Zeman ničí úplně všechno, na čem stojíme. Je to ten nejhorší prezident, zlobí se politolog Josef Mlejnek

29.01.2015 8:00

POLITOLOGOVÉ Vysokoškolský pedagog a politolog Josef Mlejnek nemá slitování při hodnocení dvou let, které uplynuly od vítězství Miloše Zemana v přímé volbě. Ze všech tří českých prezidentů je podle něj ten nynější jednoznačně nejhorší. Zahraniční politikou ohrožuje základní zájmy České republiky a některými výroky boří pilíře, na nichž stojí polistopadová česká společnost.

Zeman ničí úplně všechno, na čem stojíme. Je to ten nejhorší prezident, zlobí se politolog Josef Mlejnek
Foto: Archiv JM
Popisek: Josef Mlejnek

Dva roky, které uplynuly od zvolení Miloše Zemana prezidentem, znamenaly podle Josefa Mlejnka jistou destabilizaci politického systému. „Protože se do významného úřadu dostal člověk, který nechce pojímat prezidentský úřad jako reprezentativní, ale chce provozovat samostatnou politiku. To samozřejmě naráží na to druhé – a podle Ústavy nejvýznamnější – centrum výkonné moci, a tím je vláda. Potvrdily se tak všechny obavy a chmury odpůrců zavedení přímé volby prezidenta v České republice,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Neznamená to však, že by to nutně muselo dopadnout stejně, kdyby v přímé volbě vyhrál jiný kandidát. „Ale ty nejhorší obavy a chmury spočívaly v tom, že vítěz voleb se ujme toho úřadu přespříliš aktivně nebo přespříliš aktivisticky a vnese do toho systému nestabilitu,“ vysvětluje politolog. A Miloš Zeman už po pár měsících ve funkci potvrdil, že pasivním činitelem rozhodně nebude. Po demisi Petra Nečase nejmenoval Miroslavu Němcovou premiérkou, přestože se předsedkyně sněmovny zaštiťovala podporou 101 hlasu, ale vybral si Jiřího Rusnoka, který podle mnohých sestavil „Zemanovu“ vládu.

Nejmenovat Němcovou chyba nebyla, Rusnokova vláda už ano

Pro tyto kroky Miloše Zemana z prvního roku v prezidentské funkci má politický analytik pochopení z poloviny. „Pokud jde o nejmenování Miroslavy Němcové, tak ona stejně reálně sto jedničku za sebou neměla, jak se později ukázalo. A prezident ani není povinen jmenovat někoho, kdo deklaruje, že má 101 mandát. To bych mu nevyčítal, protože tehdejší koalice se rozpadla. A pověřit sestavením vlády někoho, kdo je z té koalice, by vhodné nebylo. Jiná věc ovšem je, že namísto toho, aby se prezident snažil tu situaci řešit na základě dohody s politickými stranami, tak začal vytvářet prezidentský kabinet. To je ten problém,“ myslí si Josef Mlejnek.

S vládou Bohuslava Sobotky, která vzešla z předčasných voleb, prezident v žádném konfliktu, pokud jde o domácí politiku, není. „I když to uspořádání není něco, co by Miloš Zeman viděl rád. Představoval si trochu jinou sestavu i jiného premiéra z řad ČSSD, ale tady se přece jen prosazuje síla Ústavy České republiky, kdy primát ve výkonné moci patří vládě. A když má vláda v Parlamentu většinu a je to soudržná většina, tak přece jen – aspoň v té domácí politice určitě – nemá prezident příliš prostoru. To je něco, co Miloš Zeman neviděl příliš rád, ale nakonec to chtě nechtě musel akceptovat. A akceptuje to, poněvadž mu nic jiného nezbývá,“ poznamenává politolog.

Zemanova zahraniční politika ohrožuje základní zájmy Česka

Problém však vidí v zahraniční politice, kde si podle něj Miloš Zeman dělá, co chce. A vláda nemá žádné páky na to, jak ho krotit. Je však třeba připomenout, že ani Zemanovi předchůdci nesklízeli za zahraniční politiku jenom potlesk. U Václava Klause to bylo především kvůli protievropským postojům, se jménem Václava Havla bude vždy spojováno schvalování humanitárního bombardování tehdejší Jugoslávie. První český prezident se sice už po skončení mandátu ohrazoval, že by někdy něco takového řekl, ale v rozhovoru otištěném 29. dubna 1999 ve francouzském listu Le Monde používá ve volném spojení obě slova z fráze „humanitární bombardování“.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Politický analytik ale poukazuje na to, že zahraniční politiku má určovat vláda, a navíc si nemyslí, že navazování těsnějších vztahů s Ruskem a Čínou je ve prospěch České republiky. „To je politika prezidenta, která ohrožuje základní zájmy České republiky, strategické i mezinárodně-politické. Pokud jde o to humanitární bombardování, to je pojem, který se už jen tak traduje, a nikdo už přesně neví, o co jde. To bych vypustil z nějakého hodnocení. Ale je pravda, že problém, kdy si prezidenti dělají, co se jim zamane, a trošku více, než by příslušelo tomu, jak je ten úřad pojatý v Ústavě, existuje od začátku České republiky a dokonce už od roku 1989,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek.

Ve volebním programu o těsné spolupráci s Ruskem a Čínou nic nebylo

Právě toto byl svého času velmi silný argument proti přímé volbě prezidenta. „Měli jsme tento problém již s nepřímo volenými prezidenty. A zavedli jsme si přímou volbu prezidenta, která mu dává silnější legitimitu. Dalo se tedy předpokládat, že problém bude eskalovat, a skutečně také eskaluje. Argumentovat tím, že když to dělali Klaus a Havel, tak proč by to nemohl dělat Miloš Zeman, je hloupé. Protože právě to, že se vymykal občas Havel, občas Klaus, a že si dělali v zahraniční politice, co chtěli, byl velmi silný argument proti zavedení přímé volby. A přímá volba znamená, jak řada politologů předpokládala, eskalaci tohoto problému,“ míní politolog.

Zahraniční politika se může líbit, nebo nelíbit, ale především to musí být zahraniční politika vlády, která vzešla z parlamentních voleb. „Můžu pak o ní sice říkat, že je špatná, ale budiž, má nějakou demokratickou legitimitu. Nevzpomínám si však, že by měl Miloš Zeman ve volebním programu těsnou spolupráci s Ruskem a s Čínou. A navíc podle Ústavy by se zahraniční politika měla tvořit v koordinaci vlády a prezidenta. Podle Ústavy je za prezidenta politicky odpovědná vláda. On by měl mít k těm svým akcím schválení a svolení vlády. Problém je v tom, že si dělá, co chce. Až následně je problém ve věcném hodnocení konkrétní politiky,“ poznamenává Josef Mlejnek.

Prezidentský výsadek ve vládě po volebním debaklu SPO nevyšel

V domácí politice vnímá jako Zemanovu těžkou porážku volební debakl Strany práv občanů a následnou ztrátu pozic jeho stoupenců v ČSSD po tzv. lánském puči. „Myslel si, že vznikne vládní koalice ČSSD a Strany práv občanů podporovaná komunisty, premiérem bude Michal Hašek a přes tu vládu bude on sám vládnout tak trošku jako francouzský prezident. SPO by byla jakýsi prezidentský výsadek ve vládě, přes ni by řídil aspoň část koalice a mohl by si diktovat, co koalice schválí a prosadí v Parlamentu. To byl jeho plán a samozřejmě zuřil, když mu nevyšel. Teď může jen vetovat a brzdit, a to je jeden z důvodů, proč se hodně soustředí na zahraniční politiku,“ konstatuje politický analytik.

V zahraniční politice, kterou nelze přesně vymezit a nalinkovat, má prezident široké pole působnosti. „Zahraniční politika není o tom schválit nějaký zákon, ta se dělá tak, že se někam jezdí, někdo se zve a něco se říká. A těžko můžete prezidentovi bránit někde něco pronášet. Jako teď na mezinárodní konferenci u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi, kde vyzval k boji s Islámským státem, na němž by se měli podílet všichni stálí členové Rady bezpečnosti, tedy v kontextu i Rusko a Čína, i když přímo to takhle neřekl. Ale je to program české vlády? Měl to s ní mít zkoordinované. Prezident republiky vystoupí s takto silným prohlášením, ale obávám se, že to nekonzultoval s ministrem zahraničí,“ domnívá se Josef Mlejnek.

Výrok o stabilizování společnosti vyděsil i polovinu jeho voličů

Během dvou let od volebního vítězství musel Miloš Zeman čelit už několika protestním akcím a jako by stále ještě neutichly střety a konflikty s táborem jeho rivala Karla Schwarzenberga. Navíc ani jeden z nich nevynechá příležitost do toho druhého si rýpnout, přestože je málo pravděpodobné, že by se mohli utkat ještě i v přímé volbě v roce 2018. „Já si nemyslím, že to je nějaký souboj táborů příznivců Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga z těch voleb, protože i podle průzkumu veřejného mínění některé kroky Miloše Zemana se nelíbily ani lidem, kteří ho volili,“ upozorňuje politický analytik.

Sám je přesvědčen, že konflikt mezi prezidentem a částí společnosti je především o orientaci české zahraniční politiky. „Lidem se nelíbí, když navazuje těsné vztahy s Ruskem a podporuje víc Putina než Evropskou unii v řadě otázek. Nebo když jede do Číny a řekne, že se tam přijel učit, jak stabilizovat společnost. Přitom Čína je zemí, kde je tuhá diktatura, zemí, kde jsou koncentrační tábory. To je výrok, který vyděsil podle sociologických průzkumů tak zhruba polovinu voličů Miloše Zemana. Myslím, že se to nedá interpretovat jako nějaké kočkování dvou kandidátů, kteří už se asi nikdy nestřetnou,“ soudí Josef Mlejnek.

Za protesty nehledejme zhrzence od Karla, ale bourání polistopadových pilířů

Protestní akce proti Miloši Zemanovi prý nelze odbýt tím, že jsou za nimi příznivci Karla Schwarzenberga, kteří se cítí zhrzení, že jim to nevyšlo. „To je interpretace Miloše Zemana, že to jsou ti zhrzenci od Karla. To vůbec není pravda, protože některé Zemanovy výroky se dotýkají polistopadového vývoje. To je něco, co bourá pilíře, na nichž stojí polistopadová česká politika, polistopadový český stát, polistopadová česká společnost. Když řekne, že se jede do Číny učit, jak stabilizovat společnost, tak to je výrok, který potenciálně ohrožuje demokratickou podstatu našeho politického systému. A nedivím se, že to vyvolává protesty. To je opravdu tak děsivý výrok, že proti němu mělo protestovat sto procent voličů,“ říká politolog.

Není to ale jen zahraniční politika, co prezidentovi jeho odpůrci vyčítají. Z rukávu sypou příklady jeho excesů od nejmenování profesorů, nepozvání některých rektorů 28. října na Hrad, sporná vyznamenání, vulgární slova ve vysílání Radiožurnálu v Hovorech z Lán až po cestu z Číny soukromým letadlem. „Jsou to všechno věci, jimiž Miloš Zeman společnost dráždí. Odráží se to i v průzkumech popularity, která prezidentovi klesla. Když například odmítl jmenovat profesora na základě argumentu, který se vůbec netýká odborné erudice toho člověka, tak to je něco nepřijatelného,“ myslí si Josef Mlejnek.

Zeman je ve funkci hodně špatný, ze všech tří prezidentů jednoznačně nejhorší

Stejně tak vulgární slova v rozhlasovém vysílání neodpovídají reprezentativnímu aspektu funkce prezidenta. „Nedovedu vybrat, co z jeho činů a vyjádření bylo tím nejhorším, ale negativní vysvědčení mu vystavují všechny zmíněné skutky, které svědčí jenom o tom, že tu funkci nezvládá. Podle mého názoru je v té funkci strašně špatný, ze všech tří českých prezidentů nejhorší, a to evidentně a jednoznačně. Dopouští se chyb i v běžných provozních formálních záležitostech, které Václav Havel i Václav Klaus bez potíží zvládali. To je jeho neštěstí, že je v té funkci opravdu hodně špatný,“ dodává politický analytik.


 


 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Splašky se vám valí z úst, říká Zdeněk Zbořil kritikům Karla Gotta. Darebáci, nicky...

9:41 Splašky se vám valí z úst, říká Zdeněk Zbořil kritikům Karla Gotta. Darebáci, nicky...

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Gott je Bůh a Matuška je Waldermar!“ Politolog Zdeněk Zbořil připomíná momen…