Vnímáte sudetské Němce jako své krajany?Anketa
„Jak se k nám občanům chová Evropská unie? Evropští byrokraté občanům diktují, místo toho aby jim sloužili. Proto (a nejen proto) vznikla ‚Deklarace proti diktátu Bruselu‘. Deklarace je o budoucnosti Evropské unie, obraně národů, rodin a tradičních křesťanských hodnot. V září bude ve Varšavě k této deklaraci ideová konference,“ napsal jste na svůj fb. Můžete o zmíněné deklaraci říci něco víc? A v čem konkrétně nám podle vás Evropská unie, nebo jak říkáte „evropští byrokraté“, diktují?
Oficiálně se deklarace jmenuje Deklarace o budoucnosti Evropy. Signatáři deklarace chtějí vyvolat diskusi o budoucnosti Evropy. Diskutovat se dle mého názoru ve Varšavě bude o tom, zda je Evropská unie reformovatelná či nikoli. Půjde o souhrn názorů, co Evropě prospívá a co je potřeba zrušit.
Část signatářů nevolá po rozbití Evropské unie, ale po návratu k původní myšlence integrované Evropy. Připomínají, že vždy mělo jít o svazek národních států, nikoli pokus vytvořit federální superstát. Například signatáři konstatují: „Evropská unie národním státům přerostla přes hlavu. Evropští byrokraté začínají občanům diktovat, místo toho aby jim sloužili. Evropské instituce si vynucují ideologický monopol pomocí moralizování, a chtějí diktovat jedinou správnou cestu, kterou by se měla EU, potažmo evropská společnost, vyvíjet. Tato cesta zahrnuje masovou migraci a stírání kulturní a historické tradice namísto její ochrany.“ Určitě bude velmi zajímavé, jaká stanoviska na ideové konferenci zaujmou zástupci toho kterého národního státu a jaké znění bude mít závěrečný dokument. Tím bude vyslán evropským byrokratům jednoznačný a silný vzkaz.
V čem nám evropští byrokraté diktují, uvádím v odpovědích na vaše další otázky. Ale nemohu nepřipomenout, tři zásadní chyby s uplatněním veta naším předsedou vády. Kdy mohl a podle mě měl uplatnit právo veta při jednání Evropské rady?
Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
– Když se o koncepci Zeleného údělu (Green Dealu) hlasovalo. A když jsme neuplatnili právo veta, měli jsme vyjednat alespoň výjimku, že se na nás cíl uhlíkové neutrality v roce 2050 nevztahuje. A pokud ano, měli jsme prosadit jádro (tj. atomové elektrárny) jako čistý zdroj.
– V roce 2020 byla odsouhlasena půjčka na financování Zeleného údělu, která zatíží i naše vnuky. A z předešlého vyplývá, že ze Zeleného údělu nebude moci náš stát financovat rozšíření či obnovu jaderných elektráren (klíčového zdroje výroby elektrické energie v ČR).
– Před půl rokem jsme se nepostavili proti drakonickému snížení emisí o 55 % do roku 2030 (naplnění tohoto cíle znamená neúnosné zvýšení životních nákladů každého občana ČR).
Evropská komise schválila plán na zdanění domácností a dopravy cestou povinného nákupu povolenek na emise oxidu uhličitého. Co si o tomto záměru myslíte?
Když Komise zveřejnila plán na rozšíření emisních povolenek (dosud musí mít emisní povolenky jen elektrárny a průmyslové závody) i na topení v domácnostech a dopravu, vyděsila nejen kritiky EU, ale i její příznivce. Všichni se obáváme, co takto velké zdražení životních nákladů přinese. Určitě to budou nepokoje. Vzpomeňme například na hnutí Žlutých vest ve Francii, když tamní vláda chtěla zvýšit daně na benzín a naftu.
Ale nejde jen o zvýšení „plánovaných“ životních nákladů každého občana. Další regulace přivedou na trh další spekulanty, a tím i „neplánované“ zvýšení životních nákladů. Například za poslední čtyři roky stoupla cena emisních povolenek, se kterými se čile obchoduje, desetinásobně. Což samozřejmě zdražuje výrobu čehokoli. A vedle slunečních elektráren, na které doplácí přemrštěné sumy každý z nás, tu máme další tunel na naše každodenní výdaje. A jak je vidět, v brzké době budeme doplácet ještě víc.
Podle balíčku opatření, které Komise schválila, má být po roce 2035 zakázán prodej klasických automobilů a autobusů na unijním trhu. Jaký to podle vás bude mít vliv na automobilový průmysl?
V první řadě si na rovinu přiznejme, že něco takového je nereálné. Elektromobilita nemá šanci takto nahradit spalovací motory. Pokud by však prodej byl opravdu zakázán, na Českou republiku to bude mít dvojnásobný dopad. Automobilový průmysl je u nás velmi významný a tvoří 10 % hrubého domácího produktu. Jeho omezení by se nás citelně dotklo. Pokud dojde na nejhorší scénář vyplývající z řečeného v předešlých otázkách, odhaduji, že v roce 2035 bude cena benzinu a nafty minimálně dvojnásobná a každý si bude muset rozmýšlet například každodenní dojíždění autem do práce či školy. A cena elektromobilů bude, stejně jako dnes, nedostupná běžným lidem.
Rozhodnutí vlády Viktora Orbána, že v maďarských školách bude platit zákaz vzdělávání o sexuálních menšinách, vyvolalo obrovskou diskusi napříč EU. Nizozemský premiér Mark Rutte v reakci na to dokonce uvedl, že pokud Maďarsko zákon nezruší, mělo by opustit EU. Co na to říkáte?
To, že západní politici neuznávají svrchovanost států východní Evropy a jejich právo žít si svým životem, víme již dlouho. Maďarsko v čele s Viktorem Orbánem dává již delší dobu najevo, že si takové potírání své národní kultury a pěstování společenského rozvratu nenechá líbit. Ať unijní a západní liberálové třeba puknou vzteky, s Maďary to nehne. A to je pro nás příklad hodný následování.
Vždyť kam v důsledku vede tato šílená agenda protežování a vytváření sexuálních menšin? Podívejme se například do Spojených států nebo Kanady. Dětem jsou ve škole doslova vtloukány do hlavy všelijaké sexuální a jiné identity. „Šikovní“ aktivisté, ale i psychologové, dokážou třeba v nezkušeném dítěti živit myšlenku, že se cítí být opačného pohlaví. Končí to hormonálním „koktejlem“ a operací, která člověka zmrzačí na celý život. Nezletilé dítě, i bez souhlasu rodičů, může takto ve slabé chvilce „rozhodnout“ o svém osudu.
Celá agenda se obyčejně děje za zády rodičů. Sexualistické ovlivňování dětí ve škole všelijakými menšinami je nepřijatelné. Sexualita je přirozená osobní věc každého člověka a nikdo nemá právo ji druhým vnucovat, a už vůbec ne dětem! A středobodem výchovy by mělo být vedení ke skutečným lidským hodnotám – předávání nesmrtelných ideálů. Pojďme Maďarskou cestou.
Psali jsme:
„Koncept EU se zcela zvrhl a měl skončit u původního volného pohybu osob, zboží, služeb a peněz. Vše ostatní je zbytečné a je to potřeba zrušit. Hnutí SPD, jako jediný relevantní politický subjekt zastoupený ve Sněmovně, prosazuje referendum o vystoupení z EU,“ uvedl mimo jiné Tomio Okamura v rozhovoru pro PL. Má Okamura ohledně EU pravdu?
Ano má. Mohl bych jmenovat mnoho důvodů, ale to by byla z rozhovoru kniha. Proto zdůrazním jen dvě oblasti života. V první se odvolávám na slova člena předsednictva Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska. Státy v západní části Evropy, tzv. starých zemí EU, nemají zastropované dotace, přestože jejich úroveň zemědělské produkce je podstatně vyšší. K tomu čerpají podstatně vyšší dotace než čeští zemědělci. Například:
Vnímáte sudetské Němce jako své krajany?Anketa
– dotace na plochu jsou u nás cca 234 eur na hektar zemědělské půdy a ve starých zemích až více než 500 eur na hektar,
– evropské dotace na rozvoj venkova jsou ze strany národních rozpočtů u nás posíleny o 35 %, u starých zemí až o 100 % (Rakousko),
– národní podpory jsou ve starých zemí 4–5krát vyšší než u nás.
A tak se ptám: „Jak můžeme těmto zemím, v těchto nerovných podmínkách konkurovat?“
A jen připomínám, že jsme v roce 2004, při našem vstupu do Evropské unie, byli ujišťováni (dokonce smluvním dokumentem – Smlouvou o přistoupení), že v rámci společné zemědělské politiky a jednotného trhu (který mimochodem nikdy neexistoval) budou do 10 let evropské i národní dotace sjednoceny na stejné výši pro všechny členské státy. Uplynulo 17 let a tyto nerovné podmínky stále trvají. Jednoduše řečeno – sliby a závazné dokumenty nebyly splněny a naopak jsou nastaveny na ovládnutí zemědělství a trhu s potravinami v ČR a dalších státech střední a východní Evropy.
Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
Starým zemím a páté koloně u nás v ČR jde jen o jedno, aby po likvidaci českého průmyslu bylo likvidováno i české zemědělství a trh domácích potravin. Z uvedeného vyplývá, že jsou si formálně v Evropské unii státy rovny, ale některé jsou si rovnější a legislativa a dotační politika je schvalována v jejich zájmu.
A druhý příklad: Právo veta v Evropské radě bylo pro většinu veřejných politik již zrušeno. Zůstalo jen pro problematiku zahraniční a daňové politiky.
Vždy jsem odsuzoval oklešťování práva veta pro jednotlivé politiky. Nyní jsem zděšen z nápadu zrušit právo veta v Evropské radě v otázkách zahraniční a daňové politiky. V Česku toto zrušení obhajoval a prosazoval pirátský europoslanec Kolaja. To znamená, že v Evropském parlamentu bude frakce Zelených (jejichž součástí jsou i čeští Piráti) pro zrušení. A vzhledem k tomu, že s těmito návrhy, které omezují pravomoci členských států, vždy přichází frakce lidovců, socialistů a liberálů (Renew), bude tento záměr pravděpodobně prosazen.
Proti dalšímu omezování suverenity a diktátu Bruselu je jen frakce Identita a demokracie, v níž jsou naši poslanci za SPD. Závěr: „Demokracie v Evropské unii ubývá rychlým tempem“.
A co by pro ČR znamenalo vystoupení z EU? Máte pocit, že Británie, která ho má už za sebou, „dopadla“ v tomto ohledu dobře?
Ano, domnívám se, že většina obyvatel Británie je spokojena, podle informací od dvou mých gymnazijních spolužáků, kteří v Británii dlouhodobě žijí. Půl roku samostatnosti je na závěry velmi krátká doba a na nějaké statistické vyhodnocení si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
Shrňme si, co říkají odpůrci vystoupení a následně nechme odborníky na tyto otázky odpovědět. Nejsme ostrov, ale jsme uprostřed Evropy. Jsme malý stát, který neurčuje megatrendy a je závislý na hospodářském propojení s okolím. Můžeme se izolovat? Budou zvýšena cla? Budou nám banky půjčovat a pojišťovny pojišťovat? A celou řadu dalších otázek. Těším se na odbornou diskusi nad konkrétními tématy a otázkami.
Proces vystupování z Evropské unie bychom neměli jako Česká republika řešit samostatně. Musíme se spojit s ostatními zeměmi, které mají zájem bránit svá práva. A takováto spolupráce se již rýsuje.
Domnívám se, že řadu informací se dovíme na již zmíněné zářijové konferenci Deklarace o budoucnosti Evropy ve Varšavě.
Vůbec by mě nepřekvapilo, že jako reakce na současnou diskriminační a byrokratickou politiku Bruselu by mohlo vzniknout nové ekonomicko-politické uskupení zemí střední a východní Evropy, popřípadě některých dalších zemí, které by mohly podporovat Spojené státy. Stále neomalenější chování bruselských byrokratů si o to přímo říká.
Když odbočíme od EU jako takové a podíváme se k našim sousedům – exministr Herman převzal na Sudetoněmeckých dnech Evropskou cenu Karla IV. Má jít o ocenění jeho práce na poli česko-německého usmíření. Vyvolalo to ale poměrně vyhrocenou diskusi a v některých případech i kritiku. Jaký je váš pohled?
Ocenění pana Hermana nijak nepřekvapuje. Věrnějšího hlasatele a prosazovatele myšlenek a cílů Sudetoněmeckého landsmanšaftu tato organizace u nás nemá.
Čeští politici, kteří svým jednáním legitimizují názory landsmanšaftu, jsou vážným problémem. Ono „usmíření“, kterému pan Herman takto napomáhá, není žádným usmířením. Jsou to pokusy postupně měnit naše vnímání minulosti, a to až do fáze, kdy Češi budou nazváni počátečními viníky. A pokud to půjde dál, přijdou opět požadavky na odevzdávání majetků našeho státu a našich občanů. K potomkům bývalých sudetských Němců se přidává rakousko-uherská a lichtenštejnská šlechta. Například nositelé stejného sudetoněmeckého ocenění Franz Josef II. a Hans Adam II. z Lichtenštejnska, jejichž rod vlastnil před II. světovou válkou zejména na Moravě a ve Slezsku rozsáhlý majetek. Ten jim Československo zabavilo na základě Benešových dekretů (všechny dekrety prezidenta republiky E. Beneše byly po válce 5. března 1946 schváleny Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb., čímž získaly plnou platnost a nezpochybnitelnost). To se skrývá za dojemným slovíčkem „usmíření“.
Z některých míst zaznívá kritika, že se čím dál více mluví o tom, jak byli „vyhnáni“ Němci z pohraničí, ale už méně o tom, co se v pohraničí během války a těsně před válkou vlastně dělo. Jak to vnímáte vy? Mají pravdu ti, kteří mluví o určitém „zkreslování“ dějin třeba i v souvislosti s osvobozením v roce 1945?
Nemám rád slovo „vyhnání“, proběhl odsun německého obyvatelstva, z naší země, Polska a dalších zemí se silnou německou menšinou, a to na základě rozhodnutí vítězných mocností na konferenci v Postupimi. Prezident Beneš jen dekrety realizoval toto rozhodnutí. Rozhodně se nejednalo o „pomstu vítězů“, jak tuto skutečnost charakterizoval pan Herman, nýbrž o snahu, aby se v budoucnu neopakovala situace, která vznikla v předvečer II. světové války. Snahy zkreslovat dějiny nejsou ničím novým. Nenávist určitých elit k Rusku není nic překvapivého, proto úsilí učinit z oběti agresora a z viníka a útočníka oběť, nepřekvapuje.
Na závěr se ještě podívejme na novou hymnu SPD. Písničku nazpíval Petr Kolář a z některých míst sklidil poměrně tvrdou kritiku. Překvapuje vás to? Co byste kritikům vzkázal?
Petr Kolář je Jihočech z Českých Budějovic. Mnoho mých známých si jej pamatuje z doby, kdy zde žil a pracoval. Píseň vyjadřuje pocity obyčejných lidí a s těmi se vždy Petr Kolář ztotožňoval. A je vidět, že jej ani pobyt v Praze nezměnil. Žijeme ve svobodné zemi a tvůrce má možnost svobodně tvořit. Členům i příznivcům SPD se píseň líbí, protože vyjadřuje pocity svobody a vlastenectví. Kritikům vadí to, že populární osobnost je spojována s politickým programem. Ale chci je upozornit, že s politickým programem SPD sympatizuje stále více a více osobností ze všech oblastí našeho života. Takže se s tím musejí smířit, že na různé otázky života máme různé názory. Na tom je založena svoboda, demokracie a pluralita názorů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
