Umíte střílet ze střelné zbraně?Anketa
Sestřelení ruského bitevníku Su-24 tureckou armádou na hranici se Sýrií, které bylo v prvních reakcích označováno i za začátek třetí světové války, vysvětlovala Ankara narušením tureckého vzdušného prostoru. Naopak Moskva Turky obviňuje, že letadlo zničili nad syrským územím, a v sobotu vůči nim prezident Ruské federace Vladimir Putin vyhlásil sankce. Z nich vyplývá, že bude omezen dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané, turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky a omezeno bude i dopravní spojení. Od ledna bude zrušen bezvízový styk. Podle Ankary sankce jen poškozují vzájemné vztahy.
Nečekaný krok Turecka, členského státu NATO, je jeho spojenci hodnocen jako ochrana vlastního vzdušného prostoru, druhá strana mluví o aktu agrese, zaznívají i hlasy, že musel být dopředu konzultován s USA. „Konzultace by se dala předpokládat, protože nedávno schválená nová obranná doktrína Spojených států hovoří o Ruské federaci, zmiňované jako Rusko a Rusové, jako o ‚nepříteli‘, a také proto, že se jednalo o útok na letadlo jaderné mocnosti. Spíše se mi ale zdá, že americká zahraniční politika, a také politika jeho satelitů, je ovládána bojechtivými skupinami politiků a generálů, kteří svými rozhodnutími přispívají, zejména v době, kterou označují za ‚válku proti terorismu‘, ke všeobecnému a nebezpečnému chaosu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
S válkami a sjednáváním míru s Tureckem má ruská diplomacie staleté tradice
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal v sobotu najevo lítost nad úterním sestřelením ruského bitevníku, které vyhrotilo vzájemné vztahy obou zemí. Podle Erdogana by bylo lepší, kdyby k incidentu vůbec nedošlo. „Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ pronesl Erdogan v projevu, v němž předtím kritizoval ruské vojenské aktivity v Sýrii. Ankara i Moskva by nyní podle něj měly k celé záležitosti přistupovat pozitivněji. Uvedl také, že by se rád sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na okraj klimatického summitu, který začíná v pondělí v Paříži. Snažil se ho telefonicky kontaktovat už několik hodin po sestřelení letadla, ale k rozhovoru nedošlo.
Psali jsme:
„Ruská diplomacie má staleté tradice a jejich součástí jsou také války a sjednávání míru s Osmanskou říší, kontakty s Atatürkovým Tureckem a Tureckem jako členským státem NATO a kdysi i CENTO. Snad by prvním krokem k zabránění novému konfliktu mohlo být přenesení celého problému na bilaterální úroveň. Ale to není možné, protože tento týden se budou konat různá setkání Evropské unie a dodnes nevíme (kromě váhavého prohlášení pana Stoltenberga, generálního tajemníka NATO), zda je tato organizace opravdu ochotná ‚stát za Tureckem‘, když se konečně po čtyřech letech válek dozvěděla, od jakých černých trhovců získává tzv. Islámský stát peníze za prodej ropy a na nákup zbraní,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Erdoganovo troubení na ústup ochotu k jednání sotva zvýší
Předpokládá proto, že se „na okraj summitu o klimatu“ turecký prezident a Vladimir Putin nesetkají. „Protože pro jednání o tak vážných otázkách, jako je rozšíření lokálního konfliktu na regionální a dokonce i světový, nejsou Turecko a Ruská federace rovnocennými partnery, ačkoli si to někteří bojechtiví válečníci ve Spojených státech, v NATO, v Evropské unii, a dokonce i u nás myslí. Konec konců ani Erdoganovo troubení na ústup na úrovni piano pianissimo nemůže zvýšit ochotu k jednání na ruské straně, kde teprve budou pohřbívat své mrtvé; a po všech těch lžích, kterých turecká strana použila k uzavření dvoustranné cesty k jednání, to ani není možné,“ tvrdí politický analytik.
Nejrůznější reakce na domácí scéně přiměly Jana Macháčka, komentátora Lidových novin a předsedy správní rady think-tanku Institut pro politiku a společnost, který založilo hnutí ANO jako svoji ideologickou a programovou základnu, k napsání komentáře pod titulkem Turecko je náš SPOJENEC. „Když si člověk čte výroky některých českých politiků na téma sestřelení ruského letadla, má pocit, že jaksi zapomínáme, že Turecko je náš SPOJENEC v rámci NATO. Obzvláště skandální, či přímo děsivé pak je, že si to zřejmě neuvědomuje ani náš vrchní velitel ozbrojených sil, který Turecko v krizové situaci veřejně kritizuje. To, že jsme s někým spojenci, znamená, že jsme vůči němu loajální, a pokud máme výhrady, vedeme o nich komunikaci (zvláště ve vypjatých situacích) skrze neveřejné diplomatické a vojenské spojenecké kanály,“ napsal mimo jiné Jan Macháček.
Naši spojenci nás asi neinformovali, že budou střílet na katapultovaného pilota
Nad jeho údiv vzbuzujícími názory a formulacemi se pozastavuje i Zdeněk Zbořil. „Ve jménu Boha slitovného a milosrdného myslím, že je správné, že pan Macháček, zástupce šéfredaktora Lidových novin, upozornil na to, co to znamená být členem NATO. O loajalitě v míru se samozřejmě mluví lehčeji než za války. Také nevím, zda pan Macháček, který studoval ve Spojených státech a prezentuje se v Praze jako přítel Madeleine Albrightové, ví, zda nás naši spojenci v Severoatlantickém paktu předem informovali, že budou sestřelovat ruská letadla nad Sýrií, nebo třeba i nad Tureckem,“ přiznává politolog.
Ing. Miloš Zeman
„A jestli nás také informovali, že budou střílet na bezbranného zachraňujícího se katapultovaného pilota, že bychom mohli tento válečný zločin oslavovat výkřiky Alláhu Akbar. Pokud bychom měli jeho rady brát vážně, měl ho alespoň prezident republiky jmenovat svým poradcem. Možná bychom se dozvěděli od něho lépe a rychleji, jak se chovat nejen v bojích na syrsko-turecké hranici, ale i jak se připravovat na válku, o které pan Macháček uvažuje, a na jaké kanály v NATO se obracet ‚ve zvláště vypjatých situacích‘. Já to nevím a pravděpodobně jsou tak tajné, že o nich neví ani zástupce šéfredaktora Lidových novin,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Schwarzenbergovi nezbylo nic jiného než pomlouvat domnělého nepřítele
Při loučení s funkcí předsedy tvrdil Karel Schwarzenberg na stranickém sněmu, že TOP 09 bude v dalších volbách žádaná, protože voliči v kritických dobách chtějí stranu, která má jasný profil a neklátí se jako třtina ve větru. Za největší politickou výzvu pak označil migrační krizi s tím, že doufá, že TOP 09 se nenechá strhnout k populistickým gestům a bude dál hájit uprchlíky. Novinářům pak řekl, že se mu nelíbí, jak prezident Miloš Zeman štve lidi proti uprchlíkům a snaží se vsugerovat, že mezi utečenci jsou džihádisté. „Jsem zhnusen, když se z obětí dělají vrazi. Pan prezident nepokračuje v politice Tomáše Garrigue Masaryka, ale spolupracuje s lidmi, kteří pokračují v práci kolaboranta Emanuela Moravce,“ řekl v narážce na protektorátního ministra školství a osvěty, který je synonymem přisluhovače nacistů.
„Co má také odstupující předseda politické strany, který byl jejím symbolem do té míry, že nahrazoval předvolební politický program, říkat jiného? Jen věřit v ‚lepší příští‘ a pomlouvat svého domnělého nepřítele. Nezdá se mi, že by vzpomínka na Emanuela Moravce a jeho články v protektorátních Lidových novinách, Vajtauerově Nové Přítomnosti, a třeba i v jeho knize Ve službách nové Evropy z roku 1943 pomáhala pochopit dnešní politické postoje Miloše Zemana. Ale to je jen Schwarzenbergův názor, který je obtížné sdílet. Navíc to vyjádření k ‚džihádistům‘ a imigrantům postrádá trochu logiku, ale tomu rozumím jako názoru vyřčenému v ‚časové tísni‘,“ komentuje Zdeněk Zbořil pro ParlamentníListy.cz projev odcházejícího předsedy.
Obsahově vyprázdněné fráze nového prvního místopředsedy TOP 09
Jeho nástupce Miroslav Kalousek zase přesvědčoval delegáty, že „čelíme bezprecedentnímu útoku na svobodnou společnost“. Přiznal také, že TOP 09 bude muset nově hledat spojence i v demokratické levici, tedy u ČSSD. A to při obraně demokracie a před hnědnutím společnosti. „Miroslav Kalousek ve svém obratném projevu neřekl nic nového, než známe z jeho vystoupení v Poslanecké sněmovně. Snad ještě chyběla jen zmínka o elektronické evidenci tržeb. O bojích za demokracii, svobodu a spravedlnost jsme toho slyšeli už mnoho pěkného i nepěkného, a to i v době, kdy se konkurenti, často jen potenciální konkurenti v ‚kradení ukradeného‘ házeli do jezera pod hradem Orlík, kdy se stříleli před svými domy jako králíci, kdy unášeli, mučili a zabíjeli své ‚obchodní partnery‘ v Monaku,“ připomíná politolog.
Tehdy byly tyto vznešené pojmy degradovány za přihlížení toho nejvyššího, někdy i s jeho souhlasem. „Lidská paměť je však krátká a v Kalouskově projevu mne nejvíce zajímá ta výzva směřovaná ČSSD, že s TOP 09 by se dalo jednat. Bohužel, pro TOP 09 hned v následujícím projevu později zvoleného prvního místopředsedy Marka Ženíška byly předvedeny všechny nešvary verbální infekce, jež zřejmě zasahuje všechny poslance, kteří – jeho slovy ‚eště furt‘ předjímají priority, všechny věci, i ty nejdůležitější, jsou jim ‚výzvou‘. Jak mají lidé této hatmatilce rozumět? Snad jen jako Hugo Pludek v Havlově Zahradní slavnosti, ale to je pro ‚havlovský étos‘ prezentovaný na sjezdu přece jen málo,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Zákulisnímu hráči nešlo o demokracii, ale zvládnutí technologie moci
Výzva směřovaná sociální demokracii by spíše než ke spolupráci měla tuto stranu uvést do střehu před tím, co se na ni zase chystá. Vždyť v srpnu 2006 dohodl Miroslav Kalousek s tehdejším předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem – Bohuslav Sobotka byl statutárním místopředsedou – společné koaliční vládnutí, aby později tvrdil, že to byla od něj jen lest, jak zabránit dohodě ODS a ČSSD. V tomtéž volebním období pak „spolehlivost“ Miroslava Kalouska poznala KDU-ČSL, jíž přetáhl do nově vytvářené TOP 09 známé tváře, čímž lidovce poprvé odsoudil k pobytu mimo Sněmovnu. A nyní se nestačí divit Petr Gazdík, že do krajských voleb chce jít nový šéf se značkou „TOP 09 s podporu starostů“, tedy s malým s, když do minulých sněmovních voleb šla jeho strana pod značkou „TOP 09 s podporou Starostů“. A Miroslav Kalousek na tom asi jako jeden z mála nic nefér nevidí.
„Miroslav Kalousek je samozřejmě velký zákulisní hráč, konec konců při vzniku TOP 09 před šesti lety nešlo o havlovský étos nebo plnohodnotnou demokracii, ale o obyčejné zvládnutí technologie moci. Zatím to umí ve straně, které předsedá, jenom on. Ale do parlamentních voleb je ještě daleko a je spousta času na nábor mocichtivých. Horší je to na úrovni komunální a regionální, kde bez Starostů to půjde hůř. Ale možná i zde dojde ke znovuvzkříšení zapomenuté a dnes zavrhované spolupráce. Zajímavá je samozřejmě hra na pravici a levici, která dnes připomíná pestrobarevný kaleidoskop, ale až bude čas, stará i nová přátelství vzniknou a na jménech, natož na idejích už tolik záležet nebude,“ nemíní Zdeněk Zbořil zavrhnout žádnou možnou spolupráci TOP 09 pod vedením nového šéfa.
Přeceňování kyvadlové diplomacie francouzského prezidenta
Exkluzívním hostem nedělní Partie FTV Prima byl prezident Miloš Zeman. Když mluvil o Sýrii, uvedl, že prezident Bašár Asad je součástí řešení, jinak by to dopadlo jako v Iráku nebo v Libyi. V souvislosti se sestřelením ruského letadla zmínil i podezření o spolupráci Turecka s Islámským státem a odkupování levné ropy s tím, že se Turecko bude muset rozhodnout, na čí stranu se přidá. Ocenil vznikající mezinárodní koalici proti teroristům, k čemuž přispěla schůzka ruského a francouzského prezidenta. K zařazení České republiky do „koalice ďáblů“ uvedl, že jsme v dobrém klubu. Litoval, že jsme se nepřipojili ke Slovensku v žalobě na kvóty, protože každým takovým podrazem se oslabí Visegrádská čtyřka, která by v EU mohla hrát významnou roli. A popřál šťastný odpočinek končícímu předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, jehož označil za neúspěšného politika.
Ing. Jiří Paroubek
„Snažil jsem se poslouchat interview pana prezidenta pozorně, ale neslyšel jsem nic jiného, než co už veřejně několikrát opakovat v posledních dvou týdnech, nebo dokonce dvou dnech. Chápu, že jako hlava členského státu Evropské unie a NATO se vyjadřuje jak k migrantům, tak k válce v Sýrii velmi opatrně. Pokud bych si ale dovolil jeho slova kritizovat, pak se mi zdá, že přeceňuje ‚kyvadlovou diplomacii‘ francouzského prezidenta, jenž není Henry Kissingerem, který tento typ jednání na mezinárodní úrovni proslavil. François Hollande si mimo jiné propagací své zahraniční politiky vyřizuje spoustu problémů, které má doma, jak konečně ukázala i nedělní sice malá, ale dost zuřivá demonstrace v Paříži,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
Optimismus o dobré společnosti v koalici ďáblů není namístě
Prezidentovy úvahy vojensko-politické povahy nechává bez komentáře až na jednu. „Nesdílím jeho optimismus v případě ‚koalice ďáblů‘ a žertování o ‚dobré společnosti‘, protože – alespoň podle oněch státních symbolů zveřejněných nepřáteli ve víře – ta společnost není dobrá; a tento seznam ‚nepřátel islámu‘ nebo ‚křižáků‘ obsahuje apelativní významy, kterých je třeba se obávat. Zdá se mi, že také jeho hodnocení V4 se týkají jen její mlhavé budoucnosti, která se může rozjasnit v případě nějakého vnějšího nebezpečí, jak se konečně po létech podpory ‚školství a kultury‘ stalo v okamžiku objevení se imigrační vlny. A konečně jeho rozloučení se s Karlem Schwarzenbergem sice obsahuje trochu jedu, ale nejsou to ta pravá ‚slova zlostných starců‘, jak o nich psal Vladislav Vančura,“ domnívá se politolog.
Den poté, co se předseda Bloku proti islámu Martin Konvička ukázal 17. listopadu na pódiu při akci na podporu prezidenta, bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro podezření z trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob za to, co psal na facebookovém profilu v letech 2011 až 2014. Právní poradkyně Bloku proti islámu Klára Samková v reakci na obvinění žádá premiéra Sobotku, aby se veřejně omluvil za to, že označil Blok proti islámu za „xenofobní sektu“ a jeho prohlášení označila za vadné. „Vím, že Policie ČR se výroky pana docenta Konvičky zabývala již delší dobu. Věcně se mi zdá, že jde o správný výklad příslušného paragrafu trestního zákoníku 356, když možné byly i 355 a 403, ale musíme dávat pozor. Jde totiž o gumové paragrafy, o nichž si někteří právníci myslí, že by v Evropské unii neměly platit,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Konvičkovo obvinění je hloupost, ale odpovídá definicím expertů Policie ČR
Připomíná, že podle nich, respektive podle paragrafů 198, 200 a 201 starého trestního zákona se soudili a odsuzovali tzv. pravicoví extremisté pro rasismus, antisemitismus či neonacismus. „A také pan docent Konvička už byl označen za ‚pravicového extremistu‘. Je to hloupost, ale odpovídá to definicím expertů Policie ČR. Zajímavou informaci jsem zaznamenal v denním tisku, kde někdo zkoumal situaci na Jihočeské univerzitě, proslavené svou neústupností vůči názorům prezidenta Zemana. A tam je prý akademický personál a studenti rozděleni padesát na padesát pro a proti svému kolegovi. Tak jak to vlastně ti protestující akademici myslí? No a obrana paní Kláry Samkové je obratná a jistě by našla ještě více podobných expresivních výrazů u dalších českých politiků, kteří si často ve svých vulgaritách notují,“ konstatuje politický analytik.
S tím souvisí i sobotní vyhlašování ankety Český slavík, které přineslo úspěch skupině Ortel. Interpreti písní jako „Mešita“ nebo „Cizinec“ obsadili druhé a třetí místo v kategorii skupina a zpěvák. „Cítím se podveden, když ti, co vedou zem, diskutovat chtěj s arabským vrahem,“ zpívá mimo jiné skupina, jejíhož zpěváka Tomáše Ortela předstihli jen Tomáš Klus a vítězný Karel Gott. Na webu magazínu Reflex k tomu Milan Tesař napsal: „Teď už o Ortelu nikdo nemůže říct ani popel. Jaká kontroverzní, kryptonáckovská kapela, když vystupuje ve Státní opeře v prime timu?“ Jeho redakční kolega J. X. Doležal uvedl, že pokud policie měří stejným metrem, měla by se teď o slavíka Ortela zajímat ještě více než o Martina Konvičku. Podle šéfredaktora Svobodného fóra Pavla Šafra jde o to, že se tu dostává postupně k moci vláda lůzy za vydatného přispění současného i bývalého prezidenta, ministra financí, několika extremistů, státních zástupců a kulturních pracovníků s podporou policie a proruských médií.
Šéf německé kontrarozvědky jen potvrdil, co už všichni dávno vědí
„Nechme stranou názory pana Šafra, ty jsou jako vždy jednoznačné. Zajímavější jsou slova J. X. Doležala, který se také chová často excentricky, ale v tomto případě má pravdu. Když máme zákony, tak musí platit pro všechny stejně a soudy by měly hledat a nacházet spravedlnost alespoň obdobně. Pokud by soud uznal, že se o trestný čin jedná, pak jde podle paragrafu 356 trestního zákona o veřejné podněcování nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Taková osoba bude potrestána odnětím svobody až na dvě léta. A až na tři léta bude pachatel trestán, spáchá-li tento čin filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, nebo účastní-li se aktivně takovým činem činnosti skupiny, organizace nebo sdružení, které hlásá diskriminaci, násilí nebo rasovou, etnickou, třídní, náboženskou nebo jinou nenávist,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Na závěr si nechal téma migrační krize. Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen uplynulý týden připustil, že mezi migranty přicházejícími do Evropy jsou i radikálové z takzvaného Islámského státu. Také prohlásil, že 70 až 80 procent migrantů tvoří mladí muži ve věku od 16 do 35 let, přičemž řada z nich přišla do styku s válkou, někteří mají válečnou zkušenost, někteří bojovali za IS a někteří mají příkaz k boji, což všechno je v příkrém rozporu s tím, o čem nás dnes a denně přesvědčují zastánci přijímání migrantů. „Problémem je, že tento vysoký státní úředník objevil Ameriku. Jistě neriskuje postavení ve svém úřadu tím, že by publikoval nepravdivé informace. Ale co s tím, když jenom potvrdil to, co všichni dávno vědí a jen nejvýznamnější reprezentanti občanů Evropské unie nevidí, neslyší, ale o to víc mluví?“ ptá se politolog.
Ploty jsou nesmysl, pokud nebudou neprůchodné jako na mexicko-americké hranici
Na německou vládu se obrátili se žádostí o omezení počtu přicházejících běženců do země minulý týden i němečtí Židé, podle nichž mnoho uprchlíků pochází z kultur, v nichž je pevně zakořeněna nenávist k Židům a netolerance k dalším skupinám obyvatelstva. „Nenávist vůči Židům a židovství je jeden z mnoha stereotypů evropské kultury. Když je viditelná na Ukrajině, tak se o ní nemluví. A když se hovoří o krvavém diktátorovi v Sýrii, zapomene se i na to jaké bylo zastoupení Židů v syrském parlamentu. Snad tedy došlo i vedení státu Izrael, že oslabení některých arabských politických režimů nevedlo k posílení bezpečnosti v jejich zemi, ale naopak k jejímu ohrožení. A ještě není všem dnům konec!“ říká pro ParlamentníListy.cz varovně Zdeněk Zbořil.
Ve Spolkové republice Německo zůstávají zatím jen u slov, jiné země už pod náporem migrantů musí volit činy. Makedonská armáda začala stavět na hranici s Řeckem kovový plot, který se podobá tomu, jaký vztyčilo Maďarsko na hranicích se Srbskem a s Chorvatskem. Kvůli tomu došlo v sobotu ke střetu zhruba 250 migrantů s makedonskou policií. Lidé snažící se proti vůli úřadů proniknout do Makedonie začali po policistech házet kameny a policie proti nim zasáhla na řeckém území. Dav migrantů pak zaútočil na policejní stanici ve městě Gevgelija. „Ploty jsou nesmysl, pokud to nebudou neprůchodné zátarasy jako na mexicko-americké hranici. A navíc doplněny kontrolami ve vnitrozemí,“ tvrdí politický analytik.
Dopadají na nás důsledky válečné kultury exportované do všech koutů světa
Jinak podle něj mají ploty jen symbolický, odstrašující význam. „Možná to někomu v Evropě nic nepřipomíná, ale my víme, co to byla ‚střežená hranice‘ našimi vojsky Pohraniční stráže a s jakým nadšením stříhali ministři Genscher a Dienstbier v roce 1990 dráty na Šumavě. Samozřejmě je absurdní, když vás na letištích svléknou téměř donaha, zdáte-li se jim trochu ‚přičmoudlý‘, seberou vám kolínskou nebo pilník na nehty, ale je to všechno jen důsledek naší válečné kultury a jejího exportu do všech koutů světa místo k válečnictví zneužité pravdy a lásky. Samozřejmě NATO tu není, aby chránilo hranice, jak říká jeho nejvyšší představitel, ale proto, aby zajišťovalo naši obranu. Jak a před kým, to vědí jen ti nejtajněni ‚prověření‘ a možná i někým pověření,“ uzavírá Zdeněk Zbořil své pravidelné ohlédnutí za politickým děním uplynulého týdne.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
