správné a nesprávné, a potom si za toto své tvrzení existenciálně ručit,“ říká Zbořil. Pokud jde o přijetí nebo nepřijetí eura, spolehl by se v tomto rozhodování na odborníky, nikoli jen ekonomy, ale i hospodáře a nemusejí to být zrovna nositelé Nobelových cen. „Proto ještě jednou opakuji, nejsem si jistý, zda jde o všechno, ale určitě jde o hodně, protože někteří naši politici, jak věděl už Oliver Cromwell v Anglii v 17. století, sedí na těch svých židlích už příliš dlouho, než aby mohli udělat něco dobrého. Takže jako heslo k mobilizaci je to zajímavé, teď ještě jen aby si to mysleli i voliči,“ dodává.