Z údajů za květen vyplývá, že meziroční inflace v Česku vzrostla o 2,4 procenta, zatímco v zemích eurozóny jen o 1,4 procenta. Způsobily to hlavně ceny základních potravin a nákladů na bydlení, média referovala především o výrazném zdražení másla. Objevily se prognózy, že růst cen bude v příštích měsících pokračovat. Co říkáte tomuto vývoji?
Klasický kečupový efekt. Tedy – ne že by to byl nějaký ekonomický terminus technicus, ale tak tomu říkám já. Jako když třesete sklenicí od kečupu a pořád nic. A pak se najednou vyvalí celý obsah. Tak přesně takhle si ČNB s inflací zavařila. Tak dlouho oslabovala korunu, tak dlouho držela úrokové sazby u nuly ve snaze zvýšit inflaci, až inflace zrychlila víc, než by se ČNB líbilo. A nejhorší na tom je, že po celou tu dobu se to dalo snadno předvídat a já o tom mluvila celé ty tři roky intervencí. Teď zase začíná ČNB zatahovat za záchrannou brzdu. Začíná mluvit o zvyšování úrokových sazeb a netají se s tím, že by jí vyhovovalo, kdyby koruna posílila. Prostě ode zdi ke zdi.
Před týdnem jste mluvila o tom, že Česká národní banka intervencemi proti posilování kurzu koruny přispěla k růstu cen nemovitostí. V úterý vstoupila ČNB do stejného segmentu trhu, když vyslala varování, že hypoteční „mánie“ může ohrozit domácnosti, ekonomiku i veřejné finance, protože domácnosti si berou stále vyšší úvěry a větší část jejich příjmů jde na splátky. Je tentokrát ČNB na správné pozici, když upozorňuje na možné sociální problémy pro případ horšího ekonomického vývoje a neschopnost části klientů hypotéky splácet?
Jak se to vezme. ČNB má pravdu, že realitní trh už je přehřátý. Jenomže kdo za to může? No právě ČNB! Je to trochu, jako kdyby zloděj křičel „Chyťte zloděje!“. Kdyby ČNB nedržela ve svém předešlém a podle mého soudu zbytečném strachu z deflace úrokové sazby tak nízko, nevzniklo by u nás prostředí s tak nízkými úroky a výnosy, tudíž by lidé neměli motivaci hledat alternativní investice vůči penězům v bance a nehnali by se tolik do realit. Podobně kdyby nebyly úrokové sazby tak nízko, nebyly by tak levné hypotéky, takže by nebyly úvěry tak dostupné. Takže realitní trh by se tak nepřehřál. Přitom přehřátí realitního trhu není žádná legrace. Víme, k čemu to vedlo v roce 2008 v USA – tam se zrodila jedna z nejhlubších krizí za posledních sto let. Mimochodem, vznikla ze stejného podhoubí, jako nyní máme u nás: Nejprve centrální banka prudce snížila úrokové sazby, tím se příliš mnoho lidí dostalo k hypotékám, realitní trh se přehřál, a pak najednou úrokové sazby centrální banka zase výrazně zvýšila… U nás sice ještě v tak přehřátém stavu nejsme, ale základní rysy jsou stejné.
Poslanecká sněmovna se nyní zabývá novelou zákona o ČNB, která jí má dát silnější právní nástroje na regulaci trhu s hypotékami. Od poslanců jsou slyšet názory, že to je snaha omezit lidem přístup k bydlení, z ČNB pak, že není zodpovědné razantně se financováním vlastního bydlení zadlužit. Vychází vám z toho, že zákonodárci opravdu hájí přístup rodin k bydlení, nebo spíše poskytovatele, aby jim zůstala možnost některé rodiny předlužovat, jak namítá ČNB?
Poslanci patrně ve své naivitě opravdu chtějí hájit rodiny. Vůbec jim nedochází, že se tu hraje nesrovnatelně vyšší hra. Jak už jsem řekla, v hrubých rysech jsme tam, kde byly USA v roce 2008 – jen míra přehřátí ještě není tak vysoká. Jenomže co udělat s trhem, který se přehřívá? Máte tři možnosti, a všechny jsou špatné.
První možností je zvýšit úrokové sazby, aby hypotéky už nebyly tak levné a lidé s malými příjmy na ně nedosáhli. Ale pak hrozí, že najednou kvůli vyšším úrokům nebudou schopni splácet ani ti, kteří si je už vzali, a dojde k průšvihu.
Nebo se můžete pokusit trh regulovat jinak – třeba uvalením různých limitů na to, do jaké výše smí banky úvěry poskytovat. O to se právě nyní ČNB snaží – a poslanci to nechápou. Jenomže dost možná je to i dobře, že nechápou, která bije, pak při této regulaci zase hrozí, že ji lidé začnou obcházet jinak, ještě rizikověji. Například když dnes nedostanou od banky dost vysokou hypotéku, doplní ji spotřebitelským úvěrem, což je ještě riskantnější a celkově horší!
No a třetí možnost je nechat to být, přiznat si chybu – tedy že centrální banka způsobila přehřátí trhu – a jenom velmi, velmi pomalinku zvyšovat úrokové sazby. Ono by to pak nějak „vyhnilo“, sice bolestně, ale aspoň by se chyby ještě víc nenavyšovaly. To je podle mne jediný rozumný přístup.
Psali jsme:
Ministerstvo financí v materiálech k návrhu státního rozpočtu na příští rok uvedlo, že složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž by měla v roce 2018 stoupnout na nejvyšší úroveň za posledních osm let, a to na 34,6 procenta. Letos má být 34,3, loni 34 procent. Považujete za pravděpodobné, že to je lepší efektivitou výběru daní, zejména vlivem EET a kontrolního hlášení, jak tvrdí MF, než zvyšováním jejich sazeb?
Ne, EET podle všeho selhala. Stát od začátku roku hospodaří se schodkem 18,7 miliard korun. Vloni ve stejnou dobu byl vykázán přebytek 22,4 miliard. To znamená meziroční zhoršení situace o 41,1 miliard korun. Ano, inkaso DPH meziročně vzrostlo o 9,4 procenta a EET k tomu určitě částečně přispěla. Co je ale důležité říct: Stát od lidí na daních z mezd – inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – dokázal zvýšit inkaso o 12 procent. Tedy o mnohem víc než u DPH, u kterého by se hypoteticky mělo projevit EET. Jinými slovy, ekonomice se daří, a proto roste inkaso všech daní, rostlo by i bez EET. Dost možná bez EET by příjmy z DPH rostly i víc, protože by tolik hospod nezavřelo kvůli neochotě učit se něco nového.
Z aktuální zprávy Eurostatu vyplývá, že výkon české ekonomiky dosáhl loni v přepočtu na obyvatele 88 procent průměru Evropské unie. Podle hrubého domácího produktu na hlavu jsme mezi zeměmi EU na 15. místě, když třeba u Slovenska je to 77 procent, u Polska 69 a u Maďarska 67 procent. Předstihly jsme i Slovinsko s 83 procenty a všechny pobaltské státy. Není to trochu překvapivé ve světle toho, že i sami sebe často označujeme spíš jako montovnu? Čím jsme si ten vcelku lichotivý výsledek vysloužili?
Ale pozor – nezaměňovat pojmy! Nikdo by si neměl myslet, že „montovna“ nemůže hospodářsky růst… Otázka zní úplně jinak: Jak dlouho může růst? A to už je horší. Jde o to, že když nebudeme mít technologie, růst se nám může udržet jen pár let, pak začneme zaostávat i v něm. A vedle toho je tu ještě další efekt. K čemu je nám růst HDP na papíře, když lidé mají v té rostoucí montovně tak nízké mzdy? Jednorázový rychlý růst ekonomiky a dlouhodobá prosperita jsou dvě odlišné věci!
Nastal čas začít připravovat odchod naší země z Evropské unie, jak v reakci na rozhodnutí Evropské komise zahájit s Českem řízení pro porušení unijní legislativy ve věci migračních kvót prohlásil Václav Klaus?
Já bych byla pro. Nejsem si ale jistá, zda k tomu už společnost dospěla. Uspíšit vyhlášení referenda o Czexitu by znamenalo, že společnost by nejspíš rozhodla, že z Evropské unie nechce, tím by si k vystoupení zavřela dveře, aby ovšem za další rok radikálně změnila názor a zjistila, že přeci jenom většina by vystoupení chtěla… Myslím to takhle: Mám dojem, že většina lidí ještě pořád nevystřízlivěla z naivní pohádky o hodné EU, která nás spasí. Ale postupně střízlivějí. A ten proces střízlivění dosud není dokonán. Myslím, že společnost ještě potřebuje víc času a informací. Ostatně Britové taky nevyhlásili referendum ze dne na den. Myslím, že by bylo ideální, kdyby příští vláda řekla, že před koncem svého mandátu vypíše referendum. A lidé by pak měli čtyři roky na to, aby o věci intenzívně přemýšleli. Ale že by něco takového příští vláda řekla, tomu nevěřím.
Jsou klesající ceny pohonných hmot v Česku jen důvodem k drobné radosti motoristů, nebo skutečnost, že nejprodávanější benzín Natural 95 i nafta jsou nejlevnější zhruba od poloviny prosince, může mít i významnější efekt pro českou ekonomiku?
Bude to trochu brzdit růst inflace, což zase bude zmenšovat stres ČNB a nebude ji to motivovat k nějakým unáhleným reakcím. Ale že by to českou ekonomiku nějak zásadně ovlivnilo… Naše závislost na benzínu a naftě už zdaleka není taková, jako bývala.
|
Kniha oceněná cenou čtenářů Magnesia litera. Vizionářský román se skrytým poselstvím z finančního světa, z něhož se již mnohé splnilo a mnohé na splnění ještě čeká.
OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE
|
LUMPOVÉ A BERÁNCI
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
