Ztráty majetku kvůli Fialovi? Zbořil už leccos viděl. Má jasno

04.04.2022 10:32 | Komentář

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Jak to zvládají Rakušanovi stratégové? I k tomu přidává komentář v dnešním Rozjezdu politolog Zdeněk Zbořil. „Obávám se, že neevropský svět se našeho eurocentrismu už přejedl, a bude uvažovat, jak se ho zbavit,“ připouští dále. A připomíná i toto: „Kdo je největší nepřítel čsl. zemědělství? Jaro, léto, podzim, zima a imperialismus.“

Ztráty majetku kvůli Fialovi? Zbořil už leccos viděl. Má jasno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

„Přál bych vládě, stejně asi jako většina občanů ČR, aby jednala rozumně a nejen s ohledem na zájmy uprchlíků,“ předesílá k oznámení ministra vnitra Víta Rakušana o tom, že strategii dalšího zvládání migrace vláda probere ve středu, politolog Zdeněk Zbořil. „Aby dokázala učinit rozhodnutí v zájmu prchajících před válkou, navrhla, jak rozlišit mezi nimi a ekonomickými migranty, nebo dokonce těmi, kteří chtějí pokračovat ve svých ekonomických aktivitách importovaných z Ukrajiny do České republiky a dále do EU, nebo dokonce do zámoří, aby nepromarnila entuziasmus těch, kteří nezištně pomáhají a chtějí pomáhat, a aby dokázala učinit opatření, jak této pomoci nezneužívat nebo na ní dokonce vydělávat. Možná pan ministr vnitra s tímto nápadem přichází trochu pozdě, protože se mezi lidmi už objevují první informace o tom, že k něčemu podobnému dochází, a protože je výměna informací omezena různými restrikcemi z dílen jeho ministerstva, začínají se objevovat, doufejme, že zatím jen fámy a legendy, o importu šedé a dokonce i černé ekonomiky z Východu. Protože zatím převládá v hodnocení událostí na východě ‚národnostní princip‘, předpokládám, že vládní organizátoři budou umět rozlišit mezi ‚Rusy‘ z Ukrajiny a odjinud, protože to nemusí být jen ‚ruští‘ Rusové,“ dodává.

Anketa

Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?

94%
hlasovalo: 64311 lidí

Zbořil také věří, že Rakušanovi stratégové nebudou zapomínat i na zájmy původních obyvatel ČR a naleznou způsoby, jak čelit energetické krizi doma i v EU a dalším problémům, které vznikly a vznikají jako důsledky řetězových sankcí, které už nyní nejsou uzavřeny v politických hranicích různých zemí a států.

Vláda chce vytvořit post koordinátora ukrajinské krize při úřadu vlády. „Snad by nemusel vznikat nějaký nový úřad, na MV ČR je jistě dost schopných úředníků, kteří by takovou funkci mohli vykonávat. A protože máme jistou zkušenost s vládními aktivitami nebo spíše s mlčením zvláštního vyslance ČR pro energetiku při MZV ČR v posledním desetiletí, víme, že je spíše důležitá schopnost a vůle něco podobného činit, než další nový úředník, jeho asistenti, úřad anebo dokonce nová budova,“ říká Zbořil.

Už teď si řada lidí nedokáže představit, jak zaplatí životní náklady. Jenže od ekonomů slyšíme, že bude hůř. To nejhorší například podle ekonoma Lukáše Kovandy teprve přijde. „Články a úvahy pana Kovandy čtu a sleduji a zdá se mi, že patří spíše k pesimistům ve svých odhadech budoucího vývoje ekonomiky. Za současného stavu věcí se mi ale zdá, že by mohl mít funkci ‚skřivánka‘, který varuje před výbuchem metanu na šachtě. Je to určitě lepší, než optimismus některých členů vlády, který, jak už také víme z nedávné minulosti, skončí konstatováním, že to dopadlo jinak, než si představovali a že to zavinila vláda Andreje Babiše,“ říká Zbořil. „Mohu-li být trochu osobní, a protože jsem já a naše rodina přišli už nejméně třikrát o relativně skromný majetek, raději bych doporučoval opatrně se připravovat na scénář pana Kovandy a neposlouchat řeči některých členů vlády a zřejmě už na věky usedlých poslanců pětikoalice v PS PČR,“ dodal.

Rozhodnou se „nepomáhat občanům“ ČR?

V republice je prodloužen nouzový stav do konce května. „Vláda a Poslanecká sněmovna, které jsme si zvolili, a někteří z nás je s fanfárami vítali při jejich prvních čistkách na ministerstvech a v různých úřadech, nezbývá nám jen částečně přihlížet nebo jejich rozhodnutí kritizovat. Ale větší význam to mít nebude, pokud se tyto státní instituce na radu paní Pekarové  Adamové rozhodnou ‚nepomáhat občanům‘ ČR a nechat je, aby si pomohli sami… Vláda nedbala kritických připomínek opozice a vzala na sebe odpovědnost za následky svých rozhodnutí, a tak se může dočkat, že si ‚občanská společnost‘ začne pomáhat zbavit se i této vlády. V takovém případě, jak také známe z minulosti, takové věci nezabrání ani jakýkoliv nouzový stav,“ komentuje Zbořil.

Ve čtvrtek se sešel český krizový štáb v reakci na krok ruského prezidenta Vladimira Putina, který podepsal dekret, podle něhož odběratelé budou muset platit za ruský plyn v rublech. Zástupci energetických firem podle ministra Jozefa Síkely ubezpečili, že dodávky jsou stabilní a zásoby plynu na měsíc, ropy na více než 90 dnů. Dobrou zprávou je konec topné sezóny.



„Sice se množí informace, které nejsou tak optimistické jako vámi citované sdělení pana ministra Síkely, ale já mu zatím věřím. Pan Václav Bartuška, který je už vzpomenutým expertem MZV v této záležitosti, se zdá být opatrnější, což je trochu v rozporu s jeho obvykle až příliš autoritativním vystupováním v médiích. Pokud jde o formu sdělení, připomíná mi to odpověď na otázku z doby budování socialismu – Kdo je největší nepřítel čsl. zemědělství? Jaro, léto, podzim, zima a imperialismus,“ konstatuje Zbořil.

Vražda mačetou? S nikým to nepohne

V uplynulém týdnu zasáhla veřejnost další tragická zpráva. Smrtí učitele skončil útok studenta ve Středním odborném učilišti v Praze, který napadl muže mačetou.

„Policejní zpráva, kterou zde citujete, je až příliš stručná a diskuse, která ji doprovází, trochu zmatená. To nic nemění na faktu, že došlo ke kolizi v základní trojčlence kultivace mladého člověka – rodina, škola, veřejnost. Je to tak jednoduché a žádné velké reformy školství ji nedají dohromady i přes dobrou vůli zúčastněných a zodpovědných. Kolikrát se v nedávné minulosti ‚vedly řeči‘ o tom, jak je výchova ke Komenského ‚Všenápravě‘ deformována různými ‚projekty‘, aktivitami neziskovek a mediálním šířením nevzdělanosti! Obávám se, že ani tento hrůzně tragický čin adolescenta, ať už byl ‚pod vlivem‘ nebo bez, velkou částí k nenávisti vyrůstající společnost nepohne,“ komentuje Zbořil. „Vždyť dokonce i církve všeho druhu se dlouhá léta handrkovaly o majetky a jejich zájem o školy a školství zůstával někde na okraji jejich zájmu. Misijní práce TV Noe, nebo třeba neúnavná a dlouholetá hudební výchova žáků Václava Hudečka jsou bílé vrány, kterým by třeba jen věřící mohli věnovat svou pozornost v prostředí lží a nenávisti, která nás obklopuje,“ dodává.

Prezident Miloš Zeman udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Toto rozhodnutí vzbudilo velký rozruch. 

„Zase už nebylo nějakou dobu jasné, z kterého kanónu na prezidenta republiky vystřelit. Pan senátor Láska dokonce už slíbil, že když ho požádají jeho kolegové senátoři, tak se do prezidenta ‚pustí‘. Zda sám, nebo s předsedou ústavního soudu Pavlem Rychetským zatím neřekl. Ale silnými slovy nešetřil. U senátora právníka, který by měl mít ústavní čtení v malíčku (a předpokládám, že také zná staleté diskuse na téma, že právo je jen minimem morálky), mne to překvapilo. A to nechci připomínat z krátké historie prezidentských amnestií ty Havlovy, nebo poslední Václava Klause. Když už z božího dopuštění pan senátor sedí v Senátu, snad se mohl alespoň pokusit o změnu Ústavy ČR v části o prezidentských pravomocích. Nemusel by pak neúspěšně běžet za ‚zeleným světlem‘, které se mu stále víc vzdaluje,“ komentuje Zbořil. 

Francie? Počkejme na příští týden

Za týden touto dobou už budou zřejmě známé výsledky prvního kola prezidentských voleb ve Francii. A doktor Zbořil ví o této zemi více než ostatní. „Musím se přiznat, že je pro mne předvolební atmosféra ve Francii tentokrát dost nečitelná. Prezident Macron začal ‚horkou‘ předvolební kampaň se zpožděním, anebo jsem věnoval pozornost jiným událostem, které se mi zdály být bližší. Události ve východní a střední Evropě nám pomohly zakrýt, co se ve Francii v posledních měsících děje, a tak si raději počkejme až na příští týden,“ komentuje.

Asi málokdo zpochybní, že jsme svědky, jak se nám svět mění před očima. Epidemie, pak válka. Ať je to, jak chce, jdeme do ještě těžší doby, než jsme čekali. A kdo má šanci tohle zvládnout?

„Nejde nevidět, neslyšet a nemluvit. Ale nápor na psýché jednotlivců i celé společnosti je to, zvláště pro ty, kteří něco podobného zažívají poprvé, jistě mimořádný. Předpokládám proto, že jako v době jakékoliv krize a katarze – politické, ekonomické, mravní – dojde ke změně kulturních a sociálních vzorců, nebo uspořádání, které nikdo nepředpokládal. A mohu-li něco předpovídat, pak se obávám, že neevropský svět se našeho eurocentrismu už přejedl, a bude uvažovat, jak se ho zbavit,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.


Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Daniela Černá

Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Jste snad jediný politik, co se o případ od začátku zajímá

Nová Sněmovna by měla opět zřídit vyšetřovací komisi k Bečvě. Ne aby zasahovala do vyšetřování, ale aby zajistila, že nebude ovlivňováno politicky,“ řekl Petr Gazdík. Ptám se Vás, jaké kompetence k tomu něco zjišťovat a zajišťovat sněmovna má? A kdo myslíte, že má z politiků zájem vyšetřování ovlivn...



Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

14:54 Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. Parlamentn…