EET rozhodně není podpora drobného a středního podnikání, říká Richard Sokol

V říjnových krajských volbách kandidujete za koalici Svobodných a Soukromníků v Olomouckém kraji, čím byste chtěl přesvědčit své voliče, aby se rozhodli právě pro vás?

Koalice Strany Soukromníků ČR a Svobodných je tvořena politickými stranami, které se názorově pohybují v pozici pravého středu. Hlavní snahou této koalice je svou aktivní politickou činností hájit zájmy všech živnostníků a jiných soukromě podnikajících osob, a to při co nejmenších zásazích ze strany státu či orgánů Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že pokud budou u nás vytvořeny co nejvhodnější podmínky pro podnikání jak drobných OSVČ, tak malých a středních firem, budou z tohoto stavu profitovat jak tyto subjekty, tak i jejich zaměstnanci. Mezi hlavní cíle této koalice je možné považovat vytvoření stabilního právního prostředí, které se nebude měnit tak turbulentně, jako jsme toho svědky dnes, podnikatelé nesmějí být zahlceni přebujelou administrativou, která je odvádí od vlastní podstaty podnikání, orgány veřejné moci nesmějí někdy až šikanózním způsobem přistupovat k těmto subjektům. Naopak je třeba zjednodušit a zpřehlednit podnikatelské prostředí, stanovit přesné a jednoznačné mantinely pro fungování všech, kteří nečekají, jakým způsobem se o ně postará stát, ale kteří si svou aktivní činností snaží zabezpečit adekvátní podmínky pro své vlastní fungování a bytí. Z hlediska krajských témat máme ve volebním programu mimo jiné následující:

– Minimálně vyrovnaný krajský rozpočet – aktuální výše zadlužení kraje v rozsahu cca. 4 mld. Kč je alarmující. Kraj by měl mít vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Pouze z důvodu mimořádných událostí (např. přírodní katastrofy) je možné přechodně akceptovat deficitní hospodaření, které musí být ale spojeno s konkrétními plány na vyrovnání takto vytvořeného deficitu, aby se dluh kraje nadále neprohluboval.

– Vybudování odstavného parkoviště u Mohelnice – podle našeho názoru absence odstavného parkoviště může za nadměrné zatěžování komunikace D35 z Mohelnice do Olomouce (původně rychlostní komunikace R 35). Po dálnici jezdí velmi často kamiony, které jsou naloženy více, než jim povoluje zákon. Z toho pak vyplývá nutnost tuto komunikaci velmi často opravovat a tyto zásahy samozřejmě zvyšují diskomfort občanů Olomouckého kraje – viz aktuálně probíhající výměna středových svodidel a povrchu komunikace, která trvá již cca dva měsíce. V oblasti krajské dopravní infrastruktury dále požadujeme urychlené vybudování dálnice D55 v úseku Olomouc–Přerov.

– Uprchlická krize – jsme proti azylovým zařízením pro uprchlíky v Olomouckém kraji. Koalice Strany soukromníků ČR a Svobodných nebude v žádném případě podporovat vybudování azylového zařízení pro běžence na území Olomouckého kraje. Všechna taková rozhodnutí podmiňujeme referendem v dotčené obci a dále referendem v rámci kraje Olomouc.

– Zdravotnictví – jde o téma, které se dotýká každého z nás. V Olomouckém kraji je problémem v této oblasti především ne zcela adekvátní dostupnost zdravotní péče mimo větší města. Jsme připraveni vytvořit koncepci pro pomoc obvodním lékařům v lokalitách kraje, kde dochází k odchodu mladých lidí do měst i z toho důvodu, že v těchto lokalitách je mimo jiné problematická dostupnost základní lékařské péče. Prosazujeme možnost vybrat si za příplatek lepší stravu a lůžko v nemocnici, díky čemuž získají zdravotnická zařízení více prostředků na mzdy zdravotníků.

– Školství – Olomoucký kraj patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR. Zároveň však podnikatele v kraji trápí nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků a řemeslníků. Ve vztahu k těmto profesím je v kraji k dispozici několik tisíc volných pracovních míst. Za Stranu soukromníků ČR a Svobodných mohu zaručit, že budeme usilovat o vytvoření lepších podmínek pro střední odborné školy technického zaměření, jejichž absolventů je na pracovním trhu nedostatek. Chceme pro tyto účely poskytnout více financí, které by měly putovat do zlepšení kvality výuky na těchto školách, zejména pak do jejich vybavení. Za tím účelem se budeme snažit zvýšit objem krajských financí pro školství o 10 %.

Proto si myslím, že by nás měli volit všichni, kterým je tento aktivní přístup blízký, mohou se s ním alespoň částečně ztotožnit a námi vybraná témata považují za tak zásadní, že nám v nadcházejících krajských volbách přijdou hodit hlas.

Pokud budete úspěšní, budete chtít zlepšit podmínky pro lokální producenty, malé zemědělce a celkově malé podnikatele, máte nějaký plán, jak konkrétně situaci zlepšit?

Nejprve je nutné přijmout fakt, že jsme si vědomi našeho volebního potenciálu v rámci nastávajících krajských voleb. Jako úspěch budeme považovat překročení 5% hranice pro vstup do krajského zastupitelstva. Pokud bychom tohoto primárního úspěchu dosáhli, určitě se budeme snažit svou aktivní činností spolupodílet na vytvoření podmínek pro v dotazu uvedené subjekty. Domníváme se, že v poslední době se tomu děje zcela jinak. Začalo to kontrolním hlášením pro účely DPH, bude následovat zavedení EET, dále zákon o prokazování majetku, který se dotkne v podstatě všech, nejen podnikatelů, a může to končit centrální evidencí bankovních účtů. Osobně mám za to, že dochází k radikální kriminalizaci podnikatelského prostředí, což se v konečném a dlouhodobém důsledku projeví velmi negativně. Připadá mi, že si stát uvědomuje, že selhává ve svých základních činnostech a povinnostech, a snaží se uvedené napravit tím, že tyto přehodí na jednotlivé podnikatelské subjekty. To je zcela jednoznačně chybný postup, který podnikatele nadměrně zatěžuje a odvádí od jejich vlastní podnikatelské aktivity. Naším cílem je naopak podnikatelské prostředí stabilizovat, čímž mám na mysli i stabilizaci právního prostředí, ve kterém se pohybujeme a ve kterém se už dnes nevyzná ani řada právníků či soudců (viz. např. vyjádření předsedy Nejvyšší správního soudu JUDr. Josefa Baxy o právní džungli). Vím, že půjde o běh na dlouhou trať, ale někdy se začít musí.

Fotogalerie: - Kampaň Svobodných Soukromníků

Předvolební kampaň Soukromniků a Svobodných

Poslední dobou se rozmohla obliba farmářských výrobků, které jsou ale bohužel k dostání spíše na malých trzích či v malých obchodech, co by bylo třeba udělat pro rozšíření těchto výrobků i do velkých obchodů?

V této otázce musím být bohužel hodně skeptický. Vycházím ze své vlastní zkušenosti, kterou jsem načerpal při své praxi daňového poradce, kde jsem se opakovaně setkával s přístupem velkých nadnárodních řetězců vůči středně velkým producentům potravinářských výrobků. Přístup těchto velkých hráčů byl zcela jednoznačně z pozice síly a nebyl zde příliš velký prostor pro standardní obchodní vyjednávání. Osobně se domnívám, že ani po účinnosti zákona o významné tržní síle, který byl přijat již v roce 2009 s účinností od 1. 2. 2010, nedošlo k nápravě uvedených nedostatků. Uvidíme, jak se v praxi projeví novelizace tohoto právního předpisu, která nabyla účinnosti v březnu tohoto roku. Z výše uvedeného se domnívám, že zatím nenastal čas pro rozšíření těchto výrobků do velkých obchodů a prodej bude i nadále probíhat formou farmářských trhů či v menších prodejnách. Dalším důvodem je z mého pohledu i fakt, že každý kvalitní výrobek má svou cenu a že filozofie velkých nadnárodních řetězců s velkým důrazem na cenu není slučitelná s tímto faktem. Osobně raději také využívám menších prodejen či farmářských trhů, pokud vím, že za danou cenu dostanu věc odpovídající své kvalitě.

Působíte jako daňový poradce, co podle vás nejvíce trápí na daních české podnikatele?

Ano, máte pravdu. V oblasti daňového poradenství působím od roku 2007 a musím přiznat, že jsem v průběhu této doby zažil několik překotných změn v této oblasti. A to je podle mého názoru základní kámen úrazu. Je mi jasné, že daně, ať chceme či nechceme, jsou vysoce politickou záležitostí. Mám však ale za to, že by si politická garnitura na všech stupních měla uvědomit zcela zásadní dopady, které jejich rozhodování má na podnikatelské prostředí. Pokud bych měl uvést, co trápí na daních české podnikatele, obávám se, že bych překročil rozsah tohoto rozhovoru. Zjednodušeně řečeno, základním problémem je turbulentní nestabilita daňového prostředí, která není obvyklá v žádné jiné oblasti práva, dále bych viděl složitost a nepřehlednost jednotlivých právních norem a také to, že si v některých oblastech jednotlivé právní předpisy kolidují. V neposlední řadě bych uvedl i to, že přístup orgánů státní správy (finanční správy) v oblasti daňového práva se také mění, a to negativním způsobem. Ze své praxe mám také jednoznačně za to, že nefunguje dvouinstančnost daňového řízení, kdy v praxi z 99 % procent z odvolacích řízení dopadá se stejným výsledkem jako řízení v prvním stupni a podnikatelé najdou zastání až v rámci soudního řízení. To celý proces prodlužuje a prodražuje. V extrémních případech pak dochází také k tomu, že finanční správa nereflektuje i judikaturu Nejvyššího správního soudu např. s vysvětlením, že jde o exces v daném případě. Ale čemu se divit, když i premiér této země nabádá k nedodržování pravomocných rozhodnutí soudů.

I podle názorů expertů z Evropské komise máme příliš složitý daňový systém, proč se ho podle vás nedaří zjednodušit a dočkáme se toho například vůbec někdy v blízké budoucnosti?

I tady musím s vámi zcela jednoznačně souhlasit. Zaráží mne, že i přes opakované deklarace politických stran o zjednodušení daňového systému k tomu za celou dobu nikdo v praxi nepřikročil. Neříkám, že jde o snadný úkol. Daně jsou složité tak, jak je složitý život. Žádná právní norma není schopna obsáhnout veškeré situace, které život přináší. V praxi se v průběhu doby sem tam objeví nějaké snahy o zjednodušení daňového prostředí, ale většinou to končí jako v případě zavedení jednoho inkasního místa (JIM), kdy před samotnou účinností byl zákon zrušen. Přitom přípravy na tento projekt si podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu vyžádaly náklady v částce 3,5 mld. Kč bez jakéhokoliv výsledku. Aktuálně se podle ministerstva financí připravuje zcela nový zákon o daních z příjmů, jenž by měl být účinný od 1. 1. 2020, tak se nechme překvapit, zda k tomuto zjednodušení opravdu dojde. Moc optimistický ale k uvedenému nejsem.

Blíží se zahájení první fáze povinného používání elektronických pokladen. Pomůže to opravdu k vyššímu výběru daní, jak tvrdí ministerstvo financí, anebo to bude jen další zátěž pro podnikatele?

V této oblasti jsme jako Soukromníci ČR a Svobodní zcela zásadně proti zavedení elektronické evidence tržeb. Myslíme si, že už bez těchto restriktivních opatření má stát dostatečné prostředky, aby zajistil řádný výběr daní. Nutnou podmínkou je ale efektivní fungování finanční správy, k čemuž v dané chvíli tak není. Ano, uvedené zavedení EET zvýší absolutně daňové příjmy, na druhou stranu s těmito daňovými příjmy souvisejí i dodatečné náklady na zavedení tohoto systému na straně státu a efekt z našeho pohledu nebude odpovídající. A to odhlížíme od zátěže a nákladů, které zavedení EET bude mít na straně drobných podnikatelů a živnostníků. Myslíme si, že toto není rozhodně podpora drobného a středního podnikání. Z tohoto důvodu jsou pro nás obdobné experimenty nepřijatelné. Navíc pokud z nedávné minulosti víme, jak stát umí bezproblémově zavést nové informační systémy – viz registr vozidel, zavedení SKARTY pro zdravotně postižené atd., máme obavy i o zdárné fungování při zavádění EET, kdy se v jednom okamžiku bude na serveru finanční správy přijímat několik tisíc transakcí.

S blížícím se startem neustále přibývají různé výjimky, myslíte si, že to dokazuje nesmyslnost celého systému?

Ukazuje to nesmyslnost, nekoncepčnost a mimo jiné také nepřipravenost zavedení EET. Nemusíme chodit daleko, dokazuje to mimo jiné příklad Chorvatska, kde je zřejmé, že uvedené nefunguje. A to přestože se nám snaží vládnoucí garnitura vštípit do hlavy, jak je tento systém geniální. Vrcholem nesmyslnosti zavedení EET je pak zahrnutí do systému evidence i těch transakcí, u kterých bude docházet k úhradě formou debetní či kreditní karty. Je zcela zřejmé, že tyto finanční transakce se objevují na bankovních účtech a jsou jednoduše evidovatelné a dohledatelné. Není nutné tak zatěžovat podnikatele další dodatečnou byrokracií. To je jeden z dalších důvodů, proč bijeme na poplach a jsme proti, neboť máme za to, že zavedení dalších restriktivních opatření, v tomto případě EET, způsobí ukončení činností drobných podnikatelů, neboť se jim z důvodu přebujelé byrokracie nevyplatí provozovat vlastní podnikatelskou činnost.

Jaký je váš názor na případné referendum o vystoupení České republiky z EU?

V tom jsem možná trošku zdrženlivější. Určitě si myslím, že před vyhlášením případného referenda by měly být občanům vysvětleny aktuální výhody a nevýhody fungování EU. Pak už bude pouze na občanech, zda budou hlasovat pro, či proti vystoupení z Unie, a to se všemi pozitivními i negativními dopady. Myslím si, že tato otázka po rozhodnutí o Brexitu více a více rezonuje i v našich končinách. Určitě by ale nemělo dojít k podobnému jako ve V. Británii, kdy část voličů teprve po finálním rozhodnutí zjistila, co uvedené bude znamenat. Rozhodně má smysl uvažovat o zachování určité formy volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, současně mám ale za to, že by mělo dojít k razantním změnám ve fungování EU jako takové. Myslím si, že by se EU měla odklonit od různých nesmyslných nařízení, která pouze odrazují obyvatele jednotlivých členských států a zvyšují odpor vůči Unii.

A jak se podle vás bude vyvíjet EU během následujících let? Jak vidíte její budoucnost?

Uvedené souvisí s předchozí otázkou a odpovědí. Aktuálně už i představitelé EU (např. předseda Europarlamentu Martin Schulz) upozorňují na možná rizika rozpadu EU. Osobně si myslím, že je v současné době vhodná doba na přehodnocení koncepce fungování EU jako celku. Pokud k této obrodě nedojde, předpokládám, že o EU budeme za několik let mluvit v minulém čase.