Zpěvák Tomáš Klus vyvolal bojkot akcí, které jsou sponzorovány z firem premiéra Andreje Babiše, ani nebude spolupracovat s jeho médii. Důvodem je nesouhlas s jeho politikou. Ke Klusovi se přidali také herec Jiří Macháček, zpěvák skupiny Monkey Business Matěj Ruppert, herečka a moderátorka Iva Pazderková a skupina Mňága a Žďorp. Co to vypovídá o společenské atmosféře, a má taková akce nějaký vliv?
Já se přiznám, že jsem o tom něco málo četl, ale nebylo mi úplně jasné, kdo byl Tomáš Klus. Zavolal jsem svému mediálnímu poradci a ten mi řekl, že je to takový idiot, který si hraje na Nohavicu a žerou ho dvanáctileté holky. Protože jsem zrovna na školní exkurzi v Alpách, jmenuje se Terénní kurz alpské zoologie, který se koná v chatě ve dvou tisících metrech, mám tu studenty od osmnácti do osmadvaceti let. Šel jsem s tou otázkou za nimi a ptal jsem se, kdo je Tomáš Klus. Studenti do řekněme dvaceti dvou let, řekli: je docela v pohodě, ale trochu to přehání. Studenti starší mi řekli, že je to idiot, který si hraje na Nohavicu. Dali mi poslechnout jeho písničky, abych si udělal představu. Tolik k Tomáši Klusovi.
Co si myslím o té akci. Samozřejmě bojkovat premiéra Andreje Babiše je správné. Nemám ho rád. Na druhé straně když písničkář řekne, že nebude vystupovat v Babišových médiích, Babiš nevlastní hudební televizi, rádio ani nic jiného (premiér Andrej Babiš přes svěřenský fond vlastní hudební televizi Óčko a rádio Impuls, pozn. red.), je to legrační aktivismus, který nikoho nic nestojí. Kdyby byl Tomáš Klus řekněme novinářem a řekl, že nebude psát do Babišových médií, je to něco jiného. Takto je to jiná záležitost, I já bojkotuji Babišovy akce, byť nemohu vyloučit, že si někdy omylem koupím Babišovu uzeninu, protože žádné jiné se už v Čechách téměř neprodávají.
K protestu se připojili další čeští umělci. Připravují se tím vlastně o jisté finance, protože velké akce, jako Colours of Ostrava a další festivaly, právě sponzorují firmy Andreje Babiše. O část veřejného zájmu se připravují odmítáním spolupráce s médii…
To je v pořádku, každý si může vystupovat, kde chce a vydělávat peníze, kde chce. Sám bych na Babišově akci nevystoupil, kdybych byl umělec, ale nevidím v tom žádné hrdinství. Nevystoupí na Babišových akcích, vystoupí někde jinde. Nevidím v tom hrdinství, prostě nemají rádi Babiše, také nemám rád Babiše, ale nemusíme z toho dělat nějakou extra věc.
Písničkář Jaroslav Hutka před nějakým časem nazpíval nový song o tom, jak se čeští králové i první prezident našeho státu T. G. Masaryk obracejí v hrobě z toho, co v roli prezidenta předvádí Miloš Zeman. „Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, hotovo, konec a basta,“ věštil Zemanův konec písničkář. Hutka hájí píseň „Miloš a zubatá“ tím, že je písničkář. Některým se to zdá přes čáru, další Zemana hájí třeba jako kandidát na senátora Marek Hilšer, který tvrdí, že když přál Zeman novinářům smrt, nikomu to nevadilo. Do jaké míry se dá unést provokace písničkáře, nebo je to v pořádku v rámci svobody slova?
Kdybyste po mně chtěla nějaká negativa na prezidenta Miloše Zemana, tak bych dovedl vyprávět hodinu a rozhovor by nikdo nečetl. Na spoustě věcí se se Zemanem neshodneme, například Šumava. Ale to, co předvedl Jaroslav Hutka – ta skladba je vrchol lidského hnoje. Ani ne tak kvůli politice Zemana a Hutky, ale protože jeden sedmdesátiletý, unavený chlap přeje smrt druhému, starému sedmdesátiletému, unavenému chlapovi. Neviděl jsem, neslyšel jsem, nepostřehl jsem, nezaznamenal jsem větší hnus, srabárnu, zradu chlapství, odpornost, než předvedl Hutka. Už jsem o tom mluvil v jiném médiu a komentoval jsem to tak: Ten chlap to u karmy tak podělal, že se mu stane něco strašného. Kdybych byl věřící člověk, modlil bych se za duši Jaroslava Hutky.
Nespravedlivé, nelidské. V souvislosti s vynesením verdiktu Nejvyššího soudu v kauze H-system jsme slyšeli mnoho komentářů ze všech stran. Bývalí klienti zkrachovalé společnosti musejí vyklidit byty v osmi domech v Horoměřicích, s čímž nesouhlasí. O situaci se začal zajímat premiér a další politici. Mluví se o konkurzní mafii, o prodeji majetku za podhodnocené částky i o politickém vlivu, který celou situaci způsobil. Do všeho se nyní jako spasitel vložil Andrej Babiš a slíbil, že vše vyřeší. Jak celou kauzu vnímáte?
Celá věc má několik rovin. Ta nejzajímavější je, že nespravedlivost a vlčáctví, které se v české společnosti občas objevují, se kupodivu dotkly nikoliv těch nejchudších obětí exekutorů a podobně, ale střední třídy. Lidé, kteří měli na to si postavit domky, vzít si úvěry a podobně, najednou vidí situaci bezohledné justice a gaunerů, kteří dělají konkurzy, přeprodávají si pohledávky, a najednou se to dotklo lidí, kteří slušně vydělávají, postaví si dům a podobně. Na jedné straně – jak nemám rád Babiše, tady jsem kupodivu rád, že se zastává role spasitele, protože šlapání po obyčejných lidech, zneužívání práva a překrucování, to znají chudší lidé, kteří nemají na nákup domu H-Systemu, a setkávají se s tím dnes a denně. Je zajímavé vidět, že až když se to dotklo střední třídy, začalo to zajímat premiéra a politickou elitu. Nechci komentovat ten rozsudek, ale je velmi poučné vidět, že nenažranost českých mafiánů v justici se dotkla konečně střední třídy a najednou se věci daly do pohybu.
V neděli v Afghánistánu zahynuli tři čeští vojáci poté, co se před nimi odpálil sebevražedný atentátník. Opět se objevily otázky, zda nám to stojí za to, proč tam vlastně jsme a kdo za to může? Odpověď se zdá být jasná: stojí nám to za to, jsme členy Severoatlantické aliance, a před sebevražedným atentátníkem není obrana. Je vysvětlení takto jednoduché?
Není, samozřejmě. Celá politika Severoatlantické aliance vůči islámskému světu je špatně, špatně a ještě jednou špatně. My vlastně v různých Afghánistánech a Sýriích a Libyích děláme nějakou mírovou činnost, ale ve skutečnosti jsme jakýmisi pěšáky ve sporech, které jsou naprosto vnitro-islámské, abych tak řekl, vnitro-afghánské, vnitro-bosenské, vnitro-lybijské a kdovíjaké ještě. My tu ale přece nejsme od toho, abychom řešili problémy a spory kleptokratů kdesi v Afghánistánu, kteří se pojí tu s těmi a tam s těmi. Víme, že islám jako civilizace a kultura je špatně, že to nechceme v Evropě. A pokud bychom do těch zemí šli, tak bojovat proti islámu jako takovému, proti útlaku žen, proti mešitám, proti imámům, proti koránu a proti těmto věcem. Pokud na jedné straně uznáváme jejich kulturu, svébytnost a zároveň děláme mírové služby a stavíme školy a tak, proboha proč?
My bychom měli tento problém řešit tady, v Evropě. Kdyby čeští vojáci vzali šturmem mešitu na Černém mostě a všechny chlapíky, kteří tam šíří toto hnusné náboženství vykopali daleko za Středozemní moře, bylo by to správné. Když se motají do problémů kdesi daleko za mořem, je to špatně. Na druhé straně, abych nebyl nesprávně pochopen. Ti kluci jsou hrdinové, konali svoji povinnost, byli na svém místě, plnili rozkazy, byli pod českou vlajkou, padli a přísluší jim maximální pocta nás všech. Ale ti, kdo je tam poslali… nechci říci, že jsou grázlové, ale naprosto vážně říkám, že celá strategie posílat vojáky řešit problémy kdesi daleko, je špatně. Tudíž naprostá úcta k těm klukům a naprosté fuj politice Severoatlantické aliance posledních patnácti let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
