Než se dostaneme k tomu, co aktuálně řešíte jako šéf odborářů: Jak vážně se už nyní situace dotýká českých firem, živnostníků i zaměstnanců?
Osobně to vnímám tak, a shodujeme se v tom i v rámci ČMKOS, že situace je minimálně na úrovni hospodářské a finanční krize.
Té z roku 2008?
Ano.
Už teď je situace tak vážná?
Rozhodně ano, protože začínají hromadně vypadávat celé řetězce. Už jen samotný signál k uzavření automobilek znamená dopad na prakticky všechny subdodavatele; a zavíráním dalších automobilek nejen v České republice, ale i mimo ni, je zřejmé, že situace bude pokračovat dál. Nejedná se pochopitelně pouze o automobilky, ale protože se jedná o virus, který zatím nemá svoji protilátku, která by ho zastavila, je vše navíc doprovázeno strachem, který je pochopitelně nezměřitelný, nezvážitelný. A každý den je správné říct a poděkovat všem, kteří zabezpečují chod ekonomiky, od kritické infrastruktury, přes lékaře a prodavačky, řidiče, řidičky, pošťáky až po lidi v dopravě, a to nejenom v hromadné dopravě, ale i kamiónů, kteří mnohdy bez oddechu zajišťují, aby vše fungovalo tak, jak jsme zvyklí.
Je zřejmé, že situace došla daleko a bude pokračovat dále, takže si dovolím předvídat, že situace může být ještě o něco horší než v období let 2008 a 2009. Co se celkových dopadů týká, šlo by zatím o předvídání budoucího vývoje.
Oproti rokům 2008, 2009 je jasné, že vláda bude muset přijmout opatření, aby pomohla nejen firmám, ale i zaměstnancům a živnostníkům. Jak dosavadní návrhy vlády zatím vidíte? Dělá kroky, které mohou pomoci, ať už oddálení daňového přiznání, půjčky pro podnikatele a tak dále…?
To jsou nepodstatné věci. Když vezmu třeba rozhodnutí britské vlády, která je připravena dát na podporu ekonomiky 15 procent HDP, tak se v České republice ještě stále bavíme o drobných. Kroky, které vláda přijala, nejsou špatné, ale rozhodně to nejsou kroky, které by v této chvíli daly pozitivní zprávu ekonomice. Musí přijít razantní krok ze strany vlády ve směru k ekonomice i k podpoře.
To znamená více peněz?
Rozhodně více peněz cílených zejména na obyvatele, zaměstnance, aby lidé měli finanční hotovost, aby ji mohli utrácet, aby se nesnížila jejich kupní síla a lidé mohli dále fungovat tak, jak jsou zvyklí. To zabezpečí oběžné prostředky i ve firmách, u osob samostatně výdělečně činných a podobně.
Psali jsme:
Pokud vím, tak ve Spojených státech chystají šeky pro každého obyvatele na podporu boje s koronavirem.
Je otázka, jak to budeme pojímat, může jít o stejný cíl – to znamená zachovat kupní sílu. To je ten rozhodující moment. V této chvíli i země kolem nás, jako Rakousko, Německo, přijímají opatření, zabezpečují příjmy obyvatel přesně tímto způsobem, aktivací nástroje, který se jmenuje kurzarbeit a o němž odbory před třemi čtyřmi týdny začaly hovořit s tím, že jej budeme potřebovat. Ten čas nastal a je třeba vyslat tento signál.
Ale upozorňuji na to, že pokud budou pro lidi stejná východiska jako v roce 2009, tak by mě zajímalo, kde se onen impuls později najde. Je skutečně třeba zabezpečit příjmy obyvatel a vláda vyhlášením stavu nouze přechází do tohoto režimu. Myslím, že je potřeba si rychle uvědomit, v jaké fázi se nacházíme. Diskuze, zda prolomit či neprolomit rozpočet, je podle našeho soudu irelevantní, protože už se fakticky stalo, aniž je to poznat na číslech. Firmy se zastavují, lidé jsou se šedesáti procenty platu zavření doma kvůli zavřeným školám, což samozřejmě dopad bude mít.
Fotogalerie: - Vylidněné metro
Fotogalerie: - Rouškolidé
Fotogalerie: - Vymetený Hrad i podhradí
Jaký krok od vlády kromě financí byste v tomto ohledu přivítal?
Uvítali bychom, pokud by se například rozhodlo o zastavení splátek hypoték, aby se bez sankce odložily na rok. Aby se zastavil odvod finančních prostředků mimo Českou republiku – třeba v podobě dividend – protože si myslím, že právě teď je doba, aby finanční prostředky zůstaly na území České republiky. Stejně tak si umíme představit v době, kdy lidé budou mít peněz méně, aby nemohli propadávat do exekucí. Jedním z kroků by mohla být podporná opatření vůči OSVČ včetně odložení splátek nájmů bez sankce a podobně. Je tedy skutečně potřeba podpořit ekonomiku.
A když hovoříme o mzdách, tím myslíme i podnikatele, protože forma, jakou se tyto prostředky dostanou do firem, může být například prostřednictvím bezúročných masivních půjček firmám i s možností, že by se z nich ve finále mohly stát dotace. To z našeho pohledu nepovažuji za škodlivou věc. Naopak, pokud chceme zachovat ekonomiku a nedopustit krach firem, je třeba být v této věci velkorysý.
Zmínil jste, že zavírají automobilky po celém světě, výjimkou není ani Volkswagen Škoda Auto. Premiér chvíli zpochybňoval uzavření závodů Škoda Auto kvůli tomu, že je velkou součástí české ekonomiky. Uzavření však žádali přes odboráře zaměstnanci, kteří se báli nákazy.
Jestliže chceme zabránit šíření nákazy, je přeci logické, aby velké firmy s koncentrací lidí postavily určitý druh hráze uzavřením závodu a významným způsobem zpomalily možnost či nebezpečí šíření nového koronaviru. Takže z pohledu zdraví obyvatel i zaměstnanců jde o zcela logický a správný krok.
Pokud vím, Škoda dává českým zaměstnancům 70 procent platu do 29. března a 75 procent platu po tomto termínu, dokud se nebudou moci vrátit do práce. Zajišťují si tak, aby zaměstnanci neodešli na úřad práce, kde by takovou částku nedostali.
To rozhodně, navíc jsou dále zaměstnanci, takže jakmile situace pomine, vrací se do práce; a je také nutné poměřit nejen poměr, ale i nominální hodnotu. Zcela rozdílná nominální hodnota je 75 procent z průměrného platu než částka, kterou může někdo dostat na úřadu práce.
Psali jsme:
Všimla jsem si nedávno vašeho vyjádření na Facebooku, kde jste zmiňoval, že někdo vytýkal zaměstnancům, že měli v práci roušky. Mohl byste čtenářům přiblížit, o co se jednalo?
Jednalo se o to, že v jednom obchodním řetězci si zaměstnankyně přinesla do práce roušku, dala si ji na obličej a zaměstnavatel jí roušku zakázal, takže ji nesměla používat. Taková se, bohužel, stala situace, zaměstnavatel to napravil, šlo o rozhodnutí jednoho manažera v jedné prodejně. Jednalo se o naprosté nepochopení situace, sama se snažila chránit před okolím, nebo okolí před sebou. Zachovala se zodpovědně. A ten, kdo jí roušku zakázal, se zachoval extrémně nezodpovědně.
Kdo z těch, o nichž mluvíme, podle vás nejvíce doplatí na ekonomické problémy kvůli novému koronaviru? Týká se to jednoduše všech?
Občané České republiky mohou na tuto krizi doplatit. Tady bych si vůbec nedovolil jakkoliv selektovat, o koho se jedná. A věřím, že i ti, kteří na tom budou relativně dobře s ohledem na své příjmy a zdroje, které mají k dispozici, tak to budou chápat jako problém celkový na celou Českou republiku, a proto je nutné udělat vše, ať se všechno co nejrychleji vrátí do svých kolejí, a zároveň také podpořit ty kroky, aby lidé měli peníze, aby mohli dále fungovat.
Jak s vámi nyní vláda ohledně těchto záležitostí komunikuje? Jste spokojen? Ptá se vás, co byste potřebovali, a koordinuje jednotlivé kroky s vámi?
My jsme jako sociální partneři v zásadě zapojeni. Samozřejmě omezuje se způsob komunikace ve smyslu přímého kontaktu, který je v takovýchto situacích mnohdy pro práci při konstrukci různých nástrojů na podporu hodně důležitý. Videopřenosy nejsou pro mne to, co považuji za nejlepší, ale pochopitelně to chápu, jde o bezpečnost ústavních činitelů a v tomto ohledu jsou nutné. Ale podle mého soudu by se situace v řadě případů mohla zlepšit, protože mnoho z těch, kteří jsou dnes ve funkcích, aktivně neprožili, co jsme se zaměstnavateli prožili například v roce 1997, 2002 nebo 2009.
Noví lidé mnohdy nemají tuto zkušenost a ve výkonu funkce ji nezažili. My máme celou řadu zkušeností, které nás spojují, a není úplně běžné, když například prezident Hospodářské komory říká: Ano, souhlasím s názorem odborů. A my říkáme: Ano, souhlasíme s názorem Hospodářské komory nebo Svazu průmyslu a dopravy či potravinářských svazů a tak dále. Víme, jakým směrem jdeme a proč, ale musíme věci někdy častěji, někdy méně častěji vysvětlovat, protože máme onu zkušenost a instituciální paměť. Přeci jen to bylo před deseti lety. Ale to hlavní, co bychom potřebovali, je, aby vzniklo všeobecné pochopení, že se nyní nejedná o jednotlivé příběhy, byť jsou strašně důležité, ale o celkový pohled na vývoj ekonomiky. Je třeba ekonomiku velmi sanovat a pomoci jí prostřednictvím platů, aby se všechno rozeběhlo. A být v tomto případě velkorysí.
Vy sám jste shrnul, co byste od vlády potřeboval a jak s vámi jedná. A co říkáte jejímu celkovému přístupu v této krizi?
Už jsem se k tomu i vyjádřil veřejně: vyrušit mikromanagement, řešit strategická rozhodnutí. Není třeba řešit mikro rozhodnutí. Vláda má řešit strategická rozhodnutí ve spolupráci s Parlamentem tak, aby všechny věci byly rychle zvládnuté. Nemyslím si, že mikromanagement něčemu pomáhá a už se to projevilo na mnoha kauzách. Proto je třeba ho vyrušit zcela a přesunout tuto pozornost tam, kde se to má dělat, nikoli na úrovni vlády.
Co vám jako šéfovi odborů zaplní většinu dne? Co nyní řešíte nejvíce?
V této chvíli je to rozhodně přesvědčování vlády o opatřeních, která společně navrhují sociální partneři s ministerstvem práce na podporu zaměstnanosti. To jsou v této chvíli nejdůležitější věci, kterým se věnujeme každou chvíli. Snažíme se udělat všechno pro to, abychom přesvědčovali členy vlády, co je potřeba. Byli bychom mnohem raději, kdyby naše návrhy byly podpořeny, nemuseli bychom je vysvětlovat a mohli bychom se věnovat dalším záležitostem.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
