Vy jste zvolil netradiční způsob kampaně, protože cestujete Vysočinou na traktoru v rámci tzv. Traktor Zetor tour 78, kterou jste rozdělili na devatenáct etap. V plánu jste měli urazit na tři tisíce kilometrů. Kolik už máte za sebou a vydržíte do cíle vy i Zetor?

Nakonec by mělo být 23 etap. Zatím máme za sebou osm a přibližně tisíc kilometrů. Vypadá to tak, že v půl osmé ráno nastartujeme a dojíždíme tak kolem šesté nebo sedmé večer. Spolu s traktorem jezdí tři až čtyři auta, rozdáváme lidem drobné dárky a volební materiály. Když tak o tom přemýšlím, ta porce těch 23 etap je opravdu velká a možná se někdy nechám i za volantem vystřídat. Ale nelituji toho, je to příjemná záležitost, jen náročná na výdrž.

Sám jste zemědělec, původně mechanizátor, a k traktorům značky Zetor máte prý důvěrný vztah. Jak jste spokojený s typem, ve kterém cestujete? Má alespoň stopadesát koní? Jak rychle jede ten váš?

Mám pronajatý nejmodernější traktor Zetoru a budí respekt. Ale to zase tak zvláštní umění není ho řídit. Jede tak čtyřicet padesát kilometrů v hodině. Byl jsem zvědavý hlavně na reakce řidičů, protože především hlavně po silnicích druhé a třetí třídy. Nejde to jinak, protože kraj Vysočina je zvláštní tím, že má suverénně největší počet vesnic. Je jich 704 a z toho 340 má do dvou set obyvatel. Stává se, že jedete dlouhý úsek a ostatní nemají šanci na předjetí. Ale zatím jsem zaznamenal jen jedinou špatnou reakci u řidiče.

Když přijíždíte do obcí, hraje písnička z trilogie Zdeňka Trošky, jak lidé reagují?