Před týdnem jste debatoval na vlnách Českého rozhlasu v pořadu Pro a proti s Romanem Češkou, bývalým předsedou Fondu národního majetku. Ten tvrdil, že privatizace byla vydařený projekt, jen občas se chybička vloudila. Co si myslíte vy? Na váš návrh Sněmovna přijala na toto téma usnesení poměrně kritické: „Privatizaci provázely chyby, excesy a zločiny, které zůstaly nepotrestány.“
Netvrdím, že nastavit správně legislativní prostředí pro privatizaci byl jednoduchý úkol. Nebyl. Zvláště v situaci, kdy byl náš národ léty komunismu „vyškolen“ ve způsobech, jak obcházet systém a přilepšit si. Privatizaci bych ale přesto za vydařenou neoznačil. Problém vidím zejména ve způsobu financování. Řada podniků, troufám si říci, že řada podniků strategického významu včetně OKD nebo Mostecké uhelné byla totiž koupena tím způsobem, že si na koupi nový majitel půjčil, ručil nakupovaným majetkem a půjčku hned další rok zaplatil z dividend. Privatizační projekt totiž připravoval management společnosti a ten samozřejmě moc dobře věděl, kde jsou v podniku skryty finance. Ty pak „zázračně“ použili na splacení půjčky. Pak se už podnik v mnoha případech moc nerozvíjel, ale především ždímal, a když padnul, důsledky musel řešit a také platit stát. A stát jsme my všichni. Dá se říci, že tady úzká skupina lidí mimořádně zbohatla na úkor obyčejných lidí. Z mého pohledu proto privatizace vydařená nebyla.
Vadilo by vám, kdyby byl do Rady ČTK zvolen Michal Semín?Anketa
Píšete, že hlavní problém v této době byla nečinnost vlády. Zodpovědní ministři tehdy nepodnikli patřičné kroky, aby získali zpět majetek privatizovaný v rozporu se zákonem…
Ano, to je pravda. Přístup vlády například v kauze OKD i Mostecké uhelné bych rozhodně nenazval proaktivním. Přestože padlo několik trestních oznámení, které však policie odložila, stát to neměl vzdát a měl se domáhat peněz v rámci občanskoprávních řízení. To ale neučinil.
Takže se stalo, že Mosteckou uhelnou řeší naše soudy doteď, kdežto Švýcaři ji mají dávno vyřešenou...
Přesně tak to, bohužel, je. Zatímco Švýcaři českým manažerům v kauze Mostecké uhelné obestavěli konta, zabavili asi 13 miliard korun a uložili nepodmíněné tresty za podvod a praní špinavých peněz, Česko se o své závazky ani včas nepřihlásilo a verdikt soudu nepadl dodnes. To je smutné a v lidech to nebudí důvěru ve spravedlnost a rovnost před zákonem.
Nyní se hodně mluví o nezávislosti justice ohledně jmenování nové ministryně spravedlnosti Benešově. Ale je justice úplně v pořádku? Viz výše zmíněný příklad s Mosteckou uhelnou, nebo případ bývalého hejtmana Ratha chyceného s igelitkou plnou peněz, odposlouchávaného všude možně – a stále není ve vězení. A našlo by se toho více…
Stejně jako v jiných oblastech, i v oblasti justice je podle mě co zlepšovat. Zodpovědný politik, za nějž se považuji, by si ale nikdy neměl dovolit zpochybňovat nezávislost soudů. To nám nepřísluší, ale zároveň to neznamená, že nesmíme upozorňovat na hrozby nebo problémy okolo justice. Současné dění okolo premiéra důvěru v nezávislou justici neposiluje, a to je problém. Je logické, že pokud změny v justici připravuje vláda, v jejímž čele stojí trestně stíhaný premiér, občané mají pochybnosti, zda tyto změny budou ku prospěchu občanů, nebo ku prospěchu jeho.
Jste předsedou sněmovní vyšetřovací komise k OKD, která je podle vás důležitá v tom, že jsme se z kauzy OKD nepoučili. A jako příklad dáváte kauzu prodeje ČEZ v Bulharsku. To je něco podobného?
Ano, v Bulharsku totiž ČEZ chtěl prodal aktiva neznámé firmě, která pak ovšem neměla dostatek prostředků, a společnost se nechala zahnat do kouta, kdy hrozí, že se prodá pod cenou.
Česko teď aktuálně řeší premiéra Babiše a první část auditu EK. Váš kolega Mikuláš Ferjenčík k Babišově kauze uvedl, že je srovnatelná s OKD. Dá se to takto říci? Nebo je v něčem jiná, větší, či menší než kauzy z nedávné minulosti. Kam ji zařadíte?
Kauza Babiš je kauze OKD podobná v tom, že v ní hlavní roli hraje miliardář, který zbohatl během privatizace a těží ze schopnosti využívat systému, vytěžit z něj maximum. Babiš i Bakala jsou významní lidé, známé osobnosti, které získaly také mediální vliv. V rukách Andreje Babiše se ale krom moci ekonomické a mediální koncentruje navíc nebývalá moc politická, a to posouvá celou věc do nové roviny.
Můžeme si s nadsázkou představit, jak by se vyvíjela kauza OKD, kdyby byl Bakala premiér. Kolik bychom o ní dnes věděli? Zatímco Zdeněk Bakala je ale v Česku vnímám jako synonymum zlořáda, Andreje Babiše výrazná část veřejnost vnímá jako zachránce. Tím byl ale Zdeněk Bakala v době převzetí OKD pro mnohé také. Doufám tedy, že některé věci prostě jen potřebují uzrát v čase a lidé si věci dají do souvislostí.
Jiná je Babišova kauza určitě v tom, že vyvolává velké demonstrace, v neděli se chystá na Letné. Jaký mají demonstrace význam? Podaří se jim dosáhnout něčeho hmatatelného?
Demonstrace jsou největší od sametové revoluce, mají obrovský význam. Ačkoliv já sám nepočítám s tím, že by se Andrej Babiš premiérského křesla vzdal, v tomto případě platí snad víc než jindy, že i cesta může být cíl. Masové demonstrace dokazují, že síla občanské společnosti v Česku roste a lidé mají chuť měnit věci kolem sebe. Nesklopit hlavu, nemávnout rukou a to je přes všechno zlé skvělý signál, že jsme na dobré cestě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
