Osm let a osm měsíců vězení pro Terezu Hluškovou je za pašování drog v Pákistánu ještě poměrně nízký trest. Kdyby drogy pašoval Pákistánec, hrozil by mu i nejvyšší trest - smrt. V Thajsku dostali před lety mladí Češi, kteří převáželi menší množství drog než Hlušková, dokonce padesátileté tresty vězení. Odsouzená Češka se chce odvolat. Ale i to je otázka zřejmě několika let. Větší nadějí by pro odsouzenou pašeračku bylo uzavření smlouvy o předávání odsouzených, kterou sice Česká republika s Pákistánem uzavřenou nemá, ale podle Ministerstva zahraničních věcí se ji snaží dojednat.
Mělo by Česko usilovat o převoz pašeračky Terezy Hlůškové z Pákistánu do vězení u nás?Anketa
Podle místopředsedy České advokátní komory Tomáše Sokola není uzavření smlouvy otázka několika týdnů, dokonce ani měsíců. „Mám jednu praktickou zkušenost, kdy osmnáctiletý mladík byl za pašování drog zatčen a odsouzen v Thajsku. Dostal ještě přísnější trest, ale thajský král mu ho zmírnil, ale i tak byl rozsáhlý,“ vzpomíná advokát na případ jednoho svého klienta, kterým se zabýval před několika lety. To, co mu klient vyprávěl o zážitcích z thajského vězení, nebyla prý rozhodně upoutávka na příjemnou věznici. „Tehdy se to řešilo tak, že Česká republika musela uzavřít mezinárodní smlouvu a výkonu trestu a možnosti ho vykonat v domovské zemi, pak byl můj klient vydán do České republiky,“ dodal právník. Proto je podle něj jediná cesta, pokud mezinárodní smlouvu s Pákistánem nemáme, takovou smlouvu uzavřít. „A až se to podaří, může odsouzená Češka ten trest vykonat v České republice,“ řekl Parlamentním listům známý advokát.
Ale Tomáš Sokol upozornil, že si nikdo nemůže myslet, že po návratu se může odsouzený hned dostat na svobodu. „I tehdy veřejnost spekulovala, že můj klient hned po návratu do České republiky dostane amnestii. Ale samozřejmě ji nedostal. S tím nemůže počítat ani ta slečna, protože tím by byl zpochybněn obsah té mezinárodní dohody. Jediné, čeho se dá dosáhnout, je to, že trest nevykoná v Pákistánu za nějaké konzulární asistence, ale tady, v běžných podmínkách českého vězení, tedy s možností návštěv a všeho ostatního, co tady vězeňský systém umožňuje,“ konstatoval Sokol.
K uzavření smlouvy o vydávání odsouzených musí být ochota na obou stranách
Ale uzavření mezinárodní dohody o vydávání odsouzených není zdaleka jednoduché. I v případě Thajska advokát vzpomíná, že to trvalo v řádu měsíců, něco přes rok od chvíle, kdy o to Česká republika začala usilovat. Ale to neznamená, že je to vždy stejné. „S Thajskem to nelze srovnávat, protože vždycky záleží na místních podmínkách, na ochotě země vůbec takovou smlouvu uzavřít a pachatele vydat ze svého systému,“ vysvětlil Sokol, že se nedá odhadnout konečný výsledek ani doba, kdy by k němu mohlo dojít.
Ale podání odvolání odsouzené Hluškové podle místopředsedy České advokátní komory uzavření dohody ani případné vydání neovlivní. „Myslím, že to s tím úplně nesouvisí, protože pokud bude na české i pakistánské straně ochota jednat, tak se dohoda dá už připravovat. Dohoda je obecná, platí pro všechny případy odsouzení občana té které země ve druhé smluvní zemi. Takže když to vyjde, budeme mít smlouvu o této možnosti, jak ji máme uzavřenou s jinými zeměmi, i s Pákistánem. A jestli se do toho ta slečna vejde za rok, protože to nabyde právní moci, nebo za pět let, to už je jiná záležitost,“ říká Tomáš Sokol.
Někdy vydání pachatele trestného činu vyvolává kritiku. Jako v případě katarského prince
Je mezinárodní dohoda opravdu jediná možnost, nelze uzavřít jednorázovou dohodu mezi Pákistánem a Českou republikou o vydání konkrétního člověka? Sokol to nevylučuje, ale nepovažuje to za pravděpodobné. „Státy si mohou, protože jsou svrchované, dělat v tomto směru, co chtějí. Kdyby pákistánské úřady chtěly, mohou odsouzenou vydat do České republiky hned teď, mohou ji vyhostit, nepotrestat, ale mají nějaký vnitřní systém, který se také nedá úplně obejít, jestliže je tam trestně stíhaná. Stejně jako u nás.“
Advokát připomíná, jakou kritiku vyvolalo vydání katarského prince k potrestání do Kataru. „Šlo to tak trochu mimo náš systém, ale udělat se to ve skutečnosti mohlo. Záleží na Pákistánu, ale individuálně dohodnout, že udělají něco napříč systémem, nejde.Takže se obávám, že jediné, co v tomto případě bude možné, pokud bude taková smlouva uzavřena, je odcestovat k výkonu trestu do České republiky,“ shrnul právník.
Měla by se Česká republika zastávat svých občanů, když jsou odsouzeni za trestný čin, který spáchali v cizině, na mnoho let vězení v podmínkách, které jsou pro Evropana těžko k přežití, a usilovat o to, aby český občan byl vydán do České republiky a vykonal trest doma? „Jako právník k tomu nemám co říci. To je věc občanského nebo lidského přístupu,“ odpověděl na otázku Tomáš Sokol. Osobně by každému, pokud se dostane do takové situace, přál, aby mohl, pokud možno, vykonávat trest u nás. Proto považuje za správné, že se stát o své občany stará. „Ale připouštím, že existuje legitimní názor, který bude říkat: Starejte se o něco jiného, stát má jiné priority. Tohle klidně může počkat. Co člověk, to názor. Kdybyste se zeptala na názor lidí na ulici, asi hodně z nich řekne, že to nestojí za námahu a výdaje usilovat o nějakou smlouvu. A že když někdo spáchá trestný čin na území cizího státu, tak holt musí počítat s tím, že ho tam zavřou,“ konstatoval. Navíc připustil, že názory by se lišily i podle závažnosti trestného činu, třeba zda byl úmyslný nebo ne. „Samozřejmě, že do pašování drog se člověk obvykle dostane vědomě. V tomto případě to vnímám tak, že slečna nebude příliš chytrá, když se dostane do takové aktivity v zemi, kde může být ráda, že ji nepopravili. Člověku je jí trochu líto, ale takových, co jich může být člověku líto, jsou i u nás plné kriminály,“ prohlásil Sokol.
Za drogové delikty je každý rok v cizině odsouzeno hodně Čechů
I v případě českých občanů padly v zahraničí mnohem vyšší tresty, než dostala Hlušková. V Thajsku byli mladí Češi Emil Novotný a Radek Hanykovics odsouzeni za pašování heroinu původně na 50 let. Jejich tresty postupně zmírnily královské amnestie. Hanykovics v nelidských podmínkách thajského žaláře strávil osm let, ve vlasti si měl odsedět ještě 17, Novotný dokonce 34, i když pašovali menší množství drog než Tereza Hlušková. Oba se domů vrátili s podlomeným zdravím v roce 2004, Hanykovics v lednu 2007 zemřel na rakovinu plic. O řadě podobných případů se ani česká média nedozví. Podle Ministerstva zahraničních věcí je každý rok za drogové delikty odsouzeno v zahraničí mnoho Čechů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
