Ministr zemědělství Miroslav Toman začátkem roku odmítl, že by nyní Česká republika omezila používání herbicidu Roundup. Podle Tomana by to znevýhodnilo české pěstitele oproti těm zahraničním, kteří by herbicid používali dále. Roundup je pravděpodobně karcinogenní. Je to podle vás dobré rozhodnutí?
Přes obrovský tlak agrochemické lobby ministr Toman zajistil, že herbicidy obsahující glyfosát, mezi které vámi uváděný přípravek patří, nebudou smět být používány k předsklizňovému ošetření potravinových plodin. To je značný pokrok. Další opatření podle mých informací z Ministerstva zemědělství budou následovat. Je třeba postupně omezit neprofesionální užití, používání ve veřejných prostranstvích i plošné aplikace. Zemědělství má ale na tuto látku doslova návyk. Také Evropský parlament v roce 2017 velkou většinou přijal můj návrh usnesení, ve kterém požadujeme ukončení používání této látky do roku 2022, což by mělo dát dost času na přizpůsobení.
Trávíme Roundupem sami sebe? Bude jednou na Roundup nahlíženo stejně jako na DDT?
Jsem si tím téměř jistý. Ve veřejném prostoru se mluví stále pouze o tom, zda glyfosát způsobuje rakovinu. Jsou mediálně známé dva procesy, ve kterých americké soudy dospěly k názoru, že tomu tak je. Ale nemluví se nahlas o tom, že glyfosát je antibiotikum a má vliv na skladbu a stav bakterií v půdě nebo zažívacím traktu. Vědci prokázali, že právě tento mechanismus je velmi nebezpečný například pro včely, kterým změna střevní mikroflóry snižuje odolnost proti chorobám. Vliv na půdu je podle mého názoru ještě zásadnější. Podle některých vědeckých studií má Roundup negativní vliv na bakterie, které se podílejí na rozkladu rostlinných zbytků, je toxický i pro některé důležité půdní houby, včetně mykorhizních, které zlepšují příjem vody a minerálů rostlinami, a tím pozitivně ovlivňují odolnost zemědělských plodin proti suchu a patogenům. To je v příkrém rozporu s tím, co potřebujeme, abychom zlepšili stav krajiny i zemědělství.
Co zdraví zemědělců, trpí často nemocemi z povolání?
Jistě, od astmatu, přes různé alergie až po kožní problémy. Způsobovat je může seno, sláma, plísně, pyly, kožní šupiny, srst zvířat, čpavek, prach a samozřejmě také hnojiva, pesticidy a další chemické látky. Zemědělce ohrožují i nemoci přenosné ze zvířat na člověka. Bohužel oddělit od sebe jednotlivé vlivy na zdraví je velmi těžké. V případě onemocnění, jako je cukrovka či rakovina, různých degenerativních onemocnění jako artróza, neurodegenrativních nemocí typu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby nebo v případě autoimunitních poruch, jako je artritida a roztroušená skleróza, může dojít k jejich propuknutí roky poté, co byl pacient vystaven škodlivému vlivu. Za kolik problémů je zodpovědné používání toho kterého herbicidu, co je a co není nemoc z povolání, to se dá zjistit jen statistickým vyhodnocením velkých počtů lidí. A když to někdo udělá, jiný vědec to vzápětí zpochybní. Navíc vstupují do hry také produkty pesticidů, které jsou někdy nebezpečnější než pesticidy samotné. Každopádně zemědělství rozhodně není bezpečná profese a podle mého se tomu věnuje hrozně málo pozornosti.
Fotogalerie: - Zachraňme internet
Jak zjistili aktivisté z Greenpeace, voda v českých řekách je zamořena mikroplasty. Ty se vyskytují v čisticích prostředcích, kosmetice i v průmyslových produktech. Jak zařídit, aby došlo ke zlepšení? Pomůže změna zezdola, tedy že každý jednotlivec začne upravovat své nákupní preference, nebo zde musí zasáhnout stát?
Mikroplasty jsou už prakticky ve všem. To je globální problém, není jen český. Nejhorší na tom je, že vlastně nevíme, co všechno tyhle částice mohou způsobovat. Pokud jde o omezení v kosmetice, hnojivech a barvách, tam se chystá zákaz na evropské úrovni. To se ale týká pouze záměrně přidávaných mikroplastů. Větší část bohužel tvoří mikroplasty vzniklé třeba při praní syntetického prádla nebo sjížděním pneumatik a mikroplasty vzniklé rozpadem nebo obrušováním větších kusů. EU proto připravuje omezení některých plastů, jako jsou plasty na jedno použití a některé typy tašek, ale samozřejmě máte pravdu, že bez úpravy spotřebitelských preferencí a chování v oblasti odpadů se stav nezlepší.
Středoškolští studenti se nyní ve velkém zabývají otázkou klimatu, konkrétně v rámci pravidelných pátečních stávek FridaysForFuture. Je podle vás klimatická změna opravdu palčivým problémem, kterému může člověk alespoň částečně předejít?
Klimatická změna má potenciál civilizaci, jak ji známe, smést z povrchu Země. Sucho ovlivňuje naše zemědělství, vítr a záplavy nám poškozují infrastrukturu, požáry ničí lesy a zabíjejí lidi. Klima se mění tak rychle, že se ekosystémy nestačí adaptovat a vznikají kalamity v důsledku přemnožení škůdců, šíří se nebezpečné choroby a jejich přenašeči do míst, kde dřív nebyli, a kde lidi nemají proti nim odolnost. O klimatické migraci raději ani nechci mluvit. Takže ano, jde o palčivý problém. Ovšem obávám se, že na předcházení už je pozdě, to jsme si měli vzpomenout tak o třicet let dřív. Vždyť nedokážeme ani zastavit nárůst skleníkových plynů, ani v evropském, ani v globálním měřítku.
Technicky bychom klimatickou změnu byli schopni řešit, zmírnit, něčemu snad ještě i předejít. Jenže když dojde na lámání chleba, tak se lidstvo nechce většinově vzdát způsobu života, který nás do této situace dovedl. Stav veřejného mínění v České republice je dobrým příkladem toho, jak pár lidí dokáže zpochybnit i problém, který ohrožuje náš život. Mám obavu, že příští léta budou spíš o přizpůsobení a přežívání než o předcházení.
Šestnáctiletá aktivistka Greta Thunberg byla za svou stávku za klima nominována na Nobelovu cenu míru. Zasloužila by si vyhrát? A je její činnost prospěšná?
Že se studenti konečně zvedli, je jen viditelná část postupné změny myšlení populace. V Česku jsme v tomhle tak trochu pozadu. Ale není divu, když v Bruselu demonstrovalo 70.000 Belgičanů za posílení klimatické politiky, česká média si toho ani nevšimla. Pokud Nobelova cena Gretě Thunberg pomůže dál zviditelnit problém, před kterým stojíme, tak ať ji dostane, nebo ať jí dostane celé studentské hnutí. Ale hlavně už se musíme pohnout, jinak to šeredně odskáčeme.
Pro koho byste hlasovali ve 2. kole prezidentských voleb na Slovensku?Anketa
Jak se stavíte k jaderné energii? Je pro Česko do budoucna klíčová, nebo bychom se měli inspirovat v Německu a Francii a začít ji pomalu omezovat ve prospěch obnovitelných zdrojů?
Jaderná energie rozhodně dobře poslouží při přechodném období a samozřejmě v těch zemích, které nedosáhnou na typické obnovitelné zdroje. Česká republika takovou zemí je, takže bezesporu jaderná energie pro nás je klíčová a nevidím důvod k omezování. Na úrovni EU jsem udělal hodně pro to, aby byla stále chápána jako udržitelný zdroj, aby zůstala zachována podpora pro nutné vzdělávací a výzkumné aktivity i pro to, aby v legislativě nebyly skryté překážky k jejímu rozvoji.
Jaký vliv má současné zpřísňování ekologických norem v EU na ekonomickou kondici Unie? A pomáhá skutečně ve světovém měřítku něco zlepšit?
Vzhledem k tomu, že podle statistik se ekonomická kondice EU zlepšuje, tak bych řekl, že pozitivní. Každé takové opatření vyvolá tlak na inovace, ten vyvolá tlak na investice, rozvoj, přinese to nové technologie, nová pracovní místa. Zlepšení stavu životního prostředí také přináší úlevu financování zdravotnictví, lepší životní podmínky přináší lepší pracovní výkonnost. Tlak na energetickou efektivitu je také pro ekonomickou kondici jako takovou lepší, než když někomu jenom rostou zisky. Tak velká ekonomika, jako je ta evropská, svým příkladem a svými požadavky nakonec táhne zbytek světa za sebou, což nakonec přispívá i ke zlepšení ve světovém měřítku. Problém tady ale samozřejmě je, a je jím nerovnoměrné rozdělování vytvořeného prospěchu. Když většinu zisků podniků sežerou banky, spekulanti nebo velkokapitál, zatímco lidi za svou práci nedostávají, co by dostávat měli, tak potom lehce uvěří tomu, že za to mohou ekologické normy a nemají většinou dost síly zjistit, že se na to jen někdo vymlouvá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
