Máme závazky vůči uprchlíkům. Nemůžeme se nečinně dívat, jak se topí. Když jedu do Bruselu, stydím se, říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

08.06.2015 9:54 | Zprávy

ROZHOVOR Téma uprchlíků a azylantů je v současné době jedno z nejdiskutovanějších nejen v naší společnosti, ale na celém kontinentu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz se k tomuto problému vyjádřil ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Hovoří o počtech lidí, kteří utíkají za vidinou lepších zítřků do Evropy, i o státech, které se již nyní potýkají s jejich přílivem.

 Máme závazky vůči uprchlíkům. Nemůžeme se nečinně dívat, jak se topí. Když jedu do Bruselu, stydím se, říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům
Foto: repro foto Youtube
Popisek: Uprchlíci, ilustrační foto

Jaký máte názor na kvóty EU na uprchlíky? Začalo se s pěti sty, nyní jsme o tisíc více a čísla pravděpodobně budou pokračovat rychlým vzestupem.

Kvóty jsou krokem správným směrem – to jest ke spravedlivějšímu rozložení zátěže v rámci Evropské unie. Máme právní závazky jak k uprchlíkům samotným, kteří podle Ženevské úmluvy z roku 1951 mají v případě pronásledování nárok na udělení azylu, tak vůči státům Evropské unie v oblasti solidarity v případě nouze. Nemůžeme se nečinně dívat na to, jak se tisíce lidí topí ve Středozemním moři, nebo jak naši unijní partneři jako Maďarsko nebo Itálie nezvládají situaci pod náporem běženců. Nelze přistupovat k EU tak, že budeme stále jen čerpat fondy, a nikoli se solidárně podílet na řešení společných problémů. Kdykoli jedu do Bruselu, tak buď trapně vysvětluji odpor ke kvótám, patnáct stále nedorazivších syrských dětí na přesídlení, výroky prezidenta a tak podobně, nebo se rovnou stydím. Ta mentální dělící čára mezi starými a novými zeměmi EU je neuvěřitelně zřetelná i v této oblasti. K tomu počtu, těch 525 na přesídlení – resettlement – je zatím na dobrovolné bázi, takže pochybuji, že státy typu České republiky, Bulharska nebo Slovenska dobrovolně skutečně těch 525 přijmou. Těch asi 1300 by bylo povinných, bude-li schváleno.

Kvóty samotné jsou ovšem nedopracované a měly by být doplněny dalšími opatřeními z tak zvané Agendy pro migraci, kterou představila Evropská komise. Navíc by podle mého měla být při rozdělování zohledňována kritéria existujících vazeb těch lidí, které již v nějakých zemích Unie mají; sám se obávám, že zejména to přijetí Eritrejců by bylo složité, protože tu nemají žádné krajany, žádné jejich organizace, žádné byznysmeny z jejich země v České reublice. A pak by podle mého názoru mělo platit, že pokud na kvótu někoho přijmeme, tak po udělení azylu nebo doplňkové ochrany musí platit toto rozhodnutí v rámci celého území Evropské unie, tedy svoboda pohybu i pro uznané azylanty. Je jasné, že například ti Eritrejci u nás nevydrží dlouho a byla by chyba, aby i po udělení azylu znovu spadli do nelegality a přežívali někde načerno, například ve Francii.

Řada lidí, včetně prezidenta Zemana, namítá, že o uprchlíky bychom se měli postarat především v jejich vlastní zemi a nedovážet je do pro ně zcela jiného prostředí.

Co výrok Zemana, to většinou nesmysl, takže ať mi řekne co Česká republika a Evropská unie udělaly pro uprchlíky například v několika hlavních zdrojových zemí příchodu uprchlíků do EU – Eritrei, Rusku, Súdánu, Somálsku, a tak dále. Jistě, bezprostředně po vypuknutí konfliktu má rozsáhlá pomoc v okolní zemi velký smysl, protože ti lidé doufají v brzký návrat a často nejdou dál, viz Syřané první dva roky po vypuknutí občanské války, ale jinak vidím spíše řešení v aktivním zapojení Unie jako světové velmoci právě v těchto zdrojových zemích, než přesvědčovat diktátora typu Bashara Assada, aby nás nechal starat se o uprchlíky, které vyhnal z domova.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Michal Ratiborský byl položen dotaz

Co se s těmi penězi stalo?

,,Téměř půl miliardy korun, které měly být určeny na obnovu a pomoc postiženým obcím, nebyly proplaceny." To tvrdíte vy a uvádíte, že peníze zůstaly jen na papíře. Jak je to možné? A opravdu zůstaly jen na papíře nebo je vláda použila na něco jiného? Bych se ani nedivili, kdyby je dala na pomoc Ukra...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Advokátka Hustáková: Jaro 2026, konec války na Ukrajině. Minerální dohoda? Trumpova zástěrka

4:46 Advokátka Hustáková: Jaro 2026, konec války na Ukrajině. Minerální dohoda? Trumpova zástěrka

„První reálná možnost ukončení války na Ukrajině je jaro 2026. Letos určitě ne,“ sdělila Parlamentní…