Ceny emisních povolenek lámou rekordy a pro běžné smrtelníky to znamená jediné, zdražení elektřiny. A do jaké míry má lidi utěšit, že „bojují za klima“?
Věříte průzkumu STEM, že ANO získá ve volbách 32,4 %?Anketa
„Nemohu odpovědět jako historik nebo politolog, ale pokusím se napsat svůj názor občana a konzumenta následků válek o energovody, těžbu a umístění těchto produktů na světovém tržišti,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil. Ani on nepochybuje o tom, že „zelená politika“ má své místo ve světě přesyceném potřebou konzumace přírodních zdrojů. „Ale zároveň nevěřím, že cestou ven je nadiktovaný zelený deal nebo podobně zelená bída. Jak říká Václav Klaus, při vší mé neúctě k některým jeho nápadům, cestou ven není plánovaný enviromentalismus a cesty na světové kongresy o klimatu nebo na lodích přes oceán s Gretou Thunbergovou, ale racionální a realitě odpovídající snaha o ochranu životního prostředí. Sebehlasitější hesla ještě nikoho nenakrmila, neohřála ani neochladila,“ dodává.
Kvůli ekologickému zdražování začalo i hnutí Žlutých vest ve Francii. Právě z Francie mívá už kvůli osobním kontaktům doktor Zbořil vždy více informací než jiní. „Ve Francii se demonstruje často a dlouho, ale hnutí Žlutých vest bylo jedním z nejvytrvalejších. U nás jsme méně politicky temperamentní a hlavně podléháme aktuálnímu blahobytu, který se jen bojíme veřejně přiznat,“ říká politolog. „Ale až dojde např. jen k omezení produkce elektrické energie, na které se zdá upozorňovat současné zvýšení její ceny, a až se budeme zbavovat svých milovaných aut kvůli ceně benzinu, nafty nebo el-energie, možná k něčemu podobnému dojde,“ dodává. A přidává i tuto poznámku: „Protože pak nepomůže ani napřimování páteře našich Tchajwanců, ani odsuzování Nord stream 2. Evropský trh energií se může stát opakováním pověstného efektu motýlích křídel – jeho mávnutí někde na severu, způsobí uragán ve středu nebo na jihu Evropy. Pak asi bude pozdě i na Žluté vesty,“ komentuje.
Ve Francii nakonec došlo ze strany vlády k ústupkům a hnutí činnost uklidnilo. „Naše rodina se pohybuje mimo velká města, na venkově, a navíc v agrární oblasti. Tam se obávají spíše virových infekcí a způsobů jejich léčení než energetické krize,“ říká politolog. „Dokonce se někdy zdá, že té ‚Paříži‘ trochu toho neštěstí přejí. Ale dost velký smysl pro realitu tamější sedláci mají, a i když spoléhají na evropské dotace, snaží se být připraveni. Zda by jejich dnešní posuzování budoucnosti bylo odpovídající, se dá těžko odhadnout. Dnešní mechanizace zemědělské výroby je tak náročná, že by se jich evropský energetický kolaps mohl dotknout víc, než si dnes myslíme,“ dodává.
A do jaké míry klimatické zdražování může být ve Francie tématem prezidentských voleb v příštím roce?
„Ano, dá se to předpokládat, ale jen jako jedno z hlavních témat. Intenzita jeho vlivu bude podstatně určována shora, přesněji na základě dohod uvnitř EU,“ předpokládá Zbořil. Že v tomto vyjednávání budou hrát roli přihlížejících outsiderů ti nejmenší, je také už dnes leckomu zřejmé. „Ale příval emigrantů z bývalých kolonií, snad jen kromě Vietnamu a celé bývalé Indočíny, je dnes tak masivní, že v symbióze se zdražováním energií a omezováním jejich spotřeby, nemluvě již o tradiční ‚socialistické‘ sociální politice státu, mohou vytvořit třaskavou směs ohrožující všechny smělé plány dnešní na pokraji kolapsu potácející se kompetentnosti rozhodujících struktur EU,“ říká politolog. „Konec konců, není to téma jen pro Paříž a Francii, ale i celou Evropu. A že se jedná i o nás, už začínáme tušit,“ dodává s tím, že „klimatické zdražování“ bude tématem nejen francouzských voleb. Je to téma pro celou Evropu.
Piráti, co uděláte s inflací?
Předvolební kampaň v Česku jde do horké fáze. Šéf Pirátů Ivan Bartoš kritizoval zadlužení, které Česku způsobila současná vláda premiéra Andreje Babiše a uvedl, že je třeba se zbavit „tasemnice, která přirostla ke státní pokladně“.
„Nevím, jak je informován pan Bartoš o zacházení se státním dluhem, jeho splácením a úrokovými sazbami, neřkuli o jeho vlivu na prosperitu národního hospodářství nebo jakéhokoliv hmotného statku. Třeba by se mohl zamyslet nad státním dluhem Spojených států a poradit se s někým, zda a jak bude takový dluh splácen,“ uvedl Zbořil. „Hokynářská představa – když si půjčím, musím splácet, abych neplatil velké úroky – je sice v maločeských poměrech tradiční, ale v bankovním globálním světe se na ni nevěří,“ dodal.
K přirovnání s parazitem konstatuje: „Ta jednoduchá populistická metafora o tasemnici se může zdát někomu zajímavá, ale protože současná předvolební kampaň se odehrává na podobné úrovni, bude mít, a vlastně už má, velké množství konkurentů. Asi by bylo zajímavější, kdyby poetiku svých vyjádření soustředil na problém inflace a řekl, co s ní on a jeho pirátští světoběžníci udělají.“
Psali jsme:
V uplynulém týdnu politologa v kampani zaujalo hlavně „aranžování Akce Babiš junior známými hyenami české žurnalistiky“. „A také jejich sponzory nebo jejich zákulisím. Zřejmě, jako už po několikáté, jak říkají lovci a myslivci, zase jen trefili kozla. Anebo je někdo navedl, aby ukázal na jejich neschopnost,“ uvedl politolog. „Navíc, když už do toho šlápli, ještě se v tom dále snaží sami sebe ušpinit. Nápad, že pan Andrej Babiš ml. nad námi létá v nadzvukové stíhačce je tak pozoruhodný, že překonává nápady nejen pana Klusáka, ale i pana Novotného a jejich příznivců z Deníků N a Reflexu,“ dodal. Jedna věc ale na tom je podle něj opravdu nebezpečná – toto téma zatemnilo diskuse o politické budoucnosti ČR, která nemusí být tak růžová, jak si ji představuje PirátoSTAN a jejich příznivci.
„Zaslouží si, abychom si památku připomínali“
V sobotu jsme si připomínali dvacáté výročí od teroristických útoků ve Spojených státech amerických, při nichž zahynuly tisíce lidí.
„Těch zmařených životů byly asi tři tisíce a zaslouží si, abychom si jejich památku připomínali i po dvaceti letech. Stejně jako památku více než třech tisíc pěti set zabitých a zavražděných po 11. září 1973 v Santiagu de Chile při státním převratu a svržení prezidenta Salvadora Allende vzbouřenci generála Augustino Pinocheta,“ připomíná Zbořil. „Jak už dnes víme, v koordinaci s americkou CIA. Pravda, tam byli zabiti ‚jen‘ Chilané a stoupenci socialistického prezidenta, ale lidský život má stejnou hodnotu v USA stejně jako v Chile. Snad bychom i před těmi mrtvými mohli na fotbalových stadionech někdy pokleknout. Dokonce i ve Spojených státech,“ dodal. Bourání soch generálů z války Severu proti Jihu nás dnes lepšími neudělá.
Podle předsedy ODS Petra Fialy je nutné si uvědomit, jak důležité je být součástí organizace, jejímž úkolem je chránit naše bezpečí. „Být členem NATO je totiž jediný způsob, jak toho docílit,“ uvedl.
„Pan předseda ODS má pravdu. Pro náš stát, jak víme z minulosti, obklopený mnoha nepřáteli, je důležité být součástí kolektivní obrany. Ale ta musí být účinná a nikoliv taková, jako byla v roce 1938, 1945–1948, 1968 a třeba i v roce 1989. Mluvit o tom v době zklamání z významu NATO a jeho dvacetileté aktivity v Afghánistátu je, samozřejmě, legitimní pláč, ale na nesprávném hrobě. Zejména, když ‚útěk od praporů‘ v Kábulu máme ještě v živé paměti,“ komentuje politolog.
Podle posledního průzkumu STEM by volby vyhrálo ANO s 32,4 procenta. Druhá koalice SPOLU s 20 procenty, třetí Piráti a STAN s 18 procenty. Do Sněmovny by se dostala SPD i KSČM, Přísaha nebo ČSSD už ne.
„Jistě tyto výsledky potěší zejména ANO 2011, ale ještě lahve s šampaňským nemusejí otvírat. A to přesto, že data STEM jsou obvykle blíž realitě než výsledky výzkumů jiných agentur. Vlivová agentura ČT, a její servisní organizace Kantar, jistě znejistí, a potom začnou přemýšlet, jak zvládnout konečné sčítání hlasů,“ uvedl Zbořil. „Ale nemusí se příliš obávat. Opět to, jako až na jednu výjimku ve všech dosavadních volbách, i letos ukazuje, že vítěz nebude jednoznačný, a tunelování malých politických stran bude mít velkou naději,“ dodal.
Spolu ode dveří ke dveřím
Koalice SPOLU vsadila na kampaň, kdy její kandidáti chodí ode dveří ke dveřím a povídají si s lidmi o tom, co je trápí. A co uslyší, až zazvoní u doktora Zbořila?
„Jsem opatrný. V Japonsku zakázal po roce 1945 volební kampaň ‚From door to door‘ sám velký dobyvatel a vývozce demokracie generál McArthur. Ale to bylo v Japonsku.
U nás by to mohlo být docela zajímavé. Kdysi mi něco podobného popisovala Jiřina Šiklová, která podobnou kampaň ve prospěch KSČ v roce 1946 považovala za úspěch,“ uvedl politolog. „Jen aby se ti dnešní agit-propčíci nedozvěděli něco, co nechtějí. Já bych se rád od nich něco zajímavějšího než volební slogany dozvěděl. Ale nemusí to být nutně u nás na zápraží,“ dodal.
Lídr koalice SPOLU a předseda občanských demokratů Petr Fiala čelí nařčení aktivistů, že je podle nich „homofobní,“ protože ve své knize Od A do Z napsal, že manželství je „jedině svazkem muže a ženy“. A přestože nebrání nikomu, aby žil, „s kým chce a jak chce,“ nemůže nikdo po něm chtít, aby věřil, že „lidé stejného pohlaví mají vytvářet manželství a rodinu“.
Kritiku aktivistů si podle Zbořila nezasloužil. „Kampaň je dnes ve fázi ‚bij, jak můžeš‘, a tak se může hodit cokoliv, co zneváží oponenta. Petr Fiala nikdy nezapíral svou náboženskou orientaci… Také jsem nezaznamenal, že by se v této zjitřené atmosféře choval v rozporu se svým svědomím. Řekl, co si myslí, a kdo ví, jak jeho současní kritici budou mluvit o této dnes mediálně atraktivní záležitosti za několik let,“ uvedl politolog.
Kardinál Dominik Duka na Mezinárodním eucharistickém kongresu v Budapešti prohlásil, že po celém světě probíhá ve společnosti zápas o převrat v civilizaci. Základní lidské hodnoty jsou podle něho nahrazovány hodnotami, které jsou „v převleku idejemi marxismu, maoismu a anarchismu“.
„Asi by se to dalo říct méně naléhavěji. Pan kardinál snad podvědomě cítí, že se děje něco, co odporuje nejen víře a církevní tradici. Nechci tvrdit, že spor mezi jezuitskými misionáři 17. století a venkovskými faráři doby F. L. Věka je opět aktuální, ale strach z neohraničeného přemýšlení o totalitě zde určitě je. Dokonce to ani nemusí být jenom totalita panem kardinálem jmenovaná, ale i ‚totalita hodnot‘,“ komentuje politolog.
„Nechci znevažovat dobré úmysly české vlády, ale…“
Na závěr ještě aktuální informace k přístupu ČR k situaci v Afghánistánu. Česko plánuje poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace, které tam působí. Peníze byly původně určeny pro afghánské ozbrojené složky, k jejich odeslání ale nedošlo. Podle Ministerstva zahraničí bude klíčové zajistit, aby peníze nezneužil Tálibán. „Poskytnutí humanitární pomoci je efektivní cesta, jak zamezit, aby lidé odcházeli ze země, a bojujeme tak proti nelegální migraci,“ uvedl ministr Jakub Kulhánek.
„Nechci znevažovat dobré úmysly české vlády, ale pan Kulhánek je sympatickým, avšak přece jen poslušným slouhou těch, kteří se s ním o mnoha věcech ani nechtějí radit,“ říká politolog. „Česká zahraniční politika taková už je, a pokud se neobjeví nějaká osobnost uvažující, třeba i trochu intuitivně a svobodomyslně, nemá smysl se podobnými otázkami zabývat. Humanitární pomoc má jednu nevýhodu – neříká dost jasně, komu je poskytována. Těm potřebným, nebo těm pomáhajícím?“ ptá se.
Na počátku 90. let se ustavil systém v USA v roli jediné světové supervelmoci. Říkalo se mu Pax Americana, tehdejší prezident Bush volil formulaci Nový světový pořádek. Dnes se říká, že tato éra končí. A jak na ni budeme jednou vzpomínat?
„Je to sice otázka na odpověď profesora political science z nějaké americké univerzity nebo jejich evropského epigona, ale není zase tak složitá. Někdy se zdá, že NWO je už zapomenut. V této souvislosti je významný vstup Joea Bidena na světovou scénu, respektive jím prezentovaná koncepce americké zahraniční politiky, a tak opravdu nastává čas, aby si někdo odpočinul na americké minulosti. Jen bychom neměli zapomínat, že když jedna éra končí, ta druhá začíná,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
