Už jsme spolu hovořili o vojenské dohodě mezi Českou republikou a USA, kterou v tomto týdnu projednává Poslanecká sněmovna. Stalo se mezitím něco, co změnilo váš pohled?
Nikoli.
Respektive podrobné studium celé – nyní již odtajněné – smlouvy můj negativní pohled na ni ještě prohloubilo.
Stejně tak jako mlčení vládních politiků k této smlouvě, kdy je naprosto nehorázné, že se nikdo z nich neobtěžoval text smlouvy občanům představit, vysvětlit, a třeba i obhájit – ale spokojili se s tím, že ho vyvěsili někam na webové stránky Ministerstva obrany.
U takto zásadního omezení suverenity České republiky je to nepřijatelné. Je pozoruhodné, že ani smlouva se SSSR z října 1968 není tak servilní, bez respektu k našim zákonům, jako DCA.
Co říkáte způsobu, jakým dohodu prezentuje a obhajuje ministryně obrany Černochová?
Tady se opět nedá vůbec hovořit o věcné a solidní argumentaci. Paní ministryně dohodu prezentuje jako vtělené dobro, a každý, kdo byť jediný článek z ní věcně kritizuje, je označen za ruského švába a Putinova agenta.
Není se co divit, paní Černochová se podle mne nejspíš na tvorbě smlouvy vůbec nepodílela, pouze podepsala, co jí Američané podstrčili.
Je to vidět i z toho, že celé pasáže této dohody jsou identické s její slovensko-americkou verzí z loňského roku, až na chybějící interpretační doložku.
Před pár dny se připomínalo patnáct let od podepsání dohody mezi Karlem Schwarzenbergem a Condoleezou Riceovou o přípravě amerického radaru. USA od ní nakonec ustoupily. Vidíte nějaké paralely mezi aktivitou tehdejší Topolánkovy a dnešní Fialovy vlády směrem k USA?
Ano, takřka totožná je podřízenost Topolánkovy a dnešní Fialovy vlády cizím zájmům, hlavně americkým, na úkor zájmů České republiky.
Obě tyto vlády navíc svoji diletantskou vnitřní hospodářskou a rozpočtovou politikou likvidovaly ekonomickou úroveň naší země a životní úroveň našich občanů – v čemž je ale Fialova vláda ještě násobně úspěšnější, tedy pro občany horší, než byla Topolánkova skvadra.
Fialovci navíc mílovými kroky likvidují svobody a lidská práva v České republice.
A touto dohodou si k tomu ještě povolávají americký dozor.
Co říkáte na postoj, který k dohodě s USA prezentuje hnutí ANO?
Nezáleží ani tak na tom, co mu říkám já, ale co mu říkají občané, a to nejen Babišovi voliči.
Hlavně by bylo dobré, aby o tomto postoji byli informováni, protože Andrej Babiš a spol. se často nepravdivě prezentují jako národní konzervativci hájící české státní zájmy a naši suverenitu.
A v této věci je jejich postoj totožný s poslanci vládní pětikoalice.
Vrcholem byl bezelstný výrok Aleny Schillerové na toto téma v posledním pořadu Václava Moravce, kde řekla, že jako bývalá vládní strana, která se chce vládní stranou stát znovu, nemůže hnutí ANO hlasovat proti této smlouvě.
To je vskutku až úsměvné. Nicméně řada členů i poslanců ANO je z tohoto přístupu rozpačitých a smlouvu nepodpoří.
Je důležité také připomenout, že hlasovací sjetina s tím, jak kdo o této smlouvě hlasoval, bude důležitým dokumentem ještě i za 20 let a všichni, kdo budou pro, se budou muset smířit s tím, že si před nimi budou lidi odplivovat a jejich děti se za ně budou celý život stydět.
Psali jsme:
Není to jediný kontroverzní mezinárodní projekt, ke kterému se Fialův kabinet přidává. Ministr vnitra Rakušan prosazuje unijní dohodu o rozdělování migrantů, dokonce ji nazývá jako naší „evropskou maturitu“. Co si o této dohodě myslíte vy? Máte pocit, že odstraňuje nespravedlivá usnesení dohod předcházejících, jak naznačuje ministr vnitra?
Ne, tato dohoda je snad ještě horší, než ty předchozí navrhované dohody v této oblasti – a hlavně je mnohem horší a zákeřnější než v současné době platná Dublinská nařízení, která upravují problematiku migrace v Evropské unii nyní.
Zmíním jen několik věcí – Rakušanem schválená dohoda zavádí společné azylové řízení, tedy už nebude platit, že o udělení mezinárodní ochrany rozhodne stát, kde se migrant fyzicky nachází a kde o azyl žádá, ale bude se hrát jakýsi ping-pong s nelegálními migranty, na samotné důkladné řízení bude minimum času a ještě to brutálně zatíží naše bezpečnostní orgány a tajné služby.
Je tu jasně stanovená migrační kvóta – 30 000 ilegálů má být každoročně přerozděleno ze států na schengenské hranici do ostatních zemí Evropské unie, tedy hlavně k nám do dalších zemích V4.
Pokud nějaký stát migranty nebude chtít přijmout, může se z této povinosti vyplatit výpalným ve výši cca 500 000 korun. Ale pozor, každoročně a za jednoho takto odmítnutého migranta, nikoli jednorázově.
A pak je taky důležité, že Rakušan těžce nepoškodil jenom nás a neprodal jen bezpečnost českých občanů, ale kvůli jeho hlasu se bude přesídlování nelegálních migrantů týkat i našich klíčových středoevropských spojenců, Polska i Maďarska, kde to unisono vládní i opoziční strany odmítají.
Tzv. „přesídlování“ migrantů podle migrační dohody znamená také to, že státy, které je budou posílat do stř. Evropy, si budou vybírat, koho si nechají a koho pošlou dál. Nebudou k nám tedy přesídleni užiteční řemeslníci a profesoři, ale spíš kriminálníci a ti, kteří nikdy pracovat nebudou.
A jestliže Rakušan neměl právo a mandát přijmout tento závazek pro Českou republiku, tak už absolutně vůbec neměl toto právo vůči Maďarům a Polákům. To je zákeřnost mechanismu většinového hlasování v orgánech Evropské unie.
Na závěr bych poprosil o komentář k aktuálnímu dění: Po víkendové epizodě „občanské války v Rusku“ (slovy Událostí ČT) hovoří i čeští ministři o tom, že Vladimír Putin je fatálně oslaben a pokus o puč Prigožinovy armády je začátkem jeho konce. Není to přece jen příliš „přání otcem myšlenky“?
Ano, samozřejmě. A také projev totální neznalosti a nekompetentnosti českých vládních představitelů, kteří fungují tzv. na první signální a okamžitě své nesmyslné vývody ventilují na sociálních sítích. Je to směšné.
Nemáme sice ještě všechny informace, ale dle všeho Prigožinova akce byla mistrovskou rošádou a Vladimír Putin si na ni nejenom krásně otestoval loajalitu svého širšího okolí, armády, bezpečnostních služeb atd., ale dostal i Prigožina do místa 100 km od Kyjeva.
Co z toho vyvodil, uvidíme v řádu týdnů v podobě personálních změn v ruské vládě a ve vedení ruské armády a ve vývoji rusko-ukrajinského konfliktu.
Do mezinárodního povědomí se v této víkendové anabázi zapsali český ministr zahraničí Jan Lipavský svým tweetováním o blížící se dovolené na Krymu, na které reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová. Je právě toto styl komunikace, kterým by se měl prezentovat šéf české diplomacie?
Určitě ne – ale zase jsme, řečeno s nadsázkou, v něčem první v Evropě. Tentokrát ve směšnosti ministra zahraničí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
Brich
