Zdeněk Zbořil ke snídani: Chlastat první ligu, chudinka, spacák mého spolužáka Halíka, nadávky Gottovi, Havlův zakouřený Hrad...

18.04.2016 6:31

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Za naprosto dostačující považuje politolog Zdeněk Zbořil vyjádření prezidenta Miloše Zemana, který si při reakci na kritiku během předávání cen Anděl vystačil se slovy o chudince holčičce, která se aspoň ty tři věty mohla naučit zpaměti. Ve svém ohlédnutí za děním uplynulého týdne nenechává bez povšimnutí ani tvrzení Karla Schwarzenberga, že dlouhodobé užívání drogy odstraňuje u hlavy státu všechny zábrany stejně jako vyzvracení zloby, jak o útocích na svou osobu hovoří Tomáš Halík.

Zdeněk Zbořil ke snídani: Chlastat první ligu, chudinka, spacák mého spolužáka Halíka, nadávky Gottovi, Havlův zakouřený Hrad...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil
reklama

Anketa

Na co by se mělo snížit DPH?

25%
2%
hlasovalo: 5814 lidí

Jedním z hlavních témat nedělního pořadu S prezidentem v Lánech byla návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Právě kvůli ní čelí hlava státu kritice, že otáčí zemi nesprávným směrem. „Jestliže já obracím Českou republiku ať už k Číně, nebo k Rusku, tak přesně totéž dělá britská královna, která svezla čínského prezidenta ve zlatém kočáře a poté byly podepsány smlouvy za asi 8 miliard liber,“ reagoval v rozhovoru pro Blesk.cz Miloš Zeman. „Je pravda, že se snažíme ‚obracet‘ k Východu, ale dosavadní vzájemná obchodní výměna, objem investic a vztahy na úrovni bankovnictví obecně jsou spíše symbolické než srovnatelné,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil, že to se směřováním východním směrem zdaleka není tak žhavé.

Kritici tohoto „obracení se“ by prý především měli spíše analyzovat, jaký prospěch z těchto aktivit budou mít občané České republiky a kolik například finančních prostředků „proteče“ přes tzv. české firmy do evropského zahraničí. „A pokud se někdo domnívá, že zadlužené Spojené státy nebo Velká Británie nepoznaly na vlastní kůži komunistický režim, pak je třeba jim připomenout, že čínské režimy – císařský, nacionalistický a komunistický – poznaly už od prvních let 20. století, co to je euro-americký imperialismus a sovětský proletářský internacionalismus. Proto snad ty večeře v Buckinghamském paláci a zlatý královský kočár nebo mávátka před Bílým domem. Bez hanobení čínské státní vlajky a dokonce i vyvěšování vlajky Tibetu na pro čínskou delegaci viditelných místech,“ připomíná politický analytik.

Kalousek se chopil tibetské vlajky a předpokládal, že si nepamatujeme

Kromě obracení země východním směrem vyčítají kritici českému prezidentovi, že se svým čínským protějškem nemluvil o lidských právech. „Nejsem tak povrchní a čínský prezident také ne, abychom nedokázali odlišit podstatné od nepodstatného. Podstatný je objem investic,“ vysvětlil Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz, že zásadní jsou také dohody o rozvíjení spolupráce. „Pravda je, že když se mluví o evropské představě univerzálních lidských práv, tak to někde mohou chápat jako pokus o obnovení neokolonialismu a také jako neúctu k ‚asijským hodnotám‘ čerpajícím právě ze zdrojů dávné čínské kultury a tradice. Stálo by za to zeptat se kritiků, kolikrát se čínský prezident zmínil o evropských válečných zločinech v Číně jako o zločinech proti lidskosti . A mohlo by to být, jak rádi papouškujeme, vyvážené,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

V pořadu S prezidentem v Lánech dal Miloš Zeman také k dobrému, že mu nedávno řekl Petr Nečas, že zná Miroslava Kalouska dvacet let a nikdy se o Tibet nezajímal. „Pan exministr Kalousek to má těžké. Když byl ještě před rokem 1989 členem Československé strany lidové, součásti Národní fronty, o lidských právech se v této společnosti mluvilo s neúctou. Potom neměl dlouho čas, protože se privatizovalo a restituovalo a na lidská práva se také nedostalo. Pak se chtěl spojovat s KSČM, a tak se to také nehodilo. Teprve až po vzniku TOP 09 a setkání s Karlem Schwarzenbergem mohl konečně prohlédnout. Nepamatuji si také, že by si na mezinárodním fóru před nějakým významným čínským reprezentantem ‚odplivl‘, jak navrhuje emeritní předseda TOP 09 kníže Karel. Tak se chopil možná už jedné z mála svých posledních příležitostí, vzal do ruky tibetskou vlajku a předpokládal, že si nepamatujeme,“ glosuje politolog exministrův lidskoprávní „vývoj“.

Aktivisté by mohli uspořádat akci, při níž by létalo i něco, co vybuchuje

V souvislosti s návštěvou čínského prezidenta u nás se rozhořel také spor o policii. Senátorka a dlouholetá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová dokonce upozornila, že se česká policie nechovala jako ochránce českých občanů, ale jako ochránce prezidenta Zemana. Nyní se v rámci pořadu S prezidentem v Lánech zeptal hlavy státu bývalý diplomat a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, zda se považuje za nadřízeného policistů, když jim při setkání na Hradě poděkoval za jejich práci při návštěvě čínského prezidenta. „Zcela určitě ne; nadřízeným policistů je policejní prezident a nad ním je ministr vnitra. Jak ministr vnitra, tak policejní prezident byli na zmíněné akci a rovněž se zastali příslušníků policie, což oceňuji,“ odmítl Miloš Zeman Žantovského slova.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Paní Wagnerová by mohla vědět, že v ČR žije 10 milionů lidí a prezident jen jeden. A když přijede oficiální návštěva v dobách, kdy je celá Evropa zmítána vlnou terorismu, tak je otázkou, co mají policisté dříve hlídat. Navíc po zkušenostech s vrhači vajec hned na několik hlav států ani ona nemůže zaručit, že aktivisté Ztohoven neuspořádají nějakou novou ‚performaci‘. Mohlo by při ní létat něco, co vybuchuje. Jsme přece zemí semtexu distribuovaného nejen v minulosti do všech koutů světa. Paní Eliška by možná po nějaké nešťastné události šla do pietního průvodu jako těch několik okázale smutných a podivných evropských politiků po akci Charlie Hebdo a ušla těch pověstných 150 metrů. Ale to by bylo pozdě. Stará výzva britských policistů stále platí, dokonce i u nás: Až vás někdo přepadne nebo okrade, nevolejte nás, policii, ale hippies!“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Máme svůj rozum, i když mám to domnělí umělci nechtějí přiznat

Miloš Zeman v pořadu „S prezidentem v Lánech“ poprvé osobně zareagoval na kritiku, kterou vyjádřili někteří umělci při předávání hudebních cen Anděl, ale i na vyjádření Karla Gotta k migrační krizi. „Různí Štětinové, Teličkové upírají Gottovi právo, zatímco ho přiznávají poměrně podřadné zpěvačce,“ uvedl. Sám právo zpěvákům na vlastní názor neupírá. „Chudinka holčička se aspoň ty tři věty mohla naučit zpaměti…,“ glosoval jen vystoupení Lenky Dusilové s tím, že jí přeje, aby byla úspěšná zpěvačka. „Myslím, že prezident se s touto záležitostí vypořádal definitivně. Není třeba toho říkat víc. Máme také svůj rozum a přemýšlíme, i když nám to mnozí, kteří se domnívají, že jsou umělci a navíc žádaní, nechtějí přiznat,“ konstatuje politický analytik.

Prezident se také vyjádřil k migrační krizi v souvislosti s úprkem iráckých křesťanů od nás k bohatším sousedům. „Generace 21 prokázala pravdivost mé teze, neboť sem dovezla Iráčany, řečeno slovy Andreje Babiše tak zastoupila pašeráky, a potom jí ti Iráčané zdrhli do Německa. Všichni chtějí do Německa, a to nikoli kvůli práci, ale kvůli sociálním dávkám, protože tam jsou nejvyšší,“ připomněl Miloš Zeman. Přiznal také, že daleko více souhlasí s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem než s papežem Františkem. Narážel tím na čerstvé Kohlovo vyjádření, že Evropa se nemůže stát novým domovem pro miliony lidí v nouzi z celého světa, stejně jako na papežovo gesto, kdy si hlava katolické církve z návštěvy v uprchlickém táboře na ostrovu Lesbos odvezla dvanáct uprchlíků včetně šesti dětí.

Osidlování Evropy pokračuje a ani ti, kteří jej zahájili, nevědí, jak skončí

„Je to stále stejná písnička. Celou tuto podivnou komerční a ekonomickou aktivitu vítají všichni, kdo z ní mají prospěch. Ti, kteří běžence přivážejí, a ti, kteří je přijímají. To jsou ti velcí hráči a ‚malí Evropané‘ jenom přihlížejí a platí. Osidlování Evropy pokračuje a ani ti, kteří jej zahájili, dnes nevědí, jak vše skončí. To, že řešení krize není v Evropě, a dokonce ani ne v zemích postižených válkami, všichni víme. Řešení je v zemích, které tyto války rozpoutaly, a je jedno, zda leží v Americe, Evropě nebo v ‚ropných rájích‘ Blízkého východu. Také to, že musí s tímto názorem vyjít na veřejnost téměř už nemohoucí stařec Helmut Kohl, svědčí jen o tom, jací pokrytci dnes dělají – nejen v Evropě, ale i ve světě – politiku a kdo jsou ti, kteří jim aplaudují,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Do Otázek Václava Moravce už prezident nechodí, tak si to Česká televize kompenzuje tím, že se o něm v pořadu alespoň hodně mluví. Naposledy pozvala poraženého z přímé volby, který se chopil možnosti vysvětlit prezidentovo chování tím, že dlouhodobé užívání drogy odstraňuje všechny zábrany. „Užívá nejpopulárnější českou drogu a řekl bych, že ve zvýšené míře,“ uvedl Karel Schwarzenberg a upřesnil: „No, alkohol chlastáme tady všichni v této zemi,“ rozesmál se čestný předseda TOP 09. Moravce zajímalo, zda hovoří i z vlastní zkušenosti, načež jej exministr zahraničí odrovnal přiznáním: „Ale samozřejmě.“ Když tedy moderátora zajímalo, zda by v případě jeho prezidentování byla situace podobná jako se současným prezidentem, vysvětlil: „Tohle je otázka kvantity. A já jsem spíše na kvalitu nápojů, kdežto on je na kvantitu,“ uzavřel Karel Schwarzenberg a rozesmál se na celé kolo.

Neškodilo by prověřit politiky, zda před něčím důležitým něco nepožili

„Víme, že mnoho našich politiků, kteří se hlásili po roce 1989 k novému životnímu stylu, kterému z nějakých důvodů říkali demokracie, nebyli hodni tohoto poslání. A kdybychom udělali pořadí těch, kteří chlastali, jak říká pan Schwarzenberg, bylo by zajímavé zjištění, kdo ‚chlastal první ligu‘, jak praví lidová moudrost. Jen chvíli se styděli, ale už brzy po roce 1989 se ke svým hříchům otevřeně přiznávali. Vzpomeňme si na prokouřený Hrad za prvního prezidenta. Kuřácká vášeň toho posledního je jen prozatímním koncem této ‚tabákové cesty‘,“ poznamenává Zdeněk Zbořil s tím, že po odvržení komunistické vodky přišlo na řadu ‚kvalitnější‘ pití, což ostatně čestný předseda TOP 09 ve své chlastací rozpravě ve veřejnoprávní televizi přiznal.

„Když zkoumáme řidiče, zda nepožívají před jízdou návykové látky, určitě by nás nepřekvapily ani výsledky podobných zkoušení našich politiků, alespoň před nějakým závažným jednáním nebo veřejným vystoupením. A pokud jde o prostořekost pana expředsedy TOP 09, dávno víme, že nejde o aristokratickou libůstku, ale o charakteristický rys jeho osobnosti,“ připomíná politolog. Přestřelky těchto dvou velezkušených politiků překryjí už od přímé volby spolehlivě sebedůležitější politické události. „Podle mého názoru je to dáno, jak říkal Masaryk, nedostatkem politického a filosofického vzdělání, které svádí k přeceňování politiky a k jejímu zvodnatění. Vzniká tak pustý politicism hospodský, jenž svým demokratickým pivem o nic není lepší než blaseovaná reakce aristokratického šampaňského,“ odkazuje Zdeněk Zbořil na slova prvního československého prezidenta.

Halíkovi chybí pokora ptát se, zda také on nepřispěl ke stavu společnosti

Velmi kriticky se v posledním čísle Katolického týdeníku vyjádřil k vývoji i k současné situaci v České republice teolog Tomáš Halík, přičemž neopomněl zdůraznit, že se stydí za chování velké části našich politických elit a smýšlení velké části veřejnosti ve vztahu k Evropské unii. V reakci na kritiku, která se na něj snesla, poskytl rozhovor serveru Echo24.cz, kde patřičně „naložil“ nejen prezidentu Miloši Zemanovi za to, jak tragicky rozdělil společnost, a odpůrcům přijímání migrantů, ale také vysvětlil, proč se on sám stává tak často terčem útoků: „Naše země je vystavena agresivní systematické propagandistické válce ze strany spolupracovníků Ruska, část nepřátelských reakcí jde jistě z těchto zdrojů; pak jsou lidé, kteří z principu nemají rádi Pražáky, intelektuály, katolíky či příznivce Václava Havla – a pro ty jsem ideální terč k vyzvracení jejich zloby, protože to vše mají před sebou v jedné osobě.“

Když ale mluví o vyzvracení zloby, tak ta zloba spíš čiší z něj než někoho jiného. „No právě. Můj spolužák Tomáš Halík v některých svých veřejných vystoupeních rád posuzuje a také soudí ty druhé. Stále častěji hledá chyby raději u někoho jiného než u sebe. Také se mi zdá, že mu chybí pokora ptát se, zda také on nepřispěl ke stavu společnosti a těch, které tak příkře soudí. Mohl se přece oddávat misijní činnosti, celá léta přednášet a kázat, publikovat kdekoli a cokoli. Zejména od roku 2001 má v České televizi ‚svůj spacák‘ (jak se nejen o něm říká) a má také bohaté sponzory. Ale hlavně chce být viděn hodně vysoko, a tak je přirozené, že je snadným terčem. A že nechce ustupovat? To se dokonce příčí křesťanské morálce, o které tak často mluví. Nebo že by přešel k husitům a táboritům, kteří ‚zvedli bouři za pravdu Boží‘?“ zamýšlí se Zdeněk Zbořil nad Halíkovým nenávistiplným vyjadřováním.

Babiš nemusí rozbíjet ČSSD, když ví, že to strana umí sama

Vítěz posledních parlamentních voleb je až po uši v problémech, protože ČSSD nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu a odmítá zaplatit právníku Zdeňku Altnerovi 337 milionů korun. V nedělním pořadu Partie televize Prima vysvětlil stranický předseda a premiér Bohuslav Sobotka, že ČSSD vyčká dovolání u Nejvyššího soudu s tím, že vyplacení částky by stranu ekonomicky podlomilo. Předseda ODS Petr Fiala přiznal, že snaze sociální demokracie se bránit rozumí, ale že to neznamená, že může ignorovat rozhodnutí soudu. Miloš Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech připomněl rozhodnutí soudu z roku 2004, kdy soud rozhodl zaplatit Altnerovi oněch 18,5 milionu korun. „Tím by byl ten problém vyřešen,“ poznamenal. ČSSD se však odvolala, jinak by podle jejího bývalého předsedy kauza neexistovala.

Naopak další z expředsedů sociální demokracie Jiří Paroubek tvrdí, že se stále jasněji ukazuje, že Městský soud v Praze v kauze Altnerových náhrad rozhodl politicky. Podle něj nebylo až tak složité „hledat linku mezi skandálním rozhodnutím Městského soudu a Babišem, který má zájem na rozbití stávajícího systému politických stran“. Špičky ČSSD jsou prý v posledních dnech v takovém šoku, že nedokázaly správně rekognoskovat směr, z kterého útok přichází. Směr je jasný. Jediný, kdo má zájem na tom rozbít ČSSD a v první chvíli ji výrazně oslabit, je Andrej Babiš. Odtud prý vítr vane. „Nezdá se mi, že by Andrej Babiš chtěl rozbíjet ČSSD, když dobře ví, že tato strana se pravidelně dokáže rozbíjet sama,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz  Zdeněk Zbořil.

Kauza Altner vchází do temných stránek historie stranického hospodaření

Přiznává ale, že má k této záležitosti informace jen z médií a neví, co je pravda a co nepravda, anebo dokonce i nepravda vědomá. „To, že různí lidé hledají nepravosti mimo ČSSD, je pochopitelné. Rozhodnutí Městského soudu se zdá být – při zvážení všech okolností, zejména délky doby, po kterou se celá věc soudila – skutečně ‚skandální‘. Mimo jiné i proto, že s výroky různých soudů v záležitostech vážných i nevážných jsou takové zkušenosti, že dnes považujeme soudní moc za jednu z největších slabin současného politického systému ČR. Mne zajímá vztah pánů Altnera a Starce, protože si myslím, že po tak dlouhých letech své spolupráce/nespolupráce toho o sobě vědí až příliš. V každém případě se domnívám, že je celý případ pouze na svém počátku. Ale přesto už vchází do temných stránek historie hospodaření českých politických stran a asi v ní zůstane nadlouho,“ domnívá se politolog.

Na mezinárodní bezpečnostní konferenci GLOBSEC v Bratislavě kritizoval polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski Rusko, které označil za „existenční hrozbu“ pro Evropu. Moskva je prý pro ni větším ohrožením než teroristé z Islámského státu. Severoatlantická aliance by proto měla posílit své evropské východní křídlo. Šéf polské diplomacie vyjádřil naději, že červencový summit NATO takový krok schválí. „Přítomnost vojenských jednotek z různých zemí NATO by byla symbolem odhodlání bránit východní křídlo aliance. O rozsahu takové přítomnosti je možné diskutovat,“ vyzval Waszczykowski. „Polský ministr zahraničí ‚udeřil hřebík na hlavičku‘. Dosud jsme se měli bát ‚chalífátu‘ od Rudého moře přes severní Afriku po Londýn, ale to se nakonec ukázalo pro dnešek nepoužitelné. Tak se ve strategických pokojích NATO dal na stůl zamrzlý konflikt ve východní Evropě,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Konflikt v Pobaltí by vznikl, pokud by mohl ovlivnit volby v USA

Připomíná, že podobně jako polský ministr mluvila na začátku ukrajinské krize litevská premiérka o „nebezpečí útoku“ v Pobaltí, který očekávala každým dnem. „Příležitostí, jak vyvolat nějaký konflikt, je v těchto krajích mnoho. Je tam nashromážděno tolik vojenské techniky a poradců, kteří cvičí a radí místnímu ‚kanonenfutru‘, že není problém nějaký lokální konflikt spustit. A v NATO, ať už jeho stratégové jsou v Evropě, nebo za mořem, je mnoho bojechtivých ‚zelených‘, kteří si to chtějí s ‚Rusáky‘ rozdat. Zajímavé je, jak i čeští vojáci a lidé z Ministerstva obrany mluví opatrně v Praze, a jakmile se vrátí ze služební cesty, jsou jejich slova militantnější a odvaha větší než před odjezdem. Možná, že pro konflikt v této oblasti bude mít ale větší význam, jak by to mohlo ovlivnit americké prezidentské volby než, co si o tom všem myslí naši geopolitici a geostratégové,“ odhaduje politický analytik.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Na závěr si nechal dvě události z Německa, které – každá jiným způsobem – souvisí s migrační krizí. Jednak ta, že německá vláda vyslovila souhlas se stíháním satirika Jana Böhmermanna kvůli básni zesměšňující v televizi ZDF tureckého prezidenta Erdogana. „Myslím si, že se paní Merkelová unáhlila. Ale třeba jsem ovlivněn českými poměry, ve kterých jsou vulgární a nevkusné útoky a zesměšňování prezidenta ČR běžné. Po tolika bojích za ‚svobodu slova‘, které – zdá se – byly jen špatně sehraným divadlem pro nás, ty nejhloupější, je to na pováženou. Zřejmě je vztah Merkelová–Erdogan něčím zvláštním a turecký pan prezident, který chce dostat Turecko do EU, je senzitivní víc, než je zde zvykem. Jen aby se nepřekládalo jméno satirika Böhmermanna jako ‚Čecháček‘, to by zas bylo v EU o čem mluvit,“ glosuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Schůzka Kohla s Orbánem důležitější pro Německo než Maďarsko

Druhou událostí je schůzka, ke které na úterý do svého domu v Ludwigshafenu bývalý německý kancléř Helmut Kohl pozval maďarského premiéra Viktora Orbána, jehož označil za svého přítele. Přitom maďarský premiér je kritikem politiky otevřených dveří vůči migrantům, kterou zastává nynější kancléřka Angela Merkelová, bývalá Kohlova chráněnka. Vzájemné vztahy obou německých politiků ale výrazně ochladly, Kohl už několikrát vyjádřil pochybnosti ohledně některých postupů Merkelové, včetně jejího zvládání dluhové krize v eurozóně. „Pokud jde o schůzku Kohla s Orbánem, určitě nejde jen o přátelské setkání dvou politiků, kteří si z nějakého rozmaru zatelefonovali. Helmut Kohl se pohybuje prý jen na vozíčku, ale to neznamená, že mu to nemyslí. Jen bych nespěchal s odhady výsledků nebo důsledků tohoto setkání. Může být důležitější pro Německo než pro Maďarsko,“ míní politický analytik.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Krejčí: Staří musí zemřít, padlo v USA. Směšná ČT z Číny. Sejí nenávist, aby po krizi „jeli dál”, pozor. Pravda o EU

6:33 Profesor Krejčí: Staří musí zemřít, padlo v USA. Směšná ČT z Číny. Sejí nenávist, aby po krizi „jeli dál”, pozor. Pravda o EU

ROZHOVOR Někdo volí totální protiútok, další nosí nábytek do hořící budovy. „Američané čas promarnil…