Nedávno někteří docela strhali vašeho stranického kolegu Marka Ženíška za výrok, že v parlamentu sedí pátá kolona Ruska. Operují na našem území agenti Ruské federace?
Tak určitě. Mezi komunisty. A prezident je jedním z nich. Na mě to tak aspoň působí, protože všechny kroky, které činí, jsou jaksi takové, jako by byly na objednávku.
Někteří naopak pro změnu ruší Dny ruské kultury, odmítají zvát ruské umělce a podobně? To je podle vás v těchto kontextech správné, nebo ne?
V tomto směru si myslím, že je potřeba rozlišit na jedné straně ruský národ, proti kterému samozřejmě nic nemám, a na druhou stranu militantní politiku prezidenta Putina a KGBáků, kteří jsou kolem něj. To znamená, že to jsou úplně dvě rozdílné věci – stejný aspekt můžete použít u srovnání Německo a Hitler a tak dále. Je třeba se dívat na to, jakou dělají zahraniční politiku. Jestli zabírají cizí území. Jestli mučí a vězní lidi. To je podle mne zásadní.
Myslíte si stejně jako váš kolega, že je Putin neschopný prezident třeba tím, že izoluje svou zemi na mezinárodní scéně?
Ne, ne, to není neschopnost, to je záměr. Rusku se dá dost těžko vládnout demokratickými cestami, on to dělá záměrně proto, aby se udržel co nejdéle u moci.
Vnímáte Rusko jednoznačně jako hrozbu pro náš stát?
Určitě. Oni nás zařadili po roce 1945 do své sféry vlivu, pak se toho dost neradi vzdávali a nyní tu podobné snahy opět jsou. Je jen otázka, jaký tlak se na ně vyvine a jak důsledně se budeme bránit. Já myslím, že je to nebezpečí velké.
Exporadce Václava Klause Tomáš Haas nám v rozhovoru řekl: „Ruská invaze je reálná asi tak jako invaze z Marsu“. To máte asi tedy zcela jiný názor, že?
No vždyť už jsme tu jednu měli… Jinak Klause bych také nebral vážně. Přestože ze sebe dělá demokrata a pravicového politika, tak jeho činy tomu neodpovídají.
Je USA stoprocentně za každých okolností náš spojenec a nikdo by to neměl zpochybňovat?
Je to jedna z nejdéle fungujících demokracií na světě. To znamená, že chceme-li být nadále demokratickým státem, tak bychom se s nimi měli přátelit. Já myslím, že bychom takovým státem zůstat měli a tedy si udržovat kontakty s demokratickými státy, s Amerikou jednoznačně.
Jakou roli hrajeme ve vztahu VÝCHOD–ZÁPAD my, ČR? Musíme se geopoliticky vyhranit, chtě nechtě?
Ano, musíme. Protože jsme malá země a nemůžeme si hrát na nějakou neutrální. Musíme se jednoznačně vyhranit, a to na Západ.
Je naší spásou co nejužší kooperace s Evropskou unií?
Jednoznačně. Jakou chcete mít úroveň? Jako v Rusku, na Kavkaze, nebo jako v Německu?
A z ekonomického hlediska – myslíte, že se náš export obejde bez Východu?
Jistě, náš export do Ruska dnes představuje zhruba 3–4 procenta. Co se týče vývozu, jsme závislí zejména na Německu, na ostatních evropských zemích, mezi něž patří třeba i Slovensko. Rusko se svými třemi čtyřmi procenty je velice snadno nahraditelné.
Ani návštěvy prezidenta do jiných než západních zemí podle vás naši zahraniční politiku v tomto směru neovlivňují?
Protože na Západě se s ním nikdo z těch státních představitelů bavit nechce, tak prostě jezdí na Východ! Je to ale jen ukájení jeho ega. To je vše. Třeba jeho návštěva v Číně, no řekněte mi nějaké konkrétní výsledky..? Já žádné neznám.
Jaký máte názor na export zbraní na Ukrajinu z ČR?
Jsem jednoznačně pro. Když my jsme na tom byli špatně v roce 1939 a nikdo nám nepomohl, tak to byl velký problém. Ukrajina je na tom dnes podobně a všechny demokratické státy by jí měly pomáhat, aby oni tu svou demokracii uhájili.
Jaké máte v současnosti pocity z dění na Ukrajině?
Je mi z toho smutno, protože po tom Majdanu, po akcích, které byly opravdu nešťastné, jsem měl pocit, že se Ukrajina bude ubírat správným směrem. Bohužel, kvůli tomu, že došlo k anexi určitých území, tak tamní demokracie je velice ohrožena a pravděpodobně tam přijdou k moci opět nějaké extremistické síly. Že jsou někteří nyní optimisté? Nevím, vy byste byla optimista po Mnichovu? Sebrali nám část území a nechali nás ještě chvíli dýchat a otázka je, kdy nás dorazí. Takže stejná otázka je, kdy dorazí zbytek Ukrajiny.
Předpokládám tedy dobře, že jste považoval za správné přijmout české uprchlíky z Ukrajiny?
To ano, ale zase – Zeman, místo aby pomohl Ukrajině proti Rusku, tak se předvádí na letišti s pár uprchlíky. To vidím jako populismus. Tohle by státník neměl dělat, státník by měl dělat velké věci. Kdyby naše politika a politika Evropské unie byla aktivnější, tak dneska žádní uprchlíci ani nemuseli být a nemusel by je vítat na letišti!
Jak vidíte další vývoj, obecně, civilizačně i konspiračně s ohledem na dopady na ČR? Kdo chce válku?
Já to vidím pozitivně, stále jsem optimista. Nějaké katastrofické scénáře asi podle mě nehrozí. Velkou nadějí pro mě je mladá generace dětí ve věku 15 až 18 let, které už vyrůstaly v demokratické společnosti, mohly svobodně cestovat, mají úplně jiné limity.
Vy patříte do takzvané protizemanovské platformy, jste iniciátorem manifestační petice za rezignaci hlavy státu. Děje se v tomto směru nyní něco aktuálního?
Teď je to v takové fázi vyčkávání, až pan Zeman udělá další průšvih a opět se vzedme nějaká vlna odporu. Myslím, že protizemanovské jádro je pořád stejné. Také je to otázka jeho zdravotního stavu, protože jeho osobnost není v pořádku, není konzistentní. Je otázka, jestli vůbec vydrží do konce volebního období. Samozřejmě nic špatného mu nepřeji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Bartoš
