Zemana mohou svrhnout o Vánocích, udeřil Zdeněk Zbořil. A doplnil pár věcí, o které prý skutečně jde

31.10.2016 6:35

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Křik kvůli společnému prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů spouštějí hlavně ti, co z paměti vymazali obraz hrbení Václava Havla hned před dvěma americkými prezidenty. Zdeněk Zbořil ve svém pravidelném hodnocení politického dění uplynulého týdne považuje za správné, že televize Prima nakonec odvysílala pokleslou Show Jana Krause, neboť kdo chtěl, mohl pochopit, že nejde o medaili a dalajlámu, ale zase jen a jen o Zemana, jak nazývají věční vyvolávači občanského neklidu prezidenta České republiky.

Zemana mohou svrhnout o Vánocích, udeřil Zdeněk Zbořil. A doplnil pár věcí, o které prý skutečně jde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Ohlédnutí za událostmi, které se odehrály na pozadí Dne státnosti, nelze začít ničím jiným než setkáním ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou, které je odstartovalo. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v Partii televize Prima i ministr vnitra Milan Chovanec v OVM České televize shodně prohlásili, že jejich vládní kolega porušil dohodu v koalici, že všechny kontakty s dalajlámou budou na neoficiální bázi. Dva roky platila, všichni ji respektovali, až teď ji porušil Daniel Herman. Ministr kultury na jejich kritiku zareagoval na Twitteru. „Nikdy jsem nikomu neslíbil, že se nesetkám s dalajlámou. Naopak jsem řekl, že takový požadavek je v rozporu s mým svědomím a odmítám jej,“ uvedl. Jeho vyjádření nepřekvapilo v tom smyslu, že dle tradice politického kličkování nekomentoval jádro problému, tedy to, že v neoficiálním setkání mu nikdo nemínil bránit, ani to, že oficiální schůzkou podrazil celou vládu.

Anketa

Hrozí České republice politikou vyprovokované násilí v ulicích a na náměstích?

hlasovalo: 13338 lidí

V té souvislosti je zajímavé, že předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek tuto dohodu Sobotkovy vlády respektoval a s dalajlámou se sešel mimo úřad. Tomu, že ministr kultury oficiální schůzkou zřejmě plnil něčí rozkazy, nasvědčují slova ministra Zaorálka, jimiž v televizi Prima popisoval svůj telefonát s Danielem Hermanem ještě před jeho schůzkou s dalajlámou: „Pan Herman mi řekl, že už je to hotová věc, že se situace vyvinula, že dalajláma přijde na ministerstvo. A pak mi řekl, že tam mám pana Koláře a další, tak abych zkusil přesvědčit je.“ „Kdyby to s ohledem na podobné události v minulosti u nás i v zahraničí nevypadalo jako zpravodajská hra, jejímž účelem je svržení vlády, prezidenta republiky a změna politických poměrů, a to za pomoci zahraniční moci a jejích agentů v České republice, mohlo by se nad tím mávnout rukou,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil své pravidelné hodnocení politického dění uplynulého týdne.

Když odejde z vlády, může Herman s dalajlámou meditovat o Marxovi

Podle jeho názoru si Daniel Herman zřejmě neuvědomil, že není ani předsedou vlády, ale ani „nezávislým“ členem vlády koaliční. „A jednak ohrozil zájmy země v zahraničí, jednak nevychází z postoje už třetí vlády České republiky ve vztahu k Čínské lidové republice. Pak by měl být ale důsledný a usilovat o zrušení řady smluv, které byly v posledních dvou letech mezi ekonomickými a také kulturními subjekty uzavřeny a se svými kolegy ve vládě a v Senátu, kteří chtějí soudit předsedu vlády, ministra zahraničí, předsedu Senátu a Poslanecké sněmovny, třeba jen navrhnout přerušení diplomatických styků s ČLR, pohrozit jí u nás tak oblíbenou tibetskou vlajkou, a hlavně poradit jí, jak se čínská vláda má chovat. Případně ji k tomu donutit vyhlášením nějakých sankcí. Pokud by na to například Evropská unie, USA a Velká Británie nepřistoupily, mohli bychom to učinit jako Česká republika bez nich, třeba i s novou politickou reprezentací v čele s doposud jen ministrem kultury Hermanem,“ míní politolog.

Pro „hrdinu“ posledních dnů ale existují i další možnosti. „Anebo by naopak pan Herman mohl z vlády odejít, stát se třeba ředitelem České televize nebo založit další neziskovku, která by mohla vystupovat na ochranu lidských práv v ČLR aktivněji, než to dovoluje dosavadní postavení ministra koaliční vlády. Mohl by také počkat, až se pánové Horáček, Kolář, Pithart a další stanou prezidenty České republiky a potěšit nás, společně se svými aktivisty, nějakou novou ‚performancí‘. Samozřejmě nikdo nemůže bránit členům vlády, aby se scházeli s dalajlámou, ale ať potom odejdou z vlády. Budou moci v klidu s dalajlámou meditovat o tom, jak to vlastně bylo s tím Karlem Marxem. A i ti ostatní, když ta svá setkání považují za tak významná, nechť přesvědčí své kolegy nejen ve vládě, ale i v Parlamentu, že Česká republika musí změnit svou zahraniční politiku vůči ČLR a ukázat jí, že nám nejde jen o lidskoprávní aktivismus hrdel,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Je divné, že prezidenty Havla a Klause nenapadlo Bradyho vyznamenat

Podruhé sehrál Daniel Herman klíčovou roli kolem kauzy „strýčka“ – ve skutečnosti je to bratranec jeho matky – Jiřího Bradyho. Rozehrál hru o tom, že nedostal vyznamenání kvůli tomu, že on se sešel s dalajlámou a prezident Miloš Zeman se mu takto pomstil na přeživším holocaustu. Ale velvyslanectví Kanady, jejíž občanství má Jiří Brady, nedostalo žádnou informaci o tom, že by měl dostat české státní vyznamenání, což potvrdil mluvčí velvyslanectví Michael Vlček. Přitom velvyslanectví cizích států jsou pokaždé předem informována, pokud má jejich státní příslušník dostat české vyznamenání. V některých zemích jsou totiž pravidla, která říkají, že občan těchto zemí musí mít svolení své hlavy státu, aby vyznamenání cizí země přijal. Pár dní, které dělily dalajlámovu návštěvu od předávání státních vyznamenání, by sotva stačilo k potřebné proceduře s kanadskou stranou.

„Už minulý týden jsem pro ParlamentníListy.cz řekl, že to na mě dělá dojem až příliš jednoduché, dokonce se nebojím říci diletantské zpravodajské hry. A opět jako v minulosti, viz třeba televizní krize, se vloudila chybička. Prezidenty Havlem a Klausem nevyznamenaný pan Brady, sice cizí státní příslušník už někdy od roku 1949, ale řekněme, že alespoň do roku 2008 v ČR neznámý, sice přežil německý likvidační tábor, ale kolik takových lidí bylo, o kterých nevíme, možná jen proto, že nemají vzdáleného synovce v pozici ministra kultury České republiky. A hlavně, kolik bylo těch, kteří nepřežili? S bídou dokážeme vyznamenávat in memoriam aktivní bojovníky proti německému nacistickému režimu. Jen v Mauthausenu jich bylo umučeno a popraveno podle tamějšího dokumentačního střediska okolo devíti tisíc.  Není v tom CV pana Bradyho něco, co nesmíme vědět?“ ptá se Zdeněk Zbořil.

O hrbení máme obrazové záběry ze setkání Havla s prezidenty USA

Vedle návštěvy dalajlámy a neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu v uplynulých dnech hýbalo médii prohlášení čtyř nejvyšších představitelů České republiky. Zvedla se kvůli němu vlna kritiky, že jsme jako republika servilní a že se hrbíme před velmocí. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek to v pořadu Partie televize Prima zdůvodnil, že mělo jen uhasit požár, který založil ministr Herman, a další lidovečtí politici všechno přiživili tím, že na ministerstvo také dorazili. „Šlo o řešení situace, kdy Česká republika přestala držet slovo. Česká republika udělala to, co si nedovolil ani prezident Obama, co si nedovolil ani prezident Kiska. Pan Herman tady vystoupil z řady a stal se hrdinou. Ale pro nás jako pro Českou republiku musí být v zahraniční politice držení slova to hlavní,“ vysvětlil Lubomír Zaorálek, proč k prohlášení ústavních špiček došlo.

„Naši, i ti nejvyšší, političtí reprezentanti se mnohokrát ‚hrbili‘. A máme o tom i obrazovou dokumentaci ze setkání Václava Havla hned se dvěma americkými prezidenty. Prezident Clinton byl před svým zvolením v českém tisku pomlouván div ne jako sovětský agent, protože se jako mladík při svém návratu z Moskvy zastavil v roce 1968 v Praze a setkal s bývalými komunisty Švermovou a Kopoldem. Ale už za několik let dostal Řád bílého lva, který mu pan prezident Havel osobně dovezl do Washingtonu. Bylo to jen krátce po projevech Clintonovy nezřízené sexuální asertivity v Bílém domě a lhaní před porotou. Pokud jsou slova pana ministra Zaorálka pravdivá, pak by si měli dojít setkání s dalajlámou přítomní ministři KDI-ČSL ke zpovědi a přijmout alespoň rozhřešení z rukou zpovědním tajemstvím vázaného duchovního pastýře. Anebo odejít z vlády, nikoli kvůli setkání někoho s někým, ale proto, že se zdá, že nemluvili pravdu, anebo ji tajili. A pokud lžou všichni, tak ať řeknou, kdo se, a hlavně před kým, vlastně ‚hrbí‘,“ doporučuje Zdeněk Zbořil.

Publikum pokleslé Show Jana Krause tvořili i spacákoví hrdinové z ČT

V tažení proti hlavě státu byli viditelní zase staří známí. A to nejen umělci, ale v Show Jana Krause i bývalí politici jako Jan Ruml, tradiční petenti všeho, co jim dají podepsat, jako socioložka Jiřina Šiklová nebo havlomilové jako Michael Žantovský. Pořad se neodvysílal v původním čase, ale s jednodenním zpožděním. „Možná si na Primě uvědomili dříve než jiní, že jde o velmi podobnou ‚sandinistickou‘ scénu, jako bylo vystoupení ‚umělecké fronty‘ v České televizi na přelomu let 2000 a 2001. A že by mohli posloužit k vyvolání politické krize jako tehdejší Zpravodajství ČT. To, že projevili určitou obezřetnost, je pochopitelné. Soukromé televizi se nepromine to, co tzv. veřejnoprávní,“ myslí si politický analytik.

„To, že publikum té pokleslé Show Jana Krause tvořili aktéři bojů o Českou televizi, spacákoví hrdinové a ‚bojovníci za svobodu slova‘ z oné doby, je dost vážným varováním pro všechny, kteří se nechtějí dostat do hledáčku Chovancovy úderky ‚pro boj s vnitřním nepřítelem‘ nebo neméně nebezpečných Evropských hodnot. Ale koneckonců, bylo dobré, že to Prima nakonec odvysílala. Kdo chtěl, mohl pochopit, že nejde o ‚medaili‘ a dalajlámu, ale zase jen a jen o ‚Zemana‘, jak nazývají tito věční vyvolávači ‚občanského neklidu‘ prezidenta České republiky. O něm pak neúnavně prohlašují to, co všichni dávno vědí – ‚není jejich‘. Koneckonců ale přiznávají, že jde o zahájení volební kampaně pro ‚jejich kandidáta‘, o kterém se – zdá se – dosud nedohodli, kdo jím bude,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Petice podepisují ti, co jsou odkázaní na peníze od Ministerstva kultury

Při příležitosti státního svátku se na veřejnost obrátila skupina umělců sdružená v Petičním výboru na obranu demokracie. V rámci akce Týdny občanského neklidu by podle nich lidé, kteří se k výzvě připojí, měli zasílat stanoviska představitelům státu, otevřít školy, divadla či galerie diskusím, případně i stávkovat. Video s výzvou natočili herec a zpěvák Vojtěch Dyk a herec Jiří Bartoška. „Je trochu zvláštní, když už je řeč o Jiřím Bartoškovi, známého komerčními aktivitami už od tzv. Lotynky, po níž stát přišel o desítky milionů a palác U Hybernů i vzácnou památku dům U Černé Matky Boží, a samozřejmě řediteli Karlovarského MFF, mimochodem financovaného také z peněz daňových poplatníků prostřednictvím Ministerstva kultury, že se podepisují i ti, kteří jsou na podobné financování od Ministerstva kultury často i existenčně odkázaní,“ upozorňuje politolog na to, čím také může být podpora Daniela Hermana ze strany umělců motivována.

V Den státnosti 28. října se vpodvečer na Staroměstském náměstí konalo shromáždění, které svolal místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda Starostů Petr Gazdík a moderoval ho Michal Horáček, jenž už vyhlásil odhodlání kandidovat začátkem roku 2018 na funkci hlavy státu. Přestože dlouholetý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové ujišťoval média, že tato akce má za cíl veřejnost sjednocovat na rozdíl od toho, jak společnost rozděluje Miloš Zeman, a také je protestem proti prezidentovu chování a hrubiánskému vyjadřování, tak v rukách jím svolaných demonstrantů byla k vidění karikatura Miloše Zemana s nápisem Ten Pi-tchus, maketa lejna coby Zemana a do reportáže České televize mluvil jeden z účastníků Gazdíkovy „sjednocovací“ akce o tom, že Miloše Zemana volí hloupí lidé.

Neváží si druhých, nadávají jim, ale chtěli by se s nimi sjednocovat

„Zaplať bůh, že ČT přinesla alespoň několik záběrů ze Staroměstského náměstí. Vedle uhlazených slov Petra Pitharta a výzev ministra zemědělství Jurečky, který podobně jako pan Gazdík volal po smíření a apeloval na dobré chování a jednotu proti všudypřítomnému zlu, myšleno ovšem jen na Hradě a asi v Kremlu a v Pekingu, jsme také viděli, jak to ti přítomní myslí s pravdou a láskou a jakou zdvořilostí a ohledy na názory druhých oplývají. Snad při žádné jiné příležitosti se nemluví tolik o svobodě a demokracii jako na ‚Staromáku‘ při této akci. Možná, že by se nakonec mohlo ukázat, že dávno parlamentní i mimoparlamentní česká ‚opozice‘ ztratila glanc. Koneckonců to ale není nic nového. Jak mluví ministři, poslanci, senátoři a členové různých politických stran a hnutí víme dávno. Hlavně ale nezapomínejme, že si neváží těch druhých, nadávají jim, pomlouvají je, ale chtěli by se s nimi ‚sjednocovat‘.  To je křížení hodné snad jen Mičurina,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Náklady na alternativní oslavu 28. října na Staroměstském náměstí platili Starostové a nezávislí, kteří ji pořádali, a z malé části Univerzita Palackého v Olomouci. „Jsou to peníze, jež my jako Starostové a nezávislí dostáváme za mandáty, které jsme utržili jak v senátních, tak krajských volbách. Jako předseda strany je můžu použít, jak uznám za vhodné,“ reagoval Petr Gazdík na výtky, že 300 tisíc korun za pódium, techniku, ochranku i odměny umělcům, kteří během večera vystoupili, šlo z kapes daňových poplatníků. Pro Seznam.cz se hájil tím, že se mu také nelíbí mnohé věci a mnohé úřady, které se platí z jeho peněz jako daňového poplatníka. Možná si mohl takové vysvětlení odpustit, protože jeho plat místopředsedy PS jde také z daní na rozdíl od platu lidí v produktivní části společnosti, takže i „jeho“ daně jdou stejně jako jeho plat z daní ostatních.

Takhle balamutit občany může snad už jen starosta v Suché Lozi

Starostové hodlají fakturu od agentury Kudykam, která akci technicky zorganizovala a která patří moderátorovi večera Michalu Horáčkovi, zveřejnit na svém webu. Tato akce může být předznamenáním nejen toho, že STAN bude podporovat Michala Horáčka na prezidenta, ale i budoucí spolupráce STAN s KDU-ČSL, jejíž ministři se akce zúčastnili a Daniel Herman si při ní užíval minuty slávy při skandování „Ať žije Herman“, které mu mohly připomenout ovace po projevu na sudetoněmeckém sjezdu. „Na tom je spíš hezké, že pan Michal Horáček tam vystupoval v zajímavé dvojroli. Jako moderátor za peníze pro jeho a myslím i Kocábovu agenturu Kudykam, ale také jako kandidát na prezidenta. Pan Gazdík to opravdu vysvětlil jako starosta ze Suché Lozi, kde je snad ještě možné balamutit místní občany. Ale spíše to dělá dojem, že až bude pan Horáček nebo pan Herman prezidentem, budou si platit jeden druhému, ať už to bude z kapes daňových poplatníků nebo od tak trochu tajných sponzorů. Ale hlavně, že to bude taková malá, česká ‚malá domů‘,“ podotýká Zdeněk Zbořil.

Za kulisami „sjednocovací“ demonstrace se na politické scéně odehrává sbližování Starostů a lidovců, což by nejspíš dostalo TOP 09 mimo hru a možná i mimo Sněmovnu. Naznačuje to i výrazně snížený výskyt Miroslava Kalouska na obrazovce ČT, zatímco Petr Gazdík tam byl skoro jako doma. „Ona se ta naše slavná ‚politická scéna‘ nikam neposouvá. Jen v zákulisí, mimo oči těch, kteří si politické strany platí, se odehrávají stále stejné tahanice o to, kdo s kým a proti komu. Pro mne je snad nejzajímavější, jak rychle se lidé v hnutí ANO naučili, někteří z nich dokonce jen vrátili k móresům ostatních politických stran a bez ohledu na to, co říkají Andrej Babiš a jeho alter ego Faltýnek, se začínají úspěšně orientovat v oblasti politického marketingu,“ přiznává politický analytik.

Kalouska ještě nelze zatracovat, jeho rejstřík politických triků je bohatý

Není však přesvědčen o tom, že tovaryš v osobě Petra Gazdíka už přerostl svého mistra v osobě Miroslava Kalouska, jemuž stál od poloviny roku 2010 vždy věrně po boku, ale nyní by mohl přispět ke konci TOP 09. „Pana Kalouska bych si dovolil nezatracovat, protože jeho rejstřík politických triků je bohatý. Pravda je, že sebevědomí nejen KDU-ČSL, ale hlavně STAN po krajských volbách narostlo, podle mého názoru neúměrně jejich skutečné popularitě. Ale vzhledem k nejisté situaci v ČSSD s jejím současným vedením, je možné věštit cokoli. Samozřejmě i opozici vůči hnutí ANO, a to všech stran, i těch nejméně oblíbených mezi neoblíbenými. Nejen tedy STAN a ČSSD, ale i TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Všechny tyto strany mají natolik ohebné programy a pružné politiky, že jsou během nastávajícího roku schopné udělat cokoli. I zapřít nos mezi očima,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.

Petr Gazdík tím, že uspořádal v Den státnosti shromáždění na Staroměstském náměstí a dal se dohromady s umělci, s prezidentským kandidátem Michalem Horáčkem, lidoveckými ministry, ale i s krajně nepopulární expředsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou, navodil otázku, kam chce v budoucnu STAN vést. Nejvíce se v souvislosti se zmíněnými nabízí, že by se na politické scéně mohl stát reprezentantem ,,pravdoláskařských" názorů a lídrem takto přesvědčených lidí, ostatně vždy měl velice blízko ke Karlu Schwarzenbergovi. Na druhou stranu je otázkou, zda by právě od něj mohla veřejnost volání po nápravě stávajícího stavu brát jako věrohodné, když svým hlasem pomáhal dusit životy zdravotně postižených, rodin s dětmi, ale třeba také schvalovat nad ránem církevní restituce za Nečasovy vlády.

Už věříme oslovi, jen když nás ten osel hlučně osloví

„Uvěřitelné se to sice nezdá, ale když si vzpomeneme, jak se u nás volí, a doufejme, že se při tom nepodvádí, občané jsou dost otrlí a často rychle zapomínají. Kolik podivuhodných proměn malých i velkých osobností jsme už od roku 1990 zažili. A to dorůstá generace, která si to vše musí zažít, protože té starší jako vždy nevěří. Proč by mělo vadit, že na prezidenta kandiduje znalec hazardních her a exmajitel pozoruhodné Fortuny v zemi, kde se ročně prosází za více než sto miliard? Třeba bude na funkci prezidenta jednou stačit, že ‚umí polepit plátýnko‘. A jak zpívali Voskovec s Werichem: ‚ ... my už nejsme lidi, my jsme jenom partaje... už věříme oslovi, jen když nás ten osel hlučně osloví‘. Je to moudrost stará už osmdesát-devadesát let, ale stále svěží,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Vrací se i k tomu, co způsobilo to nynější velké vzedmutí emocí vůči hlavě státu. „Prezident Zeman je svým způsobem asociál. Myslím tím, že trpí určitou deprivací nebo deformací sociálního intelektu. Proto mu nevadí svou nespornou vzdělanost a rozhodně mimořádné schopnosti technologa politické moci obětovat svému subjektivnímu uspokojení. To, že neopomene někomu připomenout jaký je, vždy bylo a je v naší zemi nejlepším důvodem k zatracení. Také my jsme ti Koukolíkovi ‚deprivanti‘ a potřebujeme kompenzací své nedostatečnosti, třeba jen tím, že se tak vášnivě zajímáme o politiku. Všimněme si, jak tzv. mladí, kteří se k té své deprivaci teprve propracovávají, nebo lidé pracovití, byť třeba neúspěšní, necítí potřebu exhibovat. A mohou si dovolit sebereflexi, nebo jednodušeji řečeno, nebojí se udělat si legraci sami ze sebe. Ti ostatní k tomu vždy potřebují někoho jiného,“ míní politolog.

Ke svržení vlády a hlavně prezidenta může dojít i o Vánocích

Profesor Oskar Krejčí mluví v souvislosti s posledním děním o „hnědnutí liberalismu“, návratu k jeho elitářským kořenům, neochotě uznat výsledky demokratického hlasování, když se to nehodí, což přerůstá v aktivity, jež směřují k zrušení volebního výsledku. Máme si prý představit horký podzim, řekněme od svátku do svátku, od 28. října do 17. listopadu. Pak se podle něj nabízejí dva scénáře barevné revoluce: tvrdý, durový – ukrajinský vzor odstranění prezidenta Janukovyče, nebo měkký, molový scénář – vzor svržení brazilské prezidentky Rousseffové. „Už minule jsem upozorňoval na harmonogram politických akcí podzimu, jehož finále, třeba i o Vánocích, by mělo být třeba i ‚svržení‘ vlády, ale hlavně prezidenta. A to i za pomocí některé z vládních stran. Nezapomínejme na ty ‚pichlavé oči a chřípí zločin cítící‘, kterých vzpomínal kdysi Viktor Dyk. Mnohým se současná situace zdá být příhodná, dokonce i s nutkáním ‚teď, anebo nikdy‘,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Blížící se 17. listopad a panující atmosféra vyvolávají otázky, zda tato směs nevyvolá pouliční nepokoje či nějaké násilnosti, co to přinese, až náměstí a ulice obsadí Zemanovi odpůrci. „Mohli bychom také uvažovat o vnějších silách – nezapomeňme, že se v ČR hraje i o různá nukleární zařízení, a nejen o ně – a o střetnutí nikoli jen politických zájmů, ale i zájmů ekonomických. To, že prezidentovi stoupenci jsou roztroušení po celé republice, by snad mohlo být dobré při řádných a nezfalšovaných prezidentských volbách, ale nikoli při nátlakových akcích, které jsou připravovány a začínají se realizovat. Koneckonců, přesvědčení různých stratégů a taktikářů vždy a všude vychází z názoru, že revoluce nebo pseudorevoluce se nejlépe dělají v hlavním nebo alespoň v nějakém velkém městě,“ připomíná politický analytik.

S jásotem nad rozkolem mezi Zemanem a Babišem je lépe ještě počkat

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zkritizoval prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů, zastal se Daniela Hermana po setkání s dalajlámou, řekl, že jako nejlepšího kandidáta na prezidenta by viděl ministra obrany Martina Stropnického. V reakci na to začali jásat odpůrci prezidenta i šéfa ANO, protože každá roztržka mezi nimi je prý dobře, neboť nejhorší možnost, která naší demokracii prý hrozí, je, když se z Miloše Zemana a Andreje Babiše stanou pevní spojenci. Takže klín mezi ně je prý ta nejlepší věc. „Myslím si, že by se mělo s nějakým jásotem ještě počkat, a to i kdyby se ‚povedl‘ 17. listopad nebo nějaká zastrašovací či teroristická akce. Obával jsem se, aby k ní nedošlo už na Staroměstském náměstí, protože ‚revoluce‘ se ženou vpřed bez ohledu na jejich iniciátory a žijí vlastními příběhy, které jsme si na jejich začátku neuměli ani představit,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.

Na zmíněné spojenectví dvou významných politiků však nahlíží trochu jinak. „Podle mého je to ‚věrné přátelství‘ Andreje Babiše a Miloše Zemana tak trochu mediální pověra. V politice neplatí žádná přátelství. Jde tam jen o zájmy a oba pánové se bude přátelit, nebo nepřátelit jen podle toho, jak to bude odpovídat jejich politickým aktivitám nebo názorům na politiku. Možná by bylo zajímavé podívat se, kdo je mezi ve volném čase se bouřícími antizemanovskými ‚umělci‘ radikální a zároveň ve své pracovní době nás prostřednictvím PPF ‚táhne na východ‘, hlavně do Čínské lidové republiky. Je to sice nižší úroveň než vztah Zeman–Babiš, ale z hlediska typologie politického jednání téměř identické,“ dodává politolog.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Odporné. Vy maloměšťáci... Zdeněk Zbořil ke konci kauzy Čapí hnízdo: Je to plán Putina!

10:03 Odporné. Vy maloměšťáci... Zdeněk Zbořil ke konci kauzy Čapí hnízdo: Je to plán Putina!

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Oči podlité krví, výhrůžky nejen politickému protivníkovi, investigativní sl…