Trump se v otázkách obchodu, zahraniční politiky a ekonomiky podle serveru Politico do značné míry držel zažitého scénáře a jeho rétorika odrážela projevy, které přednášel dříve po celé zemi. Trump se ve své řeči zmiňoval například o své snaze dosahovat dohod se zahraničím a o politice udržování míru za pomoci hrozby cel.
Upřednostňování diplomacie nad vojenským řešením naznačují také jeho zdrženlivé výroky směrem k Íránu. Zde již však Trump jasně naznačil červenou lini. „Preferuji vyřešit tento problém diplomatickou cestou, ale jedna věc je jistá: Nikdy nedovolím, aby největší světový sponzor teroru – kterým zdaleka je – měl jadernou zbraň,“ řekl Trump.
Fotogalerie: - Společně za Ukrajinu
Politico míní, že skutečnost, že se Trump dosud vyhýbá vojenskému kroku, by mohla na chvíli uklidnit nervozitu na Blízkém východě, a to i mezi arabskými státy, které jsou znepokojeny možným regionálním konfliktem, avšak dodává, že tento klid může trvat několik hodin, pokud Teherán neustoupí ve svých jaderných ambicích.
Íránci podle Trumpa chtějí uzavřít dohodu, ale zároveň nikdy neřekli slovo o tom, že nikdy nevyrobí jadernou zbraň. Vrásky na čele navíc Trumpovi dělá i ohrožení Evropy a USA balistickými raketami od islamistického režimu. „Už vyvinuli rakety, které mohou ohrozit Evropu a naše základny v zámoří, a pracují na stavbě raket, které brzy dorazí do Spojených států amerických,“ varoval.
„Byli varováni, aby se v budoucnu nepokoušeli o obnovu svého zbrojního programu, zejména jaderných zbraní. … Chtějí začít znovu a v tuto chvíli následují své zlověstné ambice,“ zaznělo směrem ke Kongresu z úst amerického prezidenta.
Fotogalerie: - Dva roky bez Navalného
Dodal sice, že s Teheránem Američané nadále jednají, ale ten by neměl zapomínat na to, že USA mají nejsilnější armádu na světě. „Žádný národ by nikdy neměl pochybovat o odhodlání Ameriky,“ padlo od Trumpa, podle něhož dosud Teherán varování nedbal a dále pokračuje ve svém jaderném programu, který je třeba zastavit.
Podle názoru analytičky Sany Khanové pro Modern Diplomacy se Trumpův projev stal dosud nejjasnějším veřejným prohlášením o možnosti vojenské akce proti Íránu. Ačkoli podle ní formálně Trump neoznámil útok, tón jeho prohlášení signalizoval, že síla zůstává možností.
Jmenuje, že Trump jako hlavní hrozby uvedl „údajnou podporu militantních zástupných skupin Íránem, vývoj balistických raket a jaderné aktivity. Obvinil Teherán z obnovení aspektů svého jaderného programu a práce na raketových schopnostech, které by nakonec mohly dosáhnout Spojených států. Obvinil také íránskou vládu z násilných zásahů proti domácím protestům s odkazem na počty obětí, které jsou výrazně vyšší než většina nezávislých odhadů.“
Ministr zahraničí Marco Rubio navíc před projevem informoval vysoké představitele Kongresu a zdůraznil závažnost situace, zatímco předseda demokratů v Senátu Chuck Schumer veřejně prohlásil, že jakákoli vojenská akce by měla být otevřeně projednávána, nikoli prováděna v tajnosti, a varoval, že skryté operace se mohou rozšířit do dlouhodobých konfliktů.
Fotogalerie: - No Trump day
Khanová podotýká, že veřejné mínění v Americe nyní naznačuje, že se většina Američanů domnívá, že by vojenská síla měla být použita pouze v případě přímé a bezprostřední hrozby. „S blížícími se volbami do poloviny volebního období má jakákoli eskalace vedle mezinárodních rizik vnitropolitické důsledky,“ poznačila s připomenutím Trumpovy dřívější kritiky „věčných válek“.
Trump se aktuálně měl pokusit vyvážit pevnost se zdrženlivostí, když prohlásil, že preferuje mír, ale v případě potřeby bude čelit hrozbám. „Tato nejasnost ponechává prostor pro vyjednávání a zároveň udržuje tlak na Teherán,“ míní analytička.
Projev podle ní „funguje primárně jako strategická signalizace spíše než jako vyhlášení bezprostřední války“. „Veřejným zdůrazněním jaderné červené linie Trump zvyšuje diplomatickou moc a zároveň připravuje politické základy pro případ, že by síla byla nezbytná. Tato formulace slouží několika účelům: odstrašení Íránu, ospravedlnění politiky před Kongresem a uklidnění voličů, kteří upřednostňují národní bezpečnost,“ shrnula.
Historie však má ukazovat, že „jakmile jsou nasazeny vojenské prostředky a rétorika eskaluje, prostor pro rozhodování se zužuje“. „I když je záměrem odstrašení, chybný odhad se stává pravděpodobnějším. Klíčovou otázkou je, zda tento okamžik povede k obnovení jednání, nebo zda dynamika a domácí tlaky tlačí obě strany ke konfrontaci,“ zaznívá, že projev zněl ne přímo jako poslední krok k válce, ale spíš jako „varování“.
Fotogalerie: - Zastavme válku na Ukrajině
Server Axios možnost války vzhledem k Trumpovým slovům nevnímá za zažehnanou. Pozornost věnuje výčtu Trumpa, co za důvody stojí za aktuální krizí mezi Amerikou a íránským režimem, mezi nimiž byly šíření terorismu či vývoj mezikontinentálních balistických raket, které by brzy mohly ohrozit USA.
„Trumpovy poznámky o Íránu byly relativně krátké a netvořily ústřední část jeho projevu , ale bylo to poprvé, co podrobně popsal důvody, které ho vedly k úvahám o zahájení vojenské kampaně,“ shrnuje Axios.
Projev podle serveru zvýšil pravděpodobnost, že setkání vyslanců Trumpovy administrativy Jareda Kushnera a Steva Witkoffa s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím, které by se mělo konat ve čtvrtek v Ženevě, by mohlo být poslední šancí na dosažení diplomatického průlomu a zabránění válce.
Vystoupení amerického prezidenta by podle serveru mohlo znamenat „zahájení snahy připravit americké veřejné mínění na válku proti Íránu a ospravedlnit takový krok, pokud dojde k závěru, že jednání s Íránem uvízla ve slepé uličce“.
Žádná Čína a „usilovná práce“ na ukončení ukrajinského konfliktu
Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?Anketa
Trump vynechal zmínky o ekonomické konkurenci USA s Čínou, které byly součástí mnoha každoročních prezidentských projevů ke Kongresu, jež pronesli bývalí prezidenti Joe Biden, Barack Obama, George W. Bush či samotný Trump loni a předtím během svého prvního funkčního období v Bílém domě. Naposledy se Číně nevěnovala výslovná zmínka v roce 2005, kdy se zemi nevěnoval Bush.
Bloomberg podotýká, že není jasné, proč se Trump nezmínil o ekonomických vazbách USA s Čínou, ale načasování tohoto opomenutí má být „pozoruhodné“. Koncem března se totiž Trump plánuje setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu, což bude první cesta amerického prezidenta do země od roku 2017. Právě tehdy totiž do Číny Trump zavítal naposledy a jeho nástupce Joe Biden do Pekingu nevycestoval vůbec. Trump opakovaně zdůrazňuje svůj vynikající vztah se Si Ťin-pchingem a uvedl, že by s čínským prezidentem rád diskutoval o obchodu a investicích mezi oběma zeměmi.
Fotogalerie: - Dny NATO v Ostravě
Příliš prostoru nezískalo rovněž téma probíhajících diplomatických rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. List The New Voice of Ukraine komentoval, že o konfliktu se Trump zmínil „je letmo“ a došlo zejména na připomenutí jeho dřívějšího výroku, že by ke konfliktu nikdy nedošlo, pokud by byl v Bílém domě on.
Trump prohlásil, že na ukončení války – „zabíjení a masakrů mezi Ruskem a Ukrajinou, kde každý měsíc umírá 25 000 vojáků“ – usilovně pracuje.
„Jako prezident budu nastolovat mír, kdekoli to bude možné,“ dodal rovněž Trump, avšak deklaroval, že „nikdy nebude váhat čelit hrozbám pro Ameriku, kdekoli to bude nutné“.
Celý projev amerického prezidenta Donalda Trumpa můžete zhlédnout zde:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že Írán nikdy nesmí získat jaderné zbraně?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
