„Turek nesmí přijít na ministerstvo.“ Paroubek zná pravý záměr Hradu

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

10.01.2026 5:00 | Rozhovor
autor: Marek Bláha

Bývalý premiér Jiří Paroubek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz otevřeně vysvětluje, proč podle něj Hrad odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem, původně tedy ministrem zahraničí. Nejde prý o žádnou procedurální drobnost, ale o snahu zabránit tomu, aby na ministerstvo přišel člověk, který by byl schopen „rozbít“ dlouhodobě zaběhnuté struktury. Paroubek se ale ostře vymezuje i vůči roli České televize, kterou obviňuje z jednostranného formování názorů mladé generace a z potlačování skutečné názorové plurality.

„Turek nesmí přijít na ministerstvo.“ Paroubek zná pravý záměr Hradu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Jiří Paroubek

Nová vláda Andreje Babiše je teprve v rozjezdu, ale už teď dává najevo, že chce postupovat razantně – v personálních otázkách i v zahraniční politice. Jak na vás působí její první kroky?

Nepůsobí na mě nejhůř. Myslím si, že oproti předchozí vládě je to příjemná změna.

Přesto je vidět, že start vlády není úplně hladký, zejména pokud jde o obsazení ministerských postů. Andrej Babiš narazil na odpor prezidenta Pavla, který znovu odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem, přestože nominace na Hrad dorazila a Motoristé dál trvají na tom, že Turek zůstává jejich kandidátem. Jak tuhle přetahovanou hodnotíte?

Anketa

Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?

91%
7%
hlasovalo: 43408 lidí
Prezidentovi a zejména jeho okolí, které ho docela hecuje, záleží na tom, aby ukázal, že on drží tu taktovku, že může zasáhnout do složení vlády. Ale zrovna v jeho případě je to trochu paradox, protože také má svou minulost, která není zrovna vábná pro většinu obyvatel naší republiky.

Co tohle dění říká o současném pojetí prezidentské funkce? Posouvá se role Hradu do polohy, kdy už nejde jen o formální akt, ale o aktivní zásahy do složení vlády? A kam to může, podle vašeho názoru, vést do budoucna?

Té skupině kolem prezidenta, která byla navázána na bývalé struktury americké vládní moci, tím neříkám rovnou zpravodajské služby, jde o to, aby ukazovala, že ta prezidentská moc tu je a že se s ní musí počítat a že v některých případech dokáže věci zkomplikovat. Jim šlo o to, zabránit příchodu Filipa Turka na ministerstvo zahraničí, protože to je člověk, který má určitou razanci a snažil by se tam rozbít zavedené struktury, které tam jsou a nepracují ve prospěch naší země, ale někoho jiného.

Jaké struktury máte na mysli?

Určitě Petr Kolář, (Michael) Žantovský.

Kromě tahanic o Filipa Turka došlo v týdnu také na schůzku tzv. „koalice ochotných“ a na podpis Pařížské deklarace. Andrej Babiš byl přítomen, ale od deklarace se distancoval. Jak tenhle krok čtete v širším kontextu české zahraniční politiky a postavení Česka v Evropě?

Premiér Babiš projevil v této záležitosti realistický přístup k situaci ve východní Evropě, při řešení toho konfliktu, myslím, že on spoléhá na americký scénář řešení. Upřímně, ta deklarace, kterou jsem četl, je pro legraci. Jestli si někdo myslí, že Rusové připustí – ve stavu, kdy vítězí na frontách a Ukrajina si nevede dobře, prohrává válku – účast zahraničních vojáků, vojáků NATO, řekněme si to otevřeně, na ukrajinském území pár desítek kilometrů od hranic s Ruskem, to přeci nesvědčí o politickém realismu. No a zejména ty největší evropské státy, to znamená Německo, Francie a Británie, by se měly spíše zabývat řešením svých problémů.

Jaký vliv má vůbec vyjednávání „koalice ochotných“ o budoucím řešení konfliktu na Ukrajině?

Má to okrajový vliv. Jen si před sebou „namrskávají gatě“. Nemají takový potenciál jako USA, ani vojenský, ani hospodářský. Nemají vojenský potenciál ani jako Rusko, i když pokud jde o zbraňové systémy, tak ty západní státy jsou v převaze oproti těm ruským tři ku jedné. Ale na tom válečném poli to vidět není, je to zástupná válka Západu rukama ukrajinských vojáků proti Rusku.

S tím souvisí i otázka munice, podpory Ukrajině a celkového směru české zahraniční politiky. Andrej Babiš totiž také prohlásil, že muniční iniciativa sice bude pokračovat, Česká republika už ale bude mít jen koordinační roli, finančně už se podílet nemá. Souhlasíte s takovým postupem?

Na jednu stranu je to správně, ale myslím si také, že by se v tom naše země neměla vůbec angažovat. Všechny tři koaliční strany před volbami říkaly, že s iniciativou skončí. Bylo by potřeba to udělat, rozhodně na to ale nedat ani korunu.

Přesuňme se k jinému tématu. Debata o „správných postojích“. Ta se odehrává nejen na mezinárodní scéně. Čím dál víc se promítá i do vnitřního dění, školství a práce s mladými lidmi. Vy sám jste před tím opakovaně varoval. Co vás na tom znepokojuje nejvíc?

Věci je potřeba pojmenovat pravými jmény. Jsou tady zájmové skupiny, které jsou inspirovány ze zahraničí a možná i dostávají odtamtud peníze na to, aby překlopily smýšlení mladé generace, která přichází do života, nemá životní zkušenosti, aby v zemi do budoucna převládal jediný „správný“ názor.

Anketa

Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?

97%
1%
hlasovalo: 23093 lidí
Když vidím pořady Václava Moravce, ať už ten jeho nedělní, nebo Fokus... to je úplné oblbování mladých lidí. Jeden díl, který jsem zhlédl, šel dokonce na Štědrý den večer. Viděl jsem ho tedy ze záznamu, protože jsem si nechtěl nechat ujít, co je tak důležitého, aby to šlo na Štědrý den večer. Pan Topolánek tam tvrdil naprosté nesmysly. On je technik a v těch věcech, které se týkají historie, se nevyzná. Někdo mu natroubil do hlavy, že Edvard Beneš špatně vyjednal Košický vládní program s komunisty a že to je počátek všeho zla. Úplné nesmysly. Edvard Beneš byl jedním z vyjednávačů, ale spíš těch, kteří měli úlohu pozorovatele. To vyjednával někdo úplně jiný za demokratické strany a samozřejmě za komunisty. Neříkám, že Beneš na to neměl vliv, ale je potřeba vědět, že o osudu republiky se rozhodlo na bojištích druhé světové války. Většina obyvatel kvitovala, že zemi osvobodila Rudá armáda, a byla v čerstvé paměti zrada západních mocností v Mnichově. To vše napomohlo tomu vývoji.

Dlouho mi to nedocházelo, proč lidé jako Pithart, Jan Urban – ale tady mě to nepřekvapuje, protože to jsou lidé, kteří byli v disidentských strukturách, které byly podporovány finančně třeba z Německa –, ale u Mirka Topolánka mě to překvapuje, myslím, že je trochu dezorientovaný, nebo spíš pod vlivem někoho, kdo mu řekl, co má říkat. Tady se bude konat sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, v květnu, a toto je taková dělostřelecká příprava: že Edvard Beneš všechno udělal špatně a to vyhnání Němců, jak oni říkají, my tomu říkáme odsun, velké části německého obyvatelstva, že to byla Benešova chyba a že může i za to, že jsme se stali zemí, kde vládla komunistická strana. Sbírka nesmyslů, které ale směřují k tomuto sjezdu. Aby se i ospravedlnilo, že je u nás. Kdyby to bylo jen na Němcích, kteří se ale zatím nevyjadřují, tak by mi to tolik nevadilo, ale kecy Pithartů a Topolánků mi silně vadí. Ty jsou na hranici vlastizrady!

Vraťme se ještě k pořadům ČT, zejména k debatám, kde vystupují studenti a mladí aktivisté. Když to sledujete, co to vypovídá o roli veřejnoprávních médií dnes? Plní ještě funkci prostoru pro střet názorů, nebo už se podílejí na jejich formování?

Platí to druhé. Chtějí formovat názory jediným správným směrem, jak si to představuje progresivistická liberální část české politické elity. A ty zahraniční vlivové skupiny jsou za ní. Jde tu o to, vymývat těm mladým lidem mozek už od začátku, aby je nenapadlo vůbec uvažovat jiným způsobem. To, co jsem viděl v tom pořadu; vedle dvou pravičáků tam vystupoval „buržoazní socialista“ Petříček, který je už dávno na názorových pozicích TOP 09. Tam žádná oponentura nenastala. Dávají si do té televize lidi jedné krevní skupiny.

Velké emoce vyvolává i téma Ukrajinců v Česku. Jak dnes vnímáte vztah české společnosti a ukrajinské komunity? A kde vidíte největší rizika, pokud se o některých otázkách přestane otevřeně mluvit?

Pokud ti lidé pracují a chtějí se začlenit do české společnosti, posílají děti do českých škol, děti se učí česky a je předpoklad, že v naší zemi budou pracovat, tak mně nevadí.

Anketa

Považujete Ukrajince za bratrský národ?

2%
96%
hlasovalo: 18181 lidí
Já si ale vzpomínám na masový příchod z Ukrajiny, jak někteří novináři mluvili o tom, že se tu teď začnou ve velkém stavět nové byty jak pro české občany, tak pro Ukrajince, a výsledek je ten, že se dostupné bydlení nestaví, komunální výstavba prakticky neexistuje. Ale samozřejmě ti bohatí Ukrajinci si mohou dovolit koupit vlastní byty, což také řada z nich udělala. V Praze se odhaduje, že je 40 tisíc bytů obsazeno Ukrajinci. To mění i situaci na trhu s bydlením, zvyšuje se cena bytů a nájemného. To je bohužel ta nepříjemná skutečnost, která z toho vyplývá.

Další věc je školství; někde se české děti nedostanou na školu. Pak zdravotnictví, kdy sem přicházejí lidé z Ukrajiny, kteří chtějí využít kvalitu českého zdravotnictví, což je svým způsobem přirozené. S mladými lidmi v tomto není problém, ale přicházejí sem těžce nemocní, kteří využívají kapacitu českého zdravotnictví. S tím předchozí vláda naprosto nepočítala.

A nejde jen o Prahu, velký počet Ukrajinců bydlí i v Brně a v dalších velkých městech, a samozřejmě musí někde bydlet, takže zase pronajímají či kupují byty a to zase snižuje možnosti pro české občany.

Jak by měl vypadat realistický a férový přístup k lidem, kteří v Česku našli dočasné zázemí?

Kdo má práci a chce se začlenit, což jsou dvě třetiny z příchozích, může zůstat. Kdo nebude mít práci a nebudou nějaké humanitární důvody v jeho odchodu na Ukrajinu, což může být třeba u těch nemocných lidí, tak ten by měl odejít z České republiky.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Ukrajinci

Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

ČT vymáhá poplatky od neregistrovaných

Česká televize aktuálně rozesílá sdělení, kterým nutí občany, kteří stále nejsou registrováni jako její poplatníci, k přihlášení do evidence poplatníků ČT – tedy i ty občany, kteří nevlastní televizor, ale třeba jen mobilní telefon. ČT získává adresy neregistrovaných občanů porovnáváním seznamů odb...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 100 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ano, je zjevné, že "muž s koženou brašnou nesmí projet za žádnou cenu"., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseVlastimil Dorotík , 10.01.2026 13:33:55
Jenže, je na výsost pravděpodobné, že pokud by Turek a Motoristé neměli dostatečné mocenské krytí, tak by si takové tanečky s prezidentem dovolit nemohli (pokud ovšem by se nejednalo o chovance z Bohnic, toho času na vycházce). Pávek 107 tahá za kratší konec klacku. Jednak doslovné znění ústavy ve věci je jednoznačně proti němu - "prezident jmenuje na základě návrhu premiéra". A potom Pávkova argumentace, proč tak nečiní a vzpouzí se je zjevně jen jakýmsi adolescentním blouzněním, politikařením a nemá žádnou věcnou podstatu, hodnotu - prezident v čele státu a pod ústavou není nějaký farář v kostele kázající, o čem se mu v noci zdálo a jaké měl nad ránem vidění. Stejně tak mu věcně nepomáhají ani jakési nálezy ústavního soudu, byť předseda ústavního soudu Baxa se už dříve mediích projevil jako někdo, kdo se cítí nad zákon, nad ústavu, kdo by mohl něco tušit, vnímat, ..., co jiní netuší (jenže toto zjevně není o žádném řádném soudním posouzení věci, ale jakási Delfská věštírna). No, a nakonec Pávek 107 má zjevně významný škraloup v Bílém domě, u prezidenta Trumpa - takové neuvážené a slaboduché výroky na účet "hlavy světa" se jen tak neodpouštějí. Proti tomu Filip Turem je řádně zvoleným poslancem, beztrestný, doslovné znění ústavy je na jeho straně a hlavně, a to bude tím klíčem k řešení problému, zjevně má přízeň dnešní politické reprezentace USA, D. Trumpa. Může tak být i jeho koněm v ČR. Pávek 107 to má zjevně už spočítané. Asi jen doslouží, a přitom Turka pokorně jmenuje.

|  5 |  0

Další články z rubriky

„Vůdcovství. Německo.“ Ševčík tvrdě o Pavlovi. Další výrok z minulosti

19:10 „Vůdcovství. Německo.“ Ševčík tvrdě o Pavlovi. Další výrok z minulosti

VHLED MIROSLAVA ŠEVČÍKA Ekonom a poslanec SPD Miroslav Ševčík se v rozhovoru ostře pouští do vlády P…