Jak jste s východoevropskými mafiemi přišel poprvé do kontaktu?
S východoevropskými zločineckými skupinami jsem se poprvé setkal někdy v polovině 90. let, v době, kdy se otevřely hranice a začalo volné podnikání. Jednalo se o lidi z bývalých postsovětských republik.
Můžete čtenářům rozdělit tyto skupiny dle států?
Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?Anketa
Jaké skupiny byly nejvíc nebezpečné a s jakými aktivitami si je spojujete?
Nevím, jestli se dá říct, kdo byl více či méně nebezpečný, každopádně všichni se vyznačovali jednoznačnou hierarchickou a militantní strukturou a disciplinovaností. Šlo o lidi z kriminálního prostředí, kteří si našli své působiště v České republice a používali praktiky jako ve svých domovských zemích. Nikdy nespolupracovali s policií a všechno si řešili ve své komunitě. Jejich praktiky si spojuji převážně s kuplířstvím, drogami, obchodem se zbraněmi, vydíráním podnikatelů, výpalným apod. Pamatuji se na případ vydírání podnikatelů, kterým kombinačkami trhali nehty, nebo na obchod s výbušninami Semtex.
Jak se proti nim z hlediska policie bojovalo?
Velmi špatně.
Proč?
Z toho důvodu, který jsem naznačil. Byla to uzavřená skupina lidí, kteří měli vojenskou strukturu, jasnou hierarchii, uznávali subordinaci a věděli, že veškerá pochybení si s nimi vyřídí uvnitř svými vlastními, specifickými a krutými prostředky, tudíž jakákoliv spolupráce byla nemožná a potenciální svědci se báli.
Jak byste hodnotil vývoj jejich aktivit na našem území?
V 90. letech šlo o překotné období plné chaosu a nových věcí – proto také tyto zločinecké skupiny využívaly tohoto prostředí ke svým aktivitám. Oni používali metody, které si dovezli ze svých zemí, z jiného prostředí, a ty zde uplatňovatili. Postupem času na to policie uměla lépe reagovat, naše represivní složky používaly čím dál víc technické prostředky k dokumentaci trestné činnosti. A aktivity těchto zločineckých struktur se postupně přesouvaly z té obecné kriminality do oblasti hospodářské, což logicky souvisí i s rozvojem podnikání v České republice.
Šlo o aktivity v rámci těchto skupin, nebo na nich participovali i Češi?
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
Jak byste srovnal devadesátky a současnost, když hovoříme o tomto tématu?
V devadesátkách se otevřely hranice, padla železná opona a přes naše území volně migrovali cizinci a využívali našeho prostředí, na kterém parazitovali. Tehdy se u nás teprve rodilo tržní hospodářství, všichni si zvykali na nové prostředí a podmínky. Dnes je v tomto ohledu situace zcela odlišná. Je tady jakýsi ustálený systém, vše se děje na základě nějakých pravidel.
Podobnost vidím pouze v obrovském přílivu cizinců, který je dnes způsoben válkou na Ukrajině. Ti lidé se budou muset do našeho prostředí nějak etablovat. Snad bude jediným společným pouze velká migrace; a to ostatní, co bylo v devadesátkách, že se České republice vyhne. Já si to bohužel nemyslím, ale to ukáže teprve čas.
Jaká nejhorší či nejtvrdší mafie z těch jmenovaných byla?
Asi nejde sestavit žebříček. Každá měla své teritorium a trestnou činnost, kterou se zabývala. Albánci měli kokain a drogy, Ukrajinci výpalné od svých lidí. Ale všichni používali násilí a vyhrožování jako prostředek k uhájení teritoria a k získání peněz. Pamatuji se na konflikt dvou mafiánských skupin na Moravě, po kterém policie sbírala mrtvé po vyřizování vzájemných sporů střelnými zbraněmi včetně automatických. Zločinecké skupiny z bývalých postsovětských republik měly stejný nebo podobný způsob páchání trestné činnosti a používaly stejné nebo podobné praktiky založené na násilí.
Případ, na který si dodnes pamatujete?
Pamatuji se na mrtvé lidi, které jsme nalezli u cesty po střetu dvou mafiánských skupin, fyzicky týraného podnikatele kvůli výpalnému, obchod se samopaly AK47 a se semtexem, ženy nucené k prostituci nebo obchod s průmyslovými diamanty. Bylo toho opravdu hodně.
O tématu zločinu v devadesátkách podrobně píše bývalý kriminalista Karel Tichý. Čelil nejen Radovanu Krejčířovi a Františku Mrázkovi. Knihu lze objednat ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Tomáš A. Nový
