Rukou nerozdílnou dotírají na vicepremiéra Andreje Babiše nejen TOP 09 a ODS, které svou opoziční činnost zúžily na kritiku toho, co souvisí s předsedou hnutí ANO, ale i koaliční partneři ČSSD a KDU-ČSL. Předsednictvo ČSSD jednohlasně doporučilo svým poslancům podpořit program mimořádné schůze ke kauze Čapí hnízdo. Předseda Bohuslav Sobotka to zdůvodnil tím, že kauza poškozuje vládní koalici, a proto by ji hnutí ANO mělo urychleně vysvětlit. O mimořádnou schůzi, na níž má ve středu Andrej Babiš odpovědět na otázky poslanců, požádala pravicová opozice spolu s Úsvitem a Blokem proti islámu. V Partii televize Prima podpořil mimořádnou schůzi ministr Jiří Dienstbier s tím, že Andrej Babiš má dostat prostor kauzu vysvětlit, protože se v ní zatím „motal“ a měl by „přestat kličkovat“.
Z výroků k této kauze politologa Zdeňka Zbořila nejvíc zaujalo, když v nedělních OVM řekl premiér Bohuslav Sobotka, že Andrej Babiš má dost médií na to, aby to vysvětlil. „Asi si toho není vědom, ale vyzval tím pana Babiše, jehož média se dosud chovala nezaujatě, aby využil svého vlivu a nařídil ‚svým novinářům‘, aby vystupovali v jeho zájmu a ignorovali Babišův slib, že ‚svá média‘ nebude řídit. Tedy aby předpokládaný a předem už kritizovaný střet zájmů využil jako zbraň proti svým kritikům na politické úrovni. Snad pan předseda vlády nemyslí, že by Babišova média měla ovlivňovat i ty, kteří mají celý případ nestranně posoudit. Ostatní jsou pouze ve vleku událostí a snaží se na celé medializaci kauzy ukázat, jak jsou schopní hájit zájmy občanů. Měli by ovšem dávat pozor, aby nevyšlo najevo, že je hájit neumí a že jim jde spíš o špatně zakrývaný vlastní prospěch,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Mediální kampaň proti Babišovi má rozporuplné výsledky
Od čtvrtka mohou čtenáři u článků ke kauze Čapí hnízdo na serveru ParlamentníListy.cz odpovídat na anketní otázku, zda Andreje Babiše podporují, či nikoli. Z více než 15 tisíc lidí, kteří tuto možnost využili, jich 61 procent odpovědělo kladně. Tedy alespoň z těchto reakcí se dá usuzovat, že hon na předsedu hnutí ANO zatím lovcům nepřináší vytoužený efekt. „Jistě se vaší ankety účastní lidé, kteří jsou už rozhodnuti buď pro, nebo proti. Samozřejmě nejde o sociology zpracovaný vzorek respondentů, ale kolikrát se už něco podobného podařilo, nebo nepodařilo? Těch orientačních 61 procent ukazuje, že ta mediální kampaň má rozporuplné důsledky,“ myslí si politický analytik.
Psali jsme:
Stejně tak se domnívá, že kauzu Čapí hnízdo stojí za to srovnávat s jinými případy kritizovanými v minulosti. „A že jich bylo! Stačí se podívat jen na počet amnestovaných prezidentem Klausem, přečíst a připomenout si znovu jejich jména a sečíst, o kolik nás tito dnes spravedliví připravili. Jen kolik mezi nimi bylo hejtmanů a stranických hodnostářů z ODS, ODA, ČSSD, KDU-ČSL a samozřejmě i těch, kteří se živili i které se živily z rozpočtu MNO, hl. m. Prahy, bruselských dotací a tak dále. Někteří z nich byli souzeni a neodsouzeni, ale aniž bych chtěl odhadovat, jak dopadne ‚slyšení‘ ve Sněmovně, už teď se mi zdá, že to nebude v neprospěch pana Babiše, hnutí ANO nebo dokonce koaliční vlády, jak si konstruktéři demokracie a změn Ústavy ČR představují ve svých pubertálních snech,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Kalousek slibuje, že vládu nesvrhne, když se zbaví jeho rivala
Přitažlivost mimořádné schůze Poslanecké sněmovny ještě zvýšil výrok Andreje Babiše během návštěvy Senátu v minulém týdnu, kdy prohlásil, že ve středu přednese projev, na který nezapomeneme. Mohl to být i vzkaz těm, kteří si v minulosti politikou pomohli k majetkům. „Pan Babiš je jistě pod velkým tlakem a útoky na jeho osobu jsou vedeny, chtělo by se říci, až profesionálně. Proto se vyjadřuje někdy nediplomaticky, ale o to srozumitelněji. Nejsem věštec, ale možná že soupis nejen těch, kteří se obohacovali v zájmu soukromém, ale dokonce i stranickém by mohl být dost dlouhý. A protože by mohl být takový seznam pozoruhodný, mohlo by to třeba pomoci vyčistit Augiášův chlév české politiky rychleji než ‚čištění‘ Čapího hnízda,“ uvažuje politolog.
Další klín do koalice se pokusil vrazit předseda TOP 09 Miroslav Kalousek prohlášením, že pokud by Andrej Babiš chtěl se svým hnutí ANO odejít z vlády, nemusí se premiér Sobotka bát předčasných voleb. Mohl by prý pokračovat dál v menšinové sestavě bez hnutí ANO, protože by mu pravice umožnila ustát prvotní hlasování o nedůvěře. „Nikdo se nemusí bát pádu vlády, kdyby Babiš odešel. Naše hlasy pro vyslovení nedůvěry vládě nedostane. Pak musí menšinová vláda začít vyjednávat a výsledek je věcí vyjednávání. Ale zatím o tom nejednáme,“ uvedl Kalousek s tím, že neví, proč se premiér případného Babišova konce v kabinetu tolik obává. „To je zajímavý názor od kritika tzv. opoziční smlouvy. Jde vlastně o návrh tolerance menšinové vlády. Bohužel autor tohoto plánu zapomněl, že takovou shodu musí garantovat důvěryhodná strana nebo alespoň její předseda,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Na popraviště připravené šéfem TOP 09 by vstoupil jen někdo bez rozumu
Podle jeho názoru snaha rozbít současnou koaliční vládu začala již v okamžiku, kdy byla ustavena a získala důvěru v Poslanecké sněmovně. „Po brutální kritice vlády pana Sobotky a ČSSD, obstrukcích okolo schvalování EET, po Hrr na Babiše! a zlehčování dalších rozhodnutí koalice by na takové popraviště mohl vstoupit jen ten, který, jak se dříve říkalo, sešel z uma. Samozřejmě, že vzpomínka na přeběhlíky z řad poslanců ČSSD v minulosti se může zdát leckomu atraktivní, ale nevím, zda by vyvolání vládní krize bylo vyřešeno tak, jak si vedení TOP 09 nebo snad i ODS představuje. Předpokládám, že nevědí, jak by se zachoval prezident republiky a jak dlouho by mohla vládnout případná nová vláda jmenovaná prezidentem na dobu do předčasných voleb. Je to tedy zase jeden nápad z říše snů a přání; a chtělo by se říci jen: Pánové, abyste se nepřepočítali!“ podotýká politolog.
V nedělních Otázkách Václava Moravce podsouval moderátor ke komentáři premiéru Sobotkovi, jenž byl v tu chvíli jediným hostem diskusního pořadu České televize, jinou variantu dalšího fungování vlády, podle níž má Andrej Babiš možná v rukávu jedno eso. Mohl by teoreticky získat nezařazené poslance původně zvolené za Úsvit Tomia Okamury. Kdyby je získal na svou stranu, vláda by mohla existovat bez KDU-ČSL. „Je to zase trochu hádání z křišťálové koule, zejména proto, že ‚situace na bojišti‘, tedy v Poslanecké sněmovně, se v současnosti nemění každým dnem, jak by si někteří z opozice přáli,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil, jenž pokládá za pochopitelné, že předseda vlády a ČSSD odmítl o kterékoli ze dvou zmíněných možností byť jen uvažovat.
Německý novinář zjistil, že o české politice se nerozhoduje v Praze
„Jak říká pan Sobotka, tato koaliční vláda je úspěšná a to pro něho znamená víc než články paní Slonkové. Ale spoléhat se na ty, kteří se pokusili rozložit jednu stranu, Úsvit, a kteří usilují o rozpad koaliční vlády proto, že nemají dost atraktivní volební program nejen pro nadcházející krajské a senátní volby, a zdá se, že jej nebudou mít ani pro všeobecné volby, je až příliš odvážné. Také si ještě pamatujeme, co všechno se odehrávalo okolo ‚stranických pučů v mezích zákona‘ a kdo nakonec na takové a podobné šarády doplatil,“ připomíná politický analytik s tím, že i kdyby začaly ve vládě některé z koaličních stran „rupat nervy“, tak by byl na tahu prezident Miloš Zeman, a to dokonce hned dvakrát, a teprve potom „počítači“ a vypočítavci z poslaneckých lavic.
Německý novinář Hans-Jörg Schmidt žijící od roku 1990 v Praze poskytl rozhovor serveru Neovlivní.cz, v němž uvedl, že díky prezidentu Zemanovi se dostal ze své pětadvacetileté víry, že v této zemi se rozhoduje v Praze. „V Praze se nerozhoduje vůbec nic. Sedí tady sice politici, ale masa lidí žije mimo tento pražský konglomerát. Pražané mohou být konzervativní nebo liberální jak chtějí, ale když v moravské hospodě řeknou, že Miloš vykládá nejlepší vtipy, tak vykládá nejlepší vtipy. A pak se lidé smějí vtipu s kalašnikovem a říkají si, jak to, že nás tak skvělé vtipy nenapadají a že máme úžasného prezidenta. Vlastně je v pořádku, když je tak oblíbený, je zapotřebí to akceptovat. Musí to akceptovat i ti, kdo ho vidí velmi kriticky,“ konstatoval německý novinář.
I v českých krajích je jiná obecná vůle než v pražských kafetériích a čajovnách
Hans-Jörg Schmidt přiznal, že sám napsal mnoho kritických článků o Miloši Zemanovi, ale byly psány z pražské perspektivy. „Nechápal jsem to, nebyl jsem dost často na Moravě, nebyl jsem ve vesnických hospodách, to musím přiznat. Část reality mi chyběla. Pochopitelně se jako korespondent člověk orientuje i podle toho, co píší velké noviny. A ty byly taky úplně vedle. Vedly volební kampaň proti Zemanovi. Možná bylo z mé strany špatné být na nich tak závislý, používat je jako významný zdroj pro své články, protože život se odehrává jinde,“ zjistil německý novinář. „Je-li tomu opravdu tak, volám Hosana! Tak si pan Hans-Jörg Schmidt konečně všiml, jak dopadly první prezidentské přímé volby. A hlavně že si také všiml existence Moravy,“ komentuje prozření německého dopisovatele z Prahy Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
I když od dob Böhmen und Mähren se to trochu změnilo, a hlavně ani Morava není tak jednoduše jednoznačná, jak si představuje. „Kromě Olomouce, Ostravy a Brna je tam ještě několik rázovitých krajů, kde se volí podle tradice a lidé reflektují současné poměry v české politice. V Ostravě a v Brně by si mohl zajít na fotbalová utkání, aby slyšel, co si tam lidé myslí o Praze, v Olomouci na nějakou ze stále lepších a lepších škol středních i vysokých a také někam, kde by se mohl seznámit s významem katolické církve, nebo s nostalgií po socialistické minulosti. Měl by zajet i na Vysočinu a zeptat se tam na cokoli. Třeba by mohl zaslechnout i to, že ‚Morava a Slezsko, není žádné Česko‘. Měl by, jak sám říká, zvednout zadek z pražské židle a podívat se okolo sebe. Možná by snadněji pochopil, jaká je volonté générale, tedy obecná vůle, i v českých krajích a proč je jiná než v pražských kafetériích a čajovnách,“ myslí si politolog.
Osidlování Turecka podle geniálního plánu Evropské komise není uskutečnitelné
Od neděle začala platit dohoda, kterou lídři Evropské unie uzavřeli na pátečním summitu s Tureckem. Nejvíce diskutovaná je ta její část, která předpokládá navracení uprchlíků z Řecka do Turecka. „Zda se ten hokus-pokus s vracením běženců do Turecka povede, dnes nemůže nikdo bez uzardění tvrdit. Ale jak říkal Jan Werich, ‚oni dnes zase nejsou tak hákliví‘. Nechci být pesimistou, ale ‚osidlování‘ Turecka a s ním sousedících zemí podle nějakého geniálního plánu Evropské unie a Evropské komise se mi nezdá být uskutečnitelné. Zvláště když ti, kteří utíkají, sní o státních příspěvcích a podporách pokud možno v Německu a Velké Británii, nebo alespoň někde poblíž, na území jiných členských států Evropské unie,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil.
Tomio Okamura
Zatímco většina evropských politiků se o nejnovější dohodě s Tureckem vyjádřila pochvalně jako o kroku správným směrem, organizace na ochranu lidských práv Amnesty International ji označila za historickou ránu lidským právům. „I lidé v Amnesty International přece už dávno vědí, že když se chce, všechno jde! I to, že vláda, která bombarduje občany své země, kteří s ní nesouhlasí, potlačuje veřejné mínění a zavírá do šatlavy své kritiky, je lidskoprávní; a ti, kteří trochu zlobí – dříve v Rakousku, nyní v Maďarsku a občas i na Slovensku nebo v České republice – by měli být kaceřováni,“ upozorňuje politický analytik.
Ponižování běženců může být časovanou bombou v základech Evropské unie
Řecký ministr vnitra Panagiotis Kouroublis navštívil provizorní uprchlický tábor v Idomeni na řecké hranici s Makedonií a prohlásil, že uprchlíci v Evropě žijí za podmínek, které jsou srovnatelné s nacistickými koncentračními tábory. „Neváhám říci, že tohle je moderní Dachau, důsledek logiky uzavřených hranic,“ řekl Kouroublis na adresu lidí, kteří se ale v těchto podmínkách tísní proto, že chtějí zamířit do atraktivnějších zemí EU a chtějí mít nejlepší výchozí pozici, kdyby se hranice zase otevřely. „Ta přirovnávání ubytování běženců v různých táborech k situaci v koncentračních táborech Velkoněmecké říše se objevují stále častěji. Ale nejsou pravdivá,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Je ovšem přesvědčen, že velká koncentrace osob na místech s podmínkami neodpovídajícími evropským představám o lidské důstojnosti je hříchem unijní politiky. „Víme, že lidské utrpení a beznaděj jsou někdy hrozivé, ale s likvidačními koncentračními tábory to nesrovnávejme, je to jiná situace. Ale možná že ponižování běženců, ať už je jeho příčinou cokoli a kdokoli, může být časovanou bombou vloženou do základů Evropské unie. A nejsem si jistý, zda si to ‚evropské dámy a pánové‘ uvědomují. Navíc souboj, kdo přeleze nějaký skutečný nebo politický a sociální plot rychleji, se mi zdá nabývat na intenzitě, i když to podle různých dokumentů z oněch ‚zatracených‘ summitů tak nevypadá,“ domnívá se politolog.
Téma migrace musí postupem času logicky ztrácet na přitažlivosti
Migrační téma měnilo a mění politickou mapu v Evropě, profitují z něj politici i politické subjekty ve většině zemí, a to i u nás. V pátečním rozhovoru pro MF Dnes však Josef Šlerka, který se dlouhodobě zabývá analýzou dat ze sociálních sítí, uvedl, že toto téma už má svůj vrchol za sebou a pomalu přestává lidi zajímat. „Lze očekávat, že politici, kteří měli tendenci s protiimigrantským tématem silně koketovat, ho budou opouštět,“ řekl Josef Šlerka, podle něhož téma zkrátka zevšednělo. Navíc si myslí, že český internet nefašizuje, jak se může zdát. „Názory, které vypadají xenofobně nebo rasisticky, bývají jen dobře vidět kvůli své emotivní zabarvenosti. Obsahují vulgarismy, kterých si nelze nevšimnout. Část společnosti převzala rétoriku, kterou lze označit za ‚hnědou‘, ale přesto jde o skupinu malou,“ dodal s tím, že skutečného „náckovství“ se na tuzemských sociálních sítích objevuje minimum.
Zdeněk Zbořil k tomu poznamenává, že člověk si zvykne i na šibenici. „A omrzí i ta podívaná, kterou televizní zpravodajové zprostředkovávají tou nejdramatičtější formou. Kdyby tomu tak nebylo, zbláznili bychom se. Ale to neznamená, že změna témat je důležitá. Nejvýznamnější je totiž naše schopnost jakýkoli nový sociální a politický jev reflektovat a to, zda na něj reagujeme emocionálně, nebo racionálně. Takže nynější imigrační události nás už připravily na to, že příště, ať už to příští bude jakékoli, budeme opět reagovat prostřednictvím emocí, možná ještě více a silněji než dosud. Ten populistický proud politiky nezmizí s novým tématem, ale možná i on bude nabývat na síle,“ míní politický analytik.
Za krvavou Naděždu orodoval Sobotka na summitu a Bělobrádek u Putina
Český premiér Bohuslav Sobotka neuspěl na pátečním summitu EU se záměrem protlačit do jeho závěrů formulaci, kterou by se prezidenti a premiéři osmadvacítky postavili za v Rusku vězněnou ukrajinskou pilotku Nadiju Savčenkovou. Proti byly Německo a Francie, které mají zřejmě lepší informace než předseda české vlády. Také poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna se podivil nad tím, koho se zastávají čeští politici. Měl tím na mysli třeba vicepremiéra Pavla Bělobrádka, který kvůli vězněné Ukrajince napsal dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na Facebooku totiž na Savčenkovou, která čeká na verdikt ruského soudu, nabídl zcela jiný pohled. Vycházel přitom z textu serveru Protiproud Petra Hájka, v němž se o ní píše jako o ukrajinském vraždícím a mučícím monstru.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Savčenková podle výpovědi zajatých spolubojovníků působila v nechvalně známé jednotce Ajdar jako ‚návodčí‘ pro koordinaci palby minometů a pěchotních řízených střel. Navedení střel na pozice domobrany, kde se vyskytovali i ruští žurnalisté, je jedním ze zločinů, z nichž je viněna. V průběhu soudního procesu však vyšly najevo i další zločiny, jichž se dopustila. Měla například mučit zajatce, típat cigarety v jejich otevřených očích nebo je mlátit trubkou. Říkalo se jí „krvavá Naděžda“. „Nemám takové informace, ale vím, že pan poslanec Foldyna často a opakovaně kritizoval tu hromadu lží okolo válečných událostí na území bývalé Jugoslávie, v Iráku a také na Ukrajině. Vím také, že špinavé propagandy jsme si v těchto souvislostech užili až nadmíru,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Rusko dosáhlo v Sýrii svého, ale zamrzlý konflikt může kdykoli propuknout
Není ani třeba zmiňovat dodnes nepřiznané sestřelení malajsijského letadla a tanečky primitivních příležitostných lží, které se dodnes opakují. „Také si pamatuji, jak ve věznici ‚trpěla a hladověla‘ paní Tymošenková, na níž evropská média nějak rychle zapomněla. Možná, že podobný bude i osud paní Savčenkové. Jen někteří naši politici mají jiné informace a obávají se nás seznámit se svými informátory. Ale snad to pan Bělobrádek teď napraví, glosuje politolog.
Závěrem se zabývá rozhodnutím ruského prezidenta Putina začít stahování hlavních ruských sil ze Sýrie. „Pokud šlo o podporu syrskému prezidentovi, o demonstraci síly armády Ruské federace, o přihlášení se ke ‚koncertu velmoci‘ na úkor obyvatel Sýrie, Iráku a oblastí obývaných Kurdy, o změnu bezpečnostní situace v bývalých středoasijských sovětských republikách a v okolí Kavkazu či Kaspické pánve, pak lze prohlásit, že Ruská federace dosáhla svého. Ale hned několik přímých i nepřímých účastníků konfliktu, zdá se, nedodržuje pravidla, a tak je možné předpokládat, že konflikt bude ‚zmražen‘ obdobně jako na Ukrajině. To ale neznamená, že nemůže kdykoli znovu propuknout. Zastavení palby, jakkoli omezené, se zatím ukazuje být dobrou myšlenkou, ale jak ještě jednou říká klasik: Každá dobrá myšlenka musí být futrována klackem,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
