Která politická strana se dle vás nejrozumněji staví k otázce migrace?Anketa
Tento tábor se zpočátku nedal srovnávat s německými pracovními koncentračními tábory, natož pak s koncentračními tábory vyhlazovacími. „Někteří lidé z tábora byli odváděni na ‚nucené práce‘, dokonce i na blízké schwarzenberské panství, ale postupně, když administrativa německého Protektorátu Čechy a Morava rozhodla přímo o ‚koncentraci‘ Romů, stal se jedním ze shromažďovacích táborů ‚osob určených k likvidaci‘. Tak se ‚pracovní‘ tábor změnil na transportní – podobně jako město Terezín – a v několika transportech byli všichni zdejší Romové odesláni do plynových komor. Ani měsíce ‚pracovního tábora‘ nepřežilo více než tři sta osob, většinou dětí, které zemřely na různé infekční choroby a jsou pochovány na hřbitově v nedalekých Mirovicích,“ připomíná politolog.
O památníku v Letech se na vládní úrovni hovoří už čtvrt století
Před rokem 1989 se o tomto táboře mlčelo, později zejména díky Čeňku Růžičkovi, jehož příbuzní tudy prošli a zahynuli, se začala památka mrtvých připomínat. „Ale hned se také objevily spory mezi různými stranami, které používaly někdy záměrně neúplné informace. Začal vadit nedaleký prasečinec, zatímco nevadil kravín hned za zdí mirovického hřbitova. Mluvilo a psalo se o Letech u Písku, ačkoli do Písku je odtud asi 25 km, zatímco na Orlík, respektive na schwarzenberské polnosti, na kterých obyvatelé tábora museli pracovat, to bylo kilometrů jen pět. Důkladný dokument o tomto a dalších podobných táborech na území Protektorátu udělal Stanislav Motl, ale nedostalo se mu podobné popularity jako různým textům, které vznikaly à la thèse: Němci jsou vinni, ale Češi také! Protektorátní četníci jsou stavěni na úroveň SS a Háchův výnos o pracovních táborech je srovnáván s ‚konečným řešením židovské otázky‘,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Za zajímavé považuje, že se o památníku a likvidaci prasečince v Letech hovoří i na vládní a parlamentní úrovni skoro pětadvacet let. „Ale kromě malého pietního místa s několika kameny se nic nestalo, ačkoli i v dnešní vládě je hned několik lidí, kteří už dávno jednat mohli. Dokonce i pan ministr Dienstbier, který v devadesátých letech pracoval pro Karla Schwarzenberga, se snad mohl už tehdy zasadit u svého zaměstnavatele, jehož rodina byla osudu Romů v Letech tak blízko, a zasloužit se o nějaký dobrý skutek. A nečekat až do letošních podzimních voleb, kdy svou zlobu projevil proti svému vládnímu kolegovi Andreji Babišovi, který toho másla na hlavě má ve vztahu k Romům nejméně,“ myslí si politický analytik. (Pozn. red.: Karel Schwarzenberg obdobná vyjádření zásadně odmítá, viz ZDE a ZDE)
Kalousek jako ministr financí nenašel korunu na vykoupení kombinátu
Premiér Bohuslav Sobotka v pořadu Partie televize Prima prohlásil, že by Andrej Babiš měl vystoupit ve Sněmovně a distancovat se od svého výroku. Podle něj by bylo na místě, aby předseda hnutí ANO podnikl cestu přímo do pozůstatků tábora v Letech, kde by se měl poklonit památce obětí. Předseda vlády také srovnal popírání událostí v Letech s popíráním holocaustu. Do vicepremiéra se pustili i jiní politici. Například podle vládního kolegy Jiřího Dienstbiera by v každé zemi s vyšší politickou kulturou skončil Andrej Babiš na hodinu. Podle šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska by sněmovna měla vyzvat ministra financí k omluvě a rezignaci. „Chceme-li zůstat civilizovanou zemí, nepřipadá jiné řešení v úvahu. Popírání holocaustu je trestný čin. Především je pro nás nesmírnou mezinárodní ostudou, že člověk, který se dopouští takových výroků, je členem vlády,“ prohlásil Miroslav Kalousek.
Psali jsme:
Pro Dienstbierovo a Kalouskovo volání po Babišově rezignaci nemá Zdeněk Zbořil příliš pochopení. „Právě tito dva pánové by měli být skromnější ve svých soudech. Pan Kalousek za ta léta, co dělal ministra financí, nenašel ani korunu na vykoupení vepřo-kombinátu, jen nám vždy sdělil, že jednání jsou těžká a náprava vlastně nemožná. O panu Dienstbierovi platí podobné, ale ten, na rozdíl od pana Kalouska, může vše zachránit. Ať přispěje z rozpočtu svého resortu, ale hlavně, pokud se ministr financí neomluví, což už, zdá se, ale učinil, mohl by nalézt odvahu a říci, že s Andrejem Babišem ve vládě nebude sedět a rezignovat. Nebo dokonce přestoupit k TOP 09, s jejímž vedením si v posledních dnech tak dobře rozumí,“ doporučuje politolog.
Další projev Sobotkovy politické neprozíravosti a možná i zbabělosti
Už v pátek od premiéra Sobotky zaznělo: „Mezi populismem a náckovstvím je velmi tenká hranice. Obávám se, že ministr financí ji teď svými výroky překročil. Člověk, který v naší zemi disponuje naprosto ojedinělou koncentrací ekonomické, mediální a politické moci, ukázal, že mu v honbě za hlasy není nic svaté.“ Zdeněk Zbořil to vnímá jako další projev politické neprozíravosti a možná i zbabělosti. „Pokud je pan Sobotka přesvědčen, že je Andrej Babiš ‚nácek‘, musí přece okamžitě jednat. Práva studoval relativně dost dlouho, jistě déle než ‚jeho‘ ministr vnitra, aby věděl, že máme trestný čin popírání genocidia, zpochybňování... genocidia, stejně jako hanobení národa... a podněcování k nenávisti... Předpokládám, že u veřejnosti bude mít větší ohlas tento Sobotkům útok na místopředsedu jeho vlády a že to i sblíží ČSSD s TOP 09, o což se pan exministr Kalousek již delší dobu pokouší. Nechci být prorokem, ale možná, že se lidé začnou také zajímat o ‚naprosto ojedinělou koncentraci ekonomické, mediální a politické moci‘, kterou disponuje čestný předseda TOP 09,“ míní politolog.
Na sněmovní úrovni se zvolna vytváří jednotná fronta (vládní ČSSD i KDU-ČSL a opoziční TOP 09 a ODS) proti Andreji Babišovi. Sociální demokraté i lidovci podpoří ve sněmovně přes nesouhlas hnutí ANO návrhy, které omezí podnikání členů vlády. Andrej Babiš v té souvislosti upozornil, že ČSSD pomalu vytváří koalici s TOP 09. „V každém případě jde o omezení vlastnického práva. V jeho právní definici zní, že je to nejsilnější a nejrozsáhlejší věcné právo jako právo absolutní, které působí vůči ostatním osobám, erga omnes, na rozdíl od závazkových práv působících mezi stranami, inter partes. A ‚je nezbytnou podmínkou existence a fungování svobodného trhu a tržního hospodářství. Tomuto právu odpovídá povinnost všech ostatních subjektů nerušit vlastníka ve výkonu práva k věci‘,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Koalice proti Babišovi vzniká ve sněmovně velmi rychle
Navíc připomíná, že toto právo je chráněné mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod. „Praktickým důsledkem bude, že Andrej Babiš podobně jako hned dva ministři Sobotkovy vlády převede své vlastnictví na osobu blízkou, ať už na manželku, děti nebo jiné příbuzné, a zase bude jeho vlastnictví méně viditelné. Možná že proti vůli navrhovatelů se zvětší zájem veřejnosti o podnikání dalších členů vlády, Parlamentu, soudců a advokátů, osob fyzických i právnických a budeme všichni překvapení, komu co v České republice i v zahraničí patří. Nejde jen o domy a pancéřované automobily, ale i o spekulativní obchody, se kterými měla ČSSD už bohaté zkušenosti nejen od doby Stanislava Grosse,“ poznamenává politický analytik.
Zamýšlí se i nad sbližováním dvou vládních a dvou opozičních stran. „Na rozdíl od Andreje Babiše si myslím, že koalice ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, ODS vzniká velmi rychle a že k ní byl učiněn významný krok při vládní krizi vyvolané ‚reformou Policie ČR‘. Tehdy tomu zabránil na poslední chvíli prezident republiky. Dalším krokem byla neúčast ‚co jich je dnes pět‘, nezapomínejme před volbami na STAN, v ‚neobjektivním prostředí iDnes‘. A konečně pokus o omezování výkonu vlastnických práv, které bylo odňato státní administrativě a předáno do rukou ‚přeformátovaného‘ zákonodárného sboru,“ popisuje Zdeněk Zbořil vývoj rodícího se spojenectví stran, které se na rozdíl od hnutí ANO řadí mezi ty tradiční.
Andrej Babiš ukrytý za oponou by byl větším nebezpečím
Politický komentátor Bohumil Pečinka pro ParlamentníListy.cz varoval, že je teď poslední šance, která se nebude v dalších pěti letech opakovat, jak zabránit nekontrolovatelné rozpínavosti Andreje Babiše. „Pokud ji sociální demokraté a jejich vyjednavači promarní, definitivně si tak vytvoří svého hrobaře, který je potopí, vykoupe a zničí,“ prohlásil. Tou šancí míní Pečinka právě novelu zákona o střetu zájmů, jehož součástí je ustanovení, které členům vlády do budoucna zakazuje zároveň ovládat obchodní korporace a vlastnit média. „Jestli ČSSD s ostatními zpřísnění podpoří, nikdo nemůže říci, že si nebezpečí střetu zájmu Andreje Babiše neuvědomuje, že nic nedělá a že něco způsobila. Tam se bude lámat chleba. Nejsou podstatná vyřčená slova, ale ta tištěná ve Sbírce zákonů,“ uvedl novinář.
Karel Schwarzenberg
Velikost střetu zájmů Andreje Babiše dokumentoval formou srovnání: „Kdybychom to přirovnali k nejhoršímu trestnému činu v trestně právní rovině, což je vražda, tak to je v politické rovině střet zájmů, který předvádí nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších věcech Andrej Babiš. To znamená, že bylo vlastně dostoupeno samého vrcholu, nedovedu si tady představit nic horšího“. „To je velmi expresivní až hněvivé vyjádření. Já si naopak myslím, že právě Andrej Babiš ‚ukrytý za oponou‘ může být vnímán jako větší nebezpečí než na osvětlené politické scéně. Ale když si to všichni přejí, ať tu novou Národní frontu proti Babišovi vytvoří. Ostatně mnozí z jejích členů s tím mají své zkušenosti. Já bych si ale dovolil připomenout prorocká slova, kterým obvykle čeští politici odmítají věřit: ‚Pánové, nedupejte, dupete nad propadlištěm‘,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Velké strany chtějí rozhodovat o tom, kdo může dělat politiku
Něco málo přes měsíc zbývá do krajských voleb, v nichž se od triumfu v roce 2008 nejvíce daří sociálním demokratům. Těm by mělo být při absenci významnější opozice největším soupeřem koaliční hnutí ANO. „Obávám se mluvit o souboji ČSSD a hnutí ANO, protože to zatím vypadá jako to pověstné husitské ‚Hrr na Babiše!‘ Jen aby se ty velké strany ‚nepřehřály‘, už tak jich mají lidé plné zuby. A buď to vyřeší tím, že nepůjdou k volbám, anebo dají své hlasy těm, o kterých si budou myslet, že se budou starat alespoň trochu o jejich problémy a nikoli o celostátní přetahování parlamentních politických stran, nebo dokonce o problémy politických elit, které se ‚zmocnily státu‘ a začínají rozhodovat o tom, kdo politiku může, nebo nemůže dělat. A to dokonce už i tu regionální,“ domnívá se politolog.
Mgr. Jiří Dienstbier, ml.
Do další fáze vstoupila kauza „Peroutka“. Městský soud v Praze vyhověl jen částečně žalobě vnučky Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslové, která se bránila proti výrokům prezidenta Miloše Zemana. Hrad se sice musí omluvit za vymyšlený článek Hitler je džentlmen, ale již ne za Zemanem přisouzený výrok „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“. „Byť tento obrat nebyl přímo použit, jinými slovy říká ve článcích skoro to samé,“ řekl soudce Tomáš Novosad, podle něhož lze v některých Peroutkových článcích skutečně najít i antisemitské pasáže, jak tvrdí Zeman. „Je to hluboké nepochopení. Uráží mě to možná víc než prezidentova slova,“ reagovala na výrok soudu Kaslová, která chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Peroutkova vnučka nevolila po verdiktu soudu nejšťastnější slova
„Chápu paní Kaslovou, že se jí dotýká zájem veřejnosti o osudy zatím jen jednoho z jejích dědečků. O Richardu Bienertovi, protektorátním ministru vnitra a nakonec i předsedovi vlády, se zatím nemluví. Ale alespoň jsme se dozvěděli, že větu o vytí s vlky napsal Jaroslav Stránský, pozdější ministr londýnské vlády a otec MUDr. Martina Stránského, našeho současníka, který je tak nesmiřitelným kritikem dnešních zlořádů,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
„Svoje zklamání nad výrokem soudu, který je podle jejích slov ještě urážlivější než výrok prezidenta Zemana, na veřejnosti ohajovala mimo jiné i tím, že Peroutka nebyl antisemita a že jeho žena byla Židovka. Ten Peroutkův ‚pokus o záchranu‘ na úkor jeho židovských spoluobčanů těmi slovy ale hájit neměla. Jeho první žena Židovkou sice byla, ale rozvedla se s ním, nebo on s ní, už v roce 1933. Jeho životopisci se jeho osobnímu životu trochu vyhýbají, dokonce jistě i nezaujatý doktor Karel Steinbach, ale to nemění náš pohled na úroveň jeho žurnalistiky, kterou už za první republiky jedni kritizovali, druhým a mnohým dodnes je tak blízká,“ konstatuje politický analytik.
K penězům z evropských fondů prý chtějí pronikat ruští agenti
Podle zprávy Bezpečnostní informační služby v tuzemsku loni dominovali ze zahraničních rozvědek podobně jako v minulých letech ruští zpravodajci. „Značná část ruských zpravodajských důstojníků působila pod diplomatickým krytím ruské diplomatické mise, která zůstávala početně stále velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením, včetně velmocí jako USA nebo Číny,“ napsala BIS ve výroční zprávě. Ruští zpravodajci utajovali a zakrývali příslušnost k tajné službě, což podle BIS ohrožovalo bezpečnost a zájmy Česka. Podle české kontrarozvědky se snažili oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do českých médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací.
Pokoušeli se také narušovat vnitřní soudržnost a akceschopnost organizací NATO či EU šířením nepravdivých informací, které například vytvářely virtuální hrozbu války. Rusko také loni pokračovalo ve snahách prohloubit vliv, udržet a posílit pozice v české energetice, soustředilo se i na pokračování aktivit na poli ekonomické a vědeckotechnické rozvědky. „Když porovnávám tuto Zprávu BIS s výrobky ‚tanku‘ Evropské hodnoty a jiných, nevím, zda se mám v noci hrůzou probouzet, že ‚už po mně jdou‘, anebo se jen divit, na co všechno jsou ve státním rozpočtu peníze. Skoro roztomilá je informace, že ruští a čínští agenti mají zájem pronikat prostřednictvím svých agentů k penězům z evropských fondů,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Mohla by vzniknout stráž z řad občanů, kteří by spolupracovali s policií
„Dokonce také webové stránky kdekoho a internetová média obecně prý ‚narušují vnitřní soudržnost a akceschopnost NATO a EU‘, které jsou, jak se ukázalo nedávno v Turecku, neschopné akce a postrádají soudržnost. Nechce se mi věřit, že třeba ParlamentníListy.cz mají tak dlouhé prsty, že se před nimi třesou strachy vyzvědači z BISky. Ještěže s novým nápadem přišel Miroslav Mareš v Brně, který doporučuje, za pozornosti ČT, zřídit jakousi kdysi populární ‚pomocnou stráž VB‘, stráž z řad občanů, kteří by spolupracovali s policejními složkami. Možná bychom mohli poradit i ‚desítkové důvěrnice‘ alias baby domovnice a ‚extremisti‘ stejně jako maskovaní ruští zpravodajci se rozutečou,“ vtipkuje politický analytik.
Náměstek brněnského primátora a místopředseda hnutí Žít Brno Matěj Hollan na svém facebookovém profilu poreferoval o schůzce s předsedou Strany zelených Matějem Stropnickým v jedné brněnské hospodě, z níž se ale museli předčasně poroučet. Někteří ze štamgastů nejdříve vypoklonkovali pražského politika a Hollan se „pochlubil“, jakých slov se poté dočkal on: „Vypadni, nebo ti rozbijeme hubu. Dopiješ to pivo a vypadneš pryč, do týhle hospody už nepáchneš, tady pro tebe není místo. Stropnickýho sem tahat nebudeš. Refugees not welcome!“ Raději tedy odešel.
Spojené státy „pomáhají“ všude tam, kde jsou jejich zájmy
Na Facebook k tomu zážitku připsal: „Ovčáček se Zemanem vykládají o fašizaci pražské kavárny. Já se svými kolegy jsem včera zažil na vlastní kůži fašizaci brněnské hospody, kvůli humanistickému postoji k lidem v nouzi. Já se ale zastrašit nenechám a budu právo na život hájit navzdory advokátovi, který mi vyhrožuje rozbitím huby za odlišný politický postoj.“ „Tuto událost jsem zaznamenal, ale dále jsem jí už pozornost nevěnoval. Jde přece také o volby a tentokrát to vypadá, že se budou potenciální kandidáti předhánět v tom, jak na sebe upozornit. Nevím také, proč se v tak předvolebně zajímavé době toulají po pivnicích, ale snad měli jen žízeň a chtěli ukázat, jak ‚chtějí žít Brno‘. Jak dokazuje zájem médií, trochu pozornosti to tedy vyvolalo a teď už se s tím ‚bude pracovat‘ i v Praze,“ očekává Zdeněk Zbořil.
Zahraniční část svého zamyšlení věnuje zprávám, že turečtí vojáci během soboty při vpádu do pohraničí na severu Sýrie zabili či zranili více než stovku bojovníků separatistické Strany kurdských pracujících. Týž den na třicet tisíc Kurdů protestovalo v Kolíně nad Rýnem proti politice tureckého prezidenta Erdogana. K zabíjení Kurdů tureckou armádou v Sýrii zatím mlčí USA, přestože dosud byly spojenci Kurdů, když například s jejich pomocí získali zpět přehradu u Mosulu nebo koaliční síly USA a Kurdů zabily finančníka Islámského státu. „To má jednoduché vysvětlení. Spojené státy ‚pomáhají‘ všude tam, kde jsou jejich zájmy. Jednou jsou Kurdové kamarádi, podruhé nepřátelé,“ vysvětluje politolog, jak je to s náklonností světové velmoci.
Kurdové jsou snadno zranitelní jako oběť cizích zájmů
Nechce ze sebe dělat znalce, a tak doporučuje velké interview pod titulkem „Demokrat Erdogan“, které pro sobotní Lidové noviny poskytla Margarita Troševová, osmi jazyky vládnoucí graduovaná studentka balkanistiky a problémů Blízkého východu. „Nejméně jednu třetinu svých úvah tam věnuje ‚kurdské otázce‘. Jednak varuje před ‚rychlými soudy‘, jednak upozorňuje na to, že Kurdové se dělí nejméně na čtyři kmeny plus ještě jejich evropskou diasporu, které se spolu někdy lépe, někdy hůře domlouvají. I proto, že hovoří trochu odlišnými dialekty a že jsou proto snadno zranitelní jako oběť uplatňování politických a ekonomických zájmů ‚vnějšími‘ silami, kterým jde o popírání jejich suverenity. Nic jiného než Divide et impera! Tedy rozděl a panuj,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
Ze severofrancouzského přístavu Calais přicházejí téměř denně zprávy o tom, že se situace na místě zhoršuje a že migranti projevují stále větší agresivitu ve snaze dostat se do nákladních automobilů a v jejich nákladovém prostoru pak až do Velké Británie. Každou noc na místě operují čety francouzské pořádkové policie, které se podílejí na boji s gangy. Ale informace o kriminalitě uprchlíků přicházejí i z dalších koutů Evropy. V důsledku toho jsou slyšet i jiné hlasy, než tomu bylo před rokem. Dokonce i premiér Bohuslav Sobotka připustil, že si Česká republika při řešení migrační krize nemůže zadělat na druhý problém jako Německo a Francie, kde se nezdařila integrace. Na veřejnost už nezabírají nálepky xenofobů a fašistů, jimiž nešetří třeba výše zmíněný Matěj Hollan, a je spíš nakloněna náladám typu „vypadněte“.
Sobotka se drží německého postoje, ten se po prohře CDU může změnit
„Tím, jak se celý problém ‚nacionalizoval‘ a EU je jako celek stále více bezradná, se ukazuje, že na mrtvém bodě je i ‚evropský‘ holistický přístup nejen k řešení, ale i k poznání celého migračního problému. Pan předseda vlády se vyjadřuje až nadmíru různě a zdá se mi, že spíše zakrývá stav věcí, než aby jej stále přesněji pojmenovával. Drží se svého ‚německého‘ postoje, ale to je právě ten problém. Kterého? I v Německu jsou názory různé, nejednotné a uvidíme, jaký signál vyšlou prohrané volby CDU v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde její kandidáti skončili za SPD a dokonce i za AfD. Nerozhodnost byla prvním znakem jednání a rozhodování o migrační krizi na úrovni EU, a to muselo přinést své ovoce. Kdybychom to chtěli říct slušně: Když se nic nedělá, lidi se namíchnou!“ říká pro Parlamentnílisty.cz Zdeněk Zbořil.
Nedávné evropské turné německé kancléřky Angely Merkelové, když během minulého týdne jednala s francouzským prezidentem a italským premiérem, s estonským kolegou, předsedou české vlády, polskou premiérkou, šéfy vlád zemí Visegrádské skupiny, premiéry Nizozemska, Švédska, Finska, Dánska a na závěr Slovinska, Bulharska, Rakouska a Chorvatska, mohlo mít za cíl předjednat budoucí podobu EU. Kancléřka si také připravovala půdu pro „informační schůzku“ příští pátek v Bratislavě, které se zúčastní všechny země EU s výjimkou Velké Británie. Svolal ji předseda Evropské rady Donald Tusk, ale má se odehrát pod taktovkou Angely Merkelové. Té půjde o prosazení německého národního programu Industrie 4.0 (tzv. čtvrté průmyslové revoluce) na evropskou úroveň. Cílem je transformace současné statické ekonomiky na modulární či dynamickou.
Kancléřčino turné bylo pokusem o upevnění vedoucí úlohy Německa
„Donald Tusk není jen dnes pátým kolem u vozu, ale byl jako takový už do své vysoké funkce instalován. To se ještě nevědělo, že dojde k migrační krizi a válka se přiblíží zase o několik kilometrů k hranicím EU. Nejdříve se mu vytýkala ne příliš dobrá angličtina, nyní nehybnost. Ani ‚koordinátorka‘ evropské zahraniční politiky toho moc nenadělá, a tak musela Angela Merklová vzít iniciativu do svých rukou. O tom, že se to mnoha německým politikům, průmyslníkům a bankéřům líbí, nemusíme pochybovat. Slovní spojení jako statická, modulární nebo dynamická ekonomika jsou ale kódová slova, která kdyby někdo použil v PL.cz, tak by ho Evropské hodnoty a BIS označily za Putinova spřežence. Merkelové plán pro EU – bojím se nadužívaného slova transformace – je podle mého názoru nikoli vzdáváním se ‚vedoucí úlohy‘ Spolkové republiky v EU, ale naopak pokusem o její upevnění,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
