Poslankyně SPD Karla Maříková má problém – policie žádá o její vydání kvůli výrokům o migrantech, které Maříková zveřejnila na sociálních sítích. Je to podle vás v pořádku?
Nedá se říci, že by ten výrok poslankyně Maříkové byl zrovna nejšťastnější nebo nejchytřejší. Na druhou stranu ale nijak nevybočuje z toho, co si na sociálních sítích můžeme na téma migrace číst dnes a denně a co se rozhodně nedá brát jako trestný čin. Paní Maříková je poslankyně, to znamená politik. A v demokracii se má politik za své výroky zpovídat primárně voličům, nikoli policii. Pokud by tedy poslanci rozhodli o vydání Maříkové, rozhodně by to dobrá zpráva o stavu současné politiky nebyla – a o stavu svobody slova už vůbec ne.
Podle ředitele BIS Michala Koudelky jsou v ČR velmi činné ruské dezinformační weby – často prý také doslova překrucují původní informace. Jde podle vás o skutečné ohrožení bezpečnosti českého státu?
Už poměrně dlouhou dobu tvrdím, že skutečným ohrožením nejsou nějaké dezinformace, ale naopak informace, které jsou zcela reálné a zakládají se na pravdě. Uveďme příklad z poslední doby – to, že v Evropském parlamentu se s poslanci, a dokonce i se šéfkou Komise van der Leyenovou setkala Greta Thunbergová, to není dezinformace. To je fakt! To, že evropští politici přijímají dalekosáhlá a extrémně drahá zelená opatření, motivovaná Gretinými aktivitami, to rovněž není dezinformace, ale další fakt. Že se evropští politici vůbec nestarají o své voliče a jejich zájmy a namísto toho naslouchají 17letému psychicky nemocnému teenagerovi, zase není dezinformace. Že si navíc Leyenová i europoslanci nechají od Grety vynadat, že nic nedělají, a ještě jí za to ve stoje zatleskají… ne, ani to není dezinformace, ale další z absurdních faktů dnešní doby. Faktů, u kterých by si člověk vlastně přál, aby to dezinformace byla. Jedno jediné setkání s touto aktivistkou vydá o současném stavu Evropy a jejích představitelích horší obrázek než tisíc ruských dezinformačních webů. Jedno jediné takové setkání otřese důvěrou v establishment víc, než by to zvládla jakákoli fejková zpráva.
Fotogalerie: - Free Tibet
V tom boji s domnělými fake news, údajnými dezinformačními weby atd. je třeba mít na paměti jednu zásadní věc: žádná dezinformace nemá tak zničující dopad jako informace zcela pravdivá, u které by si ovšem každý člověk přál, aby to snad raději dezinformace byla. A že jsme v poslední době takovými zprávami obklopeni ze všech stran!
Všude samý koronavirus, alespoň tedy v médiích. Jak podle vás premiér Babiš doposud zvládá koronavirus a s ním spojenou paniku?
Tohle je těžká věc na posouzení, protože v době jakékoli podobné krize se veřejnost vždycky rozdělí na dva tábory. Jeden, který vládu pranýřuje proto, že šíří paniku a přijímá zbytečná opatření, a druhý, který vládu kritizuje za to, že nedělá buď nic, anebo jen velmi málo. Najít balanc mezi těmito dvěma extrémními polohami, kdy jedni by chtěli zavírat hranice a druzí mají pocit, že o nic nejde, je nesmírně těžké, ne-li zhola nemožné. Na jednu stranu je pravda, že některé kroky působí vysloveně chaoticky a jsou v rozporu se zdravým rozumem – napřed posíláme roušky do Číny, abychom následně zjistili, že jich sami máme málo a nedostává se ani pro onkologické pacienty. Nebo to, že Čechy přijíždějící z Itálie uvrhneme do karantény, zato Italové k nám mohou stále cestovat prakticky bez omezení. Ale abych odpověděla na vaši otázku – jakkoli některé konkrétní kroky vlády mohou vzbuzovat pochybnosti a zaslouží si přinejmenším kroucení hlavou, celkově bych řekla, že by si tato vláda klidně mohla vést ještě i daleko hůř.
Fotogalerie: - Životní podmínky českých domácností
Co říci na propírané extempore s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem, kterého Babiš na živě přenášené tiskové konferenci v podstatě vyslýchal? Co měl ministr Vojtěch udělat?
To byl bezpochyby největší trapas představitele vlády od doby, kdy Miloš Zeman na společné tiskovce vysvětloval Bohuslavu Sobotkovi, kde má mikrofon a jak si ho má nastavit. Vojtěch v tu chvíli vypadal, jako že by tam raději nebyl, a je nad slunce jasné, že mu byla celá situace příjemná zhruba stejně, jako kdyby stál po kolena v mraveništi. Upřímně řečeno se dost divím, že pár minut po tiskovce neodevzdal premiérovi demisi a klíče od ministerstva.
Je ale potřeba si uvědomit jednu věc: do téhle situace se Adam Vojtěch dostal sám. V době krize, kdy se kvůli nákaze schází i Bezpečnostní rada státu, platí jednoduché pravidlo: pečlivě vážit na lékárnických vahách každý výrok před tím, než ho vypustím na veřejnost. A to ministr zdravotnictví neudělal. Naopak vyslal do světa neověřenou informaci, ba co víc – informaci, kterou vůbec říkat nemusel! Pokud nebyla ověřená, nebylo absolutně nutné ji říkat. Tím spíš, že informace vyzněla jen jako snaha poškodit soukromé zařízení, ale jinak žádný praktický význam neměla a nepřinesla.
Fotogalerie: - Sedm let na Hradě
Tohle byla zásadní chyba v komunikaci, za kterou si pak ministr vysloužil onen trapný okamžik na tiskovce. Babiš to sice v danou chvíli myslel se svým ministrem dobře, ale v zásadě to celé působilo, jako když se učitel snaží před tabulí vypáčit ze žáka informaci o tom, kdo rozbil okno ve sborovně.
Uprchlíci na řecko-turecké hranici podávají svědectví o metodách řeckých bezpečnostních složek. Ty je prý během jejich opakovaných pokusů o přechod hranic chytají a posléze mlátí a okrádají. Řekové podobné zprávy odmítají. Jak se k tomu stavět, dochází podle vás k násilí na migrantech?
Především je třeba mít na paměti, že současná situace je jen dalším z řady „migračních selhání“ německé kancléřky Angely Merkelové. Byla to ona, kdo jako jediné řešení migrační krize dojednal dohodu s Tureckem, které je z celé řady důvodů velmi nespolehlivý partner – kterým ostatně Turecko bylo už v roce 2016, kdy k této dohodě došlo. Je třeba si vzpomenout i na to, jak Merkelová po dohodě hýřila optimismem a tvrdila, že nikoli ploty, ale právě pakt s Erdoganem je tím pravým a funkčním řešením. Co z tohoto pravého a funkčního řešení zbylo teď, v roce 2020, vidíme v médiích každý den. Ostatně jasné signály o tom, že Turecko svou část dohody neplní, tu byly už na začátku roku 2019. V zásadě jde tedy o takové typicky evropské řešení: namísto tvrdého a jasného postoje zvolíme dočasné a navíc drahé rádoby řešení, kterým jen docílíme toho, že se nám po pár letech vrátí celý problém zpět jako bumerang.
Aktuálně migrační nápor dopadá nejsilněji na Řecko, které stráží vnější hranici EU, a nemám pochyb o tom, že řecké bezpečnostní složky dělají maximum pro to, aby zabránily nelegálnímu přechodu této hranice. Že to není ani jednoduché, ani poklidné, je v celku logické. Zvláště za situace, kdy migranti si ve snaze dostat se do Evropy také žádné servítky neberou.
Česko by přitom podle komentátora Martina Fendrycha zvládlo přijmout 50 tisíc uprchlíků. Uvítala byste takový projev solidarity? Podle Fendrycha bychom na situaci měli alespoň na moment nahlížet očima uprchlíků.
Migrační krize nás provází už pět let a za těchto pět let jsme od různých pánů Fendrychů slyšeli apely na přijímání migrantů tolikrát, že už se z nich stala notně obehraná písnička. Písnička, kterou nikoho moc nebaví poslouchat dokola a dokola stále znovu. Všechny emocionální argumenty PRO přijímání už byly několikrát jasně vyvráceny nezpochybnitelnými fakty PROTI a žádné nové argumenty zastánci přijímání nemají a mít nebudou.
Nevím, jak pan Fendrych přišel zrovna k číslu 50 tisíc, o co tohle číslo opírá. Jestli má k číslovce padesát nějaký zvláštní vztah nebo se mu jen líbí, že je tak pěkně kulatá… bůh suď. Každopádně operovat čísly, která jsou vycucaná z prstu, má nulovou relevanci – zvláště za situace, kdy nám pan Fendrych ve svém komentáři zapomněl sdělit, kolik z těchto 50 tisíc je připraven přijmout a zabezpečit on sám osobně. Jisté je, že pokud chce nyní kdokoli nahlížet na situaci očima migrantů, není Česká republika tím pravým místem, kde se takový pohled dá získat. Tím pravým místem jsou uprchlické tábory, případně v současnosti řecko-turecká hranice, kde se mohou páni Fendrychové náležitě altruisticky realizovat a být migrantům opravdu užiteční. Sebehezčí komentář na Aktuálně.cz totiž situaci migrantů reálně nezlepší ani o půl milimetru! Ale možná že tu o žádné zlepšování ve skutečnosti nejde. Možná tu jde jen o to, vypadat jako velký filantrop, protože filantropie a altruismus jsou v současnosti nezbytným módním doplňkem každého správného intelektuála. Bohužel zpravidla vždy jen v rovině verbální a teoretické, nikoli praktické.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Marek Korejs
