Arabská studentka neudělá zkoušku, jde do kavárny a odpálí se. A napíše, že půjde do nebe. Kdyby to udělala židovka... Z vyprávění slavného polárníka a experta na přežití

2. 7. 2016 17:51

JINÝMA OČIMA Arabové věří, že když se vyhodí do povětří, přijdou do nebe a tleská jim okolí. Křesťana a žida by prý nikdo ani nepohřbil. Také o tyto zkušenosti se podělil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz světově uznávaný polárník Jaroslav Pavlíček. Základní krédo zakladatele české základny v Antarktidě, cestovatele a spisovatele zní: Nespoléhat příliš na navigaci a výdobytky moderní techniky, ale hlavně na sebe a své společníky na cestách. Obdivuje výdrž a motivaci Jaroslava Štětiny, Tomáše Halíka a hodnotí „latinskoamerické Švýcarsko“.

Arabská studentka neudělá zkoušku, jde do kavárny a odpálí se. A napíše, že půjde do nebe. Kdyby to udělala židovka... Z vyprávění slavného polárníka a experta na přežití
Foto: pixabay.com
Popisek: Antarktida

Pořád se podivujeme tomu, že takový malý stát uprostřed Evropy, jako jsme my, má v Antarktidě takovou základnu…

Celkem už 27 let! Místo jsme hledali společně s Poláky. Mimochodem, Poláci byli první skupinou, která vylezla na Everest, byl jsem s nimi, ale na vršku ne. Dva lidi z dvacetičlenné výpravy se nahoru dostali na třetí pokus.

Jako kluk jsem chtěl mít ostrov. Ostrov, moře, ledovec… Antonín Mrkos mne učil, říkal: „Musíš si pospíšit, v roce 1990 bude nová antarktická smlouva.“ Čtyři měsíce jsme hledali místo. Když jsem se odtamtud vrátil, byl rok 1989 a ve funkci ministr životního prostředí Vavroušek. Od těch dob tam běží stanice, která je kosmopolitní. Střídá se nám na ní 16 národů. A nejde tam ani koruna ze státního rozpočtu. Jsem jejím zakladatelem. Náš program je jednoduchý: přežití, zelená domácnost a vyplaveniny z moře. Děláme výzkumnou činnost.

Nová antarktická smlouva stanoví, že územní nároky nejsou popřeny, jsou zmrazeny, a nové se nevyhlašují. Antarktida je otevřená pro vědeckou, výzkumnou a ochranářskou činnost.

A kdo je vědec? Určitě Wichterle. Určitě ne Mengele. A někde mezi Wernher von Braun, který se Londýňanům za rakety V-1, V-2 omluvil. A také máme někde pana Remka. Je to ještě vědec? Výzkumník? Nebo už je jen politik? Takový člověk mohl dát příklad mládeži! Vzory máme, není to tak špatné a studenti si to uvědomují. Mladí lidé tam na základně jsou, pracují na experimentech.

Kdybychom dnes chtěli vytvořit základnu, bylo by to komplikovanější?

Ano, protože jsme vše ještě připravovali v době platnosti původní antarktické smlouvy. Nesmí se tam těžit ani pro vědecké účely. To byl nejpodstatnější moment tehdejší antarktické konference. Chile, Argentina, ale i Britové si těžbu nárokují, ale Američané vymezili nějaký sektor a řekli: „Ne, ten musí být pro všechny.“ Rusové zase prosazovali, že oni vše objevili, tak je prostor jejich. Nakonec ale vznikla dohoda asi 60 států včetně Československa.

Obecně převládá nesmyslný předpoklad, že na vědecké stanici pracují samí vědci. To je blbost. Nejvědečtější stanice je tam jihokorejská a ta má dvacet procent vědců a ostatních 80 procent musí makat, aby stanice fungovala. A jinak je to ještě horší, někde pracuje pouze deset procent vědců. Prostě, praktický výzkum!

Říká se, že s planetou se něco děje, nastupuje oteplování. Jak to vidíte vy?

Ano, je jasné, že nastává oteplování, ledovec ustupuje horizontálně, tedy se sráží. Ale v oblastech, kde padají srážky a teploty se pohybuji pod nulou, narůstá. Přesněji řečeno, vertikálně narůstá. V Antarktidě se už častěji objevuje jeden druh trávy. Dolétávají tam také labutě z Ohňové země, ale nedostanou se zpět. Mají tam sice krásnou obživu, ale nezahnízdí a zahynou.

Může za to tedy člověk?

Kdo nám na toto může dát odpověď? Nikdo. Geologické časy jsou dlouhé. Ale to neznamená, že nechám zbytečně svítit žárovku, jak píše exprezident Klaus.

Jak se vůbec na Václava Klause dívají v Chile?

Když tam byl, nastal, jak jistě víte, problém s propiskou. To byl trapas. V té době byl prezidentem Chile Piněra, noblesní člověk, ale nakonec to přehlédli.

Ovšem, divím se, že nám Chile ještě nevyhlásila válku z jiného důvodu (smích). Naši turisté tam kdysi zapálili národní park…

Lidé z armády tehdy říkali: Za to mohou rangers, strážci parku. To jsou blbci, hlásili nám, že požár zvládnou sami, pak si požádali o 20 lidí, poté o 200 a nakonec o 2000. Kdyby požádali hned o pomoc, tak by k zásadnímu problému nedošlo.

Mimochodem, mají jednu z nejlepších armád na světě. Chilané jsou Švýcarsko. Minimální korupce. Zkuste si podplatit policistu a odvezou vás do blázince. A penzijní systém? Nevytunelovatelný. Chilský penzijní systém se přednáší na školách. A je to Latinská Amerika!

Někdo tvrdí, že za kontroverzního diktátora Pinocheta se nastartovala ekonomická reforma…

Armáda není jen Pinochet, ale on jí nechal volnou ruku. Vzal pak 20 ekonomů, poslal je do Spojených států studovat a řekl – zaveďte mi tu systém. Viděl, jak se člověk třese na bagru, že dělá osm hodin – a chápal, že taková práce už je nad jeho možnosti, takže musí dělat jen čtyři. To jsou přímá svědectví, to není propaganda. Víte, kdo byli jeho největší odpůrci? Nacházeli se mezi bohatou mládeží. Můj kamarád, co se přestěhoval z Francie do Chile, měl pět letadel a tři auta. Jedno z nich Ladu, ze sympatií k Sovětskému svazu! To se pak dělá revoluce, že. Já jsem říkal – chlapi, vždyť vy byste šli první pod sekeru! Nebo byste se k nim museli naprosto odevzdaně přidat.

Vaše hlavní činnost je přežití. Naše západní civilizace je zhýčkaná a stačí opravdu málo…

… a je zle. Je to špatné. Jediné, co z toho pomáhá, je vybočit. Já třeba nemám mobil. A lidi mě za to nenávidí. Jistě, je důležitý, pro lékaře, policisty, byznysmeny. Ale občas je dobré z toho vybočit.

Mívám na kurzech o přežití i starší lidi. A také děti. Kupodivu děti snášejí extrémní podmínky lépe.

Co až vypnou elektřinu? To už bylo dávno, co nastalo zemětřesení v Bukurešti. Celkem 27 mrtvých, ale pouze dva ze zemětřesení, ostatní zemřeli na infarkty, většinou z šoku. Protože byl přerušen proud. Když vypadne proud, co budete dělat? Benzinka mimo jiné nepůjde také. Já jsem si šel kdysi koupit petrolejku a udělal jsem si vědro, abych ze studny tahal vodu. Abych byl připraven. Rozhodně je to dobré, třeba jen kvůli změně životního stylu, si na týden vyzkoušet život v mimořádných podmínkách. Nebo alespoň na čtyři dny.

Když přijedete do Čech, co tomu tady vždy říkáte? Jsme jenom „potížisté“ s klapkami na očích, všude samý pesimismus?

Tady je všechno zajímavé. My jsme nedávno měli hrůzu, jestli mladí lidé budou číst jen přes internet. Ne, čtou naštěstí i knížky. Nevytratilo se to.

Ale ještě k naší práci – děláme experimenty v šesti oblastech. Jde o led, pak moře, bažiny, pralesy různého typu, pouště a vysoké výšky. Všude, kde může ztroskotat loď, spadnout letadlo nebo dojít k únosu. Moje doména je: Co se stane, když… A každé čtyři roky vychází příručka, nyní jde už o osmé vydání. Tak třeba poušť, ta není úplně bez života. I zmije musí mít jednou vodu, třeba za měsíc... a ona se tam za ní plazí, to jsem se naučil v Negevu na těch písčitých dunách. A objevili jsme krásnou oázu ve vádí, kde prší jednou za pět let. A tam jistě najdete vodu.

Jsem také v kriminalistické společnosti. Kriminalista a lékař se třeba v případech vražd, co měli na svědomí manželé Stodolovi, ujišťovali – ten důchodce, oběť, byl oběšený. Přišel nový kriminalista, který neměl klapky na očích po tolika případech, kde byli samí oběšenci, jasné sebevraždy. A ten to rozkryl. Takže pozor na rutinu. Nezatížené vidění, nový třeba i nekonformní pohled na věc, se rozhodně cení.

Čím dál více slyšíme – sucho, migrace, je doba přesídlování národů, třeba z Afriky?

Když budeme chtít, tak bude, ale podle mého je to zástupný problém a trochu mě to už štve. Stát Izrael má dva milióny Arabů z celkových osmi miliónů obyvatel. Vycházejí spolu, ale to noviny nepíší. Když budu Arab a někoho podříznu, tak se o tom psát bude. Ten problém je ale jinde a tady se moc neventiluje.

Kupříkladu arabská holka v pátém ročníku medicíny neudělala zkoušku. Kluk se na ni vykašlal a doma ji prokleli. Obložila se dynamitem a šla do kavárny, kde seděli Židé a Arabové a vyhodila se do vzduchu. Ale napsala, že přijde do nebe. Skoro hotová lékařka! A tam je problém. Když toto udělá židovka nebo křesťanka, tak budeme dlouho shánět rabína nebo kněze, aby ji pohřbili. A nepřijde do nebe. Oni ti arabští restauratéři, obchodníci, jsou všichni výborní. Ale pak přijde krach, manko a jemu nehrozí trest. V podstatě, těch 99 procent – a ještě více Arabů – je v pohodě. Co ten židovský lékař, co postřílel šestnáct lidí v samoobsluze? Jemu „šiblo“. A pohřbili ho? Každý se na něj vykašlal. Arabovi většina soukmenovců zatleská. Už se také mění situace, že arabské ženy v Izraeli chodí pracovat. A to je dobře, získají širší rozhled. Mají své zvyky, ale ty se tím nemusí přece potlačovat.

Jsou tu jiné problémy, podstatné. Posun k tomu plusu by měl být. I v Rusku. Ale musí se těm správným lidem pomáhat a centristé se pak připojí.

Nehrozí nám svět, kde se bude bojovat třeba o vodu?

Já myslím, že svět už je tak propojený, že nemůžete říci, že Londýn je anglické město a Buenos Aires je argentinské, i když ty země spolu válčily – vždyť víte, válka o Falklandy nebo tedy Malvíny. Je třeba, aby se svět nedostal do rukou šílenců, ale nějaký systém musí být.

Je dobré, že lidi jsou ozbrojeni. V Estonsku, Švýcarsku, tři čtvrtiny obyvatelstva prošlo testy a jsou ozbrojeni. Tam když policie někoho honí, tak je mohou zastřelit i sedláci z okna.

A jinak je zajímavé, jak je třeba europoslanec Štětina aktivní. On mu kdysi Havel nabízel diplomatické funkce. Ale Štětina raději šel riskovat s Procházkovou při novinářských reportážích do válečných konfliktů. A poté šel do politiky, kde si drží svoje a je také jediný, který byl na frontě. Jiní exposlanci doletí tak do Kyjeva. A už vůbec ne ti naši. Takové lidi, co mají svůj náhled, je potřeba mít. Jako třeba také Tomáše Halíka. Měli bychom si všichni stát za svým.

Jinak, pro zajímavost, já jsem umírněný monarchista.

A nebylo by tedy ideální mít osvíceného panovníka a k tomu konstituční monarchii?

No i kdyby nebyl osvícený, tak se z něj udělá figurka. Podívejte se Juan Carlos ve Španělsku. Ten zemi vysloveně pozvedl. Monarchie má menší korupci, zločinnost, na to jsou statistiky. A jsou levnější. No každých pět let prezident, to je drahé. Král předává synovi všechny ty statky a majetek a bohatství jen narůstá. A když se narodí hloupý, tak bude hloupý. A když s epilepsií jako Ferdinand Dobrotivý, tak bude s epilepsií. I tak on uměl pět jazyků, Franz Joseph osm. I češtinu.

Jaroslav Pavlíček (nar.1943) – světoznámý český polárník, zakladatel antarktické základny na ostrově Nelson. Spisovatel, odborník na přežití v extrémních situacích. V době Pražského jara studoval na Filozofické fakultě koreanistiku. Četná zahraniční ocenění a publikační činnost. Neúspěšný kandidát za Pravý blok do Senátu Parlamentu ČR, příznivec centrismu a monarchista.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Buď má chybné informace, nebo lže! Markéta Šichtařová se tvrdě opřela do generálního tajemníka OECD, který radí přijímat migranty. Prý se nám to časem vyplatí

15:53 Buď má chybné informace, nebo lže! Markéta Šichtařová se tvrdě opřela do generálního tajemníka OECD, který radí přijímat migranty. Prý se nám to časem vyplatí

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Spousta knížecích rad, z nichž některé jsou zřejmé a jen opakují, co už…