Dva roky, které uplynuly od zvolení Miloše Zemana prezidentem, znamenaly podle Josefa Mlejnka jistou destabilizaci politického systému. „Protože se do významného úřadu dostal člověk, který nechce pojímat prezidentský úřad jako reprezentativní, ale chce provozovat samostatnou politiku. To samozřejmě naráží na to druhé – a podle Ústavy nejvýznamnější – centrum výkonné moci, a tím je vláda. Potvrdily se tak všechny obavy a chmury odpůrců zavedení přímé volby prezidenta v České republice,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Neznamená to však, že by to nutně muselo dopadnout stejně, kdyby v přímé volbě vyhrál jiný kandidát. „Ale ty nejhorší obavy a chmury spočívaly v tom, že vítěz voleb se ujme toho úřadu přespříliš aktivně nebo přespříliš aktivisticky a vnese do toho systému nestabilitu,“ vysvětluje politolog. A Miloš Zeman už po pár měsících ve funkci potvrdil, že pasivním činitelem rozhodně nebude. Po demisi Petra Nečase nejmenoval Miroslavu Němcovou premiérkou, přestože se předsedkyně sněmovny zaštiťovala podporou 101 hlasu, ale vybral si Jiřího Rusnoka, který podle mnohých sestavil „Zemanovu“ vládu.
Nejmenovat Němcovou chyba nebyla, Rusnokova vláda už ano
Pro tyto kroky Miloše Zemana z prvního roku v prezidentské funkci má politický analytik pochopení z poloviny. „Pokud jde o nejmenování Miroslavy Němcové, tak ona stejně reálně sto jedničku za sebou neměla, jak se později ukázalo. A prezident ani není povinen jmenovat někoho, kdo deklaruje, že má 101 mandát. To bych mu nevyčítal, protože tehdejší koalice se rozpadla. A pověřit sestavením vlády někoho, kdo je z té koalice, by vhodné nebylo. Jiná věc ovšem je, že namísto toho, aby se prezident snažil tu situaci řešit na základě dohody s politickými stranami, tak začal vytvářet prezidentský kabinet. To je ten problém,“ myslí si Josef Mlejnek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
B. Sobotka , Klaus , Mlejnek , Němcová , Politologové , Rusnok , Schwarzenberg , Zeman
autor: Jiří Hroník
Jak se postavíte k výsledku voleb?
Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...
Další články z rubriky

13:21 „Na tom závisí Fialův osud.“ Překvapivě k útoku na Írán
Fialova vláda se postavila jednoznačně proti Íránu a schvaluje americké a izraelské útoky, což se jí…
- 10:24 Rumunský model. Zbořilův strach, jak se zachrání „kauza bitcoin“
- 18:55 Studená sprcha ohledně Blažka. „Opozice nemůže nic.“
- 9:53 Jako 30. léta. Zbořil o Fialovi a Merzovi
- 16:38 Jurečkova čísla o přínosu Ukrajinců: Je to usvědčený lhář, připomíná Holec
- 14:20 Jako covidová opatření, bude to ošklivé. Erik Best k boji mezi EU a Trumpem