Pane docente, jak se vám v této hektické době daří? Ze všech stran se na nás line děs a hrůza, svět nás straší jak v „béčkovém“ hollywoodském propadáku…
Jak se mám, pane redaktore? Nevím, jak bych svůj stav měl definovat, ale nestěžuji si. Zatím nemusím o nic žádat své blízké, i když vím, že by nám vyhověli. Na koupi si dojdeme, pokud tam mají igelitové rukavice, tak si je vezmu, či si vezmu igelitový sáček, pravidla, která jsou vládou vyhlášena, respektujeme, když si zapomenu nasadit roušku, i to se mi někdy stane, tak si toho včas všimnu a vrátím se pro ni, dýchat s ní alespoň mně nečiní potíže a z hlediska psychologického spíše já utěšuji okolí, i když mi to moc nejde, neboť to neumím, ale jak jsem vypozoroval, většinou naši lidé raději slyší pravdu, než „těšínská jablíčka“.
Tak se chovají i mí kamarádi z daleké ciziny, třeba z Itálie, z USA a tak. Berou to tam velmi pokorně a s rozumem, ruky nenatahujíce. To spíše jen někteří naši. Pravda je, že nyní sleduji více televizi a tak vidím i to přetahování v naší Poslanecké sněmovně, ale také vidím, které že živnosti jsou na tom špatně. Zatím jsem v televizi neviděl, že by si stěžoval zedník, klempíř, pokrývač či truhlář. Ona je, pane redaktore, živnost a živnost, a živnost je v českém jazyce od slovesa „býti živ“ a ne od slovesa „hrabat pod sebe“.
A potom ti, které vláda shání po celém světě a vozí je letadly zpátky domů. Ještě jsem neslyšel, že by některý z těch, co ho přivezli domů letadlem z pekel horoucích, za to vládě poděkoval. Jsou výjimky, jsou, ale ty jen pravidlo potvrzují. Nicméně přeji všem, že se dostali v pořádku domů. Rád bych však viděl, zdali za tu zpáteční cestu vládě zaplatili. O tom se nehovoří. Asi zatím.
Psali jsme:
Vy nejste žádný poklonkovač dnešní vládě, což jste konec konců nebyl ani v minulém režimu, kde to bylo opravdu „o ústa“. Takže – jak hodnotíte naši politickou reprezentaci?
Že jsme u nás zrušili a rozebrali sklady Civilní obrany z minulosti, které byly plné podobných materiálů, a neobnovovali jsme je, za to mohou všechny vlády, které tu byly po roce 1990. Nikdo by se neměl před odpovědností skrývat a házet to jen na současnou vládu. Vždyť víme, jak se hospodařilo s ropou státních hmotných rezerv, kterou jsme vyvezli do Německa. Tak bych mohl pokračovat dál. Nechce se mi.
Fotogalerie: - Hladová okna
Fotogalerie: - Zavřené krámy
A teď prosím – jak ostatně jinak – něco ke koronaviru, pokud možno, co tu ještě nebylo…
Je jisté, že si nemoc nevybírá. Kmán, nebo pán, všechno je jí stejné! I britský předseda vlády byl s nemocí, které se říká COVID-19, na jednotce intenzivní péče. Protože mám rád všechny lidi, přeji mu rychlé a brzké uzdravení! Pokud však vím, velice se zpočátku rouhal. Neměl. Při nástupu pandemie ve Velké Británii zanedbal, co mohl. A ještě se pohrdlivě vyjadřoval o tom, že část jeho národa zemře, ale ostatní vyjdou posílení. A z takových bychom si podle opozice měli brát příklad? Či z USA, které tu nemoc zřejmě tajily od loňského podzimu? Dnes vyčítají Číně, že zatajovala počty nemocných v době, kdy ještě pořádně nevěděla, o jakou nemoc jde? Nebo naše sdělovací prostředky, jak tajily americkou nakaženou studentku, která po Čechách pobíhala jako bláznivá? Či z Ameriky nakaženou COVIDem 19 – a proč ne třeba 20, když se to profláklo až v lednu? Onu naši "cestovatelku" a sváděly to naše "nezávislé" sdělovací prostředky na všechno možné, jen ne na to, že se mohla skutečně nakazit v Americe. A tak si lžeme sami sobě, do vlastního hnízda.
Psali jsme:
Jsme také staviči soch i jejich bourači, že…
A protože máme demokracii – stavíme sloup Panny Marie na Staromáku, zakrýváme ústa rouškou prezidentu Masarykovi, který nás skutečně nemůže nakazit. Nebo snad nechceme slyšet jeho moudré myšlenky, na kterých vyrostla I. republika a které se udržely ještě dlouho potom? Nebo se jich bojíme, neboť jeho odkaz už není odkazem pro mnohé naše politiky?
Odstraňujeme sochy osvoboditelů, abychom mohli co nejdříve postavit památníky vrahům ze Slovenska, Moravy, z Osvětimi a možná i z Čech. My vůbec rádi sundaváme sochy a vyměňujeme je za jiné. A klidně necháme chcípnout koně svatého Václava. A ještě tu "krásu" z polystyrénu pověsíme do Lucerny, či na Kampě necháme dva mužský močit na Československou republiku.
O husitství ani nemluvě. A říkáme tomu "projev demogracie". Úmyslně to tam napište s "g", protože k pravé demokracii to má tak daleko jako sucho k vodě. Je to cochcárna, kde jenom hlasitější si vyřve to, co chce. Milion chvilek. Kde se ta nenávist v nás bere? Kde se vzal v národě Goetha a Schillera nacismus? Kde se vzalo násilí v tak ušlechtilé myšlence křesťanství? Nelze se pak divit, že násilí vyvolává násilí. Snažím se to pochopit, nejde mi to. Člověk nemá v přírodní říši srovnání. Je to snad v myšlení? A co je vůbec myšlení? Ujišťuji vás, pane redaktore, že jsem se v těchto problémech dostal mnohem dál, ale nechce se mi to zveřejňovat. Až to jeden den dotáhnu do konce. Snad to dotáhnu, neboť roky běží!
Fotogalerie: - Dezinfekce náplavky
Pojďme na příjemnější notečku. Velikonoce jsou tady!
Je mi líto, že se letos nepodívám na Velký Pátek na Kozákov. Budu se doma dívat na staré obrázky, co jsem tam v ten den kdysi nafotografoval. Ale zmínit se o tom dětem, ani si to nesmím připustit, co by mi daly – nesvědomitému staříkovi. Požádat kamarády a kamarádky v Českém ráji se taky bojím. Určitě by to pro mne udělali, ale, jak se říká, čert nikdy nespí. A těch je v Českém ráji spousta. Jsou sice to hodní čerti, ale jeden nikdy neví. Tak snad alespoň vyrazíme do Radotína a projdeme Údolí mlýnů do Černošic. Je to sice dálka, ale snad to ujdem a nepadneme někde u Chotče. Díval jsem se tuhle v televizi na pořad o Železnici u Jičína. Byl moc pěkný, mimo jiné v něm mluvili i o mém "tchánovi", co řadu let držel ochrannou ruku nad železnickou léčebnou postižených dětí. Ta je dnes, kvůli handrkování mezi původními majiteli díky restitucím, v hrozném stavu. Kam jsme to dospěli? Pro železnické muzeum jsem v roce 1970 určoval jejich geologické sbírky, co nasbíral Dr. Macháček a zčásti i Dr. Josef Soukup, můj učitel - geolog křídař a mapér. Ještě, že to muzeum stále existuje. Od roku 1940 je ve stejné budově. Postavil ji jakýsi obchodník a pekař pro svou dceru, která prý byla tak ošklivá, že ji nikdo nechtěl ani s tím barákem, tak to věnoval obci na muzeum. V muzeu po něm zůstal i krám. Starý krám s regálem a všelijakými šuplíčky, které dodnes voní po koření, které tam míval.
Slyším buchy buch – to bude ale krásný asfaltový chodníček, co tu dělají, že? Jistě na to budete mít také svůj osobitý komentář…
Koukám skrze okno do krásného jarního dopoledne, ve kterém se, bohům žel, nepromítají ty krásné představy tolokněnek, jen pneumatická kladiva buší do chodníku vzadu v ulici, aby se tam mohla položit jakási kabeláž pro televizi. A pak na to nahrnou hlínu, udusají takovým malým "parním" válečkem a pohážou to asfaltem. Bude to týden vypadat hezky. Než přijde první, třebas jen malý déšť. Zdejší hlína pochází z ordovických břidlic, které oplývají množstvím jílových minerálů a limonitu. Takže budou bobtnat a brzy se vydují. A asfalt na chodníku přijde vniveč. Více než 50 let stará technologie ožívá v dnešním šetření na čemkoliv, a jak se říká, chceš-li vyhodit spoustu peněz, pořiď si věci lacino.
Tak vidíte, kam až jsem zašel od krásného jarního dopoledne! Užívejte si krásných dnů třeba na zahrádce, a i když tam nic nepoděláte, bude krásně! A upleťte si pomlázku. I tak bude doma platná na Velikonoční pondělí! A dodržujte všechna nařízení, je to v těchto dnech potřeba. Hodně potřeba, abychom to všechno zvládli! A zvládneme to, protože nejsme přece žádný bábovky!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Václav Fiala
