Schodek státního rozpočtu byl loni 290,7 miliard korun. Fialova vláda nedokázala dodržet svůj plán schodku 241 mld. Jak její hospodaření hodnotíte?
Fialova vláda nedodržela skoro žádný slib. Bohužel se to týkalo i schodku státního rozpočtu za rok 2025, který si naplánovala ve výši 241 miliard, mimo jiné i z toho důvodu, aby nepřekročila Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Schodek 290,7 miliardy korun je v podstatě druhý nejhorší od vzniku České republiky, pokud nebudeme počítat schodky v covidovém období v roce 2020 a v roce 2021. Horší byl už jenom schodek Fialovy vlády v roce 2022, kdy dosáhl prakticky 360,7 miliard korun. Hospodaření bylo katastrofální, zanechal nám tady za svůj politický cyklus nejvyšší zadlužení od vzniku ČR v roce 1993, nejvyšší nárůst dluhu o 1 bilion a 200 miliard korun od vzniku České republiky v roce 1993, ale i od počátku samostatného Československa. Takhle nás v rámci státního rozpočtu nezadlužili ani komunisté v letech 1948–1989. Ve srovnání s Fialovou vládou v oblasti zadlužení a hospodaření v rámci státního rozpočtu by museli být komouši označeni za zodpovědné hospodáře. A to je už na pováženou. Samo o sobě to hovoří o tom, že hospodaření bylo neskutečně špatné.
Co je na tom ještě zajímavé, je to, že vždy ke konci roku je za poslední dva měsíce největší nárůst deficitu. Nicméně nárůst deficitu v roce 2025 byl kromě covidových roků úplně rekordní, protože se deficit zvýšil za listopad a prosinec oproti říjnu o 107 miliard. To je zhruba o 40 miliard více, než tomu bylo v roce 2024, a o 30 miliard více, než to bylo v roce 2023. Je jasné, že se pokoušeli právě i z důvodu předložení lživého a falešného rozpočtu pro rok 2026, aby to nebylo takto do očí bijící, aby pak mohli svádět na novou vládu, jak špatně hospodaří. Výmluvy typu, že tam nejsou započítány příjmy, které přijdou z Evropské unie, jsou naprosto liché, protože se používá stejná metodika a musí se používat stejná metodika jako v uplynulých letech. Vždy se počítá pokladní plnění a pokladní plnění dopadlo tak, že deficit je téměř 300 miliard, pro upřesnění 290,7 miliard Kč.
Stojí za to také připomenout, že za pět let (v letech 2015 a 2019), kdy se nějakým způsobem na vládě podílel Babiš před covidovými obdobími, tak průměrný deficit každý rok byl 6,56 miliard. To je nutno si uvědomit. Celkově v letech 2015 a 2019 byl deficit pouze 32,8 miliard za celých pět let.
Psali jsme:
Když se loni ozval prezidentův poradce David Marek s výhradami vůči Stanjurovým číslům, prezident Petr Pavel mu nenaslouchal a rozpočet podepsal. Petr Fiala a Zbyněk Stanjura mu prý garantovali, že deficit bude dodržen. Teď víme, že čísla neodpovídala. K čemu je garance od Fialy a Stanjury?
Garance od Fialy a Stanjury jsou a byly úplně k ničemu. Ať už se týkají zahraniční politiky, ať se týkají Green Dealu, ať se týkají Migračního paktu, ať se týkají hospodaření státních rozpočtů. Prakticky všechno, na co sáhli, tak bylo špatně.
Pan Marek, který nesouhlasil s tím, aby rozpočet byl takto prezidentem podepsán, tak prý i kvůli tomu opustil funkci poradce prezidenta, alespoň tak to vyznělo.
Petr Pavel je normální poskok, který sloužil pětidemoliční vládě, a který nepomáhá občanům Moravy, Slezska a Čech ani českým firmám. Naopak svými mnohdy výplody, například to, jak v červenci prohlásil, že Němci by se měli stát znovu vůdcovskou silou v evropském prostoru, tak naopak škodí, protože tím dává najevo podřízenost českého národa německým zájmům.
Abych byl přesný, tak tady je jeho citace pro německý Die Welt. Pro německý list na počátku července 2025 uvedl, že v Evropě potřebujeme „vůdcovství“ a neměli bychom se „vyhýbat vymezování sfér vlivu“ s cílem stát se větším světovým hráčem. Abychom se takovým hráčem stali, potřebujeme podle něj „větší evropskou integraci a také leadership, který může nabídnout Německo“. Země střední velikosti, jako je Česká republika, jsou podle něj připraveny toto podpořit a přispět vlastními nápady. „Německo skutečně může hrát vedoucí úlohu,“ dodal Pavel. Český prezident zřejmě svou roli ve světě vidí v pomoci formalizovat německou sféru vlivu a v zapojení do ní i svojí země. Už víte, proč se mu říká loutka a poskok. A ještě k tomu Německa, které vyvolalo dvě nejstrašnější světové války.
Mimo jiné se prezident ČR Petr Pavel taktéž plete a porušuje zákony i Ústavu ČR, když odmítá jmenovat pro naprosto nesmyslné důvody ministrem životního prostředí Filipa Turka. Kdyby se spíš zamyslel sám nad sebou, co dělal a jak se choval ve věku Turka a kdyby se zamyslel sám nad sebou, jakým kolaborantským způsobem v 80. letech sloužil tehdejší politické a vojenské moci a jak byl připravován na rozvědčíka sloužícího KGB a tehdejšímu Sovětskému svazu a Varšavské smlouvě, jejíž vojska nás v roce 1968 okupovala a současný prezident tento akt v 80. letech adoroval.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2025
Je prezident konzistentní, když mu v otázce rozpočtu stačí garance Fialy se Stanjurou, ale ve věci jmenování Turka ministrem mu přímluva Macinky a Babiše nestačí?
Bohužel současný prezident není konzistentní téměř v ničem kromě válečného štvaní a podlézavosti nomenklatuře z politbyra eurosajuzu. Nejenom že ta konzistence chyběla samozřejmě i v souvislosti s odborností při podpisu státního rozpočtu pro rok 2025, ale je naprosto nekonzistentní sám se sebou i v souvislosti s nejmenováním Turka ministrem.
Já znovu připomenu, že 19. 6. 2022 proběhl rozhovor, který byl vysílán na webových stránkách Stream cz. Ten rozhovor probíhal z Plzně v takzvané Papírně. Vedle pana Petra Pavla se ho zúčastnil Josef Středula a Dana Drábová. Moderovaly ho tzv. novinářky Bastlová a Sedláčková ze Seznamu a pořad se jmenoval „Kdo je tady prezident?“. Když si ten záznam najdete, tak zhruba ve 48. minutě a třetí vteřině zaznělo z úst Petra Pavla následující. „V demokratických volbách zvolí strany, které se dostanou do parlamentu a tyto strany potom najdou shodu na vytvoření nějaké koalice, která bude tvořit vládu. Pak je to především o odpovědnosti designovaného premiéra, jakou vládu si postaví, jestli bude schopen s ní fungovat nebo ne. A hlavně tedy, jestli občané si tyto strany zvolili, pak by asi neměl prezident vystupovat jako ten, který bude přepisovat výsledky voleb. A stejně tak si nemyslím, že by měl prezident veřejně kádrovat ministry a zkoušet je, ale že to je opravdu nakonec odpovědnost premiéra. Protože on je šéfem vlády, on zodpovídá za exekutivu.“ Tak co, milí čtenáři? Jak je konzistentní prezident Petr Pavel sám se sebou? Neuplynulo ani něco málo přes tři roky a podívejte se, jak se chová.
Američané chtějí oživit venezuelskou těžbu ropy. To se samozřejmě neobejde bez účasti amerických firem. Zajistil Donald Trump sesazením Nicolase Madura Spojeným státům lepší budoucnost?
Samozřejmě únos Madura, respektive jeho zatčení, je spojováno často i s ekonomickými zájmy a s tím, co často opakuji: „za vším hledej peníze“.
Tady musíme být trošku opatrnější, protože venezuelská ropa není vůbec jednoduchou záležitostí. Obsahuje hodně síry a představte si, že se velká část této ropy musí smíchávat s jinou ropou a zpracovává se mnohdy až na druhém konci světa v rafinériích v Číně či jiných asijských rafinériích. Ano, je kompatibilní právě částečně s americkou ropou, mohlo by jít prvotně, a asi půjde i o tento ekonomický zájem.
Osobně si však myslím, že tam je ze strany USA především i zájem geopolitický. Snaha získat nad Jižní Amerikou a Karibskou oblastí ještě větší kontrolu, než Spojené státy mají. Pozor i na tzv. vývoz demokracie. Víme, že Spojeným státům se to v minulých desetiletích mnohdy velmi, ale velmi nepovedlo. Například tzv. Africké jaro, spojené s likvidací Kaddáfího, spojené s útoky na celou severní Afriku, vedlo ke vzniku Islámského státu, a některý „vývoz demokracie“ se Spojeným státům opravdu nepovedl.
Co si myslím, že může pomoci Venezuele? Částečně se může začít více bojovat o demokratizaci jejich režimu a může potom pomoci i to, že to přírodní bohatství bude k dispozici v jejich prospěch a obnoví se růst životní úrovně občanů Venezuely. Pro nás je nejdůležitější, že snad v dohledné době dojde k propuštění ve Venezuele neoprávněně vězněného českého občana Jana Darmovzala.
Psali jsme:
Bulharsko od 1. ledna platí eurem. Co to bude znamenat pro každodenní život Bulharů, kteří, jak víme, patří mezi nejchudší státy sedmadvacítky?
Velká část Bulharů protestovala proti zavedení eura, ale nebylo jim to nic platné.
Bulharsko patří opravdu mezi úplně nejchudší země Evropské unie. Takovým ukazatelem, kterým jde porovnávat úrovně jednotlivých zemí, je hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly. To znamená, že se bere v úvahu kupní síla obyvatelstva. Bulharsko je na tom v současné době podle dostupných dat za rok 2024 ze všech zemí EU nejhůře. Je pouze na 66 % průměru zemí Evropské unie. Je ale nutné podotknout, že od roku 2001 se tento ukazatel pro Bulhary více než zdvojnásobil. Začínali na 30 %. Pořád je to ale nejnižší úroveň ze zemí EU.
Nutno také poznamenat, že Bulhaři budou muset používat měnovou politiku, kterou jim naoktrojuje Evropská centrální banka. Ztrácí tak jeden z nejdůležitějších nástrojů v rámci hospodářské politiky, a to je samostatná měnová politika, pomocí které mohli Bulhaři reagovat například na průběh hospodářského cyklu.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
Je to zajímavé srovnávat i s dalšími zeměmi, které jsou takzvané nové členské země eurozóny. Například Slovenská republika do doby přijetí eura konvergovala (tedy blížila se průměru zemí EU), dostala se z 53 % v roce 2001 až zhruba na 73 %. Pak ovšem začala stagnovat. Dokonce v roce 2021 poklesla jen na 68 %, v roce 2022 na 67 % a teprve v následujících dvou letech se dostala na úroveň z roku 2008. Podobný vývoj postihlo Slovinsko. Slovinsko bylo při přijetí eura dokonce na 91 %. průměru zemí EU. Po přijetí eura jejich ekonomika spíše divergovala (to znamená, že se od průměru zemí EU vzdalovala a na původní úroveň se dostala až po 15 letech. Dá se očekávat, že to samé může postihnout Bulharsko.
Rumunsko má samostatnou měnu a poměrně se jí daří konvergovat, to znamená přibližovat se průměru zemí Evropské unie. Zajímavé je tento ukazatel pozorovat i na „starých“ zemích Evropské unie, kdy prakticky země, které nemají euro, si zachovávají poměrně vysokou úroveň. Ať už je to Dánsko nebo Švédsko. Dánsko je někde na 128 %, Švédsko řádově na 114 %.
Po zavedení eura některé země divergují. Jsou na tom i hůře než například my. Jde třeba o Portugalsko, které je na 82 % a Španělsko, které se po zavedení eura dokonce propadlo na 92 %. Řecko na 70 %, i když v roce 2009 bylo už na 94 %.
Takže země, které používají společnou měnu a měnovou politiku a nespadají, spíše nezapadají do optimální měnové zóny, zažívají neradostné roky pod společnou měnou. To je jeden z důvodů, proč by Česká republika neměla nikdy přijímat euro. Já se držím hesla „už ani korunu z veřejných rozpočtů nazmar a euru v České republice trvale nazdar“!
Máme diskutovat o přijetí eura? U ratingové agentury Fitch jsme v roce 2008 byli hodnocení hůře než všechny země platící eurem, dnes platí, že český rating je vyšší než u 71 % zemí eurozóny. Hodnocení nejvyšší kategorie, tedy AAA, mají v eurozóně jen Německo, Lucembursko a Nizozemsko.
Diskutovat o přijetí eura podle mého má cenu, ale je potřeba vysvětlovat, že přijetí eura pro Českou republiku je nesmysl. Bohužel ten člověk na Hradě pořád prosazuje, abychom euro přijali. Z toho je jasné, že i když tomu nerozumí, tak hájí zájmy nomenklatury politbyra eurosajuzu.
Samozřejmě že nejsme součástí žádné optimální měnové zóny. Společná měna by se měla zavádět pouze právě v těchto optimálních měnových zónách, které jsou si blízké ekonomickou výkonností, kulturou, historií a dalšími aspekty, které jsou součástí ekonomiky, respektive používané hospodářské politiky. Euro a eurozóna není žádný ekonomický program. Zavedení eura bylo od počátku a je doposud pouze politickým programem a ne efektivním ekonomickým projektem a je nástrojem, jak snáze ovládat ekonomiky pomocí společné měnové politiky ze strany kolektivistů a nositelů neomarxistických doktrín.
Navíc je tu velmi nebezpečný trend, který se snaží zavést elektronickou měnovou jednotku, která potom povede ke ztrátě nejenom ekonomické, ale částečně i osobní svobody.
Takže euro nezavádět a, jak jsem už říkal, euru trvale nazdar!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s tím, jak Miroslav Ševčík hodnotí Petra Pavla?
