Očekává se výrazný nárůst cen vepřového, který se promítne i do uzenin. Je za tím pouze africký mor prasat nebo, je důvodů víc?
Jde o kombinaci důvodů. Hlavní je africký mor prasat, Čína kvůli tomu zabila asi milion prasat a bude v tom pokračovat a je kvůli tomu schopna vysát část evropského trhu. Startem všech problémů bylo sucho, které vždy následně přináší i problémy s cenami rostlinných produktů, které se přenášejí do živočisné výroby.
Mimochodem, kolik procent celkové spotřeby vepřového jsme vůbec schopni pokrýt z české produkce?
Ještě když jsem byl v Agrární komoře a nikdo to absolutně nechtěl slyšet, tak jsme se propracovali k tomu, že naše soběstačnost ve vepřovém mase, které je nejkonzumovanější, je pouze v rozmezí 34 až 38 procent. To pokládám za ostudu.
Africký mor postihl Čínu, Vietnam, Koreu, Kambodžu, ale zaznamenán byl i na Slovenku, v Posku, Maďarsku či Belgii. Jak je možné, že nám se podařilo ho vymýtit, ale ostatním ne?
To je dáno tím, že české chovy prasat, drůběže apod. jsou výborně zajištěny. Je to díky organizaci veterinární služby, která je svou úrovní nad ostatními zeměmi Evropské unie i světa. Je to díky tomu, že máme chovy velké. V zemích jako Čína nebo Vietnam jsou minimálně statisíce malých chovů, kde to nejde zastavit. Ve velkých chovech jsou extrémně přísná veterinární opatření. Jen to, aby se někdo z venku dostal do chovu, je nesmírně komplikované, vyžaduje speciální povolení, opatření, dezinfekci, speciální oblečení atd.
Když se nahodou nějaká nemoc i přesto u nás vyskytne, jsou tu veterinární předpisy mnohem přísnější než v jinde v Evropě. Postup je pak nemilosrdný, kompletní likvidace.
Pokud jde o maso a jeho ceny, v Německu vážně uvažují o dani na maso, či přesněji razantní navýšení současné daně. To vše kvůli ochraně klimatu. Jak se na to díváte?
Dívám se na to skepticky. Je to velmi obtížně proveditelné. Nemám sice k dipozici přesná aktuální čísla, ale Německo se vyznačuje tím, že jsme my snižovali produkci živočišné výroby pod údajným důvodem trvale udržitelného rozvoje, tak Němci výrobu vepřového nejen podrželi, ale dokonce zvyšovali. Dávat na to daň, to je politika Zelených, kteří v Německu nabývají na síle. Je to nesmysl.
Světovou hvězdou boje se změnou klimatu, se kterou se fotí politické i společenské špičky Západu, se stala mladá Greta Thunbergová. Iniciovala školní stávky za klima, vystupuje na největších světových fórech a ve svých 15 letech má bezesporu výrazný vliv. Jak se na její aktivity a ideové hnutí, které kolem toho vzniklo, díváte?
Připomíná mi to anarchii. Tato slečna nemůže v patnácti letech rozumět světu, nemůže rozumět světovému klimatu, nemůže rozumět politice. Je to divadlo a stojí za ní nějaký kapitál nebo obrovská zelená lobby. Ta dívka je loutkou zelené lobby, která si ji vodí. Považuji to za nebezpečné. Jde o učebnicový příklad, jak uměle začít něco ovlivňovat. Kdyby tu Gretu ukázal Milion chvilek na Letné, tak se naše média zblázní a lidi by tam z toho omdlévali. Se seriózním přístupem k problému klimatu a počasí to nemá nic společného. Rozum mi nebere, že se k tomu propůjčuje i Svatý otec. V každém případě tato slečna není tím, kdo by znal světové děje a souvislosti. Nicméně to asi dopadne tak, že se z ní stane pravděpodobně světová politická hvězda.
Velkým tématem letošních prázdnin u nás je přemnožený hraboš. Řekněte nejprve, jak velké škody může zemědělcům napáchat?
Tragické škody. Řeknu vám konkrétní příklad. Jeden můj dobrý známý, soukromý zemědělec, si koupil na selektivní hubení ve třech vlnách prostředek na hubení Stutox II za víc než 400 tisíc korun a nevyřešil nic. Teď neví, jestli bude sít, nebo nebude sít, protože by mu to sežrali opět. Škody má ve výši deset milionů korun, a přitom to není žádný velkozemědělec. To je apokalypsa. Nesklidí se nic nebo to je v desítkách kilo na hektar (průměrný výnos obilovin je přitom kolem pěti tun na hektar, pozn. red.). Vedle pole jsou nezemědělské plochy, kde hraboši mají také v uvozovkách své rozmnožovny. Do jejich efektivního hubení hází Ministerstvo životního prostředí vidle. Jenže pokud se to nechá být, tak po zničených lesích v celé republice kůrovcem (kde na začátku problému také bylo MŽP), budou zničeny statisíce hektarů polí.
Když je kalamita, musí se řešit. Selektivní hubení v norách nepomůže. Takže je sežraná letošní úroda, a když se neprovede efektivní hubení, tak hraboši sežerou i to, co se teď zaseje. Pro mnohé podniky to může být likvidační nebo to minimálně zastaví jejich rozvoj, sníží mzdy, a tím životní úroveň lidí v daném oboru pracujících atd. Pokud to sečteme v celé republice, budou to minimálně stovky milionů korun škod. To může zničit rodiny, může to zničit lidské osudy. Zemědělci nejsou žádní ničitelé přírody, jsou to lidé, kteří mají k přírodě daleko bližší vztah než ti, kteří je obviňují z kdečeho.
Existuje efektivní a jasné řešení problému?
Jedině plošné hubení, jiný způsob neexistuje. Těch nor jsou na polích i tisíce, to nejde dělat selektivně. Do toho se rozmnožují strašně rychle, ve třech týdnech jsou sexuálně dospělí. Škodí v několika generacích najednou. Jak jinak to dělat než plošně? Co doporučují ekologové, dávat nějakých pět zrníček Stutoxu do každé díry, to je k smíchu. Mají si na to zemědělci vycvičit nějaké holoubky nebo sehnat Popelku, která to tam bude rozdělovat? Absolutní nesmysl. I kdyby to šlo, stejně by se to finálně nevyřešilo. A nevyřeší to ani orba, jedině pořádná zima nebo záplavy. Nezbývá tedy nic jiného, jak to zastavit, než plošná aplikace jedu. Byl bych rád, kdyby se ministr životního prostředí a jeho příslušný náměstek k věci postavili jako chlapi, zajeli na ta pole a řekli zemědělcům, že si to berou na svědomí.
Jestli se s tím nebude nic dělat, problém ještě naroste. Sejde do pole, kde jsou tisíce děr, hraboši to přežijou a jak začne všechno růst, sežerou to znovu. A teď už se začíná sít. Znám lidi, kteří z toho jsou tak nešťastní, že nevědí co dělat. Můj tatínek byl bez sebe i ve chvíli, kdy „jen“ zmoklo seno. Pokud by se tohle za něj stalo, nepřežil by to.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
