Čína je v těchto dnech středem světového dění. Nejprve se tam konal summit Šanghajské organizace pro spolupráci, kterého se účastnily i mnohé zatím nečlenské země včetně Turecka, členského státu NATO a poté velkolepé oslavy konce druhé světové války s bezmála třemi desítkami hlav států. Jde o akce a jednání, která z hlediska budoucího světového vývoje a nového uspořádání, o kterém se hodně mluví, má význam sledovat a analyzovat?
Význam ŠOS je mimořádný. Organizace ŠOS nyní představuje polovinu světové populace, a velkou ekonomickou, politickou a vojenskou sílu, i když začínala ze skromných začátků.
Kdybychom měli charakterizovat její státy, tak jsou to asijské země, které se vlastním úsilím vyhrabaly z mizerné a chaotické situace, vzniklé po pádu železné opony. Mnohé z nich postihl tvrdý sešup, děsivá chudoba, chaos, náboženský fanatismus, nezřídka občanská válka s počtem úmrtí, srovnatelných s válečným konfliktem.
Asi je dobré začít od historie. Zakládajícími členy kromě Ruska a Číny jsou státy centrální Asie. Po rozpadu SSSR politici nově vzniklých států s nadějí a nezřídka s obdivem hleděli „na Západ“, přizvali západní specialisty a konzultanty, aby jim poradili a pomohli s ekonomickou a politickou transformací. Jejich naděje ale byly zklamány, často velmi krutě, uzavřené smlouvy byly nevýhodné, západ je prostě začal vysávat, stejně jako kdysi svoje kolonie. Na domácí scéně politickou nadvládu převzali oligarchové, každodenní život ovládaly mafie. Plus z politického hlediska západ začal prosazovat kurz „antirusko“, vymezování se proti velkému sousedovi, nepravdivá tvrzení, že za všechny historické i současné problémy může vždycky a jenom Rusko.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka